Podpořte prosím chod nezávislého média. Vaše podpora je jediná, která udržuje tuto aktivitu v chodu. Budu rád za Váš příspěvek v podobě daru na účet: (CZK): 2201583969/2010 či EUR na: CZ8520100000002201806894 nebo menší částkou měsíčně ZDE. Děkuji!
„Existuje nespočet důvodů, proč neočkovat, podložených staletími výzkumu – s novými výzkumy, knihami, dokumenty a dalšími publikacemi, které neustále vycházejí.
Ale většina lidí na to nemá čas. A i kdyby měli, téměř nikdo nechce trávit čas zkoumáním problémů s vakcínami. Tento rychlokurz je určen právě pro ně. Obsahuje pouze ty nejdůležitější a nejpřesvědčivější informace – shrnuté do čtyř krátkých článků, které můžete přečíst za celkem asi 10 minut. To je více než dost, aby přesvědčilo kohokoli, že by své děti neměl očkovat.”
PS: Všechny články vyjdou přeloženy postupně během pár dnů a odkazy na všechny pak najdete zde pod tímto textem.
Originál článku publikován ZDE: 27. listopadu 2025
Článek:
Zeptejte se lidí, co podle nich nejvíce přispělo k záchraně lidstva před nemocemi, a uslyšíte stále stejnou odpověď: vakcíny.
Jako mantru nám opakují, že „vakcíny zachránily více lidských životů než jakýkoli jiný lékařský vynález v historii“ – nezpochybnitelná pravda, kterou potvrzují všechny možné autority.
A málokdo ověřuje, zda je to skutečně pravda.
Spoiler: není.
Úmrtnost klesla ještě před příchodem vakcín
Díky lepší hygieně a rostoucí životní úrovni klesla úmrtnost na prakticky všechny hlavní nemoci 20. století – spalničky, záškrt, černý kašel, tuberkulózu, spálu a další – již o 90–100 % před zavedením příslušných vakcín. Na některé z těchto nemocí nikdy neexistovala vakcína.
Jinými slovy, vakcíny si nemohou připsat zásluhy za zlepšení, která již nastala.
Spalničky
Záškrt
Pertussis (černý kašel)
DissolvingIllusions.com, Úmrtnost na černý kašel ve Spojených státech 1900–1967 (2012)
Tuberkulóza
Spála
Stejný vzorec se objevuje všude, kde máme k dispozici data – nejen v USA, ale také v Anglii a Walesu, Skotsku, Irsku, Španělsku, Francii, Belgii, Švédsku, Norsku, Austrálii a na Novém Zélandu.
Myšlenka, že vakcíny „zachránily miliony životů“ v USA, se rozpadá, jakmile se podíváte na skutečný počet úmrtí. Níže uvedená tabulka ukazuje úmrtí v roce před schválením každé vakcíny. Počty byly již malé a klesaly. Prostě nebylo miliony životů, které by bylo možné zachránit.
Aaron Siri, Vaccines, Amen (2025)
Posunování cílů
Tváří v tvář realitě, že vakcíny nesplňují očekávání, fanatici vakcinace posunou cíle.
Dobře, smrtnost klesala již před zavedením vakcín… ale podívejte se na počet případů!
Nenechte se oklamat počty případů
Vzhledem k tomu, že vakcíny zjevně nebyly zodpovědné za masivní pokles úmrtnosti, obhájci se zaměřují na počet případů nebo morbiditu jako důkaz úspěchu vakcín. Historické hlášení případů však bylo v nejlepším případě nekonzistentní. Úmrtí jsou naproti tomu konkrétní události, které jsou legálně zaznamenány, a proto jsou mnohem spolehlivější.
Ale i když vezmeme počty případů za bernou minci, tato metrika se stává v podstatě bezvýznamnou, jakmile mortalita již klesla. V 60. letech 20. století klesl počet úmrtí na spalničky o 99 % bez vakcíny a závažné případy dětské obrny byly vzácné dlouho před masovým očkováním.
Diagnostická hra
Definice nemocí se po zavedení vakcíny často mění, což vytváří iluzi, že vakcína nemoc vymýtila, zatímco ve skutečnosti se změnila pouze diagnostická kritéria.
Vezměme si například dětskou obrnu. Před zavedením vakcíny stačila k diagnóze dětské obrny dočasná svalová slabost. Po zavedení vakcíny v roce 1955 se počítaly pouze případy s paralýzou trvající déle než 60 dní. Případy, které by dříve byly označeny jako dětská obrna, byly přejmenovány na virovou meningitidu, transverzální myelitidu, Guillain-Barréův syndrom a další.
Závěr
Úmrtnost na prakticky všechny závažné nemoci klesla téměř o 100 % předtím, než existovaly příslušné vakcíny. Vakcíny nezpůsobily tento pokles – přišly až poté, co k němu již došlo, a pak si přisvojily zásluhy.
Zastánci se snaží odvést pozornost od této skutečnosti tím, že poukazují na klesající počet případů jako důkaz, že vakcíny „fungují“, ale tento pokles obvykle odráží užší diagnostická kritéria, nikoli skutečný pokles nemocnosti. Jakmile vakcína existuje, lékaři mnohem méně často diagnostikují u očkovaného pacienta právě tu nemoc, které měla vakcína zabránit, a proto ji obvykle nazývají jinak.
Závěr: úmrtnost klesla ještě předtím, než vakcíny vůbec existovaly. Zbytek je marketing.