Přepis:

Moderátorka: Promluvme si o tom, jestli cokoliv z toho je vůbec nezbytné. Minulý týden jsme měli skvělou odezvu na rozhovor s dr. Mike Yeadonem. Je bývalým vědeckým poradcem pro farmaceutickou firmu Pfizer. On, a spousta dalších jako prof. Carl Heneghan z medicíny založené na důkazech na Oxfordu, zpochybňuje, jestli na koronavirus nereagujeme přehnaně. Jako u všech virů, i s tímto se budeme muset naučit žít. Velkou otázkou je, jestli opatření mnoha západních vlád, včetně Spojeného království, která v posledních měsících zaváděly, mají vůbec nějaký efekt. Promluvme si o tom znovu s dr. Mike Yeadonem, který je zpět, a to podle mě na vyžádání spousty lidí. Dobré ráno.

Dr. Yeadon: Dobré ráno.

Moderátorka: Poslední rozhovor s vámi má téměř 100 tisíc zhlédnutí a spoustu reakcí. Promluvme si o základech. Včera jsme viděli 3991 pozitivních případů koronaviru. Za týden se ten počet zvýšil o 50 %. Asi chápete, proč se hodně lidí bojí, když vidí takový nárůst případů. Měli bychom se obávat?

Dr. Yeadon: Zaprvé… děkuji, že tu mohu znovu být. Samozřejmě nechci zavrhnout možnost, že tato čísla jsou skutečná, že lidé onemocní, budou hospitalizováni nebo i zemřou. Ale současné důkazy podle mě ukazují, že všechny nebo významná část těchto pozitivních výsledků testů můžou být tzv. falešně pozitivní výsledky. Vláda ví, že PCR test je velmi citlivý, a že všechny testy mají tendenci mít určitou míru falešných pozitiv.

To, co je vážně frustrující… a posluchači by to měli vědět. Vláda buď nezná míru falešných pozitiv nebo ji neoznamuje, a pokračuje s předpokladem, že je to 0…. a 0 to rozhodně není. Carl Heneghan to spočítal a ukázal, že pokud míra falešných pozitiv je pouhých 0,1 %, tak více jak polovina pozitivních testů je ve skutečnosti falešná. Já si myslím, že míra falešných pozitiv je mnohem vyšší, možná 1 %, a pokud je to pravda, většina nebo všechny pozitivní výsledky testů jsou ve skutečnosti falešné a ti lidé nejsou infekční nebo nemocní.

Moderátorka: A to klíčové… pro ty z nás, kteří nemají lékařský nebo vědecký výcvik… je to způsobeno tím, že množství testovaných lidí je malé procento? Pokud je míra falešných pozitiv tak vysoká, vysvětluje to v podstatě všechny pozitivní výsledky testů. Spočívá to ve způsobu testování, kdy se snaží objevit přítomnost virové částice. Z toho, co chápu, jde podle všeho o to, že těmito testy nacházíme stopy starého, v podstatě mrtvého viru, kterého člověk chytil před půl rokem, který mu nemůže způsobit nemoc, a nemůže jím nakazit ostatní lidi. V tom případě těch 3991 lidí jsou z velké části lidi, kteří v minulosti mohli nebo nemuseli mít virus, nebo ho vůbec nemají… v tom případě se nemusíme obávat.

Dr. Yeadon: Ano. Máte naprostou pravdu. Víme, protože se to prokázalo, že lidé, kteří se z viru zotavili a jsou klinicky zdraví, a ze vzorku z jejich úst nebo dýchacích cest už nelze kultivovat virus, tito lidé mohou na základě PCR testu být stále pozitivní. To protože, jak jste říkala, to není test na živý virus. Ten test hledá konkrétní část genetického kódu, a pokud najde malý kousek mrtvého viru ve vašem hlenu, který buňky vylučují, podle PCR testu můžete být ještě dlouho pozitivní. To ta čísla podle mě výrazně zvyšuje. Další věc je ta, že testy statisticky mají určitou míru falešných pozitiv.

Jak jste říkala, průzkum ONS říká, že výskyt viru je velmi malý, což je dobré… méně než 0,1 %. Pokud 2 % lidí jsou pozitivní a nikdo i tak není nemocný, obávám se, že test druhého pilíře, co navrhuje ministr zdravotnictví Hancocka, je falešný… To je komunitní testování… ti, co chodí do práce a do škol a podstupují testy. Ano. Viděla jste nedávno v televizi klip, kde lidé seděli u piknikových stolů a byli v něčem, co vypadalo jako stany z tržiště, a byli tam nějací lidé, co měli na sobě rukavice a tak dále… Pokud tam skutečně testují nebo zpracovávají vzorky, musí si dělat srandu… Představte si, že tohle by byl test v soudním jednání, protože tohle je to stejné… Používají PCR testy ke zjištění, jestli jste vinna nebo ne. Pokud byste ale svoji soudní práci dělala v takovém stanu, advokát by výsledek takového testu vyhodil.

Moderátorka: To je fakt. A co tvrzení… dobře, spousta testů může být falešně pozitivních, a spousta těch lidí nejsou rizikem pro sebe nebo ostatní, ale zaostáváme za zeměmi jako Španělsko a Francie, které také zaznamenaly velký nárůst případů, i když tolik netestují. Jsme tři týdny za němi… nyní zaznamenávají nárůst hospitalizací lidí a nárůst úmrtí, a my nyní v Británii vidíme nárůst hospitalizací a úmrtí. Nejsou to důkazy, že bychom se měli obávat, že směřujeme do tzv. druhé vlny?

Dr. Yeadon: Ano, to je dobrá otázka. Musím říct, že mám velkou pokoru a obavy. Pokud se mýlím, nerad bych lidi klamal. Ale tohle ráno jsem si to kontroloval, a počet úmrtí na covid-19, alespoň v Anglii, je nadále nízký a snižuje se. Nemohu vám říct počet lidí hospitalizovaných a ve vážném stavu, ale úmrtnost se konzistentně posledních šest měsíců snižuje. Aby se nyní začala zvyšovat, muselo by dojít k velké změně v přenosu.

Zmíním se o jedné publikaci, která mě přiměla k přehodnocení dat. Momentálně se mluví o tom, že mnohem více mladých lidí testují pozitivně. Lidé říkají, že za to může to, že mladí lidé se spolu schází a nehledí na udržování rozestupů. To je možné, ale vždy mi to přišlo nepravděpodobné, protože mladí lidé se už od začátku, tohoto viru nebáli. Jak mi moje děti, kterým je nad 20, řekly: Víš co, tati? Mladí lidé moc nedodržují rozestupy. Chci tím říct, že oni by byli první, kteří by virus chytli a přežili. Myšlenka, že nyní, o šest měsíců později, ten virus chytají mladí lidé, je podle mě nesprávná. Včera jsem četl publikaci od patologa, který tato data zpracoval a přišel s odlišným a dramatickým závěrem. Jmenuje se Claire Cray a řekla: Pokud pozitivní testy jsou falešné, budou rovnoměrně rozděleny napříč populaci, ať jste mladí nebo ne. A víte co? Přesně to zjišťujeme.

19 % pozitivních testů je u lidí do 20 let, zatímco během pandemie jen 2 % pozitivních byli mladí lidé. Ona říká, že virus se nyní rovnoměrně rozšířil. Buď se virus rovnoměrně rozšířil, nebo co je pravděpodobnější, že jde jen o testování spousty lidí a ty výsledky jsou falešně pozitivní.

Jestli se vám líbí překlady a tvorba na tomto webu, zvažte podporu jeho chodu.
PS: Ocením klidně menší, ale pravidelnou (měsíční) podporu. Děkuji.

Moderátorka: Říká se nám, že řešení této situace, a abychom se vyhnuli druhému lock-downu nebo zákazu vycházení, dokonce během Vánoc, jak premiér řekl. Řešení je: více testování. Pokud ale tyto testy ukazují tolik falešných pozitiv u lidí, kteří nejsou infekční a nejsou rizikem… riziko je, že více testování tvoří více případů, což tvoří více strachu, a je pravděpodobnější, že to nás to zavede k zákazu vycházení a lock-downu. Co je tedy řešení, pokud ne testování?

Dr. Yeadon: Mám na to odpověď.. Švédsko tohle testování nedělá a u nich nemají spousty nemocných lidí, kteří umírají, Mluvím o tom, že u nich zemřelo stejné procento populace, 0,6 %, stejně jako tady v Británii během stejného období. Alespoň by stálo za to se podívat, co dělají ve Švédsku. Ale budu konfrontovat Matt Hancocka stejným způsobem jako minulý týden, a to, že se používá test s nepotvrzenou mírou falešných pozitiv, což mi přijde hrozné, protože to má na lidi velký dopad.

Pokud nevíte, jaká ta míra je, styďte se, a pokud víte, musíte ji zveřejnit. Někteří poradci vám, Matte Hancocku, navrhují, abyste znovu testoval pozitivní případy, než je označíte za pozitivní. Děláte to? Všichni bychom tak byli spokojenější. Pokud jsou lidé skutečně nakažení a mají ten virus, většinou budou testovat znovu pozitivně. Jelikož spousta z nich jsou falešně pozitivní, podle mě nebudou testovat pozitivně, pokud test hned zopakujete. To je rada pro ministra. Proč to nedělá?

Moderátorka: To mu rozhodně řekneme, jak s ním budeme příště mluvit. Zmínil jste Švédsko… a to je velká otázka. Švédsko je země, která nezavedla lock-down. Měli tam nějaká opatření, ale ta byla dobrovolná. Hospody zůstaly otevřené, školy pro děti do 16 let zůstaly otevřené, nenosí tam roušky. Lidé tam pokračují žít normálním životem a jsou rozumní. Jak jste říkal, napříč Evropou je úmrtnost podobná… tam, kde se liší, to mohou vysvětlit ostatní faktory, které nesouvisí s tím, co vlády podnikly nebo nepodnikly. Myslíte si, že naše nejlepší naděje, jak tímto projít, bude, se řídit po vzoru Švédska, namísto třeba druhého lock-downu? A čeho se bojíte, pokud se schválí nějaká verze druhého lock-downu? Teď nehledě na ekonomický dopad, ale zdravotní dopad druhého lock-downu?

Dr. Yeadon: Pokud se uvalí druhý lock-down, podle mě zesílíme negativní efekt… zapomeňte na ekonomiku. Pokud bude další lock-down, podle mě zvýšíme úmrtí ne na covid, ke kterým už podle mě došlo, a moc o nich nemluvíme. Jakoby neexistovala žádná jiná nemoc, která by stála za pozornost. Důsledek druhého lock-downu a omezení dostupnosti zdravotní péče v případě druhé vlny… to je totiž oficiální politika, o kterém vám neříkají.

Podle mě to bude mít, a už mělo, ten důsledek, že jsme nechali zemřít lidi na jinou nemoc než covid, které šlo zachránit. K lock-downu bych se neuchýlil. V krátkosti zmíním… nyní je potvrzeno, že náš národní lock-down přišel příliš pozdě, aby měl jakýkoliv vliv na prvotní šíření viru. Zamyslete se nad tím… roušky začaly být povinné až teprve nedávno, a náš lock-down přišel příliš pozdě, aby zamezil prvotní šíření. Podle mě ve Spojeném království došlo k něčemu podobnému jako ve Švédsku.

Podnikli jsme kroky, které byly odlišné, ale podle mě neměly žádný vliv, protože lock-down přišel pozdě a roušky později. Nebylo by překvapivé, pokud by podobné procento populace zemřelo. Proč tedy neděláme to stejné? V krátkosti jsem se díval na data z Afriky. Pokud kolektivní imunita neudrží počet nemocných a úmrtí na nejnižší úrovni například ve státě Malawi. Odhady Imperial College říkaly, že zemřou desítky tisíc, ale jim tam zemřelo jen 250 lidí. Virolog ze země Malawi řekl: Nenapadá mě jiné vysvětlení, než kolektivní imunita, co by vysvětlilo rozdíl mezi odhady a realitou.

Moderátorka: To je nyní ta otázka, jestli už máme dostatečnou kolektivní imunitu k zastavení exponenciálního šíření. Budeme ji mít… a více lidí zemře, ale to je realita těchto respiračních onemocnění.

Překlad: David Formánek

Zdroj