Originál článku publikován ZDE: 14. února 2022

Stručný přehled:

• Britské ministerstvo obrany a německý úřad Bundeswehru pro obranné plánování zdůrazňují, že pro vítězství v budoucích válkách je třeba se zaměřit na posilování lidských zdrojů.
• Rozšíření lidských zdrojů se neomezí pouze na vojenské hodnosti. Ve skutečnosti je to způsob, jak dále oddělit třídy lidí, přičemž bohatá a mocná elita nakonec využije svůj augmentovaný (rozšířený) „nadlidský“ status jako ospravedlnění k tomu, aby vládla všem ostatním.
• Cílem čtvrté průmyslové revoluce, kterou představilo a prosazuje Světové ekonomické fórum, je transhumanismus, splynutí člověka se strojem.
• Augmentace člověka může přímo ovlivnit jeho chování, ať už pozitivně, nebo ke škodě.
• Podle transhumanistů je lidské tělo „platformou“, kterou lze rozšířit nesčetnými způsoby, a to jak po fyzické, tak po psychické a sociální stránce.

Zpráva projektu britského ministerstva obrany z května 2021, vytvořená ve spolupráci s německým úřadem Bundeswehru pro obranné plánování, nabízí šokující informace o dystopické kybernetické budoucnosti, do které lidstvo tlačí globální technokraté.

Zpráva s názvem „Human Augmentation – The Dawn of a New Paradigm, a Strategic Implications Project“ (Rozšíření člověka – úsvit nového paradigmatu, projekt strategických dopadů) podává¹ přehled vědeckých cílů britského a německého ministerstva obrany, které přesně odpovídají názvu. Augmentace člověka je zdůrazněna jako klíčová oblast, na kterou je třeba se zaměřit, aby bylo možné vyhrát budoucí války.

Lidská augmentace se však neomezí pouze na vojenské hodnosti. Ve skutečnosti jde o způsob, jak dále oddělit třídy lidí, přičemž bohatou a mocnou elitu budou tvořit augmentovaní „nadlidé“. Stojí za zmínku, že cokoli, co je zveřejněno pro veřejnost, je deset a více let za současnými možnostmi, takže vše v této zprávě lze považovat za zastaralé novinky, i když se to čte jako čistá vědecká fikce.

„… starší technologie augmentace člověka má potenciál změnit společnost, bezpečnost a obranu v příštích 30 letech,“ uvádí se ve zprávě. „Musíme začít chápat důsledky těchto změn a utvářet je v náš prospěch již nyní, dříve než na nás budou uvaleny.

Technologie ve válčení se tradičně soustředí na stále sofistikovanější platformy, na kterých se lidé pohybují a bojují, nebo na artefakty, které nosí nebo jimiž bojují. Pokroky v přírodních vědách a sbližující se vývoj v příbuzných oborech však začínají stírat hranici mezi technologií a člověkem …

Mnoho technologií, které mají potenciál přinést strategickou výhodu až do roku 2050, již existuje a nepochybně dojde k dalšímu pokroku… Naši potenciální protivníci se nebudou řídit stejnými etickými a právními hledisky jako my a již nyní vyvíjejí schopnosti augmentace lidí.

Naším hlavním úkolem bude získat v tomto světě výhodu, aniž bychom ohrozili hodnoty a svobody, které jsou základem našeho způsobu života…

Když přemýšlíme o augmentaci člověka, snadno si představíme vědou inspirované obleky nebo zázračné léky, které produkují supervojáky, ale nyní jsme na pokraji realizace přínosů v celé řadě rolí. Rozšíření (augmentace) člověka pomůže pochopit, optimalizovat a zvýšit výkonnost, což povede k postupnému i radikálnímu zlepšení.“

Změna toho, co znamená být člověkem

Jak je uvedeno ve zprávě, „augmentace člověka má potenciál … změnit význam toho, co znamená být člověkem.“ Právě to je podle Klause Schwaba, zakladatele a výkonného předsedy Světového ekonomického fóra (WEF), cílem čtvrté průmyslové revoluce.² WEF je v centru globálního dění již více než 40 let, a pokud si uděláte čas a ponoříte se do materiálů WEF o čtvrté průmyslové revoluci, zjistíte, že jde především o transhumanismus. Jde o spojení člověka a stroje. To je dystopická budoucnost, kterou se WEF a jeho globální spojenci aktivně snaží realizovat, ať už s tím lidstvo jako celek souhlasí, nebo ne.

Schwab sní o světě, ve kterém budou lidé připojeni ke cloudu a budou moci přistupovat k internetu prostřednictvím vlastního mozku. To samozřejmě také znamená, že váš mozek by byl přístupný lidem, kteří by si chtěli pohrávat s vašimi myšlenkami, emocemi, názory a chováním, ať už by to byla samotná technokratická elita, nebo náhodní hackeři. Jak koncem roku 2019 poznamenal profesor historie Yuval Noah Harari, „lidé jsou nyní hackovatelná zvířata“.³ Jak je uvedeno v představené zprávě:⁴

„Augmentace člověka bude stále důležitější, částečně proto, že může přímo zlepšit lidské schopnosti a chování, a částečně proto, že je spojovacím článkem mezi lidmi a stroji.

Budoucí války nebudou vyhrávat ti, kdo mají nejvyspělejší technologie, ale ti, kdo dokáží nejefektivněji integrovat jedinečné schopnosti lidí i strojů. Význam týmové spolupráce lidí a strojů je všeobecně uznáván, ale dosud se na něj nahlíželo z technicky orientovaného pohledu.

Chybějící částí této skládačky je lidská augmentace. Přemýšlení o člověku jako o platformě a porozumění našim lidem na individuální úrovni je základem úspěšné augmentace lidí.“

Klíčovým slovem, na které bych vás rád upozornil, je  tvrzení, že augmentace člověka může „přímo zlepšit  jeho chování“. Pokud můžete zlepšit chování, znamená to, že můžete změnit něčí chování. A pokud můžete změnit chování člověka pozitivním způsobem, můžete ho také ovládat k jeho vlastní škodě.

Teoreticky by mohl naprosto kdokoli, jakýkoli náhodný civilista s propojením mozku s cloudem a potřebným biologickým rozšířením (jako je síla nebo rychlost) dostat bezdrátové instrukce, aby provedl například atentát, a dokázal to bezchybně, a to i bez předchozího školení.

Případně by jejich fyzické tělo mohl dočasně převzít vzdálený operátor s potřebnými dovednostmi. Důkazy o tomto konceptu již existují a Dr. Charles Morgan, profesor na katedře národní bezpečnosti na univerzitě v New Havenu, se jimi zabývá v následující přednášce. Pomocí internetu a mozkových implantátů lze přenášet myšlenky z jedné osoby na druhou. Odesílatel může také přímo ovlivňovat fyzické pohyby příjemce.

Lidská platforma

Na straně 12 zprávy je popsán koncept lidského těla jako platformy a způsob, jakým lze různé části lidské platformy rozšířit. Například:

•  Lze zlepšit fyzickou výkonnost, jako je síla, obratnost, rychlost a vytrvalost, a také fyzické smysly. Jedním z příkladůje editace genů pro zlepšení zraku.
•  Psychologický výkon, jako je poznávání, emoce a motivace, lze ovlivnit, aby se aktivovalo a usměrnilo požadované chování. Mezi příklady kognitivní augmentace patří zlepšení paměti, pozornosti, bdělosti, kreativity, porozumění, rozhodování, inteligence a bdělosti.
•  Sociální výkonnost – „schopnost vnímat sebe sama jako součást skupiny a připravenost jednat jako součást týmu“ – může být ovlivněna. Patří sem také komunikační dovednosti, spolupráce a důvěra.

Uvádějí několik různých způsobů, jak ovlivnit fyzickou, psychologickou a sociální výkonnost „lidské platformy“, včetně genetiky (zárodečné linie a somatické modifikace), střevního mikrobiomu, syntetické biologie, invazivních (vnitřních) a neinvazivních (vnějších) mozkových rozhraní, pasivních a poháněných exoskeletů, bylin, léků a nanotechnologií, neurostimulace, technologií rozšířené reality, jako jsou vnější hologramy nebo brýle se zabudovanou umělou inteligencí, a technologií smyslového rozšíření, jako jsou vnější senzory nebo implantáty. Jak je uvedeno ve zprávě:

„Smysly lze rozšířit tím, že se frekvence mimo běžný lidský rozsah převedou na frekvence, které lze vidět, slyšet nebo jinak detekovat. To by mohlo uživateli umožnit „vidět“ skrz zdi, vnímat vibrace a detekovat chemické látky ve vzduchu a změny magnetického pole.

Byly prokázány i invazivnější možnosti vylepšení stávajících smyslů, například pokrytí buněk sítnice nanočásticemi, které umožní vidění v infračerveném spektru.“

Poukazují také na to, že z hlediska obrany budou zapotřebí metody, které by rozšířeného/augmentovaného protivníka deaktivovaly. Dokážete si vůbec představit bitevní pole budoucnosti, kde jsou vojáci zasypáváni z obou stran protichůdnými vstupy?

Co se týče etiky, dokument zdůrazňuje, že „nemůžeme čekat, až se o etice augmentace lidí rozhodne za nás“. Mohou dokonce existovat „morální povinnosti“ augmentovat lidi, říkají autoři, například pokud by to „podpořilo blahobyt“ nebo ochránilo populaci před „novou hrozbou“.

Zajímavé je, že v článku se uvádí, že „lze tvrdit, že léčba zahrnující nové vakcinační postupy a genové a buněčné terapie jsou příklady již připravované augmentace člověka.“ To je zřejmě přímý odkaz na mRNA a vektorové DNA COVID očkování. Pokud je tomu tak, je to otevřené přiznání, že se jedná o probíhající strategii augmentace člověka.

Výzva nezamýšlených důsledků

Samozřejmě, že když začnete vylepšovat nějaký aspekt lidského těla nebo mysli, může to mít řadu vedlejších účinků a nechtěných důsledků. Jak je vysvětleno ve zprávě:

„Vztah mezi vstupy a výstupy augmentace není tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Augmentace může být použita ke zvýšení vytrvalosti člověka, ale může neúmyslně poškodit jeho schopnost jasně a včas rozhodně myslet.

Ve válečném kontextu by augmentace mohla učinit velitele inteligentnějším, ale méně schopným velet kvůli jeho snížené schopnosti sociální interakce nebo kvůli tomu, že by stále častěji činil neetická rozhodnutí. Dokonce i relativně nesporné vylepšení, jako je exoskelet, může zlepšit fyzickou výkonnost pro specifické úkoly, ale neúmyslně vést ke ztrátě rovnováhy nebo snížené koordinaci, když se nenosí.

Pojem vylepšení je dále zkreslen složitostí lidského nervového systému, kde by úprava v jedné oblasti mohla mít nezamýšlený účinek jinde. Rozdíly mezi lidmi činí navrhování vylepšení ještě náročnějším.“

Podle autorů však nic z toho není důvodem k přehodnocení nebo zpomalení pochodu k transhumanismu. Musíme jen lépe porozumět lidskému tělu, a k tomu potřebujeme shromáždit a analyzovat více údajů o lidské výkonnosti, chování, genetice a epigenetice. Jak poznamenávají autoři:

„Zařízení, která sledují pohyb, srdeční frekvenci, úroveň okysličení a polohu, jsou již běžná a budou stále přesnější a sofistikovanější, což umožní shromažďovat stále širší škálu výkonnostních údajů v reálném čase. Můžeme také analyzovat data způsoby, které byly ještě před pěti lety nemožné.

Umělá inteligence dokáže téměř okamžitě analyzovat obrovské soubory informací a přeměnit je na produkty, které mohou být podkladem pro rozhodování. Toto spojení sběru dat a analytiky je základem budoucí augmentace člověka.“

Laboratorně vypěstovaná designová miminka

Jak již bylo zmíněno, v době, kdy je technologický pokrok veřejně přiznán, je výzkum již deset či více let vzdálen. Vezměme si tedy článek z 1. února 2022 v časopise Futurism,⁵ který oznamoval, že čínští vědci vyvinuli robota chůvu s umělou inteligencí, který se stará o plody pěstované v umělé děloze. Podle Futurismu:⁶

„Systém by teoreticky mohl umožnit rodičům vypěstovat dítě v laboratoři, čímž by se eliminovala potřeba člověka nosit dítě. Výzkumníci jdou dokonce tak daleko, že tvrdí, že tento systém by byl bezpečnější než tradiční porod.“

Robot s umělou inteligencí má zatím na starosti pouze laboratorně odchovaná zvířecí embrya, protože „pokusy na lidských embryích jsou podle mezinárodního práva stále zakázány.“ To se však může kdykoli změnit. V květnu 2021 Mezinárodní společnost pro výzkum kmenových buněk přistoupila k uvolnění pravidel⁷ pro pokusy na lidských embryích.⁸

Do té doby platilo pravidlo, že lidské embryo nesmí být v laboratorním prostředí pěstováno déle než 14 dní. Nyní lze lidská embrya pěstovat déle než 14 dní, pokud jsou splněny určité podmínky. V některých zemích by se ještě musely změnit zákony, aby bylo možné překročit 14 dní, ale bez ohledu na to není pochyb o tom, že s tím, jak se transhumanismus rozjíždí naplno, budou etické úvahy o pěstování dětí v laboratořích vyřazeny.

Zkombinujte oznámení o robotické chůvě s umělou inteligencí, která se stará o laboratorně vypěstovaná embrya, s oznámením z roku 2018, že čínští vědci vytvářejí děti upravené genovou metodou CRISPR. Jak uvedl časopis Technology Review 25. listopadu 2018,⁹ „probíhá odvážná snaha o vytvoření prvních dětí, jejichž DNA byla upravena pomocí editace genů“.

Embrya byla geneticky upravena tak, aby byl vyřazen gen CCR5 a děti byly „odolné vůči HIV, neštovicím a choleře“. Embrya byla poté implantována lidské matce pomocí oplodnění in vitro. Vedoucí vědec tehdy odmítl odpovědět, zda tento pokus vedl k narození živého dítěte, ale krátce poté bylo potvrzeno, že jedna účastnice pokusu skutečně v listopadu 2018 porodila geneticky upravená dvojčata.¹⁰

V červnu 2019 zveřejnil časopis Nature článek¹¹, ve kterém se ptal, zda se děti s CRISPRem nedočkaly kratšího života, protože výzkum nedávno zjistil, že lidé se dvěma postiženými kopiemi genu CCR5 mají o 21 % vyšší pravděpodobnost úmrtí před 76. rokem života než lidé s jednou funkční kopií tohoto genu. Děti mohou být díky tomuto genetickému zásahu také náchylnější k chřipce a autoimunitním onemocněním.

Měli bychom chovat chiméry, abychom uspokojili potřebu po orgánech?

Etické úvahy o zvířecích a lidských hybridech (chimérách) pravděpodobně také ustoupí do pozadí, jakmile se transhumanismus stane normálním. Tým čínských a amerických vědců již vypěstoval hybridní embrya člověka a opice.¹²

Hybridní embrya jsou součástí snahy o nalezení nových způsobů výroby orgánů pro pacienty na transplantaci. Cílem je vypěstovat opice s orgány kompatibilními s lidskými, které by pak mohly být odebírány podle potřeby. V tomto případě byla embrya pěstována ve zkumavkách po dobu až 20 dní – a to ještě předtím, než se ISSCR dohodl na zmírnění pravidla 14 dní.

Otázkou je, že pokud bude tento druh výzkumu nakonec úspěšný a vytvoření zvířat s lidskými orgány bude skutečně možné, v jakém okamžiku se z chiméry stane člověk?

Jak víme, že to, co vypadá jako opice, nemá lidský mozek a s ním spojenou inteligenci? A když půjdeme ještě dál, co brání vědcům v pěstování lidských dárců orgánů? Dokonce i lidské klony? Je to určitě tenká hranice.

Soukromí ve věku transhumanismu

Jednou z největších obav, které mám (a mnoho dalších), je asi to, že nejenže směřujeme ke splynutí člověka a stroje, ale zároveň také stále více přenecháváme lidskou morálku strojům. Nedovedu si představit, že by konečný výsledek byl jiný než zničující. Jak k tomu došlo? Timandra Harknessová, moderátorka rozhlasové stanice BBC a autorka knihy „Big Data: Záleží na velikosti?“ píše:¹³

„Jak ukázaly nedávné pandemické roky, touha nebýt kontrolován, pokud k tomu není dobrý důvod, je všeobecně považována v lepším případě za výstřední a v horším případě za automatický důvod k podezření.

Jednoduše nedokážeme vyjádřit, proč je soukromý život cenný. Nemáme pocit, že jsme autonomní bytosti, osoby, které potřebují prostor, v němž mohou přemýšlet, sdílet myšlenky s několika dalšími lidmi, než se pustí do veřejného prostoru se slovy a činy, které se cítí připraveny obhajovat…

Součástí přitažlivosti technologií, jako je umělá inteligence, je představa, že stroj může převzít roli moudrého rodiče, který je imunní vůči emocím a nepředvídatelnosti obyčejných lidí. To však vypovídá méně o skutečných schopnostech umělé inteligence a více o našem rozčarování ze sebe sama.

Z nedostatku důvěry v druhé lidi pramení snaha řešit COVID nebo jiné sociální problémy pomocí technologií. Stejně jako bezohledné pohrdání soukromím jako projevem morální autonomie.

Etika nás nemůže zachránit, stejně jako nás nemůže zachránit technologie. I během pandemie je základní otázkou etiky to, jak se k sobě navzájem chováme. Je tedy třeba, abychom technologii přece jen považovali za pouhý nástroj. Jinak riskujeme, že se staneme jejími nástroji ve světě bez morálky.“

Reference:

• ^1, 4 Human Augmentation — The Dawn of a New Paradigm, a Strategic Implications Project May 2021
• ² WEF The Fourth Industrial Revolution
• ³ CNN November 26, 2019
• ^5, 6 Futurism February 1, 2022
• ⁷ ISSCR Guidelines
• ⁸ STAT News May 26, 2021
• ⁹ Technology Review November 25, 2018
• ¹⁰ AP News November 26, 2018
• ¹¹ Nature June 3, 2019
• ¹² Newsweek April 16, 2021
• ¹³ Unherd January 2022

Překlad: David Formánek