Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním pomocí měsíčního členství s bonusovým obsahem ZDE nebo jednorázově na bankovní účet (CZK): 2201583969/2010 či EUR na: CZ8520100000002201806894. Děkuji!

Originál článku publikován ZDE: 23. března 2025

Poslechněte si článek v audio verzi (namluveno strojově):

Jsem si jistý, že už jste o tom slyšeli, ale pokud ne, řeknu vám to na rovinu: Japonsko umírá.

Konkrétně v Japonsku probíhající demografický kolaps nejen pokračuje, ale ještě se zrychluje. Je to tak špatné, že i články, které tento kolaps dokumentují, mají tendenci líčit situaci lépe, než jaká ve skutečnosti je.

Například nedávný článek na ZeroHedge „Demografická zkáza: porodnost v Japonsku klesla na nejnižší úroveň za posledních 125 let„. Tento titulek by vás mohl vést k domněnce, že porodnost je stejná jako před 125 lety, ale není tomu tak. Když čtete dál, zjistíte, že 720 998 dětí narozených v zemi v loňském roce představuje nejmenší počet novorozenců od roku 1899, kdy Japonsko začalo vést statistiky porodnosti.

Pokud bude tento trend pokračovat, Japonsko již dosáhlo bodu, z něhož není návratu. Očekává se, že do konce století se počet obyvatel země sníží na polovinu současného počtu a že samotná japonská rasa vymře, až se za 695 let narodí poslední japonské dítě. Ale vzhledem k tomu, že úbytek dětí probíhá rychleji, než kdokoli předpovídal, může být i tento odhad za 695 let optimistický.

A tady je ještě horší zpráva. Nejde jen o Japonsko. Porodnost klesá v jedné zemi za druhou po celém světě.

A tady je otázka za milion dolarů: proč se to děje?

A tady je otázka za bilion dolarů: co s tím můžeme dělat?

Pojďme to zjistit.

Přichází dětská krize…

Navzdory tomu, co nám už po staletí vnucují malthusiánští šarlatáni, pseudovědci a mluvčí establishmentu podporovaní Světovým ekonomickým fórem, hrozba, které lidstvo čelí, není přelidnění ve stylu Soylent Green, ale jeho pravý opak: baby bust (dětská krize), která nás vede k demografické zimě.

Existuje libovolný počet map…

Zdroj: visualcapitalist.com

a grafy.

Zdroj: ourworldindata.org

a infografiky.

Zdroj: imf.org

. . které tento jev dokumentují, ale čísla hovoří sama za sebe.

Stručně řečeno: za stejných podmínek je míra populační obnovy – počet dětí, které by každá žena musela mít, aby se populace udržela na současné úrovni – 2,1. Do roku 2050 budou pod touto mírou všechny oblasti světa kromě Afriky .

Vzhledem k tomu, že míra reprodukce se v jednotlivých zemích liší v důsledku rozdílů v dětské úmrtnosti a dalších proměnných, je možné, že i Afrika se do 25 let dostane pod úroveň reprodukce.

Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním pomocí měsíčního členství s bonusovým obsahem ZDE nebo jednorázově na bankovní účet (CZK): 2201583969/2010 či EUR na: CZ8520100000002201806894. Děkuji!

Nic z toho není sporné. Širitelé zkázy a paniky, kteří se drží své staré malthusiánské historky, ani nepředstírají, že k poklesu nedochází. Pouze se hádají, že klesající porodnost neznamená okamžitý pokles populace. Nebo argumentují tím, že jsme již překročili (mýtickou) „nosnou kapacitu“ Země, takže depopulační svah, po kterém se chystáme začít klouzat, není dostatečně strmý.

Ale fakta jsou fakta. Čelíme dětské krizi, která nemá v (zaznamenané) historii lidstva obdoby.

To vyvolává důležitou otázku.

Proč se to děje?

Ilustrace z článku „Toxicita mikroplastů a nanoplastů: neviditelní zabijáci ženské plodnosti a zdraví potomků„.

Proč tedy porodnost v jednotlivých zemích tak rychle klesá? Proč téměř ve všech zemích světa klesá porodnost pod úroveň reprodukce? Proč se počet spermií na celém světě snížil na polovinu za posledních 50 let a proč se tempo tohoto poklesu více než zdvojnásobilo od přelomu století ?

Pokud jste čtenáři Corbettova reportu, jednu z odpovědí na tyto otázky již znáte: toxiny v životním prostředí nás otravují a omezují naši schopnost reprodukce.

Jak jsem poprvé uvedl v článku Poznejte své toxiny: BPA a dále rozvedl ve zprávách The Underpopulation Crisis a Meet Paul Ehrlich, Pseudoscience Charlatan, jedním z pravděpodobných viníků (mezi nesčetnými environmentálními toxiny, které do našeho ekosystému a do našich těl vnášejí „velcí“ – Big Oil, Big Agra, Big Food a Big Pharma) jsou ftaláty, třída chemických látek narušujících endokrinní systém (EDC), které se nacházejí v celé řadě moderních, masově vyráběných produktů.

Ti, kdo mají sklon Jamesi Corbettovi nevěřit a raději „věřit vědě“, se nemusí bát: nedávné metaanalýzy potvrdily, že toxiny v životním prostředí skutečně souvisejí s poklesem plodnosti mužů na celém světě. Dokonce i Evropská agentura pro chemické látky na svých webových stránkách varuje, že ftaláty „mohou poškodit plodnost nebo nenarozené dítě a narušit náš hormonální systém“, zejména „ovlivnit sexuální vývoj chlapců, což může vést k neplodnosti u dospělých“.

Jedním z nejstrašnějších popisů této chemicky vyvolané krize plodnosti je kniha Count Down: Jak náš moderní svět ohrožuje počet spermií, mění reprodukční vývoj mužů a žen a ohrožuje budoucnost lidského rodu? od Shanny Swan, environmentální a reprodukční epidemioložky, která se tímto tématem zabývá již několik desetiletí. Dr. Swanová v knize Count Down shromažďuje řadu vědeckých důkazů, které ukazují, že EDC a další chemické produkty devastují lidskou populaci a nejenže podkopávají naši schopnost reprodukce, ale také přispívají k nárůstu „genderové fluidity“. Zpráva Swanové je otřesná nikoli proto, že by byla senzační, ale právě z opačného důvodu. Je to střízlivý, klinický popis velmi reálné hrozby pro životaschopnost samotného lidského druhu.

Jak jistě vědí i ti, kteří mou práci sledují dlouhodobě, skutečnost, že se tyto EDC dostaly do mnoha výrobků, není náhodná. Naopak, jedná se o součást koordinovaného globálního spiknutí, jehož stoupenci opakovaně formulují své plány na globální depopulaci.

Jak jsem doložil v knize Milionový plán incestní elity, myšlenka použít sterilizační prostředky ke snížení celosvětové populace bez vědomí a souhlasu veřejnosti sahá přinejmenším až k Charlesi Galtonovi Darwinovi, vnukovi slavného evolucionisty a vzdálenému příbuznému Francise Galtona, zakladatele eugenického hnutí. Ve svém spisku The Next Million Years (Příští milion let) z roku 1952 Darwin uvažoval o tom, že „hormony nebo možná léky“ by mohly být použity ke kontrole populace například tím, že by „odstranily naléhavost sexuální touhy“, a tím „rozmnožily lidstvo na úroveň dělnic ve včelím úlu“.

Tento plán prosazovali lidé jako Paul a Anne Ehrlichovi a John P. Holdren, kteří ve své knize Ecoscience: Population, Resources, Environment z roku 1977 uvažovali o řadě donucovacích opatření ke snížení celosvětové populace, včetně přidávání sterilizátorů do vodních zdrojů bez vědomí a souhlasu veřejnosti.

Jak říkám, pokud sledujete mou práci v posledních letech, tyto aspekty populační krize již znáte.

Jak jsem však již dříve poznamenal, chemický útok na lidstvo není jediným důvodem krize porodnosti. Co dalšího je tedy ve hře?

Utváření společnosti pro zábavu, zisk a zánik

Ke globální krizi porodnosti jistě přispívají i environmentální faktory. Stejně tak je ale jisté, že problém nespočívá pouze v tom, že lidé nemohou mít děti kvůli poklesu počtu spermií nebo jiným problémům s reprodukčním zdravím.

Jak uvádí Ryan James ve svém obsáhlém článku „Proč se celosvětově snižuje porodnost?„: „Možná lidé prostě nechtějí tolik dětí jako dříve.“

Myslím, že většina mých čtenářů ví, že je to pravda. Lidé dnes chtějí mít méně dětí než generace jejich rodičů, natož generace jejich prarodičů. Ale nemusíme se spoléhat jen na anekdoty. Jak upozorňuje James, existuje spousta nezvratných důkazů, které tuto intuici potvrzují.

Podle průzkumu agentury Gallup klesl počet Američanů, kteří se domnívají, že ideální rodina zahrnuje tři a více dětí, téměř o polovinu oproti svému vrcholu po druhé světové válce:

Zdroj: Gallup

Zároveň širší společenský trend uzavírat manželství v pozdějším věku nebo nevstupovat do manželství vůbec vede k tomu, že stále větší procento populace zůstává v nejlepším reprodukčním věku svobodné. Procento Američanů, kteří uzavřeli manželství ve věku 30 let, například v poslední kohortě třicátníků prudce kleslo.

Zdroj: „Proč se celosvětově snižuje porodnost?„

Souvisí tyto jevy – úbytek dětí a úbytek sňatků?

Jak se ukázalo: pravděpodobně!

Zaprvé, existují dobré důvody domnívat se, že baby boom – krátký obrat ve staletí trvajícím trendu snižování porodnosti – byl přímým důsledkem sňatkového boomu. Ačkoli se míra manželské plodnosti na Západě v letech baby boomu nezvyšovala rovnoměrně, skutečnost, že celková míra sňatečnosti rostla, vedla k tomu, že se celkově rodilo více dětí.

Propojení míry sňatečnosti a porodnosti není obtížné. Koneckonců by nemělo být překvapivé, že se liší podle rodinného stavu míra plodnosti žen :

Zdroj: ifstudies.org

Není pochyb o tom, že v současné krizi porodnosti hrají roli širší socioekonomické a kulturní síly. Do jisté míry je baby bust (krize porodnosti) produktem slábnoucí touhy moderních mladých lidí mít děti a jejich neschopnosti navazovat dlouhodobé vztahy.

Pokud tedy předpokládáme, že tyto společenské jevy mají nějakou příčinu, co by to mohlo být?

Jeden odhad.

Ano, hádáte správně:

Tedy, téměř správně.

Ne, zírání na démonického Davida Rockefellera není samo o sobě příčinou krize porodnosti – i když nelze popřít, že tento akt je účinnou formou kontroly porodnosti. Jde o to, že David a jeho spoluspiklenci – kteří, jak jsme již viděli, již po generace otevřeně touží po globální depopulaci – se zasloužili o to, aby tato krize porodnosti nastala. Nejenže se podílejí na biochemickém útoku na náš reprodukční systém, kvůli němuž počet spermií na celém světě prudce klesá. Podílejí se na útoku na samotnou civilizaci.

Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním pomocí měsíčního členství s bonusovým obsahem ZDE nebo jednorázově na bankovní účet (CZK): 2201583969/2010 či EUR na: CZ8520100000002201806894. Děkuji!

Tento útok na lidstvo můžeme chápat mnoha způsoby.

Za prvé, existuje jasná a dobře zdokumentovaná souvislost mezi hnutím za osvobození žen v 60. letech, vynálezem antikoncepční pilulky, vzestupem hnutí „volné lásky“ a následným rozpadem rodinné struktury. Tuto souvislost nepopírají ani zastánci tohoto vývoje. Spíše je oslavují jako vítané útoky na „manželskou hegemonii„.

To, že se tento útok na manželskou hegemonii časově shoduje s obdobím rekordní rozvodovosti a klesající porodnosti, není jen náhoda. Toto spojení předem předpověděl Ludwig von Mises, který ve svém opusu Socialismus : Ekonomická a sociální analýza, z roku 1922 varoval, že dlouho vytoužený socialistický cíl „volné lásky“ („radikální řešení sexuálních problémů socialisty“) nevyhnutelně povede k rozpadu rodiny. Tento trend by pak vedl k tomu, že by se děti staly svěřenci státu, a tak by byly ochuzeny o rodinnou lásku, „která umožňuje [chlapci nebo dívce] vyrůst ve zdravou lidskou bytost“.

Možná Rockefellerovi nečetli Misesův popis jako varování, ale jako plán. Jak v roce 2009 v jednom rozhovoru prozradil zesnulý Aaron Russo, jeho blízké přátelství s jedním z členů (?) klanu Rockefellerů odhalilo, že hnutí za osvobození žen bylo ve skutečnosti sponzorováno a podporováno Rockefellerovou nadací jako součást plánu na uskutečnění přesně toho, před čím Mises varoval.

Dalším aspektem útoku na zakládání rodin (a tím i na porodnost) je digitalizace společenského života, která je charakteristickým prvkem „čtvrté průmyslové revoluce„, kterou propaguje například Klaus Schwab. Člověk nemusí být zrovna statistik, aby si domyslel, že může existovat souvislost mezi nárůstem seznamovacích aplikací a nárůstem panictví a bezpohlavnosti v Americe v posledním desetiletí a půl… ale statistiky o tomto fenoménu si můžete sehnat i tak.

Ano, jak již bylo mnohokrát poznamenáno, digitalizace našich sociálních zkušeností (a jejich komodifikace prostřednictvím seznamovacích aplikací) zničila „ekonomiku seznamování„, což vedlo ke kultuře seznamování, která neúměrně odměňuje ty fyzicky nejpřitažlivější a odrazuje od dlouhodobých párových vazeb ve prospěch „postromantické lásky v digitálních společnostech„.

Nejzákeřnější útok na rodinu však pravděpodobně pochází z intenzivních depopulačních nálad a antinatalismu, které jsou jádrem (eugeniky založeného, globalisty řízeného a technokratického) moderního environmentálního hnutí. Myšlenka, že lidé jsou rakovinou Země a že ideální, přirozený svět nezahrnuje lidi s jejich otravnou „uhlíkovou stopou„, je – jak jsem již v minulosti mnohokrát podrobně popsal – základním poselstvím, které bylo vštěpováno generacím dětí prostřednictvím indoktrinace ve veřejných školách. Jako mantru ji opakují i aktivisté s dobrými úmysly, kterým skutečně záleží na životním prostředí.

Toto poselství mělo svůj účinek.

„Měli bychom mít děti v době klimatických změn?“ ptá se NPR.

„Pokud změna klimatu ovlivňuje vaši touhu mít děti, nejste sami,“ ujišťuje nás Popular Science.

Klimatologové se zamýšlejí nad otázkou: „Opravdu chci přivést na svět dítě? Mother Jones nás informuje.

„Mladí Američané se bojí mít děti kvůli změně klimatu,“ píše Gizmodo.

„Věda dokazuje, že děti jsou pro Zemi škodlivé. Morálka navrhuje, abychom je přestali mít.“ (Alespoň to tvrdí naši dobří přátelé z NBC News.)

Mohl bych pokračovat. A pokračovat. A tak dále. Ale obrázek si z toho dokážete vyvodit.

Nejúžasnějším úspěchem sociálních inženýrů je nejen znečišťování životního prostředí jejich EDC a dalšími toxiny, které nám brání mít děti.

Přesvědčili nás, abychom si aktivně přáli svůj vlastní zánik. Když podporujeme jejich agendu, usnadňuje to těmto depopulacionistům práci.

Co je třeba udělat?

Nebojte se, japonská vláda má plán na řešení populační krize! A ten plán je…

. … buben, prosím…

. … hodit na problém další peníze a doufat, že se to vyřeší!

Konkrétně vláda vyčlenila 5,3 bilionu jenů (asi 34 miliard dolarů) na „pomoc mladým rodinám“ prostřednictvím „rozšíření přídavků na děti a zvýšení podpory péče o děti a vzdělávání“.

Problémem tohoto plánu je samozřejmě to, že se jedná o stejný plán, který použily všechny země, jež se potýkají s poklesem počtu obyvatel, a nikdy jim nevyšel. A jak nyní víme z dnešního vyšetřování, fungovat nebude. Finanční pobídky samy o sobě totiž problém nevyřeší.

Ano, tady je hořká pilulka, kterou musí spolknout etatisté a technokraté, kteří se obávají klesající porodnosti a prudce klesajících populačních statistik: neexistuje žádné rychlé vládní řešení hlubokých environmentálních a sociálních problémů, které tuto populační krizi způsobují. Žádné ukradené prostředky daňových poplatníků nebudou stačit na to, aby zalepily gigantickou díru na dně našich rodinných struktur, která způsobuje pád lidstva z demografického útesu.

Ne, abychom vůbec mohli začít tento problém řešit, museli bychom začít brát vážně skutečné environmentální hrozby pro lidský rozkvět. Museli bychom z našich domovů a životů skutečně odstranit toxiny, chemikálie narušující endokrinní systém, obludné GMO potraviny a další reprodukční hrozby.

A co víc, museli bychom v dnešní mládeži skutečně podporovat touhu mít děti. To znamená naučit je to, co věděly všechny generace našich praotců a pramatek po celou dobu lidských dějin: že děti nejsou zbyteční žrouti, které je třeba vyměřit jako uhlíkovou stopu a pak ji snížit. Jsou to krásné, opečovávané uzlíčky radosti, jejichž život je důkazem hojnosti všude kolem nás a triumfu lidského ducha.

Jistě, mohli bychom se zabývat statistikami a údaji, které ukazují, že malthusiánské strašení „příliš velkým počtem lidí“ není správné.

Mohli bychom vysvětlit, že po 200 letech, kdy se stále znovu a znovu (a znovu!) prokazovalo, že se Malthus mýlil, je načase přestat poslouchat „Strašpytlíka“, který by nás chtěl zdržet od plození dětí, abychom zabránili nějaké hypotetické katastrofě, která ve skutečnosti nikdy nenastane.

Mohli bychom ostatním pomoci uvědomit si, že nežijeme z pevně stanoveného koláče a že každý nový člověk není jen dalším hladovým krkem, který je třeba nakrmit z tohoto stále se zmenšujícího zdroje.

Mohli bychom je naučit, že Největším zdrojem není zinek, měď, železo, ropa nebo jiná chemická látka či sloučenina, ale lidský mozek, který je schopen přetvářet svět kolem nás nesčetnými způsoby.

Mohli bychom namítnout, že vyřazení budoucí populace na základě našeho rozhodnutí nemít děti připraví svět o dalšího génia, který přijde a vynalezne řešení jednoho z mnoha našich problémů, nebo o dalšího velkého vizionáře, který bude inspirovat lidstvo k dosažení ještě větší rovnováhy s okolním světem.

Ale možná, že intelektuální argumentace by znamenala úplné nepochopení věci.

Místo toho jednoduše odmítněme kult smrti.

Jděte a množte se, přátelé.

Překlad: David Formánek