Více informací o zlatém účtu ZDE

Originál článku publikován ZDE: 16. listopadu 2025

Článek:

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) právě zveřejnil svůj nejnovější průzkum pěstování máku v Afghánistánu a nikdy byste neuhodli, co v něm stojí…

… Počkejte, vlastně to uhádnete. Ukázalo se, že zákaz pěstování máku ze strany Talibanu byl mimořádně úspěšný!

Konkrétně UNODC odhaduje celkovou plochu v Afghánistánu, na které se pěstuje mák setý, na 10 200 hektarů, což je o 20 % méně než loňských 12 800 hektarů. I když se nová celková plocha může stále zdát velká, je to pouhá zlomek z 232 000 hektarů, které byly odhadovány v roce před spektakulárním stažením amerických vojsk z této země v roce 2021.

Jinými slovy, Talibanu se nějakým způsobem podařilo to, co NATO nedokázalo za dvě desetiletí faktické okupace: decimovat podíl Afghánistánu na globálním obchodu s heroinem.

Co se tedy děje? Co nám to říká o skutečné povaze globálního obchodu s drogami? A co to všechno má společného s nadcházející (skutečnou) válkou Spojených států proti (falešnému) obchodu s fentanylem ve Venezuele? Pojďme to zjistit.

TALIBAN 2 NATO 0

Jak jsem již dříve měl důvod poukázat, příběh o pěstování afghánského opia a obchodu s heroinem nejlépe vypráví UNODC.

V roce 1999 například varovali, že produkce surového opia v Afghánistánu vzrostla na bezprecedentní úroveň 4 600 tun.

Jejich průzkum z roku 2001 však ukázal, že tento počet klesl na pouhých 185 tun, což představuje obrovský pokles o 96 %.

Není těžké identifikovat propad v grafu pěstování opiového máku v Afghánistánu. Ukážu vám to:

Ptáte se, co se stalo v roce 2001? Samozřejmě přišli Tálibánci! Přesněji řečeno, v červenci 2000 vydal vůdce Tálibánu mullá Mohammad Omar fatwu, která prohlásila pěstování a obchodování s mákem za „haram“ (zakázané podle islámského práva). Jak museli přiznat i lháři z The New York Times, Taliban dokázal za jediný rok to, co se „jen říct ne“ nepodařilo za desítky let.

A co se stalo po roce 2001, kdy graf ukazuje stálý nárůst pěstování opiového máku v Afghánistánu? Došlo k invazi NATO vedené USA, to se stalo!

Jak všichni víme, tato invaze byla fraškou založenou na tajné lži. Jedním z plně zamýšlených účinků invaze NATO bylo oživení obchodu s heroinem v Afghánistánu, což je příběh popsaný, jak jsem již řekl, v análech UNODC.

Do roku 2007 se kdysi téměř vymýcený afghánský mák opět rozkvetl v plné kráse. V tom roce UNODC zaznamenalo rekordní produkci 8 200 tun opia.

Tento rekord byl překonán v roce 2013, kdy UNODC zaznamenalo nové rekordní maximum v pěstování opia.

Rekord z roku 2013 byl opět překonán. V roce 2017 zaznamenal průzkum UNODC produkci 9 000 tun opia v této zemi.

Během této divoké jízdy produkce opia a obchodu s heroinem, která se odehrávala pod dohledem sil USA/NATO, se objevily některé překvapivé zprávy, jako například když Geraldo Rivera rozhovoroval podplukovníka USMC Briana Christmase, který byl nucen přiznat, že vojáci byli v Afghánistánu ne proto, aby zničili úrodu máku nebo zastavili obchod s heroinem, ale aby hlídali maková pole.

Ach, chudák! To ho musí strašně mrzet, to vám povím!

Ale po šíleném úprku americké armády z této země v roce 2021 se stalo něco podivného. Taliban se vrátil k moci a znovu zavedl zákaz pěstování opiového máku. A jak je uvedeno výše, to nyní vedlo k poklesu produkce opia na úroveň před invazí.

Takže všichni jsou nadšení, že? Určitě všichni politici, kteří hovoří o pohromě mezinárodního obchodu s drogami, jsou nadšení, že Afghánistán – kdysi nesporný světový lídr v obchodu s heroinem, který představoval více než 90 % celosvětové nabídky heroinu – byl účinně odstraněn z globálního obchodu s drogami. Že? . . .

NIKDY NEŠLO O UKONČENÍ OBCHODU S DROGAMI

. . . Ano, samozřejmě že ne. Jak Corbeteři (a další dobře informovaní konspirační realisté) dobře vědí, NATO, zpravodajské agentury a jejich političtí loutkoví představitelé nikdy neměli zájem na ukončení globálního obchodu s drogami. Spíše měli vždy zájem pouze na kontrole tohoto obchodu.

Snad nejlepším důkazem této skutečnosti je způsob, jakým mluvčí deep state informovali o radostné zprávě, že významný globální dodavatel heroinu byl odstraněn ze hry.

William Byrd z Lawfare Media lamentuje: „Zákaz drog ze strany Talibanu, který byl po tři roky v řadě mimořádně úspěšný v omezování pěstování máku setého, zničil chudé venkovské domácnosti, které byly závislé na opiu, aby vyžily.“

Rupert Stone z Nikkei Asia nás mezitím informuje, že úspěšný zásah proti máku v Afghánistánu ve skutečnosti (nějakým způsobem) rozšiřuje obchod s narkotiky.

A aby nezůstali pozadu, špičkoví novináři z deníku The Washington „Democracy Dies in Darkness“ Post zjistili, že pokles pěstování máku nemusí být nakonec dílem Talibanu!

Ne, samozřejmě že ti samí papoušci, kteří poslušně opakovali lži mluvčích USA/NATO o válce v Afghánistánu, nebudou najednou chválit Taliban. Ve skutečnosti ani neřeknou, že ukončení obchodu s drogami v Afghánistánu je pro zemi nebo pro svět jednoznačně dobré.

Proč ne? Protože mezinárodní obchod s drogami je samozřejmě řízen hlubokým státem a slouží jeho zájmům. Jedná se o starou pravdu, která sahá minimálně do 19. století, kdy byla založena organizace Skull & Bones na ziscích z obchodu s opiem.

Tato tradice deep state se zjevně rozšířila i do 20. století. Pokud nejste obeznámeni s rolí, kterou obchod s drogami hrál ve válkách amerického impéria v období studené války, možná byste se měli seznámit s knihou The Politics of Heroin in Southeast Asia (Politika heroinu v jihovýchodní Asii), průkopnickým dílem historika a profesora Alfreda W. McCoye, stejně jako s mou vlastní prací dokumentující, jak „CIA dodává drogy“.

Ale jak říkám, pro nikoho, kdo se zajímá o hlubokou politiku minulého století, to není žádná novinka. Pro studenty historie je skutečnou otázkou: co nám minulost prozrazuje o tom, kam směřuje globální obchod s drogami – a falešná globální „válka proti drogám“ – od této chvíle.

A TEĎ K VENEZUELE (A ČÍNĚ…)

Pokud jste to ještě neslyšeli, Trumpova administrativa by vás ráda informovala o další velké pohromě, která ohrožuje pobřeží Ameriky.

Ne, nejde o pedofilní síť řízenou tajnými službami, která vydírala nespočet politiků, finančníků, celebrit, vědců a dalších slizounů! To vše je zjevně podvod.

Ne, skutečnou hrozbou jsou… připravte se… venezuelské drogové lodě!

Ano, skutečně! Podle přísně tajných informací, které mohou být sděleny pouze určitým vysokým kongresmanům za zavřenými dveřmi, má Venezuela (a možná i některé další latinskoamerické země, které budou určeny později) skutečnou armádu lodí s drogami, které se bezohledně pohybují sem a tam a bez trestu převážejí fentanyl do USA!

Nevadí, že fentanyl nepochází z Venezuely.

Nevadí, že tato strašlivá armáda lodí převážejících drogy sestává z motorových člunů řízených řidiči kamionů, rybáři, vojenskými kadety a drobnými podvodníky, nikoli zkušenými narkoteroristy odhodlanými zničit Ameriku.

Nevadí, že i partneři strýčka Sama ve válečných zločinech poukazují na zjevně nelegální povahu těchto útoků.

Trump přiměl Úřad právního poradenství Ministerstva spravedlnosti (OLC) – ten samý OLC, který vypracoval nechvalně známou zprávu Johna Yoo o mučení – aby použil právní precedens z doby války proti terorismu a označil tyto venezuelské narkoteroristy za „nezákonné nepřátelské bojovníky“ a tím pádem za legitimní cíl amerických útoků.

Ale přesto pro ty z nás, kteří si uvědomují, že mezinárodní obchod s drogami ovládá „hluboký stát“, a kteří viděli, jak byla americká armáda využita k udržení toku drog z Afghánistánu, existuje dobrý důvod pochybovat o upřímnosti Trumpovy administrativy v této válce proti venezuelským drogovým lodím.

Je možné, že obchod s drogami je pouze vhodnou záminkou pro zahájení operace změny režimu u nepřítele ministerstva zahraničí?

Mohlo by to být tak, že neoprávněný útok na venezuelské motorové čluny je součástí širšího úsilí USA vykreslit své rivaly – jako například Čínu – jako zlé narkoteroristy, kteří jsou odhodláni podrobit si USA tím, že budou dopovat jeho obyvatelstvo (přesně tak, jak Východoindická společnost dopovala Číňany opiem, což vedlo k „století ponížení“ Číny)?

Odpověď na tyto nerétorické otázky nechám na vás. Mezitím bychom si měli uvědomit, že příběh o „čínské fentanylové hrozbě“ může být kdykoli, když to tvůrci příběhů ve Washingtonu uznají za vhodné, vznesen nebo potlačen jako Damoklův meč nad hlavou Pekingu.

Kam to tedy vede obyvatele Afghánistánu? Bohužel je to ponechává v podobné situaci, v jaké se nacházejí již desítky let: bojují o přežití v zemi, která byla rozervána desetiletími občanské války, zahraniční okupace a brutálních autoritářských režimů. Pro ně – stejně jako pro nás – změna místa globálního obchodu s drogami nijak neulehčuje břemeno tohoto boje.

Mezitím my, kteří jsme vystaveni globální divadelní hře, kterou pro blaho prostých lidí inscenuje deep state, si musíme neustále připomínat (a připomínat i našim sousedům z ), že vina za opioidovou epidemii v USA leží na americké armádě, jejích spolupracovnících z NATO a zpravodajských agenturách, nikoli na afghánských pěstitelích máku nebo venezuelských provozovatelích motorových člunů.

Překlad: David Formánek