Přepis:
Zdravím všechny, jsem dr. Andrew Kaufman a tohle je 19. listopad 2020 a dnes mám pro vás speciální zprávu. Včera se konečně zveřejnila nechvalně známá dánská studie o rouškách v Annals of Internal Medicine. Tohle je studie… budu teď s vámi sdílet obrazovku… které bylo zabráněno v publikaci. Jak vidíte tady. Máme tady článek z The Blaze, který v podstatě píše o tom, co se psalo v dánských novinách, o čemž jsem slyšel z několika zdrojů. A jde o to, že v Dánsku provedli studii roušek. Proč je to tak důležité?
Protože zatímco existuje spousta studií o rouškách, které zkoumají chřipky, nachlazení nebo jiné problémy, doposud nebyly žádné studie roušek z reálného světa, které by zkoumaly covid-19. Tato je první. Ostatní publikované studie jsou velmi spekulativní nebo pozorovací… jinými slovy zkoumají, co se stalo poté, a je spousta konfliktních dat v záznamech z hlediska epidemiologie. Možná jste viděli nedávné prezentace, které na to upozorňují. Tohle je tedy první, vysoce kvalitní studie, jde o randomizovaný řízený experiment, který byl předem navržen. Jedna studovaná skupina nosila roušky a druhá nenosila, a zkoumali míru infekce.
Tohle bude nejsilnější vědecká studie, která bude dostupná k vedení těchto rouškových opatření. Tuto studii překvapivě odmítnuly tři prestižní časopisy, New England Journal of Medicine, Lancet a JAMA, což je Journal of American Medical Association. Tohle je dost překvapivé, protože jak víte, momentálně všichni chtějí publikovat jakoukoliv studii o covidu-19 a spoustu těch studií jsem kritizoval za nízkou kvalitu. Přesto se publikují v prestižních časopisech jako i Nature a New England Journal of Medicine, takže tohle bylo překvapivé a přimělo mě to zamyslet se, co v té studii zjistili, co není příznivé a důvod, odmítnout její publikaci.
Než se dostanu ke studii, chci poukázat na to… omlouvám se, počkejte. Chci sdílet něco jiného… tady je to. Omlouvám se… Asi jsem to ztratil, každopádně jsem chtěl zmínit, že Danny Rancoura na jaře udělal studii, která přezkoumala všechny studie o rouškách. Byla tam celá řada randomizovaných řízených experimentů s rouškami, jak typu N95 tak chirurgickými rouškami. Byly provedeny jak mezi zdravotníky a také v komunitním prostředí. Zkoumaly přenos chřipky a nachlazení, a žádná z těch studií nezjistila, že by roušky zabraňovaly přenosu infekcí nebo by snižovaly výskyt infekce.
To ukazuje tedy historický výzkum a nyní máme první studii provedenou v souvislosti s covidem-19 a údajným virem SARS-CoV-2. Tady vidíte ten článek. Je publikován na Annals of Internal Medicine. „Efektivita přidání doporučení nošení roušek k ostatním zdravotním opatřením k zabránění infekce SARS-CoV-2 mezi dánskými nositeli roušek.” Než se ponoříme do studie, a projdu jí s vámi podrobně, chci říct, že je dost evidentní, že autoři změnili svůj jazyk v tom, jak popisují svá zjištění a závěry v této studii. Vidíte totiž, že se snaží, aby to vyznělo, že roušky mohou být efektivní, když samotná studie ve skutečnosti k tomu nepřináší žádné důkazy. Jak jí budeme procházet, budu vás na tohle upozorňovat. Začneme v abstraktu, což je krátké shrnutí článku.
Je to ve vědeckých článcích typická věc. Vidíme, že cílem je zhodnotit, jestli doporučování nošení chirurgických roušek mimo domov snižuje riziko nákazy SARS-CoV-2 v prostředí, kde roušky nebyly běžné a nebyly mezi doporučenými zdravotními opatřeními. Tuto studii dělali v Dánsku, kde v době, kdy ji dělali, což bylo v dubnu a květnu 2020, veřejnosti nedoporučovali používání roušek. Lidé ve studii možná byli mezi menšinou, která v Dánsku nosila roušky.
Přeskočíme dopředu na… Jak si jí projdeme, přezkoumáme její výsledky. Teď se přesunu k obsahu studie. Chci poukázat na to, že jsou zde tři různé hypotézy, které tato studie může ukazovat. Dvě z nich jsou zřejmé a jedna je přítomná ve všech studiích. Jedna hypotéza by mohla být, že roušky snižují míru infekce. Druhá by byla, že roušky zvyšují míru infekce. Byla by to jedna nebo druhá, protože jsou opačné. A také žádná hypotéza, což znamená, že není žádná spojitost mezi nošením roušek a mírou infekce.
Tady v podstatě vidíme, co zjistili. Posuneme se trochu dolů. V úvodní sekci samozřejmě nadnáší předpoklad, že SARS-CoV-2 způsobuje tohle respirační onemocnění covidu, ale my víme, že to nebylo prokázáno, i když to spousta studií zmiňuje. V této studii odkazují na Světovou zdravotnickou organizaci jako na zdroj, který to určil. Pokud se podíváme na plán experimentu.. v podstatě měli… omlouvám se. Snažím se to najít. Omlouvám se, je těžké v tomto článku snadno pohybovat nahoru a dolů.
Každopádně tady popisují studii a někde tady mají tabulku, ke které se chci dostat. Tady je. Zvětšíme si ji. Super.
Takto tu studii provedli. Měli lidi, kteří vyplněním formuláře projevili zájem o studii. Bylo jich 17 tisíc. Poté měli kritéria pro způsobilost… museli např. vyplnit formulář nebo nesměli už předtím mít pozitivní test na covid. Ty vybrané nahodile rozdělili do skupiny, která měla nosit roušky, kde jich bylo něco přes 3000, a do kontrolní skupiny, která neměla nosit roušku. Někteří ti lidé během studie odpadli.
Šlo o 30 denní pozorování. Jak vidíte, ze 3030 se počet snížil na cca 2400 a v druhé skupině ze 3000 na cca 2500. Tyto boxy na stranách popisují, co se stalo, že lidé ze studie odpadli. Několik z nich se správně neřídili instrukcemi, někteří z nich měli pozitivní výsledek testu na protilátky na začátku studie, takže je do ní nezahrnuli, a zbytek v podstatě experiment nedokončil.
Jestli se Vám líbí překlady, ocením jakýkoliv příspěvek na jejich tvorbu a udržení chodu projektu, děkuji.
To stejné je v podstatě ve skupině, která nosila roušky. Tady píšou, u kolika lidí měli data o protilátkách a pak tady dole píšou, u kolika lidí měli data na konci. V podstatě měli data u všech, kteří studii dokončili. Někteří z nich měli test na protilátky a jiní měli PCR test, a někteří z nich byli lékařem diagnostikováni. Vraťme se tedy zpět… V podstatě měli dvě skupiny – jednu s rouškami a druhou bez roušek. Provedli počáteční test a pak test na konci měsíce. Zjistili, kolik lidí, co na začátku měli negativní test, měli na konci pozitivní test. Pozitivní test mohli zjistit třemi způsoby. Buď PCR testem, testem na protilátky, nebo diagnózou lékařem. Tady vidíte, že brali ohled na různé rysy skupiny. Obě skupiny byly v těchto a dalších důležitých zdravotních faktorech dost podobné. Tohle je dost zajímavé.
Skupiny, která nosila roušky, se zeptali, kolik lidí je nosili tak, jak bylo doporučeno, a kolik z nich ne. 93 % roušku ve skutečnosti nosilo podle doporučení, alespoň převážně. A pouze 7 % se nedrželo doporučení. Tohle je důležité, protože když zkoumali výsledky, nejprve brali skupinu jako celek a pak odebrali ty lidi, kteří se podle doporučení neřídili. Vidíme tedy výsledky na základě odlišných analýz skupin. Tady je v podstatě začátek výsledků. Vidíte, že ve skupině s rouškami bylo 42 lidí, kteří na konci měli pozitivní test.
Ano, ve skupině s rouškami. A 53 v kontrolní skupině bez roušek. Pamatujte, že kontrolní skupina byla trochu větší. U první skupiny to bylo 1,8 % a u druhé 2,1 %. Vidíte, že obě jsou v podstatě na stejném čísle – 2 %. Není mezi nimi velký rozdíl. Ale provedli statistickou analýzu, aby se ujistili, že tam skutečně žádný rozdíl nebyl, a to zobrazují tato čísla. Tady píšou: „V analýze experimentu…” to znamená, že se počítal kdokoliv, kdo chtěl být na konci, i když odpadli dříve. „Rozdíl mezi skupinami byl -0,3 %.”
To je jen rozdíl mezi 1,8 – 2,1 = -0,3. To mínus znamená, že ta skupina měla méně infekcí. Interval spolehlivosti, což je 95 % datových údajů, má rozsah od -1,2 do 0,4. Jelikož ten rozsah přesahuje nulu, je jak v mínusu tak plusu, znamená to, že ten rozdíl je bezvýznamný. Protože roušky nemohou zároveň snižovat a zvyšovat míru infekcí. Tohle znamená, že tento rozdíl můžeme ignorovat a říct, že mezi těmito skupinami není žádný rozdíl. To stejné ukazuje tato hodnota P. To znamená pravděpodobnost, že k tomuto výsledku došlo nahodile. Vidíte, že hodnota P je 0,38, což je 38 %. To znamená, že tomuto výsledku nemůžeme vůbec věřit.
A poměr pravděpodobnosti, což je v podstatě vaše šance, že se nakazíte, když nosíte roušku, je 0,82. Ale když se znovu podíváme na interval spolehlivosti, přesahuje plus 1, a 1 znamená žádný rozdíl, Méně než 1 (0,54) znamená, že snižuje míru infekce, a tohle 1,23 znamená, že zvyšuje míru infekce. Jak jsem říkal, tato čísla můžeme ignorovat. A tady pravděpodobnost 33 %, že k výsledku došlo nahodile. Zvyklostí v lékařské vědě je, že pravděpodobnost by měla být méně než 0,05 %, aby byla považovaná za významnou, což znamená méně než 5% šance, že k výsledku došlo nahodile. Vidíme, že tu nemáme žádnou statistickou významnost, a to znamená, že mezi těmito skupinami není žádný rozdíl, takže nošení nebo nenošení roušky nemá žádný vliv na míru infekce. Takže velmi jednoznačné.
Analýzu ale také provedli dalšími způsoby, protože pamatujte, že jsem vám řekl, že 7 % lidí nenosilo roušku správně. Těch 7 % lidí tedy naprosto odebrali z rovnice, znovu to spočítali, a zjistili rozdíl mezi skupinami -0,4 což je o trochu větší rozdíl než 0,3. Ale interval spolehlivosti znovu přesahuje nulu, a hodnota P není významná, poměr pravděpodobnosti to stejné – přesahuje 1 a hodnota P není významná. Podle mě provedli ještě jednu analýzu, ve které brali v potaz jen ty, kteří roušku nosili dokonale. Výsledky byly znovu stejné. Mezi dvěma skupinami nebyl žádný významný rozdíl. To je to hlavní, co plánovali a udělali.
Poté provedli tzv. následnou analýzu, což znamená, že se tuto analýzu rozhodli udělat až poté, co měli výsledky. Tady provedli experiment, který jsem právě zmínil, kdy pouze zahrnuli ty lidi, kteří roušku nosili přesně tak, jak jim bylo řečeno. Znovu vidíte, že rozdíl mezi skupinami je ještě menší, ale na tom nesejde, protože přesahuje nulu, hodnota P není významná, poměr pravděpodobnosti přesahuje 1. Jinými slovy, nehledě na to, jakým způsobem tato data zanalyzovali, vyšly jim stejné výsledky – žádná hypotéza. Není žádná prokázaná spojitost mezi rouškami a mírou infekce. Tato studie byla velmi dobře navržená a provedená k vyhodnocení tohoto výsledku, protože v podstatě plánovali, že kolem 2 % bude mít pozitivní test, a to jim přesně vyšlo.
Vše bylo v této studii provedeno velmi dobře. Sekundární výsledky přeskočíme, protože to jsou testy na jiné viry, a nebylo to moc významné… ostatní viry v lidech nenašli. Ale chci poukázat na diskuzi, protože tady změnili jazyk. Je důležité to vidět přímo v akci, protože je to dost významné. I tak můžete zjistit, co se tím snaží říct.
Tady je sekce diskuze. „V tomto komunitně založeném, randomizovaném řízeném experimentu v prostředí, kde nošení roušek nebylo obvyklé a nebylo mezi ostatními doporučenými covidovými opatřeními,” dobře, jinými slovy na místě bez roušek. „Doporučení nosit chirurgickou roušku venku mimo domov mezi ostatními lidmi nesnížilo, na konvenčních úrovních statistické významnosti,” ve skutečnosti ani zdaleka ne ke konvenčním úrovním, „nesnížilo výskyt infekce SARS-CoV-2 v porovnání s doporučením roušky nenosit.” Pojistili si to výrazem „doporučení nosit roušky”, ale v analýze ve skutečnosti zkoumali jen část skupiny, která se skutečně řídila doporučeními do písmene, a i tak nedošlo ke snížení ve výskytu infekce. Takže „nesnížilo výskyt infekce SARS-CoV-2” je ten hlavní poznatek a ve skutečnosti to jediné, co by měli uvést v této sekci diskuze. Ale chci vás upozornit na další věc, protože tohle jsem nikdy neviděl uvedeno v žádné studii.
Popírá to matematiku, to tímto způsobem popsat, protože ta zjištění nejsou významná. Takže je nemůžete interpretovat jako reálná. Můžete jen říct, že není spojitost mezi rouškami a mírou infekce. Podívejte se, co tady napsali. „95 % intervalů spolehlivosti jsou kompatibilní s možným 46% snížením a 23% zvýšením míry infekce mezi nositeli roušek.”
Říkají vám, že roušky mohou současně snížit a zvýšit míru infekce. Je dost hloupé, že to tady zahrnuli, ale tohle jsou věci, které musí říct, aby se jejich studie publikovala. Protože tohle je velmi nepopulární zjištění. Takže na závěr… máme první vysoce kvalitní randomizovaný řízený experiment, velmi dobře provedený, který se řídí všemi obecnými zvyklostmi postupu práce včetně prosté, ale efektivní statistické analýzy. A výsledky ukazují, že neexistuje významná spojitost mezi nošením roušek a infekcí SARS-CoV-2 podle PCR testu, testu na protilátky nebo klinické diagnózy.
Co je nejdůležitější, ukazují, že roušky nesnižují míru infekce. Tohle je nejkvalitnější studie z reálného světa v souvislosti s covidem-19, kterou doposud máme. Má přesně stejná zjištění jako každý jiný randomizovaný řízený experiment, který se prováděl u jakéhokoliv virového onemocnění. Podle mě tedy z toho můžeme vyvodit, že roušky nefungují.
Děkuji vám za váš čas. Uvidíme se brzy.
Překlad: David Formánek
6 Responses
Tak ubohý překlad jsem ještě nečetl.
Rúška sa nosia kvôli tomu, aby sme nenakazili ostatných. To štúdia nedokazuje ani nevyvracia, lebo sa zamerala na testovanie ľudí s rúškami v spoločnosti ľudí bez rúšok. Citujem: „Tuto studii dělali v Dánsku, kde v době, kdy ji dělali, což bylo v dubnu a květnu 2020, veřejnosti nedoporučovali používání roušek. Lidé ve studii možná byli mezi menšinou, která v Dánsku nosila roušky.“ To bude možno dôvod prečo štúdia nebola nikde uverejnená – dokazuje niečo čo nikoho nezaujíma. Roušky nefungují? Nešírte blbosti
Hovorí sa, že „Kto nič nerobí ani nič nepokazí!“ Ľahko kritizovať, ale urobiť niečo prospešné a nezištné pre ľudí, to dokáže len ten správny charakter. Čo sa týka bezpečnosti rúšok, súhlasím s autorom článku. Od začiatku tzv.“pandémie“ si myslím, že je to len účelovo vymyslený podfuk na ľudí, ako ste Vy. Rúško je znak podriadenosti a poslušnosti, prejav toho, že nemám vlastný názor a zdravú mysel, dnes už poväčšine zahmlenú u väčšiny mladých ľudí RM sieťami, ktoré do seba denne nasávajú cez svoje mobily. Nikdy v minulosti sa pri infekčných ochoreniach nenosily rúška a ľudia prežili rôzne chrípkové epidémie /samozrejme, tí s nižšou imunitou /nesprávnou životosprávou,obézni/, či s rôznymi ťažkými chorobami /rakovina, cukrovka, ochorenia srdca, vysoký tlak, atď. ako aj seniori vo vyššom veku sa museli viacej chrániť a obávať, že vírusom podľahnú. Je to prirodzený vývoj, ludia vždy umierali a budú umierať. Predsa nechcete žiť naveky! Prečo potom ak ste zdravý a nič Vám nie je, ochotne nosíte rúško? Nie preto, že chcete chrániť ostatných, veď vôbec nie ste infekčný, ale preto, že sa bojíte sám o seba! Neveríte svojmu zdraviu, naviac si ho ničíte nosením rúška! Doporučujem, kúpiť si skafander!
y2mate.com – Prečo rúška nefungujú Careful Consideration Of Our Common Concerns Dr Ted Noel_360p.mp4
K Vašemu překladu , pane Formánku: „randomizovaný“ uršitě není čeké ani počětěléí slovo. „…randomizovaných řízených experimentů“ je správně+ česky “ namátkově řízených…“ ale vcelku Vaše překladu jsou na slušné úrovní. ( boužel uroveň znalosti a použivání češtiny obecně klesá)
Díky za Vaše překlady, však čtenost – počet čtenářů – stoupá.
Diskutující píše: „randomizovaných řízených experimentů“ je správně+ česky “ namátkově řízených…“
ovšem slovo „randomizovaných“ česká věda běžné používá. Takže v pořádku.