↓ Video v originále s českými titulky ↓
Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním pomocí měsíčního členství s bonusovým obsahem ZDE nebo jednorázově na bankovní účet (CZK): 2201583969/2010 či EUR na: CZ8520100000002201806894. Děkuji!
Sledujte také na: Odysee / Rumble / Substack / Bitchute
Originál videa publikován ZDE: 22. července 2020
Přepis:
JC: K této myšlence blaženosti jsem dospěl proto, že v sanskrtu, který je velkým duchovním jazykem světa, a oni o něm vědí všechno a vědí o něm už dlouho… transcendentní je transcendentní. Ale jsou tři pojmy, které vás přivedou na pokraj. Dalo by se říct, že místo skoku do oceánu.
A ty tři pojmy jsou sat, čit, ánanda. Slovo sat znamená bytí. Čit znamená plné vědomí. A ananda znamená nadšení. Tak jsem si říkal: nevím, jestli je moje vědomí plné vědomí, nebo ne. Nevím, jestli je mé bytí správné bytí, nebo ne, ale vím, kde je mé nadšení. Takže se budu držet nadšení, a to mi přinese jak bytí, tak plné vědomí, a funguje to.
Novinář: Jaké bylo vaše nadšení?
JC: No, začalo to indiány a pak to pokračovalo k dalším mytologickým záležitostem a do oblasti umění, hudby, a když jsem potkal Jean, tak přišel tanec, a to je ono… zůstat u toho. A člověk na to nemusí být básník. Dělají to i tesaři. Básník je prostě ten, kdo si z kontaktu s tím udělal profesi a životní styl. Většina lidí se musí zabývat jinými věcmi. Zapojují se do ekonomických a jiných aktivit, nebo vás odvedou do války, která není tou, o kterou se zajímáte. A jak se za těchto okolností držet této pupeční šňůry, dalo by se říct, to je technika, kterou si každý musí nějak vypracovat sám. Ale většina lidí, kteří žijí v té sféře toho, co by se dalo nazvat příležitostnými starostmi, všichni mají schopnost, která čeká na probuzení, na přesun na toto jiné místo. Já to vím. Viděl jsem to u studentů.
Úžasný způsob výuky jsme měli na škole Sarah Lawrence, kde jsem učil 38 let. S každým svým studentem jsem alespoň jednou za čtrnáct dní pořádal individuální půlhodinovou konferenci. A tam si povídáte o věcech, které by studenti měli číst, a najednou narazíte na něco, na co student opravdu reaguje. Vidíte, jak se mu otevřou oči, jak se mu změní barva obličeje. Otevřela se tam možnost života. A jediné, co si můžete říct, je: Doufám, že se toho to dítě chytí. Může, ale nemusí. Ale když to udělají, našli život přímo v té místnosti s vámi.
Novinář: Jak byste někomu poradil, aby využil ten pramen věčného života, tu radost, která je přímo k dispozici?
JC: No, neustále prožíváme zkušenosti, které nám mohou občas vykreslit určitý smysl, malou intuici toho, kde je vaše radost. Uchopte ji. Nikdo vám nemůže říct, jaká bude. Musíte se naučit rozpoznat své vlastní hlubiny.
Novinář: Máte někdy při následování své blaženosti pocit, jako mám chvílemi já, že vám pomáhají skryté ruce?
JC: Pořád. Je to zázračné. Mám dokonce pověru, která se mi vžila v důsledku toho, že neviditelné ruce neustále přicházejí. A sice, že pokud se řídíte svou blažeností, stavíte se na jakousi dráhu, která tam na vás celou dobu čekala. A život, který byste měli žít, je ten, který tak nějak žijete. Když to vidíte, začnete jednat s lidmi, kteří se nacházejí v oblasti vaší blaženosti. A oni vám otevřou dveře. Říkám, následujte svou blaženost a nebojte se, a dveře se vám otevřou tam, kde jste nevěděli, že budou.
Novinář: Soucítíte někdy s člověkem, který nemá žádné neviditelné prostředky podpory?
JC: Ano, to je ten, který vzbuzuje soucit, víte, chudák člověk. A vidět ho, jak se potácí, když je voda nesmrtelného života přímo tady, to v člověku vyvolává soucit.
Novinář: Přímo tady? Věříte tomu?
JC: Ano.
Novinář: Voda věčného života?
JC: Přímo tady.
Novinář: Kde?
JC: Kdekoli jste. Pokud následujete svou blaženost. Zažíváte neustále tu radost, to osvěžení, ten život.
