Líbí se Vám překlady? Vaše podpora je jediná, která udržuje tuto aktivitu v chodu. Budu rád za Váš příspěvek v podobě daru na účet: (CZK): 2201583969/2010 či EUR na: CZ8520100000002201806894 nebo menší částkou měsíčně ZDE. Děkuji!

↓ Video v originále s českými titulky ↓

↓ Video s cz dabingem ↓

Sledujte také na: Odysee / Rumble / Substack / Bitchute

Originál videa publikován ZDE

Přepis:

Děti, které každý den bojují s ADHD? Scottovy alergie mu ztěžovaly držet krok s kamarády. Alergické reakce způsobené kontaktem s potravinami. Středně těžký až těžký ekzém. Lupénka. Revmatoidní artritida. Alergie. Záchvaty. Astma. Ekzém...

RFK: Jsme nyní nejnemocnější zemí na světě.

TV: Zdraví amerických dětí je v krizi. Došlo k obrovskému nárůstu chronických onemocnění u dětí do 17 let. Více než 40 % amerických dětí má nyní alespoň jedno chronické onemocnění.

RFK: Autoimunitní onemocnění, jako je revmatoidní artritida, lupus, Crohnova choroba, všechny tyto IBS. Měla jsem ekzém, astma. Alergie. Žaludeční potíže.

DJT: Tohle je to hlavní, co mě trápí. Ještě před pár desítkami let mělo autismus 1 z 10 000 dětí. Dnes je to 1 z 31.

RFK: ADD, ADHD, poruchy řeči a jazyka, jako jsou tiky, Tourettův syndrom, narkolepsie, poruchy spánku, ASD, autismus. Není možné, aby tak rychlý nárůst výskytu těchto onemocnění byl genetický. Genetické změny trvají generace, staletí.

Co je skutečnou příčinou chronických onemocnění dětí této generace? Co se to sakra děje?

5. června 2022.

DB: Amerika je nejnemocnější národ v industrializovaném světě. V současné době se předpokládá, že více než 54 % našich dětí trpí chronickým onemocněním. Buď se jedná o neurologické poruchy, nebo autoimunitní onemocnění. To je nárůst oproti pouhým 12,8 % v 80. letech. Za zhruba 40 let jsme zaznamenali největší pokles lidského zdraví v historii.

Co kdybych vám řekl, že existuje studie, která by mohla vnést světlo do této epidemie chronických onemocnění, ale žádná významná lékařská instituce se k jejímu provedení nehlásí?

Co kdybych vám řekl, že existuje jeden vědec, který je dost odvážný na to, aby tuto studii provedl?

Co kdybych ti řekl, že když byla studie dokončena, ten vědec se bál ji zveřejnit?

Co byste udělali? Možná byste udělali to, co já. Sehnal jsem skryté kamery a nahrávací zařízení a šel jsem se ho zeptat proč.

Chci vám ukázat video. Jsem zvědavý, jak na to zareagujete. Stačí kliknout na přehrát?

Ano.

Co vás nejvíc šokovalo? Protože já vím, co jsem viděl.

Ne, myslel jsem, že to bylo důležité.

Je to důležitá informace, protože ukázala rozdíl mezi skupinami. Máme vážné problémy.

DB: Pokud tuto studii nezveřejním, jaká naděje pak zbývá pro všechny děti v budoucnosti?

Nechci říkat, že to není správné. Je to správné, ale prostě to nechci udělat. Jsem z toho samozřejmě velmi rozrušená. Je to nechutné. Kdybych něco takového zveřejnil, mohl bych rovnou odejít do důchodu.

Kdo byl ten chlap? Zervos kvůli tomu pravděpodobně přijde o práci.

Nepohodlná studie.

DB: Víte, než se pustíme do skrytých kamer, studie, doktora Zervose a všeho ostatního, co kdybychom se vrátili k tomu, jak to vlastně všechno začalo.

Jsem lékařský novinář už téměř 20 let. Prvních 10 let jsem pracoval pro CBS. A posledních osm let mám internetový zpravodajský pořad s názvem The HighWire.

Největší změna v mé kariéře nastala, když jsem produkoval dokument o očkování s názvem Vaxxed. Ústřední postavou tohoto dokumentu byl informátor z CDC jménem Dr. William Thompson.

V roce 2015 vystoupil s tvrzením, že v rámci studií o bezpečnosti vakcín docházelo k vědeckému podvodu.

Ten film vyvolal bouřlivou reakci a stal se celosvětovou senzací, hlavně proto, že jsme dostali tolik negativní publicity, počínaje vyloučením z filmového festivalu Tribeca.

ABC: Rozhodnutí promítat kontroverzní dokument o očkování postavilo Roberta De Nira do centra velkého rozruchu. Dnes byl filmový festival Roberta De Nira zahájen pod palbou kritiky. Kontroverzní film, který mnozí charakterizují jako protivakcinační.

RDN: Myslím, že ten film by lidé měli vidět. Došlo k negativní reakci, kterou jsem ještě úplně neprozkoumal. Chci znát pravdu a nejsem proti očkování. Chci bezpečné vakcíny.

ABC: Producent Vaxxed Del Bigtree říká, že zrušení promítání je potlačením pravdy.

DB: Nedokážu si představit, jaký tlak na ně byl vyvíjen, že stáhli film, který zpočátku zjevně podporovali.

ABC: Poselství lékařské obce je jasné. Toto je jedna z těch vědeckých otázek, na které věda poskytla odpověď.

DB: Film Vaxxed se nakonec stal jedním z nejkontroverznějších dokumentů v historii. A právě proto se všude, kam jsme přišli, tvořily dlouhé fronty.

Podívejte se na ten dav za mnou. Hned první den, kdy jsme film promítali v Angelica Film Center v New Yorku, jsem chtěl vědět, proč je před kinem taková obrovská fronta.

Mohli by všichni rodiče nebo někdo, kdo má v rodině člena s autismem, prosím vstát?

Tři čtvrtiny sálu vstaly. Pamatuji si, že jsem měl pocit, jako by z místnosti vyprchal veškerý vzduch. Netušil jsem, že je tolik lidí, kteří trpí tímto problémem.

Nakonec jsem tuto otázku kladl třikrát denně, pět dní v týdnu, po celý rok. A pokaždé se zvedly tři čtvrtiny lidí v místnosti.

Uvědomil jsem si, že jsem narazil na něco naprosto zásadního.

Vaxxed: Ahoj všichni, tohle je Jamie. Můžete nám říct svá jména?

Jsem Stephanie. A tohle je Zion.

DB: Po promítáních se rodiče poškozených dětí rozhodli vyprávět své vlastní příběhy. Nainstalovali jsme kamery a začali jsme zpovídat všechny, kteří chtěli mluvit.

A zjistil jsem, že nešlo jen o autismus a nešlo jen o vakcínu MMR. Bylo tam moře poškození způsobených očkováním a nikdo o tom nemluvil.

Vaxxed: Doktor se zeptal: „Chcete očkování proti chřipce? A já řekla ano. Podlehla jsem, dali jsme vakcínu proti obrně. Dostala dvouměsíční injekci. Vakcínu MMR. V 10:30 toho rána se prohýbala v zádech a zatínala pěsti. Té noci jsme byli v nemocnici s horečkou 41 stupňů. Začal prudce zvracet. Začal hlasitě křičet. Tehdy začal ten mrazivý křik. Deset měsíců jsem nespala, protože zvracela a dusila se. Zvracela a dusila se, ležela tam, zatímco spala, a dusila se tím. Po té vakcíně ztratil veškerou řeč. Prostě přestal mluvit. Nemluvil. Nechtěl sestru. Přestal úplně mluvit. Vyvíjel se opravdu dobře, až na motorické dovednosti. Má chronické alergie. Ekzém. Syndrom potravinové proteinové enterolitidy. Nemohla jíst nic, co mělo příliš vysoký glykemický index. Začal mít zánět střev. Chronické chrápání. Spánková apnoe. Záchvatovité stavy. Probudili jsme se. Ona prostě... opustila Zemi... Zemřela ve vaší náručí?

Ano.

Pokračovala jsem v očkování a zhoršovala její stav, způsobovala jí další nemoci. Ten pocit viny je tak silný. Zabili mou dceru.

DB: Bylo jasné, že jde o větší problém, než si kdokoli uvědomoval. Ale jeden konkrétní rozhovor, který jsme vedli, navždy změnil můj pohled na věc.

Vaxxed: Colton byl třináctiletý zdravý a silný chlapec. Miloval všechno, co souviselo s adrenalinem. Jeho vášní byl motokros. Doktor řekl: „Hele, je ve věku, kdy bys měl dostat vakcínu proti HPV. Souhlasila jsem. Tak mu byla vakcína podána. A ten den byl posledním dnem, kdy mohl jezdit na svém velkém motocyklu. A když ten den přišel domů, začalo mu být nevolno. Opravdu ho bolel krk. Pořád nechtěl vstát z postele. Myslela jsem si, že je prostě jen slabý a vyčerpaný. A ten večer, když se posadil, aby se napil vody, prostě se svalil zpátky. Jeho hlava dopadla na polštář a já jsem řekla: „Colton, ty jsi ochrnul?“ Okamžitě ho odvezli do dětské nemocnice v Salt Lake City. Původní diagnóza byla příčná myelitida. Když vyšel lékař a zeptal se mě, jestli byl nemocný, odpověděla jsem, že ne, nebyl nemocný. 1. února dostal vakcínu proti HPV. A oni řekli: „Ach.“ No, nahlásíme to do VAERSu. Je to na prd, že už nemůžu sportovat. Teď musím sedět na lavičce a jen se dívat na ostatní. Musíte si udělat vlastní průzkum. Už nemůžete jen tak věřit doktorovi. Sami si zjistěte, co je pro vás nejlepší.

Colton Berrett 2000 - 2018.

DB: Bohužel, Colton si v roce 2018 vzal život, protože věřil, že se stal příliš velkou zátěží pro svou rodinu. Ale co si pamatuji z toho, jak jsem tam stál a sledoval ten rozhovor, který vedla moje spoluproducentka Polly Tommy, byla ta krabička, která mu visela na boku a dýchala za něj. Byla propojena trubičkou, která vedla otvorem v jeho krku. A on doslova musel čekat, až se jeho plíce naplní vzduchem, než mohl odpovědět na otázku. Tak to fungovalo, a pak začal odpovídat na otázku, dokud mu nedošel vzduch.

Přemýšlel jsem o všech lidech, kteří obviňovali takzvané antivaxery z návratu dětské obrny nebo železných plic.

CBC: Jakmile klesne míra proočkovanosti, bude spousta lidí nemocná a spousta dětí bude po zbytek života ochrnutá kvůli obrně.

DB: Pomyslel jsem si, že on nosí železnou plíci. Už neležíš v kovové trubce. Zmenšili ji na krabici, která visí na boku, a hadičku, která vede do krku. Ale v tomto případě nebyl ochrnutý, protože měl dětskou obrnu. Nebyl ochrnutý, protože nebyl očkovaný. Byl ochrnutý kvůli vakcíně Gardasil HPV.

TV: Rozhodla jsem se nechat svou dceru očkovat, protože nechci, aby dostala rakovinu děložního čípku.

DB: Pak jsem šel domů a začal jsem si prohlížet všechny příbalové letáky, které jsou přiloženy ke všem dětským vakcínám. A většina z nich to uvádí přímo v části závažných nežádoucích účinků. Guillain-Barréův syndrom. To je paralýza. Nebo příčná myelitida. Paralýza.

A uvědomil jsem si, že jsme vakcinačním programem nevyhubili paralytické nemoci. Naším očkovacím programem paralytické nemoci způsobujeme.

Takže když cestujeme po zemi, někteří rodiče k nám přijdou a řeknou: „Čekám dítě. Rozhodně nechci očkovat MMR vakcínou, protože váš film ukazuje, že je nebezpečná. Ale co těch dalších 16 vakcín, které jsou podávány v 72 dávkách do doby, než bude mému dítěti 18 let?“

A já jsem odpovídal, že mám pouze neoficiální důkazy z tisíců rozhovorů, které jsem vedl, že žádná dětská vakcína není bezpečná. Ale to není vědecké. Chtěl jsem něco lepšího. Chtěl jsem se dostat této věci na kloub.

Tak jsem založil neziskovou organizaci s názvem Informed Consent Action Network. Založenou na právu dobrovolného souhlasu podle Norimberského kodexu.

Etický princip, na kterém se celosvětově shodli po hrůzných lidských experimentech nacistických lékařů. Kde se uvádí, že dobrovolný souhlas lidského subjektu je naprosto nezbytný. A nemělo by docházet k žádnému nátlaku, podvodu, klamu, donucení nebo jinému skrytému omezení či donucení.

Chtěl jsem prošetřit celý program očkování. Opravdu jsem se soustředil na jednu věc. Slyšíme, že vakcíny jsou bezpečné a účinné. Ale než se vůbec začneme zabývat jejich účinností, jak jsme zjistili, že jsou bezpečné?

Začali jsme zkoumat všechny vědecké poznatky z celého světa. Ale narazili jsme na velkou překážku. Výrobce vakcíny nelze žalovat. Je to jeden z mála produktů v Americe, který má takzvanou ochranu před odpovědností.

Důvodem je zákon, který v roce 1986 přijala americká vláda. Farmaceutický průmysl v podstatě vydíral vládu. Řekl, že kvůli žalobám za úmrtí a poškození způsobená vakcínami přichází o velké peníze. Že nemůžou dosáhnout zisku.

TV: Studie prokázaly, že vakcína proti černému kašli způsobuje poškození mozku. Kontroverze se netýká toho, že k tomu dochází, ale toho, jak často k tomu dochází.

DB: A řekli: „Pokud chcete, abychom pokračovali ve výrobě vakcín, budete muset převzít odpovědnost.“ A naše vláda s tím souhlasila.

Pokud chcete podat žalobu nebo získat jakékoli informace nad rámec toho, co je veřejně známo, budete muset žalovat vládu.

A tehdy jsem si uvědomil, že potřebuji ústavního právníka. A našel jsem člověka jménem Aaron Siri.

Pane Siri, vy nejste lékař, že ne?

Ne, pane.

A nejste ani imunolog, biolog ani žádný jiný...

AS: Ani vakcinolog, ne, ale pravidelně je vyslýchám, včetně světových odborníků na vakcíny. A své tvrzení musím opírat o skutečné důkazy. Když jdu k soudu v souvislosti s vakcínami, nemohu se spoléhat na tituly.

DB: Měli jsme geniální plán. Zažalujeme vládní agentury, HHS, FDA, NIH. A začali jsme vyhrávat. A co jsme v těchto soudních sporech dokázali? Že celá věda o bezpečnosti vakcín nebyla nic jiného než naprostý podvod.

AS: Lékaři dříve naslouchali rodičům. Když přišli rodiče a řekli: „Hele, moje dítě trpí tímto onemocněním, má tento problém.” Lékaři je poslouchali. Ale když rodiče začali přicházet a říkat: „Moje dítě dostalo vakcínu a pak začalo mít problém X“, tehdy lékaři přestali naslouchat.

Vaxxed: Máme trojčata. Dva chlapce a dívku. Richie, Robbie a Claire. Každý den v našem životě byl jako oslava. Každý den se usmívali, smáli se, dívali se na sebe a bavili se spolu. 25. června 2007 jsme je vzali na očkování proti pneumokokům. Moje dcera má na noze stále jizvu po injekci. Byla první, kdo ji dostal. Křičela a od té doby vlastně nepřestala křičet. Ale my jsme to nevěděli. Očkovali jsme i kluky. V poledne se Claire úplně uzavřela. Bylo to, jako by byla slepá a hluchá. A v tu chvíli jen zírala na stropní ventilátor. To bylo v poledne. Očkování jsme měli v 10 hodin. Ve dvě hodiny jsme sledovali, jak se Richie odpojil. Ztratili všechny reflexy. Jsem vzdělávací audiolog. Provedla jsem test stapedálního reflexu, což je malý sval ve středním uchu, abych zjistila, zda sval, který nemohou ovládat, stále funguje. A nefungoval. Stapediální reflex tlumí zvuk, takže uši nebolí od opravdu hlasitého zvuku. A oba ten reflex neměli. Přestali mrkat, přestali zívat, přestali kašlat, přestali kýchat. Nejhorší bylo, když jsme viděli, jak se uzavřel ten poslední. Bylo nám řečeno, že je to genetické. A pak nám genetici řekli, že není možné, aby se tři děti odpojily ve stejný den. Takže všechny tři děti měly při vstupu do mateřské školy závažnou poruchu autistického spektra. Utratili jsme stovky tisíc dolarů, abychom se je pokusili vyléčit. Jediný, koho jsme dostali zpět, je Robbie, ten, který přestal komunikovat jako poslední. Richie dokáže říct jen jedno, možná dvě slova za sebou. Claire stále vůbec nemluví a není naučená na nočník. A Robbie se blíží úrovni své třídy, ale trpí těžkou OCD. Povím vám, jak vypadá náš běžný den. Máte třeba šestileté, sedmileté nebo osmileté dítě, které není naučené chodit na nočník. A ve 2, 3 nebo 4 hodiny ráno si naplní plenku. Představte si, jak je to nepříjemné, a tak si ji sundá. Brzy je má celé od moči. Je to po celé posteli. Za chvilku je to i na mně a na ní. Křičím na ni. Ona křičí na mě. Oba štěkáme na dítě, které je v celé situaci jedinou nevinnou stranou. A jediná věc, která v této situaci nápadně chybí, je někdo, kdo vám řekl, že ta injekce je bezpečná. Všichni spí ve svých postelích. Nemají žádný problém.

DB: Tento příběh Richieho, Robbieho a Claire ukončuje jakoukoli diskusi o tom, že autismus je způsoben pouze genetikou. Neexistuje žádné genetické vysvětlení, které by způsobilo, že se tři sourozenci stali autisty přesně ve stejný den.

AS: Když se objeví rozšířené stížnosti, že nějaký produkt způsobuje určité škody, měli byste ho prozkoumat.

RFK: Vakcíny by měly být testovány stejně jako jiné léky na bezpečnost. A bohužel, vakcíny nejsou testovány na bezpečnost. Ze 72 dávek vakcín, které jsou nyní povinné, v podstatě povinné, byly doporučeny, ale ve skutečnosti jsou povinné pro americké děti, ani jedna z nich nikdy nebyla podrobena předregistračnímu placebem kontrolovanému testování.

DB: Ministr zdravotnictví a sociálních služeb Robert Kennedy mladší byl mainstreamovými médii rozcupován za to, že řekl, že se neprovádějí žádné placebové studie vakcín. Ale má pravdu. Přesně to jsme zjistili v našich soudních sporech proti vládě. Ani jedna dětská vakcína neprochází před registrací dvojitě zaslepenou, randomizovanou, placebem kontrolovanou studií. To je zlatý standard testování bezpečnosti všech farmaceutických produktů, ale u vakcín se to opomíjí.

Pokud jste zapomněli, jak funguje dvojitě zaslepená studie s placebem, o které jsme se učili na střední škole v hodinách přírodopisu, rád vám to připomenu.

Rozdělíme skupinu dětí na dvě skupiny. Jedna skupina dostane vakcínu. Druhá skupina dostane placebo, což je produkt, který nemá žádný účinek na lidský organismus. V případě injekcí jako vakcíny se jedná o injekci fyziologického roztoku.

Pak se tomu říká dvojitě zaslepená studie, protože ani vědci, ani pacienti nevědí, kterou látku dostali. Dostali vakcínu, nebo placebo?

Důvodem je, aby vědci nemanipulovali studii ve prospěch farmaceutického průmyslu, který by vydělal spoustu peněz, pokud by se tato vakcína ukázala jako bezpečná.

Poté sledujeme tyto dvě skupiny po dobu dvou až pěti let, u mnoha léků někdy až 10 let.

Na konci studie odhalíme pacientům i vědcům, co dostali. Podíváme se tedy na obě skupiny, očkovanou i placebovou, a porovnáme jejich zdravotní výsledky.

Kdo měl více případů rakoviny? Kdo měl více cukrovky nebo ADD, ADHD nebo autismu nebo Tourettova syndromu nebo lupusu nebo roztroušené sklerózy? Všechny tyto nemoci v současné době v USA prudce stoupají.

A pokud při jejich porovnání zjistíte, že jsou obě skupiny stejné, že ve skupině očkovaných je stejný počet problémů jako ve skupině s placebem, pak víte, že je to bezpečné. Stanovili jste to, čemu říkáme bezpečnostní základna.

Pokud však má očkovaná skupina více problémů než skupina s placebem, pak víme, že to není bezpečné a nemělo by se to uvádět na trh.

Je tu jen jeden problém. Ani jedna vakcína v dětském očkovacím kalendáři nikdy neprošla dvojitě zaslepenou placebem kontrolovanou studií. Proto nelze na základě vědeckých poznatků tvrdit, že jsou vakcíny bezpečné.

MicrobeTV: Jsou všechny klinické studie vakcín placebem kontrolované?

PO: Ne, a ani by neměly být. Například když byla schválena vakcína Prevnar 13, tedy konjugovaná pneumokoková vakcína...

FDA schválila novou pneumokokovou vakcínu.

PO: Musela být testována ve třetí fázi klinického hodnocení. Kontrolní skupinou byl tedy přípravek Prevnar 7, u kterého byla prokázána účinnost. Nahradí Prevnar, který byl účinný proti sedmi sérotypům.

PO: Nemůžete po rodičích žádat, aby vystavovali své děti riziku pneumokokového onemocnění, když v té době existovala na trhu vakcína, která tomu zabraňovala.

WHO se k tomuto tématu vyjádřila velmi jasně. To by bylo považováno za neetickou studii.

DB: Dr. Paul Offit je jedním z velkých zastánců očkování, pravděpodobně proto, že vyvinul vakcínu a vydělal na ní jmění. Rotavirové vakcíny...

PO: Nezáleží na tom, zda jsem z toho měl finanční prospěch, nebo ne.

DB: Rád říká, že nemůžeme vždy provádět placebové studie, zejména pokud již existuje vakcína, která danou nemoc pokrývá. Jako příklad uvádí vakcínu Prevnar 13.

Prevnar 13 byl v rámci studie bezpečnosti testován proti Prevnaru 7, starší verzi vakcíny. A řekne, že nelze testovat Prevnar 13 proti placebu ve formě fyziologického roztoku, protože by to bylo neetické. Odepřeli byste dětem přístup k vakcíně, která je již na trhu, a to by vůči nim nebylo fér.

Ale opomíjí, že Prevnar 7 nebyl nikdy testován proti placebu s fyziologickým roztokem. Takže nevíme, zda je bezpečný.

Testujeme tedy jeden produkt, u kterého neznáme bezpečnostní profil proti jinému produktu, u kterého neznáme bezpečnostní profil. A tak funguje celý očkovací plán.

Rád tomu říkám „whisky studie”. Vysvětlím to.

Řekněme, že existuje skupina lidí, kteří si stěžují, že whisky způsobuje opilost, lidé pak bourá auty a dochází k úmrtím.

Abychom otestovali, zda whisky způsobuje dopravní nehody, provedli bychom dvojitě zaslepenou placebovou studii. Jedna skupina, testovaná skupina, by dostala 10 panáků whisky. Druhá skupina, placebová skupina, by dostala 10 panáků vody.

Potom bychom je nechali obě skupiny projet se na autodromu a zjistili, která z nich má více nehod. Je to zřejmé.

Ale v tomto případě je to whisky společnost, která provádí studii. A oni říkají: „Budeme provádět studii založenou na placebu, ale naším placebem nebude voda. Bude to vodka, další produkt, který je již na trhu. Takže 10 lidí dostane panáky whisky a 10 lidí dostane panáky vodky. A všichni museli řídit. A hádejte, co se stalo? Došlo ke stejnému počtu nehod. Whisky tedy nezpůsobuje dopravní nehody, protože jich nezpůsobila o nic víc než vodka.

Abychom dotáhli argument Dr. Paula Offita do konce, pokud by byla vodka někdy testována proti 10 panákům vody a ve skupině s vodkou nedošlo k žádné dopravní nehodě, pak by dávalo smysl testovat whisky proti vodce. Ale všichni víme, že taková studie nikdy nebyla provedena, stejně jako nebyla nikdy provedena žádná studie s placebem u vakcín.

Stačí zadat do počítače „vakcíny schválené FDA“ a zobrazí se všechny vakcíny, které se podávají dětem v rámci dětského očkovacího plánu.

Poté můžete kliknout na kteroukoli, která vás zajímá. Klikněme na Recombivax HB. Jedná se o jednu z vakcín proti hepatitidě B, kterou dostane vaše dítě první den života.

Ahoj. Vítej na světě. Nadechni se poprvé. A tady přichází tvoje první pohlavně přenosná nemoc.

Nyní přejděte k příbalové informaci vakcíny. Toto je příbalový leták, který je přiložen k vakcíně, když je dodána vašemu lékaři. Obsahuje všechny druhy informací, jako je složení vakcíny, všechny složky, vedlejší účinky vakcíny.

Chci ale, abyste se zaměřili na oddíl 6.1. Zde se hovoří o klinických studiích, na které se při stanovení bezpečnosti vakcíny spoléhali. U každé vakcíny je to vždy bod 6.1. Můžete si tedy prohlédnout všechny.

V tomto případě však uvidíte, že se celé studie zúčastnilo pouze 147 dětí. A po každé dávce byly sledovány pouze pět dní. Pět dní.

Zamyslete se nad tím. Vzali byste si nějaký lék, jehož bezpečnost byla sledována pouze po dobu pěti dnů?

Pokud vaše dítě zemře šestý den, tato studie to nezachytí. Řeknou, že nezaznamenali žádné úmrtí.

Pokud by dítě o dva roky později onemocnělo autismem nebo jinými autoimunitními chorobami či neurologickými poruchami, tedy onemocněními, jejichž vývoj trvá roky, řeknou: „V naší studii jsme žádné takové případy nezaznamenali.“

Proto každý lék prochází několik let testováním. Většina vašich problémů se vyvine až za několik let. A pokud vaše studie není tak dlouhá, nikdy je neuvidíte.

Měli jsme zajímavou příležitost promluvit si o tom s Dr. Stanleyem Plotkinem, který je považován za otce našeho očkovacího programu. Dr. Plotkin. Jeho vakcíny se používají prakticky ve všech zemích světa. Jako vakcína proti zarděnkám, rotaviru, vzteklině.

Vychoval celou generaci vědců, včetně mě, aby mysleli stejně jako on. V roce 1988 vytvořil standardní učebnici o vakcínách. Bill Gates nazývá jeho knihu biblí pro vakcinology.

Doufám, že je přesnější než Bible.

DB: V roce 2018 měl náš právník Aaron Siri příležitost vyslechnout pod přísahou Dr. Stanleyho Plotkina. A položil mu přesně tuto otázku.

Je pětidenní bezpečnostní studie dostatečně dlouhá na to, aby zachytila všechny vedlejší účinky, na které si lidé stěžují v souvislosti s vakcínou proti hepatitidě B?

AS: Dr. Plotkine, příbalová informace výrobce pro rekombivax HP, je to tak?

SP: Ano.

AS: A zkušenosti z klinických studií jsou uvedeny v oddíle 6.1, je to tak? Je to tak, dr. Plotkine?

SP: Ano.

AS: V oddíle 6.1, když se podíváte na klinické studie, které byly provedeny před registrací přípravku Recombivax HP, jak dlouho se podle nich sledovala bezpečnost po každé dávce?

SP: Podíváme se... Pět dní.

AS: Je pět dní dostatečně dlouhá doba na to, aby se zjistil autoimunitní problém?

SP: Ne.

AS: Je pět dní dostatečně dlouhá doba na to, aby se zjistila neurologická porucha, která se objevila po očkování po pěti dnech?

SP: Ne.

AS: Neexistuje žádná kontrolní skupina, je to tak?

SP: O žádné kontrolní skupině se tu nepíše, ne.

AS: Přejdeme k oddílu 6.2. V části věnované poruchám nervového systému se uvádí, že byly hlášeny případy Guillain-Barréova syndromu, je to tak?

SP: Ano.

AS: Stejně jako roztroušená skleróza, exacerbace roztroušené sklerózy, myelitida, včetně transverzální myelitidy, záchvaty, febrilní záchvaty, periferní neuropatie, včetně Bellovy paralýzy, svalová slabost, hypestézie a encefalitida, je to tak?

SP: Ano.

AS: Než budete pokračovat, tyto zprávy musí být zahrnuty, protože byly nahlášeny orgánům jako případy, ke kterým došlo po očkování. To není důkaz, že tyto reakce způsobila vakcína.

AS: Aby bylo možné stanovit, zda existuje příčinná souvislost mezi vakcínou a daným stavem, je třeba provést randomizovanou placebem kontrolovanou studii.

SP: Ano.

AS: Ale to se u této vakcíny proti hepatitidě B před neprovedlo, že?

SP: Ne. Bez kontrolní skupiny nelze posoudit jev, který se vyskytuje ve skupině očkovaných, pokud nemáte k dispozici kontrolní skupinu.

AS: Není pravda, že by dnes bylo provedení takové studie považováno za neetické?

SP: Ano, bylo by to neetické a obtížné.

DB: Takto se tedy hraje celá hra. Před schválením vakcíny neprovádějí bezpečnostní placebovou studii. A když se pak lidé začnou hlásit se všemi těmi závažnými vedlejšími účinky, řeknete: „No, můžete teď provést studii s placebem?“ A oni řeknou: „Ne, to je neetické.“ Takže to neudělají předem, neudělají to ani po poškození.

A když nemohou provést studii, váš lékař vám řekne: „Neviděl jsem žádné studie, které by dokazovaly, že tato poškození jsou způsobena vakcínou. Proto předpokládám, že jsou bezpečné.”

AS: Souhlasíte s doporučením CDC, aby děti dostaly vakcínu proti hepatitidě B první den života?

SP: Ano.

AS: Uvedl jste, že hepatitida B nezpůsobuje encefalitidu, je to tak?

SP: To je můj názor, ano.

AS: Ale IOM po provedení přezkumu dospěla k závěru, že nenašla žádné vědecké důkazy, které by podporovaly příčinnou souvislost v tom či onom smyslu. Je to tak?

SP: Ano. To ale znamená, že nemají důkazy pro tuto domněnku.

AS: Že to buď způsobuje, nebo nezpůsobuje.

SP: Správně.

AS: Nevědí to.

SP: Nevědí to, protože nemají dostatek dat.

Při nedostatku dat je můj závěr, že neexistuje žádný důkaz o existenci příčinné souvislosti.

AS: Takže pokud neexistují data, která by dokazovala, že to způsobuje nebo nezpůsobuje, vaše domněnka je, že to nezpůsobuje, chápu to správně?

SP: Že neexistuje žádný důkaz, že to způsobuje.

AS: Dobře. To je něco jiného než říci, že to nezpůsobuje, správně?

SP: Správně.

DB: Aby bylo jasno. Bezpečnost vakcín není založena na vědeckých poznatcích a datech. Je založena na předpokladu bezpečnosti. A to je patová situace, ve které se nacházíme.

Existuje však jedno řešení. Místo studie založené na placebu můžete provést retrospektivní studii, která se zaměří na lidi, kteří se již rozhodli, zda se nechají očkovat, nebo ne. A pak stačí porovnat tyto skupiny, ty, které se nechaly očkovat, a ty, které se rozhodly neočkovat. Tomu říkáme studie očkovaných versus neočkovaných.

Byla provedena několika nezávislými vědci a instituty na malých skupinách dětí, ale nikdy žádnou významnou vládní agenturou nebo významným zdravotnickým zařízením.

Důvod, proč je tato studie důležitá, podle mého názoru ilustruje studie, kterou provedl v africké Guineji-Bissau muž jménem Dr. Peter Aaby. Je to jeden z předních odborníků. Je zastáncem očkování a vyvíjí očkovací programy pro třetí svět.

Před 30 lety realizoval program očkování DTP v Guineji-Bissau v Africe a o 30 let později zjistil, že pouze polovina dětí v zemi byla očkována a druhá polovina ne. Mohl jsem provést perfektní srovnávací studii mezi očkovanými a neočkovanými dětmi.

A když tuto studii provedl, výsledky ho ohromily.

PA: Toto se týká vakcín a myslím, že je důležité si uvědomit, že žádná rutinní vakcína nebyla před zavedením testována v randomizovaných studiích na celkový vliv na úmrtnost. Většina z vás si myslí, že víme, jak naše vakcíny působí. Ne, nevíme.

Program očkování, o kterém mluvíme, byl zaveden koncem 70. let po úspěšném vymýcení neštovic. WHO vytvořila jakýsi první imunizační program pro země s nízkými příjmy.

Zde se ukazuje, že pokud jste byli očkováni proti DTP, měli jste 2,3krát vyšší úmrtnost. A to je nejčastěji používaná vakcína na světě.

Očkování proti černému kašli, neboli pertusi, bylo spojeno s dvojnásobnou úmrtností.

Můžete mít vakcínu, která plně chrání před konkrétním onemocněním, ale je spojena s vyšší úmrtností. Jak je to možné?

DB: Po prostudování této studie bylo jasné, že vakcína chránila před nemocemi, proti kterým byla podána. Děti nezemřely na záškrt, tetanus nebo černý kašel. Byl tu jen jeden problém. Zjistili, že umíraly pětkrát častěji na všechny ostatní problémy.

Bylo tedy jasné, že ačkoli vakcína chránila před těmito nemocemi, oslabovala jejich imunitní systém vůči všem možným dalším problémům.

Jeden z dalších vědců, kteří se na této studii podíleli, o tom přednesl přednášku.

CB: Navzdory ochraně před třemi smrtelnými nemocemi bylo zavedení vakcíny proti DTP spojeno se zvýšenou celkovou úmrtností. Děti, které dostaly vakcínu DTP, měly pětkrát vyšší riziko úmrtí než ty, které ji nedostaly. A to je jen jeden z mnoha příkladů studií, které byly dosud provedeny na vakcíně DTP, a všechny ukazují stejný výsledek. Děti očkované DTP mají vyšší úmrtnost než ty, které DTP nedostaly.

Zdá se tedy, že vakcína DTP má negativní, nespecifické účinky. Ochrana před třemi smrtelnými nemocemi má velmi vysokou cenu, a to zvýšené riziko úmrtí.

I při nejlepších úmyslech tedy může použití vakcíny DTP zabít více dětí, než kolik jich zachrání.

Vím, že tyto výsledky jsou velmi nepříjemné a většina lidí, včetně mě, by si přála, aby nebyly pravdivé. Ale to je to, co nám říkají data.

DB: To byla pouze studie jedné vakcíny u skupiny dětí. Co kdybychom studovali děti, které nedostaly jednu vakcínu, ale mezi 72 a 100 vakcínami do věku 18 let? Mluvím samozřejmě o nejvíce očkované zemi na světě, Spojených státech amerických.

AS: Naše federální zdravotnické úřady zaplatily Institutu medicíny, aby prověřil bezpečnost očkovacího plánu jako celku. A Institut medicíny po provedení tohoto přezkumu předložil v roce 2013 zprávu. Zpráva uváděla, že žádné studie neporovnávaly rozdíly ve zdravotních výsledcích mezi zcela neočkovanou populací dětí a plně očkovanými dětmi.

RFK: Je odpovědností CDC provést tyto studie a byly jim opakovaně nařízeny, ale oni je odmítli.

Institut medicíny však posoudil očkovací kalendář a ve své zprávě z roku 2011 uvedl, že existuje více než 150 zdravotních poškození, která jsou pravděpodobně spojena s očkovacími látkami a která nebyla nikdy studována.

AS: Co udělalo CDC poté, co Institut medicíny vydal tuto zprávu?

DB: Místo toho, aby provedlo studii, nakonec provedlo studii o tom, jak provést studii porovnávající očkované a neočkované děti.

AS: Zaplatili spoustu peněz za vydání oficiální zprávy o tom, jak provést studii porovnávající očkované a neočkované děti. Tato zpráva vyšla v roce 2015. Nyní je rok 2025, o 10 let později. Stále ještě nezveřejnili tu studii.

Provedli vůbec někdy tuto studii? To vám nemohu říct.

SF: Jedná se o informaci, kterou zastánci bezpečnosti vakcín požadují a žádají již dlouhou dobu, a nejsem si jistá, proč nebyla provedena.

DB: Tato jednoduchá studie by navždy umlčela všechny odpůrce očkování. Musím věřit, že tuto studii provedli všemi možnými způsoby a zdá se, že nemohou přijít na to, jak dokázat, že očkovaní jsou zdravější. Ale to je jen můj názor.

Na základě několika dalších studií, které jsem viděl a které porovnávaly očkované s neočkovanými, ale mainstreamová medicína říká, že skupina byla příliš malá, nebo v ní hledají chyby s tím, že nebyla provedena významnou lékařskou institucí.

Pokud tedy někdy budeme mít studii o očkovaných versus neočkovaných, které budou lidé věřit, bude ji muset provést vysoce uznávaní vědci z významné lékařské instituce, která má dostatečně velkou databázi, aby mohla provést důkladné a spolehlivé srovnání očkovaných a neočkovaných.

AS: Osud tomu chtěl, že Del potkal vedoucího oddělení infekčních nemocí v Henry Ford Health System, Marcuse Zervose.

DB: Na to setkání nikdy nezapomenu, protože jste mi řekl: „Viděl jsem váš film Vaxxed. Je zajímavý.” Ale řekl jste... sledoval jsem vaše videa, se kterými jsem měl problém. Řekl jste, že nelze tvrdit, že vakcíny jsou bezpečné, protože nikdy nebyly provedeny řádné studie bezpečnosti. A řekl jste mi, že jste to skutečně prozkoumal, protože jste chtěl zjistit, jestli je to pravda. A řekl jste: „Je mi líto, ale musím vám oznámit, že...(truncated 79 characters)...byly. Stále to tvrdím, že nebyly provedeny.

DB: Tak jsem vám řekl: „Dobře. A vy jste na to: „Nevím, co tady dělám. Nesouhlasím s vámi. Věřím ve vakcíny. A já jsem řekl: „Uvažoval byste někdy o studii porovnávající očkované a neočkované osoby?“ A vy jste řekl, že bych udělal cokoli, kdekoli jsou data, data jsou data.

DB: Když jsem se poprvé setkal s doktorem Zervosem, souhlasil, že provede studii porovnávající očkované a neočkované osoby. Byl jsem nadšený. Byl perfektní. Ford Medical Center je jedno z nejlepších výzkumných center na světě. A doktor Zervos je právě hrdinou, protože vyřešil celou vodní krizi ve Flintu v Michiganu.

Flint, jedno z nejchudších měst v Americe, nakupovalo vodu z Detroitu. Místo toho, aby město zůstalo napojeno na detroitský vodovod během výstavby potrubí, rozhodlo se dočasně odebírat vodu z řeky Flint. Toto rozhodnutí donutilo město zprovoznit starou úpravnu vody.

Toto teče z kohoutku. Voda je hnědá a má nepříjemný zápach. Vodu nelze pít. Brzy se stala živnou půdou pro bakterie Legionella a lidé začali být nemocní.

Kyslík, jste na něm pořád, nebo si ho někdy můžete sundat?

Mám ho neustále.

Její lékař, Marcus Zervos, léčil chronickou kožní infekci, kterou její oslabený imunitní systém nedokázal zvládnout.

Daří se jim mnohem lépe. Pokud se mi podaří je vyléčit ještě o trochu víc, domluvím vám schůzku s těmi transplantačními lékaři.

V roce a půl po změně zdroje vody bylo potvrzeno 90 případů. Dvanáct lidí zemřelo.

Sean McElmurry sestavil tým 23 vědců a odborníků z celého státu. Tým tvrdí, že stát jim nedal povolení zahájit pátrání po zdroji epidemie.

Dr. Zervos byl odborník na infekční choroby a zpoždění ho znepokojovalo.

Z: Bylo nutné začít okamžitě, protože do června jsme očekávali další případy nemoci Legionelly a další úmrtí, což jsme vyjádřili na schůzce, které se zúčastnili nejvyšší představitelé MDHHS. Vzpomínám si, jak mu můj kolega řekl, že pokud to neudělá, lidé mohou zemřít. Bohužel Nick Lyon odpověděl, že na něco zemřít musí. Byl jsem v šoku, když to řekl ředitel zdravotního odboru.

Dr. Zervos se zdál být ideální. Postavil se proti celému zdravotnímu systému v Michiganu, takže jsem si myslel, že bude dost statečný na to, aby tuto studii provedl.

Ale pak uběhlo pár let a studie stále nebyla hotová. Zavolal jsem Aaronovi a řekl mu, že bychom se měli pokusit ho přesvědčit, aby tu studii konečně provedl.

AS: Letěl jsem do Michiganu a šli jsme se osobně setkat s doktorem Zervosem. Řekli jsme mu: „Podívejte, tady je vaše příležitost. Výsledky by měly být v přímém souladu s ortodoxním názorem. Očkované děti by měly být bez výjimky zdravé. Mohl by být oslavován jako hrdina, který konečně umlčel odpůrce očkování. Řekl, že je ochoten to udělat.

Studie měla využít data, která již doslova mají na dosah ruky, data milionů lidí, kteří jsou již v databázi Henry Ford Health System, včetně stovek, možná tisíců zcela neočkovaných dětí, stejně jako samozřejmě dětí, které jsou očkovány.

To by umožnilo vzít tuto databázi s několika miliony osob a oddělit děti, které byly v systému Henry Ford od narození nepřetržitě po několik let. Jelikož se jedná o uzavřené prostředí HMO, což znamená, že poskytuje pojištění a lékařskou péči, má většinu zdravotních záznamů těchto dětí, a to i v případě, že opustí systém Henry Ford Medical System, protože Henry Ford jako pojistitel za ně stále platí.

Mají tedy zdravotní kódy pro všechny lékařské služby, které tyto děti dostaly. Pokud tedy tyto děti oddělíte, získáte skupinu dětí od narození po dobu alespoň několika let, o kterých víte vše.

PM: Dříve jsem byl programovým ředitelem v Henry Ford Hospital, takže to dobře znám. Je to jeden z nejlepších integrovaných zdravotnických systémů pro výzkum.

TV: Henry Ford dostává ročně přes 90 milionů dolarů na výzkum a má téměř 700 rezidentů a stážistů v 53 vzdělávacích programech akreditovaných ACGME.

PM: Myslím si, že Henry Ford, stejně jako jiné instituce, má zaujatý postoj k prospěšnosti vakcín.

ABC: To nelze přehlédnout. Tady je celostránkový dopis od Henryho Forda s 56 podpisy, který tučným písmem říká, že věda je jasná: Vakcíny zachraňují životy.

PM: Pokud by výsledky prokázaly, že série vakcín souvisí s chronickými onemocněními a že neočkovaní lidé se v průběhu času jevili jako zdraví, byl by takový výsledek obzvláště přesvědčivý.

Z: Jsem pro vakcíny. Samozřejmě jsem pro. Myslím si, že je to nejlepší způsob, jak kontrolovat infekční nemoci, které jsou smrtelné. Jsem pro povinné očkování. Henry Ford má povinné očkování kvůli mně.

TV: Henry Ford je jedním z přibližně 90 zdravotnických systémů v USA, které se snaží co nejrychleji zapojit celkem 30 000 dobrovolníků do studie vakcíny Moderna COVE.

Z: Toto je nejhorší pandemie za posledních 100 let. A naší největší nadějí, jak se s ní vypořádat, je účinná vakcína.

TV: Henry Ford vyžaduje, aby všech 33 000 zaměstnanců bylo do 10. září 2021 plně očkováno. Zdravotnický systém tvrdí, že je to v souladu s jeho stávající vakcinační politikou, která zahrnuje každoroční očkování zaměstnanců proti chřipce a další očkování.

DB: Zdálo se mi, že Henry Ford byl pro očkování, ne proti očkování. Musel jsem tedy předpokládat, že jediným důvodem, proč tuto studii provádějí, je dokázat, že se mýlíme.

AS: Del a já jsme si mysleli, že je to skvělá příležitost. Mohou provést srovnání a pravděpodobně by ho mohli publikovat.

DB: Měli jsme jen jednu prosbu.

AS: Požádali jsme je, aby výsledky zveřejnili bez ohledu na to, jaké budou. Bude se toho držet, i když výsledky ukážou, že neočkované děti jsou zdravější? A když si uvědomil, že pokud to předloží k publikování, bude čelit hněvu celé své profese. To jsme nevěděli.

DB: To byla naše největší obava. Vakcíny jsou svatým grálem moderní medicíny. A kdokoli se rozhodne jakýmkoli způsobem zpochybnit očkování, je v podstatě považován za kacíře.

TV: Vakcíny jsou bezpečné. Vakcíny jsou bezpečné a účinné. Vakcíny jsou bezpečné a vysoce účinné. Bezpečné a vysoce účinné. Vakcíny patří k nejúžasnějším úspěchům lidstva a zachránily miliony životů. Dětské vakcíny každoročně zabraňují přibližně 4 milionům úmrtí po celém světě. Drtivá většina pediatrů v této zemi očkování silně podporuje. Zmeškání termínů očkování. Neočkujeme. Aktuálně doporučený očkovací kalendář je důkladně prověřený. Studovali jsme ho na milionech dětí. Na miliardách lidí. Desítky let rozsáhlých vědeckých studií recenzovaných odborníky. Věda je v tomto ohledu poměrně ustálená. Je ustálená již mnoho let. Myšlenka, že dostáváme příliš mnoho vakcín. To není podloženo žádnými vědeckými poznatky. Vědecká komunita publikuje jednu studii za druhou. Není co vidět. Nebudu tu stát a nechat konspirační teorie odvádět pozornost od skutečných řešení.

SH: Většina lékařů nesnese, když je někdo nazývá šarlatány nebo ničí jejich reputaci. Přešla jsem od léčby vedoucího laboratoře v mé nemocnici pro hypertenzi k tomu, že jsem se po chvíli stala někým, kdo byl zpochybňován na všech úrovních kvůli jedné věci, kterou jsem řekla, a to: „Můžeme přestat dávat vakcíny mým nemocným pacientům a dát jim je v den propuštění?“ Kdyby se mě nepokusili zastrašit, zpochybnit a donutit mě, abych provedla výzkum a dokázala, že to, co jsem viděla, je pravda, stále bych pracovala jako běžný lékař.

Ministerstvo zdravotnictví Floridy ve spolupráci s guvernérem bude usilovat o zrušení všech povinných očkování ve floridských zákonech. Všech.

JL: Z mé zkušenosti s diskutováním nebo zveřejňováním škod spojených s očkováním vyplývá, že tyto myšlenky a rozhovory nejsou vítány.

TV: Tento krok floridského hlavního lékaře, tamějšího doktora, vyvolal odsudky odborníků na veřejné zdraví. Ať už jde o neznalost, hloupost nebo zlomyslnost, nakonec to lidem ublíží.

RD: Neočekávejte, že ho někteří jeho kolegové poctí vřelým přijetím, ale právě o tom je odvaha.

JL: Pro jednotlivce, kteří dospějí k závěrům nebo mají názory, které jsou v rozporu s mainstreamovými myšlenkami, je to velmi nepřátelské prostředí, a to jak z vědeckého hlediska, tak v médiích.

DB: Každý nezávislý vědec, který se kdy odvážil provést jakoukoli studii porovnávající očkované a neočkované osoby, je okamžitě terčem útoků.

Jednu takovou provedl Dr. Anthony Mawson z Mississippi. Provedl studii asi 600 dětí vzdělávaných doma a zjistil alarmující míru alergií, ADD, ADHD, neurologických poruch a čtyřnásobně vyšší riziko autismu u očkovaných dětí.

Jakmile studie vyšla, jeho práce byla ohrožena. Vlastně jsem se ho zeptal, jestli by se chtěl zúčastnit tohoto filmu. Odpověděl mi: „Podívejte, můžete ukázat moje studie, ale já jsem kvůli tomu právě prošel peklem. Už to dál nesnesu.”

Pak je tu ještě doktor Paul Thomas.

PT: Na této straně vidím růžové, matné, zjizvené ušní bubínky. Jsem pediatrem už 35 let. Teď jsem v důchodu. V prvních deseti letech své praxe jsem si všiml, že děti jsou čím dál tím nemocnější. A v následujícím desetiletí, kdy se stále více pacientů rozhodovalo pro neočkování, jsem zaznamenal rozdíl. Chtěl jsem ale zjistit, zda to mohu dokázat. Shromáždili jsme tedy všechna data z mé praxe. Prohlédli jsme si všechny děti narozené v mé praxi a výsledky jsme publikovali. To, co jsme zjistili, bylo podrobeno odborné recenzi. Bylo to spolehlivé. Zjistili jsme masivní nárůst. Mluvím o nárůstu o 400 až 500 %. Alergie, autoimunitní onemocnění, poruchy neurologického vývoje a pak jsme měli infekce všeho druhu. U očkovaných osob došlo k masivnímu nárůstu ve srovnání s neočkovanými.

Co se stalo, když jsem tuto studii zveřejnil? „STAŽENO”. Během několika dní od jejího zveřejnění online mi zavolal můj právník. Nechoďte za žádnými pacienty. Nepište žádné recepty. Nechoďte do ordinace. Vaše licence byla s okamžitou platností pozastavena. Jsi hrozbou pro veřejné zdraví.

Co je dnes za den? Dnes je poslední den, kdy budu v Oregonu vykonávat klinickou medicínu. Vím, že vy v tom budete pokračovat, a srdce tohoto místa bude dál bít.

DB: Co když Dr. Zervos provede tuto studii a výsledek bude stejný jako u ostatních? Zveřejní ji i tak? To byla otázka.

AS: Uplynuly roky. V roce 2020 mi bylo sděleno, že sestavili studii. Měl jsem tu studii v ruce a prohlédl jsem si ji. Její význam spočíval v tom, že se jednalo o skutečnou studii, jejíž zveřejnění by bylo prvním krokem ke změně této situace.

Uplynuly týdny a pak ještě více času. V určitém okamžiku jsem se dozvěděl, že studie nebude předložena k publikování.

DB: Aaron mi zavolal a řekl, že studii dokončili. Je tu jen jeden problém. Nehodlají ji publikovat. Bylo to přesně to, čeho jsme se obávali.

Zavolal jsem doktoru Zervosovi a zeptal se ho, jestli za ním můžu přiletět a sejít se s ním na večeři. A on souhlasil.

Chtěl jsem se Zervosovi podívat do očí a zeptat se ho, co je na této studii tak zavrženíhodného, že se bojíte ji zveřejnit? Chtěl jsem vědět, co je v této studii. Ještě jsem ji neviděl.

Také jsem si představoval, že musí existovat způsob, jak ho přesvědčit, aby tuto studii zveřejnil. Jedno však bylo jisté. Byla to moje poslední šance.


DB: 
Vezmu si s sebou skryté kamery a nahrávací zařízení, aby se bez ohledu na to, co řekne, svět dozvěděl pravdu.

DB: 
Byl jsem nervózní. Věděl jsem, že tohle je moje jediná šance.

Když jsem přiletěl do Detroitu, šel jsem rovnou do restaurace, kde jsme se měli setkat. Byl jsem tam o půl hodiny dřív, abych si připravil skryté kamery. Měl jsem je v brýlích, v knoflíku na košili a v peračníku na stole. Všechno bylo připravené.

Když vešel, měl jsem pocit, že je trochu nervózní. Ale hned jsme začali mluvit o studii.

Z: 
Ta studie je hotová. Máme ji. Je připravená k odeslání.

DB: 
A co v ní je?

Z: 
Ukazuje rozdíl mezi skupinami.

DB: 
Jaký rozdíl?

Z: 
Neočkované děti mají méně chronických onemocnění.

DB: 
Kolik méně?

Z: 
Významně méně. Například alergie, astma, ADHD, autoimunitní onemocnění – všechno je nižší u neočkovaných.

DB: 
A co autismus?

Z: 
Je to přímo tady.

DB: 
To v podstatě ukazuje.

PT: 
Po 10 letech sledování mělo 57 % očkovaných chronické zdravotní potíže... za pouhých 10 let. To by mělo šokovat každého. Pamatujme si, že celá současná debata v Americe se točí kolem skutečnosti, že 54 % našich dětí trpí chronickým onemocněním. A tady se díváme na studii a jsou to téměř přesně ta čísla. 57 % očkovaných dětí trpí chronickým onemocněním, zatímco u neočkovaných je to pouze 17 %.

SF: 
Myslím, že protože se zajímám o vakcíny a rozumím jejich nežádoucím, nespecifickým účinkům, byla jsem smutná, ale nepřekvapená.

PM: 
Mohu vám říci, že tyto údaje odpovídají mým největším obavám ohledně očkovacího plánu pro děti. Navzdory dobrým úmyslům v oblasti vakcinologie se to obrací proti nám.

DB: 
Prakticky ve všech kategoriích chronických onemocnění jsou očkovaní na tom mnohem hůře. Je tu ale jeden problém. Ten, o kterém mluvím už roky a která mě staví do centra celého tohoto vyšetřování, a tím je autismus. A v této studii se zdá, že neexistuje statisticky významná souvislost mezi očkováním a autismem. A já jsem chtěl vědět proč.

DB: 
Autismus je však neutrální. Znamená to, že se v autismu mýlíme, Marcu?

Z: 
Ne.

DB: 
Ne?

Z: 
Ne. Ne, je zde mnoho proměnných a je těžké to kontrolovat.

AS: 
Když nemáte k dispozici mnoho případů, jako je tomu v případě autismu, kde máte pouze 23 případů autismu ve skupině očkovaných a jeden případ autismu ve skupině neočkovaných, není to dostatečný počet případů, aby bylo možné určit, zda existuje statisticky významný nárůst výskytu autismu.

DB: 
Takže i když studie ukazuje všechny druhy poruch neurologického vývoje, pokud jde o autismus, v této skupině nebylo diagnostikováno dostatek dětí s autismem, aby bylo možné na tuto otázku odpovědět. Proto je třeba studie jako tato opakovat v ještě větším měřítku.

PM: 
Faktem je, že existuje signál, a tím signálem je zdraví neočkovaných dětí. To by měla být velmi důležitá pozitivní studie. Naopak u očkovaných dětí to nevypadá tak dobře, zejména pokud jde o neuropsychiatrické poruchy. Pokud se podíváme na míru asociace, a já jsem epidemiolog, žiji tímto, neutrální je jedna. Neutrální znamená, že neexistuje žádná asociace. Pokud je to dvě, znamená to dvojnásobné riziko. Když pracujeme s nerandomizovanými daty, zejména z firemních datových úložišť, máme vyšší prahovou hodnotu a dobrá prahová hodnota, kterou je třeba si zapamatovat, je čtyři. Pokud je v datovém souboru čtyřnásobné zvýšení rizika, pokud bychom to měli udělat někde jinde, téměř jistě bychom našli souvislost, když nám tohle říká, že vztah rizika je větší než čtyři.

DB: 
Seděl jsem u večeře, četl jsem tuto studii poprvé a pomyslel si: „Bože můj, svět musí tuto studii vidět.” Ale čím více jsem na doktora Zervose naléhal, aby ji publikoval, tím více měl výmluv.

Z: 
Myslím, že je to dobrá studie, ale má svá omezení. Argument proti ní bude, že je to totéž. Retrospektivní, není to kontrolovaná skupina, ve které jsou zahrnuty i jiné faktory. Je to heterogenní skupina stavů. Dokonalým příkladem byl hydroxychlorochin.

DB: 
Zmínil jsem se, že Dr. Zervos byl nejen v centru vodní krize ve Flintu v Michiganu, ale také v centru studie hydroxychlorochinu, kterou provedl Ford a která prokázala 50% snížení úmrtnosti u osob, které dostávaly hydroxychlorochin? A za to byl napaden Tonym Faucim a prakticky všemi v mainstreamových médiích a lékařském světě.

TF: 
Studie Henry Ford Hospital, která byla zveřejněna, byla nekontrolovaná retrospektivní kohortová studie. Tato studie je tedy chybná.

Z: 
PR oddělení Henry Ford mi nařídilo mlčenlivost. Nemohl jsem o ničem mluvit. Řekli mi: „Marku, no a co? Jdi do CNN. Budou rádi. Byli by nadšení, že jsi v CNN a říkáš, co si myslíš. Ale oni stejně překroutí to, co řekneš, a stejně tě budou vykreslovat v špatném světle. Tak k čemu to bude dobré? Takže bych měl být stále schopen se bránit a poukázat na nepřesnosti. Takže si říkám, že možná měli v PR oddělení pravdu. Stejně to překroutí, aby vás vykreslili v špatném světle, a vy dostanete padáka. Tak k čemu to je? S tímhle se stane totéž. Někdo řekne, že studie je chybná, místo aby se na ni podíval z jiného úhlu. Co takhle se na to podívat jako na důležitou vědeckou informaci, která může poskytnout informace o tom, jak by měla být provedena správná studie, ale tak to nebude bráno.

DB: 
Proč?

Z: 
Protože v tom je politická agenda.

DB: 
Chápu to. Má to své problémy. Jakákoli retrospektivní studie bude mít vždy stejné problémy. Vždy bude čelit stejným útokům.

JL: 
Retrospektivní studie mají svá omezení. To je důvod, proč rádi provádíme randomizované klinické studie, když je to možné, protože ty nemají stejná omezení. Hlavním problémem, který vás musí u retrospektivních studií trápit, jsou rozdíly mezi skupinami, které porovnáváte, a které nemůžete zohlednit.

DB: 
Pokud chcete bezchybnou studii, proveďte placebem kontrolovanou studii. Každá retrospektivní studie bude mít své nedostatky. V této studii se však autoři snažili vyřešit mnoho z nedostatků, které sami zjistili.

JL: 
Pokud by někdo tuto studii kritizoval, myslím, že by výzkumník mohl poukázat na věci, jako je rozdílná délka sledování skupin dětí, které nebyly očkovány, a dětí, které byly očkovány. Autoři ve skutečnosti provedli analýzu citlivosti, při které omezili analýzu na děti, které měly alespoň určitou délku sledování.

DB: 
Když omezili dobu sledování jak u očkovaných, tak u neočkovaných dětí na jeden rok, byl výskyt chronických onemocnění u očkovaných dětí stále 2,75krát vyšší. A když ji omezili na tři roky, byl výskyt chronických onemocnění u očkovaných dětí 3,38krát vyšší. A když ji omezili na pět let, byl čtyřikrát vyšší. Takže bez ohledu na to, jak omezili dobu sledování, výsledky studie se nezměnily.

JL: 
Výsledky naznačují, že rozdílná doba sledování neměla podstatný vliv na výzkumnou otázku, kterou zkoumali. Další obavou je, že existují velké rozdíly v tom, jak pravděpodobné bylo, že děti, které nedostaly žádné vakcíny, vyhledaly zdravotní péči, ve srovnání s dětmi, které vakcíny dostaly. Jinými slovy, mohly by rozdíly, které ve studii zjišťujeme, být způsobeny pouze tím, že tyto děti byly méně často vyšetřovány, a proto jim bylo diagnostikováno méně onemocnění? Aby se pokusili tuto otázku vyřešit, omezili populaci dětí, které nedostaly žádné vakcíny, na děti, které alespoň několikrát navštívily lékaře. A i v této citlivé analýze zůstaly hlavní závěry stejné.

PM: 
V této studii provedli úpravu o matoucí faktory. Matoucí faktory mohou být věk, socioekonomický status, pohlaví, rasa, etnické skupiny, a použili techniku zvanou Coxova proporcionální rizika, což znamená, že všechny ostatní faktory zůstaly stejné. Jaký je vztah mezi sledovaným faktorem a výsledkem?

JL: 
I po jejich úpravě byl vliv těchto charakteristik ve skutečnosti poměrně malý. Vlastně jsem očekával, že tyto úpravy budou mít opravdu silný účinek, ale ve skutečnosti tomu tak nebylo. A když provedete mnoho citlivostních analýz a to, co vidíte, se příliš nemění, může to být uklidňující. Autoři odvedli dobrou práci s informacemi, které měli k dispozici. Viděl jsem studie o vakcínách publikované v renomovaných časopisech, které byly kvalitativně mnohem slabší.

DB: 
Je to, co ukazuje vaše studie, důležité?

Z: 
Ano, je důležitá. Víte, komu byste ji měl poslat? Tomu, o kterém jsem vám před chvílí řekl. Protože já to prostě neudělám. Neudělám to, protože nechci skončit jako Didier. Nechci trpět jako McCullough. Ale víte, uznávám ho za to, že to vzal na sebe, že se za to postavil. Ale já to prostě neudělám.

DB: 
V jakémkoli jiném prostředí, v normálním prostředí, byste tuto studii zveřejnili tak, jak je: Kdybychom nežili v tomto světě cenzury...

Z: 
Zveřejnil bych ji tak, jak je. Zveřejnil bych ji tak, jak je. Rád bych dokončil svou práci, víte, mezinárodní práci. Část mé neochoty něco dělat spočívá v tom, že z toho nic nevzejde, kromě toho, že přijdu o práci, což bych raději nechtěl.

DB: 
Jsme tady, protože vás plně respektuji. A uvědomuji si nebezpečí. Řekl jsem vám, že pokud provedete tuto studii... Zopakuji to, protože chci, abyste si to pamatoval... Řekl jsem, že pokud tu studii uděláte, budete terčem kritiky. A vy jste řekl, že vám to je jedno. Že vás zajímají data a že už stejně jdete do důchodu.

Z: 
Ano.

DB: 
Váš postoj se v tomhle ohledu rozhodně změnila.

Z: 
Jo.

DB: 
Řeknu to takhle. Vložil jsem do toho celou svou kariéru, protože jsem viděl problém. Viděl jsem problém, který ovlivňuje děti v Americe a ve světě. Máme vážný a rostoucí problém s autoimunitními chorobami, chronickými nemocemi. Neříkám, že vakcíny jsou jedinou příčinou, ale říkám, že tento program vyžaduje zásadní změnu. Když jsme dostávali 10, 20 vakcín, byli jsme mnohem zdravější. Při 54 injekcích s 72 dávkami je jasné, že naše děti nejsou zdravější. Jdou špatným směrem. Pokud existuje způsob, jak tento program vylepšit, což věřím... nikdy jsem neřekl, že se snažím vymýtit vakcíny z povrchu zemského, ale v současné době je výskyt autismu jeden z 26, 28? Máme vážné problémy.

Z: 
S tím vlastně souhlasím. Existuje jiný způsob, jak to můžeme dělat.

DB: 
Ale jak toho dosáhnout, když nakonec... jaká je šance? Najdu někoho jako vy, kdo má vliv. Pokud se mi nepodaří tuto studii zveřejnit, jaká je pak naděje pro všechny děti v budoucnosti? Nemůžu pro ně nic udělat.

Z: 
Pokud nedojde ke změně ve vedení, nic se nestane. Publikování jedné studie, jako je tato... je to vlastně správná věc. Nechci říkat, že to není správné. Je to správná věc, ale prostě to nechci udělat. A nechci říkat, že mám dost problémů, ale mám dost věcí, které už řeším. Nechci další.

DB: 
Počkejte, počkejte. Chci jen říct tohle. Tohle je Galileův moment. Věřím, že to změní více životů než cokoli jiného. Pokud se nám podaří tento očkovací program napravit, nezmění to jen životy milionů dětí tady v Americe. Změní to celý svět. Budete otcem změny v systému. To je historický moment a já s vámi chci na tom spolupracovat. Proto jsme tady.

Z: 
Ano, chápu, co tím myslíte.

DB: 
Máme schopnost udělat něco, o čem nikdo ani nesnil, že je možné. Pokud ne vy, tak kdo?

Z: 
Z nějakého důvodu ten tlak vždy jde mým směrem. Ne, já to nezvládnu. Nejsem dobrý člověk. Nezvládnu to. Nejsem dobrý člověk... prostě to neudělám. Protože mám jiné starosti.

SF: 
Jo, samozřejmě, je to opravdu emocionální. On to prostě odloží stranou. Myslím, že někdo by se na to mohl podívat a říct, že je to nemorální. Jak to mohl udělat? A myslím, že to dokáže tak, jako my všichni dokážeme dělat věci, které nechceme dělat, tím, že se prostě přesvědčíme. Víte, on říká, že na tom nezáleží. Je to jen jedna studie. To nic nezmění. To je na mě moc. Nemůžu. A možná má pravdu. Možná je to pro něj příliš.

PM: 
Je velmi důležité, aby tato studie spatřila světlo světa. Ve vědecké literatuře a pro pokrok vědy musíme mít rovnováhu. Všechno má vždy své klady a zápory. A když máme hluboce zakořeněné náboženské předsudky ve prospěch vakcín, ztratili jsme rovnováhu. A když ztratíme rovnováhu, celé vědecké úsilí se dostane mimo správnou cestu. A když k tomu dojde, utrpí tím velké skupiny obyvatelstva.

RP: 
Nemohl jsem si pomoci a položil jsem si otázku, kolik dětí bude trpět chronickým onemocněním, kterým by možná nemusely trpět, kdyby tyto informace byly k dispozici?

SF: 
Léčím mnoho dětí s neurologickými poruchami vývoje a neuropsychiatrickými onemocněními a jejich životy i životy jejich rodin jsou peklem. Znám mnoho rodičů, kteří trpí všemi druhy výčitek. Rodiče, u jejichž dětí se vyskytly nežádoucí účinky nebo kteří byli svědky neurovývojové regrese v souvislosti s očkováním, jsou zdrceni. Tolik matek mi řeklo: „Moje dítě je takové kvůli mně, víte, kvůli mně. Já jsem jim to udělala.”

PT: 
Myslím si, že ničíme naši budoucnost tím, že ničíme celkové zdraví našeho nejcennějšího majetku, našich dětí.

SF: 
Musíme vědět, zda je to pravda. Máme morální a etickou povinnost tuto studii opakovat znovu a znovu a zjistit, zda je přesná a zda je to pravda. Musíme to udělat.

JL: 
Skutečnost, že tato studie nebyla podrobena odborné recenzi a nebyla publikována, je velmi znepokojující. Jedná se o důležité poznatky a jiné zdravotnické systémy by tuto analýzu opravdu měly zopakovat. Tato otázka opravdu musí být prozkoumána. Je to velmi důležitá výzkumná otázka.

PT: 
Vyzývám vás, ano, vás, lékaře, vás, výzkumníky, proveďte výzkum. Najděte ve svých datech, ve svém systému ty, kteří nejsou očkováni, a porovnejte je s očkovanou skupinou.

SF: 
Toto je jeden datový soubor. Můžete to zopakovat. Existují i jiné systémy s povinným pojištěním.

AS: 
Ať to udělá Kaiser Permanente Southern California. A ať to udělá i Harvard Pilgrim System v Bostonu. A všechny ostatní zdravotní systémy po celé zemi. A možná i CDC s VSD. A tím můžeme začít skutečně řešit problém, který tyto vakcíny mohou způsobovat.

SF: 
Pokud jsou tyto výsledky platné, jedná se o absolutní změnu v našem chápání vedlejších a nespecifických účinků očkování. A budeme muset přehodnotit způsob, jakým přistupujeme k našemu očkovacímu programu.

DB: 
Toto je výzva k zastavení činnosti, kterou jsme obdrželi od právníků Henry Ford Health. Tento dopis mě vede k přesvědčení, že opravdu nechtějí, abychom tento film zveřejnili. V dopise nás Henry Ford obviňuje z pomluvy. Za to, že jsme uvedli, že nezveřejněná studie nebyla předložena k publikování kvůli výsledkům studie. Tvrdí, že důvodem, proč studie nebyla nikdy předložena k publikování, byly, cituji, „významné a závažné nedostatky v datech a metodologii“. A protože zdaleka nesplňovala přísné vědecké standardy, které Henry Ford Health a jeho výzkumníci vyžadují. Právě jsme však slyšeli mluvit Dr. Marcuse Zervose, hlavního autora této nepublikované studie a předního světového odborníka na infekční choroby v Henry Ford. Řekl mi, že podle něj je studie kvalitní a že by ji publikoval v nezměněné podobě. Je tu jen jeden problém. Pokud ji skutečně publikuje, věří, že to bude konec jeho kariéry. Byl by vyřízený. To nejsou moje slova, ale jeho. I kdyby Dr. Zervos za svou studií stál, znamená to, že je to studie dokonalá? Samozřejmě že ne. Můžeme říci, že studie Henryho Forda dokazuje, že vakcíny způsobují epidemii chronických onemocnění? Ne, nemůžeme. Retrospektivní studie neprokazuje příčinnou souvislost. Můžeme pouze říci, že podle nás ukazuje určitý signál. Červená vlajka, kterou ve vzduchu mává vědecká metoda. Houstone, tady může být skutečný problém. Tento problém je ještě umocněn skutečností, že tato nezveřejněná studie není ojedinělá. Nejde o anomálii. Nyní se k ní přidává několik dalších studií, které všechny vykazují podobné signály. Určitě se tedy objeví kritika omezení této studie, která se vyskytují u většiny retrospektivních studií, a my si tato omezení uvědomujeme. Jediným způsobem, jak ji skutečně vyvrátit, je provést vlastní studii porovnávající očkované a neočkované osoby a dokázat, že se mýlíme. To je podle mého názoru to, o co se pokusil Dr. Zervos a neuspěl. Ale jako rodiče, kteří právě sledují tento film, si musíte položit velmi důležitou otázku. Proč žádná zdravotnická agentura ani významná lékařská instituce na světě nebyla schopna vypracovat jedinou studii porovnávající očkované a zcela neočkované děti, která by prokázala, že očkované děti jsou zdravější? Nebylo to snad hlavním účelem očkovacího programu? Zlepšit zdraví našich dětí? A i když to může být nepříjemná studie pro kohokoli, kdo tvrdil, že očkovací program je bezpečný, má to i svou světlou stránku. V každé z těchto studií existuje skupina dětí, které se daří dobře, netrpí mnoha nemocemi, které sužují americké děti, a téměř nemají žádné případy neurologických poruch nebo autoimunitních onemocnění. Žijí ve světě, který vzkvétá zdravím, protože jejich rodiče se vydali jinou cestou. Nyní máte k dispozici ještě více údajů. Byli jste informováni. Co s tím uděláte? Volba je na vás.

Překlad: David Formánek