Podpořte prosím chod nezávislého média. Vaše podpora je jediná, která udržuje tuto aktivitu v chodu. Budu rád za Váš příspěvek v podobě daru na účet: (CZK): 2201583969/2010 či EUR na: CZ8520100000002201806894 nebo menší částkou měsíčně ZDE. Děkuji!
Autor článku: Kit Knightly
Originál článku publikován ZDE: 15. června 2026
Je to oficiální: Spojené království zavádí vlastní „zákaz sociálních médií“ po vzoru Austrálie pro všechny osoby mladší 16 let.
Podle zasvěcených zdrojů se dokonce bude jednat o verzi „Austrálie plus“, přičemž se očekává, že součástí konečného znění bude i jakýsi „zákaz vycházení“.
Ano, pane Keire Starmeri, už nějakou dobu jste nad tím seděl a nakonec jste se rozhodl… no, víte co.
Kompletní seznam platforem, na které se navrhovaný zákaz zaměří, zatím nebyl zveřejněn, ale je známo, že se bude týkat YouTube, X (Twitter), Meta (Facebook), Snapchat, TikTok a Instagram, zatímco některé další – včetně BlueSky – z něj vyňaty budou.
Navzdory tvrzením, že mají pravomoc jednat „rychle“, se neočekává, že by zákaz vstoupil v platnost dříve než na jaře příštího roku, což dává malý prostor pro to, aby se potenciálně mohlo stát ještě pár věcí.
Nejsem tu ale proto, abych tento zákaz analyzoval nebo spekuloval o skrytých záměrech či dalších krocích.
Zákaz byl oznámen, pravděpodobně k němu dojde a je na nás všech, abychom se mu postavili na odpor. Prvním krokem odporu je uznání skutečného problému.
Záleží na tom, jak o těchto věcech mluvíme a jak proti nim argumentujeme. – A to hodně.
Protože diskuse, která neuznává ani nechápe skutečnou podstatu problému, může nevědomky napomáhat prosazování autoritářství.
Již nyní vidíme, jak je veřejná debata kolem zákazu – ať už záměrně, či nikoli – nasměrována směrem, který ve skutečnosti podporuje postoj vlády.
Zde jsou tedy čtyři argumenty, které proti zákazu sociálních médií NESMÍTE používat.
1. „NEBUDE TO FUNGOVAT“
Prvním instinktem mnoha lidí – a hlavních médií – je argumentovat proti zákazu s odůvodněním, že to nebude fungovat.
To je omyl.
Za prvé, z principu není nikdy správné odvolávat se na pragmatismus, když čelíme morálnímu zlu. Lidé mají právo na soukromí; porušení tohoto práva ze strany státu je morálně špatné, ať už to přispívá k dosažení jejich deklarovaného cíle, nebo ne.
V případě zákazu sociálních médií je argumentovat neúčinností dvojnásobně špatné, protože vládě je jedno, zda to funguje, nebo ne. Nemá smysl diskutovat o účinnosti, protože deklarovaný cíl vlády je lež. Nechtějí chránit děti, o ochranu dětí se nestarají, takže argumentovat tím, že zákaz sociálních médií děti neochrání, je ztráta času. K tomu to neslouží.
Pokud vůbec něco, z pohledu vlády platí, že čím méně to funguje, tím lépe, protože to jim dá záminku k ještě VÍCE „zpřísnění“ v budoucnu.
2. „UDĚLEJME KOMPROMIS!“
Dalším běžným argumentem, který koluje, je, že zákaz sociálních médií není nejlepším nástrojem k řešení údajného „problému“ a že bychom místo toho měli nasadit něco jiného.
Mezi běžná „něco jiného“ patří digitální zákazy, zákazy smartphonů a omezení času stráveného u obrazovky. Problémem všech navrhovaných řešení je, že se prosazují přesně stejným způsobem – ověřováním věku.
Jak jsem napsal před pár týdny…
Jedná se v podstatě o situaci typu „může to být jakákoli barva, hlavně když je to černá“.
Zvolte úplný zákaz – „Skvělé, prosím, předložte svůj průkaz totožnosti, abyste prokázali, že je vám více než 16 let a že se na vás zákaz sociálních médií nevztahuje.“
Zvolte omezení času stráveného u obrazovky – „Skvělé, prosím, předložte svůj průkaz totožnosti, abyste prokázali, že je vám více než 16 let a že se na vás omezení času stráveného u obrazovky nevztahuje.“
Zvolte digitální zákaz vycházení – „Skvělé, prosím, předložte svůj průkaz totožnosti, abyste prokázali, že je vám více než 16 let a že se na vás digitální zákaz vycházení nevztahuje.“
Jakékoli navrhované „kompromisní opatření“ nebo „alternativní plán“, které rovněž zahrnuje ověření věku nebo skenování dokladu totožnosti, není – ze samotné definice – ani kompromisem, ANI alternativou, protože ověření věku a skenování dokladu totožnosti je samotným smyslem celého systému.
3. „PROČ NENÍ ZAHRNUTA [PLATFORMA A]?“
Příliš mnoho lidí již začalo argumentovat, že zákaz je „nespravedlivý“ nebo „pokrytecký“, protože některé platformy nejsou zahrnuty.
Nejčastěji uváděným příkladem je BlueSky, o kterém členové Team Right mluví celý den a často BlueSky označují za útočiště pro groomerů a pedofilů.
Tady je GBNews, jak křičí…
Levicová sociální síť by mohla být vyňata z Keir Starmerova masivního zásahu proti internetu
To je příšerný argument, víte proč?
„Vláda vyslyšela vaše obavy a rozhodla se podřídit se tlaku veřejnosti a do budoucího zákazu zahrnout i BlueSky.“
Tak a co teď?
Přijali jste stanovisko státu, že existuje problém a že s ním je třeba něco udělat, a umožnili jste mu, aby se prezentoval jako rozumný tím, že změnil své plány v souladu s vašimi námitkami.
Gratuluji, právě jste si to sami zavařili.
Stejně jako u všeho ostatního na tomto seznamu nemůžete vyhrát spor tím, že přijmete jakoukoli část postoje vlády.
4. „[PLATFORMA B] BY MĚLA BÝT VYLOUČENA!“
Totéž jako v bodě tři, ale obráceně. Někteří argumentují, že přítomnost YouTube na seznamu upírá dětem školního věku důležitý vzdělávací zdroj, zejména těm, které skládají zkoušky GCSE (ve věku 15–16 let).
Stejně jako výše, pokud přednesete tento argument, stačí, aby vláda řekla…
„Máte pravdu, YouTube je důležitý zdroj, ke kterému by děti v naší zemi měly mít přístup. Z tohoto důvodu jej ze zákazu vyjmeme.“
…a máte po všem.
A buďme upřímní, jedním z důvodů, proč se zavedení odkládá až na příští jaro, je právě usnadnění diskusí přesně tohoto typu. Tyto „rozhovory“ ve formě vzájemné výměny názorů dávají veřejnosti pocit, že je do věci zapojena a že s ní je konzultováno, a pomáhají vytvářet iluzi, že systém funguje – a že mu na tom záleží.
Zároveň si můžeme být naprosto jisti, že v zákulisí probíhají šíleně zkorumpované dohody, zatímco šéfové technologických firem lobují za to, aby jejich platforma byla z zákazu vyňata na úkor konkurentů, nebo uzavírají výhodné dohody, v rámci nichž jim vláda bude platit poplatky na pokrytí ztráty příjmů z reklamy u nezletilých uživatelů.
ZÁVĚR – NA REALITĚ ZÁLEŽÍ
Pokud jste si toho nevšimli, ve všech čtyřech slabých argumentech, o nichž hovořím, se táhne společná nit, a tou je přijetí vládního stanoviska tak, jak je formulováno.
Argumentace a rétorika – stejně jako každá strategie – spočívají především ve výběru vlastního stanoviště.
Dokud budete s tyrany diskutovat podle jejich vlastních pravidel a přijímat základní lži, na nichž staví svá stanoviska, vždy v diskusi prohrajete.
Pravda je jediné rovné hřiště, vždy od ní vycházejte.
A v tomto případě je pravda velmi jednoduchá:
Zákaznení o ochraně dětí. Zákaz je o sledování dospělých.
Pokud to nepřijmete a nepochopíte, nikdy proti tomu nebudete schopni argumentovat.
V dalším textu se budeme zabývat – stejně jako jsme to my i jiní dělali v minulosti – praktickými kroky, jak obejít tento druh zákona porušujícího soukromí. Jaké technologické firmy používat, kde koupit telefony bez Google. Tor, VPN, nezávislé platformy sociálních médií. To vše má v této diskusi své místo.
Ale nejdřív je třeba mluvit. Záleží na tom, jak o věcech mluvíme. Záleží na upřímnosti. Záleží na realitě.
