↓ Video s českým dabingem ↓

↓ Video v originále s českými titulky ↓

Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním na jejich tvorbu níže kartou nebo ZDE na bankovní účet. Děkuji! (ps: Po kliknutí na tlačítko „Přispět” budete přesměrování na platební bránu)

Donation amount

100Kč

200Kč

500Kč

990Kč

1490Kč

Other

Amount

Kč

Donation frequency

One-time

Monthly

Přispět

---

Sledujte také na: NášTub / Odysee / Rumble / Substack

Originál videa publikován ZDE: 11. listopadu 2021

Stránky autora: https://www.whatonearthishappening.com/

Přepis:

Mark Passio: Je lidstvo skutečně svobodné? Platí univerzální zákony, které se vztahují na lidské chování? Má naše znalost či neznalost těchto zákonů vliv na naši kolektivní svobodu jako druhu? Tento dokumentární film se bude zabývat těmito otázkami a naším současným chápáním univerzálních sil, které ovlivňují každodenní život každého z nás. Jsem nezávislý výzkumník a veřejný řečník z Filadelfie v Pensylvánii.

Přednáším na témata lidského vědomí, morálky, svobody, okultismu, symboliky a spirituality. Mnoho let jedinečných životních zkušeností mi poskytlo mimořádný pohled na současný stav lidstva. Prostřednictvím svých webových stránek Whatonearthishappening.com pokračuji ve zkoumání těchto témat s celosvětovým publikem.

Vyrostl jsem v tradičním římskokatolickém rodinném prostředí v jižní Filadelfii. Během základní školy jsem začal zpochybňovat víru a motivy organizovaného náboženství. Poznal jsem, že jde o systém, jehož cílem je ovládat lidské myšlení a chápání. Mé nezodpovězené filozofické a sociologické otázky se nakonec změnily v nespokojenost a hněv. To mě přimělo k hledání toho, co jsem v té době považoval za protipól náboženství. Moje další životní cesta mě zavedla do členství a vlivu toho, co dnes označuji jako temný okultismus. To, co by většina lidí mohla nazvat hanebnými tajnými společnostmi. Ale co je to vlastně okultismus?

Okultismus. Co znamená slovo okultní?

Odpovědi lidí na ulici: Okultní? Možná nadpřirozený. Okultismus… hmm.. mystický, neznámý, stigmatizovaný? Je to zvláštní, myslím, že ve společnosti má obecně negativní konotaci. Nejsem si jistá, jestli bych ho vlastně dokázala definovat. Myslím, že je to něco jako chiromantie, voodoo, duchové, takové ty věci. Myslím, že cokoli, co není křesťanské, by se považovalo za okultní. Duchovní… Jako něco, co má silné následovníky, ne? Já nevím. Nemám ponětí. Nevím.

Mark Passio: Slovo okultní prostě znamená skrytý. Okultismus označuje skryté vědění, vědění, které není běžně známé naprosté většině lidských bytostí. Okultismus je soubor vědění, který zahrnuje studium skrytých přírodních zákonů. Zákony, které nelze snadno spatřit našima očima, nebo měřeny tradičními vědeckými přístroji. Uvědomil jsem si, že skupiny okultistů, s nimiž jsem se začal stýkat, se skládají z eklektického spektra lidí ze všech oblastí života a ze všech společenských institucí, včetně politiky, bankovnictví, médií, práva, armády, orgánů činných v trestním řízení, zábavy, technologie, medicíny a vzdělávání.

V jejich řadách, kde mnoho lidí s velkou mocí a vlivem, všichni společně usilují o jeden společný cíl, kterým je zvýšení vlastní kolektivní moci na úkor práv a svobody všech ostatních. Tito temní okultisté jsou toho schopni, protože mají přístup ke skrytým znalostem, o nichž drtivá většina lidstva stále ještě neví. Tito okultní manipulátoři jsou ve skutečnosti mistři psychologové, kteří využívají své hluboké a starobylé znalosti lidské psychiky a skrytých přírodních zákonů k tomu, aby oklamali a zmanipulovali masy lidstva k naprostému podřízení se jejich vůli. To okultním manipulátorům umožňuje snadno přeměnit rozdíl ve znalostech na rozdíl v moci v našem světě.

Po hluboké krizi svědomí jsem nakonec učinil svobodné rozhodnutí přestat se angažovat ve světě temného okultismu. Proto nyní učím lidi právě ty informace, které si tyto temné okultní řády nechávají pro sebe, aby se v zákulisí udržely u moci. Nejvyšší skryté poznání, které zatajovaly před vědomím lidstva, se nazývá přirozený zákon. A je to tajemství všech takzvaných tajných společností v celé historii lidstva.

Přirozený zákon. Co je to přirozený zákon?

Odpovědi lidí na ulici: Přirozený zákon? Dalo by se říct, že prostě… skoro jako první instinkt. Jako to, co by přišlo prostě jen tím, že jsme. Nejsem si jistá. Jsem právník vzděláním a výcvikem, takže já jsem asi ten nejhorší člověk, kterého se na to ptát. Zákon, který platí pro celou zemi. Myslím si, že to znamená, jak je zákon vykládán lidmi na denní bázi. Přirozený zákon, všichni jsou hodní, každý se narodil hodný a milý, ale je zkažený společností. Pojem přirozený zákon? Když to rozdělíte na běžné termíny, tak to bude znamenat… vlastně nevím, co znamená přirozený zákon.

Mark Passio: Abychom pochopili, co je přirozený zákon, musíme nejprve vědět, co jím rozhodně není. Přirozený zákon rozhodně není a nemá vůbec nic společného s Darwinovými teoriemi o evoluci, darwinovským přežitím nejsilnějších, tzv. zákonem džungle nebo tzv. přirozeným řádem přírody jako světa, kde pes žere psa. Co je tedy vlastně přirozený zákon?

Definice slova přirozený znamená: vlastní a mající základ ve skutečnosti a v přírodě. Jinými slovy, není vytvořen člověkem. Definice slova zákon je: existující stav, který je závazný a zároveň neměnný. Závazný znamená mající účinek, kterému nelze uniknout. Neměnný znamená neschopný být něčím nebo někým změněn.

Přirozený zákon je tedy soubor univerzálních, člověkem nevytvořených, závazných a neměnných podmínek, které řídí důsledek chování bytostí se schopností celostní inteligence. Přirozený zákon řídí souhrnné nebo kolektivní svobodné volby chování celých populací tím, že projevuje důsledky chování, které si volíme. Důsledky, které přijímáme, vždy závisí na tom, zda je námi zvolené chování morální, nebo nemorální, jinými slovy správné, nebo špatné.

Ačkoli máme všichni svobodnou vůli, abychom si vybrali, jaké chování budeme provádět, nejsme izolováni od morálních důsledků našich behaviorálních voleb. Přirozený zákon je soubor zákonů, které působí v neviditelné neboli nefyzické sféře, takže je lze považovat za okultní neboli skryté přírodní zákony. Tyto zákony jsou zabudovány do struktury reality, stejně jako gravitace a elektromagnetismus.

Protože však tato řídící dynamika působí v nefyzické sféře, musí lidé zahrnout mnohem širší pohled na svět, aby existenci a působení těchto zákonů rozpoznali a přijali. Chápání přirozených zákonů rozhodně není systémem víry nebo náboženstvím. Fungování přirozeného zákona lze objevit a pochopit prostřednictvím jeho pozorovatelných, měřitelných a opakovatelných účinků v našem světě.

Jinými slovy, chápání přirozeného zákona vlastně představuje vědu o morálce, která nevyžaduje žádnou víru ani přesvědčení. Víra či nevíra v tyto zákony je zcela irelevantní, neboť existují stejně jistě jako jakýkoli fyzikální zákon, například gravitace, kterou v každodenním životě považujeme za samozřejmost.

Přirozený zákon je znám také jako morální zákon, kosmický zákon, univerzální zákon, duchovní zákon, zákon příčiny a následku, konsekvencionalismus, zlaté pravidlo, karma a mnoho dalších názvů. Proč je pochopení přirozeného zákona tak důležité? Pochopení přirozeného zákona je pro lidské bytosti, které usilují o společný život ve svobodě a míru, kriticky důležité, protože přirozený zákon přináší důsledky rozhodnutí celé společnosti o chování na základě toho, zda je jejich chování morální, či nikoli. Je pro lidské bytosti zásadně důležité vědět s jistotou, jaký je vlastně rozdíl mezi správným a nesprávným chováním.

Lidská práva. Mají lidské bytosti základní práva?

Odpovědi lidí na ulici: Ano. Ano. Ano. Ano. Samozřejmě. Ano. Ano. Ano. Rozhodně. Jo, myslím, že každý člověk má právo. Lidské bytosti mají vždy práva, bez ohledu na to, odkud jste, jaké je vaše vyznání, pohlaví. Jaká je definice lidských práv? Lidská práva jsou něco, na co díky tomu, že existujeme jako jednotlivci, máme nárok už jen z podstaty věci. Něco, co by člověk potřeboval, aby se mu dařilo. Něco, co je člověku poskytováno už jen proto, že existuje. Něco, co si každý zaslouží, jen tím, že se narodil a žije. Právo mít třeba přístřeší, jídlo a vodu a základní potřeby. Řeknu život, svoboda a snaha o štěstí. Ale myslím, že lidská práva je právo na jídlo, přístřeší a základní potřeby. Lidské právo? Asi něco, co je člověku dovoleno. Každý člověk si něco zaslouží a to by bylo právo a příkladem lidských práv by bylo bezpečí.

Mark Passio: Právo je činnost, která neiniciuje újmu jiné cítící bytosti. Většina lidských bytostí nedokáže na dotaz správně uvést tuto jednoduchou definici. To je hlavní důvod, proč lidské bytosti ztrácejí svá práva a svobodu. Jak si můžeme zachovat něco, co ani nedokážeme správně definovat? Právo musí být definováno negativně. To znamená, že k pochopení nekonečného množství práv, která máme, můžeme dospět na základě poznání velmi malého množství jednání, která nejsou právy, což jsou špatná jednání, chování, která iniciují poškozování jiných cítících bytostí.

Tento seznam škodlivých jednání zahrnuje vraždu, napadení, znásilnění, krádež, vniknutí na cizí pozemek, nátlak a úmyslné lhaní. Pokud postupně analyzujeme každé z těchto nesprávných jednání, zjistíme, že všechna jsou v té či oné podobě variantami krádeže. Vražda je krádež života a nám nepřísluší ho brát. Napadení je krádež cizího dobra bez práva. Znásilnění je krádež svobodné vůle sexuální asociace. Krádež je krádež majetku. Vniknutí na cizí pozemek je krádež bezpečnosti něčího životního prostoru. Donucování je krádež svobodné volby prostřednictvím násilí nebo nátlaku. A úmyslné lhaní je krádež potřebných informací, které negativně ovlivňují schopnost někoho jiného zapojit se do informovaného rozhodování.

Toto nemorální chování představuje samotnou definici násilí. Násilí je zahájení škodlivého chování vůči jiným vnímajícím bytostem. Výčet zmíněných škodlivých chování jsou prohřešky proti přirozenému zákonu, protože jsou porušením základních práv druhých. Porušování základních práv jiných bytostí prostřednictvím krádeže je vlastně to, co znamená provádět násilí. Protože všechna špatná jednání jsou formou krádeže, lze přirozený zákon morálního chování nakonec shrnout do slova: nekrást.

Princip neagrese a princip sebeobrany.

Princip neagrese je jeden z hlavních principů přirozeného zákona. Tato zásada znamená, že je morálně špatné iniciovat agresi nebo násilí vůči jiným vnímajícím bytostem. Tím se dostáváme k dalšímu důležitému principu přirozeného zákona, principu sebeobrany. Jednotlivci si vždy vyhrazují přirozené právo použít fyzickou sílu na obranu proti násilným činům, které jsou na nich páchány. Sebeobrana není a nikdy by neměla být považována za násilí. Sebeobrana proti násilí je základním právem všech vnímajících bytostí.

Mají lidské bytosti právo bránit se proti agresi?

Odpovědi lidí na ulici: Ano. Ano. Ano. Ano. Ano. Ano. Ano. Ano. Pokud je agrese fyzická, řekla bych, že ano. Pokud je na ně nejprve použita fyzická síla. Rovnost podle přirozeného zákona. Mají všichni stejná práva nebo mají někteří lidé více práv než jiní? Lidé by měli mít stejná práva jako všichni ostatní. V dokonalém světě by všichni měli stejná práva. Ale tak, jak svět vypadá teď, nemají všichni lidé stejná práva. Ne všichni mají stejná práva. Někteří lidé mají různá práva, peníze, výsadu, třídu. Někteří lidé mají mnohem více práv než jiní lidé. Určitě existují nějaká práva, která někteří lidé mají a jiní ne.

Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním na jejich tvorbu níže kartou nebo ZDE na bankovní účet. Děkuji! (ps: Po kliknutí na tlačítko „Přispět” budete přesměrování na platební bránu)

Donation amount

100Kč

200Kč

500Kč

990Kč

1490Kč

Other

Amount

Kč

Donation frequency

One-time

Monthly

Přispět

Mark Passio: Většina lidí by souhlasila s tím, že chování, které iniciuje poškozování druhých, je nemorální jednání. Problém přichází, když nedokážeme vést všechny ke stejné odpovědnosti, pokud jde o morálnost jejich jednání. Musíme pochopit, že každý má stejná práva jako všichni ostatní. A z tohoto zákona neexistují žádné výjimky.

Jestliže žádný jednotlivec nemá právo vykonat určitý čin, protože iniciuje poškození jiného, pak nikdo nemůže takové neexistující právo delegovat na jiného jednotlivce nebo jinou skupinu, a tím zázračně změnit špatný čin v právo. Jinými slovy, každý má naprosto stejná přirozená základní práva jako všichni ostatní. A z tohoto pravidla neexistují žádné výjimky pro jednotlivce ve státní správě, policii, armádě nebo jakékoli jiné společenské instituci. To je to, co je míněno rovností podle přirozeného zákona. Legálnost se nerovná morálce.

Je vládní autorita morálně legitimní?

Odpovědi lidí na ulici: Myslím, že zákony a nařízení potřebujeme, ale nejsem si jista, zda jsou naše zákony a nařízení vždy morální. Ne vždy. Ano, věřím, že je. Do jisté míry. Záleží na tom, zda autorita byla, alespoň v naší demokratické tradici, zda byla založena na souhlasu ovládaných. Ne, ne, ne, mám pocit, že bychom se bez ní obešli.

Mark Passio: Pokud se lidské zákony náhodou shodují s přirozenými zákony morálky, pak jsou z definice nadbytečné, a tudíž zbytečné. Pokud jsou lidské zákony v rozporu s přirozenými zákony, a tudíž falešné a nemorální, nemohou být nikdy pro nikoho legitimně, morálně závazné. To, že je něco legální nebo nelegální, z toho ještě nedělá něco morálního nebo nemorálního.

Uvědomíme-li si to, můžeme pak dospět ke správnému poznání, že veškerá tzv. lidská autorita je morálně nelegitimní, protože není dobrovolná. A je založena na nátlaku a násilí, což je samo o sobě nemorální jednání. Přirozený zákon versus lidský zákon.

Existuje v přírodě vládní autorita?

Odpovědi lidí na ulici: Ano, podle mě ano. Ano. V některých případech více. Rozhodně. Ano. V dnešní společnosti ano. Mám pocit, že jste tím, o čem vaše mysl sama sebe přesvědčí, že je, nebo že jste, že to tak prostě je. No, ano. Vždycky existuje nějaká hierarchie. U každého živočišného druhu je hierarchie. Ano. Ano. Čas od času se řídíme příkazy svých rodičů… jako každé jiné autority. Ano, kvůli trestům, které mohou nastat, když se postavíte proti autoritě. Ano, existuje. Ano, existuje, ale je na vás, jestli vás to zajímá, nebo ne. V přírodě existuje. Když se podíváte na zvířata a ptáky, existuje tam hierarchie a určitá forma vlády a mně to nevadí.

Mark Passio: Vládní autorita je nelegitimní konstrukt vytvořený člověkem, který v přírodě neexistuje. Systém víry, že určití lidé mohou mít nějakým způsobem legitimní autoritu nad ostatními nebo že někteří lidé mají více či méně základních práv než jiní, je jednou z nejzásadnějších příčin nebývalého utrpení a smrti v našem světě.

Autorita je a vždy byla nepravdivým, iluzorním, nelegitimním a nemorálním nárokem, který bohužel většina lidských bytostí přijímá a věří v něj s naprostým náboženským zanícením. Takzvané delegování autority na politiky, policii a armádu je ze své podstaty morálně nelegitimní a ve skutečnosti se nemůže uskutečnit v přírodě. Protože není možné někomu jinému propůjčit či delegovat citované právo, které nikdo jako jedinec nevlastní. Lidský stav je otroctví.

Je zdanění ze strany vlády morálně legitimní?

Odpovědi lidí na ulici: Ano, je morálně legitimní spíše proto, že existují lidé, kteří nejsou… jen řeknu ano. Ano, protože musíme věci financovat. Do určité míry, ale myslím, že to musí být spravedlivé zdanění. Myslím, že by záleželo na tom, na co ty daně jdou. Nemyslím si, že je to morálně legitimní. Myslím, že je potřeba financovat zdroje a podobné věci. Ale nemyslím si, že je to morální záležitost. Podle mě ano, protože kdybychom neměli daně, nestarali bychom se o větší dobro, silnice, vzdělání atd. Tak, jak jsme nastavili naši kulturu, tak to je jediná věc, která ji udržuje při chodu.

Platit daně? Ne. Zajímá mě, kam ty peníze jdou. Všichni jsme to zažili, chodíte do práce, dostanete výplatní pásku a pak zjistíte, že vám chybí nějaká část a nikdo vám neřekne proč. Sakra ne. Peníze a daně… myslím si, že je v tom hodně pochybných věcí, protože spousta peněz se rozhazuje. Věci jako politika a válka. A spousta daní jde na věci, které ve skutečnosti nepomáhají většině lidí, ale pomáhají několika lidem dělat ne tak dobré věci.

Mark Passio: Zdanění je krádež, vynucovaná hrozbou nátlaku a násilí.

Jsou drogové zákony morálně legitimní a nezbytné? Nebo mají lidé právo dát si do těla, co chtějí?

Odpovědi lidí na ulici: Pokud je společnost pověřena odpovědností za financování zdraví a blahobytu všech členů společnosti, pak si myslím, že by měly existovat zákony, které by zabránily tomu, aby lidé podstupovali zdravotní rizika, která by jinak nenastala, kdyby drogy nebrali. Pokud by slíbili, že nikdy nevyjdou z domu. Ale to se neděje. Takže ano, musíme bohužel lidi hlídat. Podle mých zkušeností je to jejich vlastní volba, co si dávají do těla. Ale v určitém okamžiku chcete, aby vláda zasáhla, ale nechcete, aby se z toho stala celá krize, kdy kvůli droze přijdete o celou část obyvatelstva.

Lidé mají právo dávat si do těla, co chtějí, ale zároveň nesmí dopustit, aby to ovlivnilo ostatní lidi v jejich okolí. No, já se všemi zákony nesouhlasím. A myslím si, že by měl mít každý možnost volby, ale nemyslím si, že by to mělo být snadno dostupné, když je to toxické. Záleží na tom, o jakou drogu se jedná a jak moc je pro vás škodlivá. Myslím si, že lidé mají právo na to… je to přece naše tělo. Narodili jsme se do něj. Myslím, že pomáhají. Ale některé z nich, řekl bych, jsou trochu přehnané.

Mark Passio: Lidé vlastní své tělo a mají právo si vybrat, co do něj vloží.

Jsou řidičské průkazy morálně legitimní a potřebné? Nebo je cestování základním právem?

Odpovědi lidí na ulici: Řidičský průkaz je rozhodně nutný, jinak by docházelo k příliš mnoha nehodám. Myslím si, že cestování bez řidičáku je právo. Řidičák potřebujete, protože tím dokazujete, že jste schopni bezpečně řídit. Řidičáky jsou morálně nezbytné a legitimní. Chtěl bych, aby někdo, kdo bude řídit auto, uměl řídit auto. Takže jo, řekl bych, že řidičské průkazy jsou docela potřebné. Viděl jste, jak tu lidi řídí? Viděli jste lidi, jak řídí? Píšou SMS, nedávají pozor. Musíme lidi hlídat. Řidičáky nejsou nutné, protože mám pocit, že v určitém věku by člověk neměl řídit. Myslím, že by mohlo být ještě víc pravidel s řidičskými průkazy. Podle mě jsou příliš laxní. Zajímavá otázka. Znám pár lidí bez řidičáku, ale nemyslím si, že je to stoprocentně etické. Má to nějaké nevýhody. Hlavně proces žádosti. Licencování řidičů je morálně legitimní.

Mark Passio: Řidičské průkazy jsou donucovacím omezením přirozeného lidského práva cestovat.

Pokud vládní zákon zakazuje činnost, která nikomu jinému nezpůsobuje újmu, jsou lidé morálně povinni tento zákon dodržovat?

Odpovědi lidí na ulici: Ano. Přináší to společnosti klid. Myslím, že by ho měli dodržovat, protože je to zákon. Záleží na tom, jaký byl účel zákona. Může mít jiný účel než škodit, může být pro vyšší dobro… takže možná. Ne, nemyslím si. Ne. To by byl zákon. Nemyslím si, že každý… myslím si, že jsou výjimky z této myšlenky. Myslím si, že právně jsou povinni, ale v osobní rovině si nemyslím, že jsou. Ne, nemyslím si to… nutí nás je dodržovat, jinak vás „potrestají”, ale nemyslím si, že byste měli muset. Pokud to nikomu neubližuje, proč je to takový problém?

Mark Passio: Zákony vytvořené člověkem, které jsou v morálním rozporu s přirozeným zákonem, jsou morálně nelegitimní, a proto nejsou morálně závazné. Jediné legitimní lidské interakce jsou ty, které jsou dobrovolné, což znamená, že jsou vzájemně odsouhlaseny všemi zúčastněnými. Zákony vytvořené člověkem, včetně těch, které nařizují a uzákoňují chování, jako jsou zákazy, daně a udělování licencí, nejsou v žádném případě dobrovolné.

Jsou to příkazy k dodržování, které jsou vždy podpořeny hrozbou násilí nebo skutečným násilným chováním. Zákony vytvořené člověkem jsou svévolná nařízení vládnoucí třídy, která si říká vláda a o níž se věří, že má magické právo vládnout. Jejich poddaní, lidé žijící pod jejich takzvanou jurisdikcí, mají podle nich morální povinnost poslouchat svévolné příkazy této vládnoucí třídy nazývané zákony.

Pochopíme-li, že takový systém je zcela založen na chování, které je donucovací, násilné a nemorální a je vedeno tak, aby lidské chování bylo v souladu s vůlí dominantní vládnoucí třídy, můžeme dojít k neochvějné pravdě, že pojem vláda je pouhým eufemismem pro otroctví. A to je to, co lidský stav skutečně je – otroctví.

Otroctví existuje tehdy, když si určití jedinci činí nárok na tělo nebo plody práce druhých a podrobují si je násilnými a donucovacími prostředky. Otroctví může existovat ve zjevné podobě, kdy jsou zotročované osoby fyzicky uvězněny a je jim zabavena veškerá práce. Nebo může otroctví existovat ve skryté podobě, kdy je mentální manipulace využívána k legitimizaci nebo ospravedlnění nátlaku, donucování a násilí, které je používáno k udržování nemorálních podmínek, v nichž jsou lidé nespravedlivě drženi. Existuje důvod, proč stav lidského otroctví stále pokračuje.

Tento nemorální lidský stav udržuje okultní vládnoucí třída tím, že manipuluje lidi do stavu nevědomosti a zmatku ohledně skutečného rozdílu mezi tím, co je správné a špatné.

Objektivní morálka. Je morálka objektivní, nebo subjektivní?

Odpovědi lidí na ulici: Myslím, že morálka je do jisté míry lidská interpretace, ale v jiných tématech existuje jasné dobro a zlo. Myslím, že to záleží na tom, kdo jste, protože jiný člověk by to mohl vidět úplně jinak. Asi záleží na situaci. Domnívám se, že moralita je založena na názoru. Nemyslím si, že se nutně rodíte s dobrou nebo špatnou morálkou, je založena na vašich životních okolnostech. Myslím, že je rozhodně subjektivní. To závisí na názoru a situaci. Záleží na lidském názoru. Ne, nemyslím si, že existuje objektivní morálka. Přikláním se k tomu, že objektivní morálka existuje, ale nemyslím si, že máme schopnost pochopit něco tak všezahrnujícího.

Myslím si, že morálka je objektivní. Závisí na lidském vnímání, ale řekl bych, že existuje něco jako společenský pohled. To je těžká otázka. Já to vnímám tak, že pokud tím nikomu neubližuješ a dělá tě to šťastným, tak proč ne? Bohužel si myslím, že je subjektivní a že je to otevřené k dohodě nebo k diskusi, tak nějak. Myslím, že by to mělo být celkem jasné. Myslím, že je to vytesáno do kamene. A do určité míry s nějakými názory. Nemyslím si, že je to vytesáno do kamene. Myslím, že je subjektivní. Osobně si myslím, že je objektivnější než relativní.

Mark Passio: Rozdíl mezi správným a nesprávným chováním je objektivní, což znamená, že není založen na vnímání nebo názorech lidských bytostí, ale naopak, takový rozdíl v chování existuje v přírodě, čistě nezávisle na subjektivním lidském vnímání nebo názoru. Morálka se nemění na základě pocitů, náboženství, víry, místa, času nebo preferencí a rozmarů lidských zákonů. Tyto věci nemají na skutečnou morálku žádný vliv.

Co je morální na jednom místě a v jednom čase, je morální všude a kdykoliv, a co je nemorální na jednom místě nebo v jednom čase, je nemorální všude a kdykoli. Svědomí. Poznání tohoto objektivního rozdílu mezi správným a nesprávným jednáním se nazývá svědomí. Svědomí je poznání toho, zda dané chování způsobuje či nezpůsobuje újmu druhému, a zda je tedy správné či nesprávné. Problém je v tom, že většina lidí toto vědění nemá nebo je v něm velmi zmatená.

Chovat se správně je morální a chovat se špatně je nemorální. Přesto je toto základní poznání často hrubě nepochopeno. Lidé nerozhodují o tom, co je morálka. Morálka je založena na tom, zda jednání iniciuje újmu, nebo ne. Tato dynamika existuje neodmyslitelně v přirozeném světě.

Odkud se berou lidská práva?

Odpovědi lidí na ulici: Náboženství, vláda, společnost. Asi závisí na zemi, která dovoluje lidská práva. Některá ze zákonů… jo, asi ze zákonů. Myslím, že o nich zřejmě rozhoduje mnoho lidí. No, jelikož se s nimi nerodíte, tak si myslím, že je to něco jako kolektiv. Myslím, že pocházejí od ostatních mužů a žen… upřímně více žen. Ústavy. Reálně lidská práva pocházejí ze zákona. Ale myslím si, že by měla vycházet ze základních morálních dohod, které jsem popsala dříve. Lidská práva… Myslím si, že lidská práva jsou vrozená, v okamžiku, kdy se narodíme.

Máme nárok na určitá práva, ale pak tato práva jsou také, jak říkám, kvalifikovaná společností. Lidská práva pochází z toho, co by podle vás měli mít obecně všichni lidé. Jestli věříte, že by měli mít vždycky svobodu, nebo jestli věříte, že mají vždycky na něco nárok. Měly by vycházet z morálky. Vycházejí, myslím, z morálky. No, v křesťanské tradici říkáme, že pocházejí od Boha. Lidská práva by měla vycházet zevnitř a měla by pocházet z přirozeného místa, ale v naší společnosti pocházejí od vlád.

Mark Passio: Základní práva lidských bytostí jsou jejich nezcizitelným, univerzálním právem, které jim nikdy nemůže být uděleno nebo odebráno žádným lidským činem nebo procesem. Naše práva pocházejí z přírody, což znamená, že jsou předem existující a vlastní samotnému stvoření. Bohužel ani po tisíciletích lidské civilizace většina lidí tuto věčnou pravdu nechápe.

Zdá se to tak jednoduché, že bychom se jako lidské bytosti měli dobrovolně rozhodnout pro správné jednání, abychom ctili a respektovali práva druhých, aby jim nebylo ubližováno, abychom se k druhým chovali se stejnou úctou, s jakou očekáváme, že se k nám budou chovat, abychom nekradli život, blaho, majetek, práva nebo svobodnou vůli druhých.

Přesto to není tak jednoduché, jak se může zdát. Skutečné správné jednání je v lepším případě neuchopitelné, v horším záměrně ignorované. A tím se dostáváme k jádru věci, které nazývám zákonem svobody.

Zákon svobody.

Zákon svobody řídí stavy svobody nebo otroctví celých populací bytostí, které mají schopnost pochopit objektivní rozdíl mezi morálním a nemorálním jednáním. Přirozený zákon svobody diktuje, že jak se společnost kolektivně stává morálnější, stává se kolektivně svobodnější. A jak se společnost kolektivně stává nemorálnější, kolektivně ztrácí svobodu a stává se více zotročenou. Svoboda nebo otroctví celé společnosti závisí na tom, zda se tato společnost chová v souhrnu morálně, nebo nemorálně.

Protože většina lidí stále ještě skutečně nezná objektivní rozdíl mezi správným a nesprávným chováním, neustále vynáší soudy, které nejsou v souladu s přirozeným zákonem. Vzhledem k tomu, že stále více lidí jedná s takovou neznalostí přirozeného zákona, stává se toto jednání základním zdrojem nepořádku a chaosu v naší společnosti jako celku.

Jinými slovy, zákon svobody by se dal shrnout takto: S růstem celkového morálního chování v dané společnosti roste i celková svoboda členů této společnosti. A s poklesem celkového morálního chování v dané společnosti klesá i celková svoboda členů této společnosti. Ještě jednodušeji řečeno, s rostoucí morálkou roste svoboda a s klesající morálkou klesá svoboda.

Lidská svoboda je tedy zcela závislá na vzdělaných úsudcích, které jsou v souladu s morálkou založenou na přirozeném zákoně, objektivním poznáním rozdílu mezi správným a nesprávným chováním. Věřte tomu nebo ne, právě vám bylo prozrazeno tajemství všech tajných spolků napříč lidskou historií.

Morální relativismus.

Morální relativismus je přesvědčení, že neexistuje objektivní rozdíl mezi správným a nesprávným chováním. Morální relativisté věří, že morálka je relativní neboli subjektivní, což znamená, že správné a špatné se může měnit s ohledem na čas a místo, v závislosti na lidském vnímání a názoru, zálibách a nelibostech, rozmarech a preferencích.

Morální relativismus je přesvědčení, že lidé mohou sami libovolně rozhodovat o tom, co je správné a co špatné, a že se mohou stát arbitry morálního a nemorálního chování na základě svých zálib a nelibostech v daném čase a místě. Pro lidstvo je naprosto nezbytné uznat, že morálka je objektivní a že rozhodně není založena na lidském vnímání nebo názoru.

V přírodě mezi morálním a nemorálním chováním je rozhodně objektivní rozdíl, protože morální chování neiniciuje poškozování druhých, zatímco nemorální chování poškozování iniciuje. Tato dynamika existuje v přirozeném světě a je mu vlastní. Převaha morálního relativismu v dnešní lidské společnosti je jedním z hlavních faktorů, které upevňují otroctví jako současný stav lidstva.

Jelikož sladění lidského chování s přirozeným zákonem závisí na poznání objektivního rozdílu mezi správným a nesprávným chováním, pokud většina členů společnosti akceptuje, že ohledně těchto objektivních rozdílů neexistuje žádná pravda, nemůže se tato společnost nikdy důsledně chovat morálně, a proto nemůže být nikdy skutečně svobodná. Skutečná svoboda nemůže nikdy existovat ve společnosti, která vyznává morální relativismus, ve společnosti, kde lidé věří, že neexistuje objektivní rozdíl mezi správným a nesprávným chováním.

Poznání objektivního rozdílu mezi správným a špatným jednáním a následná vědomá volba správného jednání před jednáním špatným je základním předpokladem pro projevení stavu svobody. Pokud lidé tento základ odstraní tím, že prohlásí, že neexistuje objektivní morálka, nikdy nebudou schopni ve svém životě vytvořit stav skutečné svobody.

Pochopení skutečné objektivní morálky pomůže lidstvu rozpoznat zásadně chybnou víru v legitimitu lidské autority a vlády. Tím se lidská interakce může stát dobrovolnou a oproštěnou od nemorálnosti násilí a donucování. Chceme-li svět založený na skutečné svobodě, musíme pochopit, že pravda je nezávislá na našem vnímání a že objektivní morálka existuje a můžeme ji poznat. Pokud se lidé naučí poznávat skutečný rozdíl mezi správným a nesprávným chováním, lidstvo se může stát a zůstat svobodné. Pokud budou lidé toto poznání nadále odmítat a budou nadále přijímat chybná přesvědčení, jako je autorita a morální relativismus, lidstvo zůstane zotročeno.

Svobodná vůle. Mají lidé svobodnou vůli?

Odpovědi lidí na ulici: Myslíme si, že ano, ale nevěřím tomu. Lidské bytosti z velké části svobodnou vůli mají. Do jisté míry ano. Nemáme vždy svobodnou vůli dělat všechno, což by tak mělo být. Teď už si to nemyslím. Ano, podle mého názoru lidé mají svobodnou vůli. Nevěřím, že jen žijete svůj život pod něčí kontrolou. Svobodná vůle. No, já si myslím, že máme svobodnou vůli. Ale tato svobodná vůle je také potlačena společenskými normami. Vlastně ne, nemyslím si, že lidé mají svobodnou vůli. Ano. No, myslíme si, že ano. Já si to nemyslím. Ano. Ano. Ano. Ano a ne. Ano, nebo by měli. V některých případech. Ano.

Mark Passio: Všichni lidé mají svobodnou vůli volit mezi morálním a nemorálním chováním. Jako lidé máme možnost volby. Svou svobodnou vůli můžeme využít k tomu, abychom změnili své chování a uvedli je do souladu s přirozeným zákonem tím, že si zvolíme morálně správné jednání. Nebo si můžeme zvolit nemorální chování tím, že budeme schvalovat a udržovat systém založený na násilí, nátlaku a morálním relativismu.

Budeme pokračovat na cestě otroctví a sledovat, jak jsou nám postupně odebírána naše přirozená práva? Nebo přijmeme morální zásady přirozeného zákona a vytvoříme společnost, v níž bude respektován a chráněn život, práva a svoboda každého jednotlivce? Protože uznáváme svou přirozenou suverenitu a suverenitu všech ostatních vnímajících bytostí.

Zákon svobody manifestuje naši realitu oběma směry, a to na základě našich kolektivních morálních rozhodnutí. Věda o přirozeném zákonu. Naši společnou lidskou zkušenost na Zemi kolektivně vytváří a určuje kvalita souhrnného lidského chování. To demonstruje účinky přírodních zákonů důsledků chování, které působí ve fyzické sféře.

Naše chování založené na svobodné vůli působí v takzvané rovině kauzality, protože naše chování je základní příčinou fyzických projevů, které mají za následek svět. Důsledky a následky souhrnného lidského chování se pak zhmotňují v rovině následků, která představuje společný lidský stav, v němž všichni musíme žít. Naše souhrnné myšlenky týkající se morálky se proměňují v souhrnné chování našeho druhu. A toto chování se pak transformuje do výsledných podmínek a důsledků. Skutečně, kolektivně sklízíme to, co kolektivně zaséváme.

Nesprávné jednání nikdy nemůže vytvořit dobro a harmonii a správné jednání nikdy nemůže představovat porušení práv. Dva plus dva se nikdy nebude rovnat pěti a jablko padající ze stromu nikdy nebude elementárně padat vzhůru. Naše chování vytváří naše okolnosti, tuto dynamiku lze opakovaně pozorovat a v důsledku takového pozorování lze poznat její fungování.

Studium této dynamiky v lidské společnosti představuje vědu o důsledcích chování. Všechny živé bytosti jsou obdařeny vlastnictvím sebe sama jako přirozeným právem od narození, a proto mají přirozená práva uplatňovat svou vlastní svobodnou vůli žít suverénně, bez iniciace poškozování nebo donucování ze strany jiných lidských bytostí.

Tyto principy lidské svobody a práv jsou samotným základem morálky a řídí se duchovními zákony důsledků chování. Jakékoli porušení těchto principů je špatným jednáním, chaotickým jednáním působícím v přímém rozporu s generativní sebeuspořádávající dynamikou přirozeného zákona, jak ji navrhlo samo stvoření. Ačkoli se o to někteří mohou pokoušet, tyto zákony nakonec nelze obejít, změnit nebo ohnout podle lidských rozmarů nebo přání. Volba dodržovat přirozená práva a svrchovanost ostatních bytostí je v souladu s duchovním zákonem a taková volba vytvoří podmínky pro to, aby se na Zemi projevila svoboda.

Zvolit si jednání, které je v přímém rozporu s těmito zákony, vytvoří pouze chaos a utrpení. Lidské chování se kolektivně projevuje v naší fyzické realitě na základě svobodné volby lidstva, zda bude jednat v souladu s přirozeným zákonem, a vytvoří tak podmínky svobody, nebo bude jednat v rozporu s přirozeným zákonem, a vytvoří tak podmínky lidského otroctví. Jedná se o univerzální, morální a duchovní zákony vesmíru, kterými se řídí celé lidstvo. To je věda o přirozeném zákonu.

Jeden velký úkol.

Moje neochvějná oddanost předávání poselství přirozeného zákona ve všech myslitelných formách za posledních 13 let zůstala prakticky bez povšimnutí celého lidstva. A společnost pokračuje ve svém rychlém sestupu do nemorálnosti, chaosu a otroctví. Příliš málo lidí chápe má varování nebo je bere na vědomí a ještě méně mluví, aby poučili ostatní.

Hledám vrstevníky a spojence ve válce za naši svobodu, která je před námi. Naším jediným velkým úkolem je ukončit otroctví lidí. Tento nelehký úkol začíná u nás samotných a rozšiřuje se na naše přátele a rodinu, naše komunity a náš svět. Mluvit nahlas je extrémním aktem vzdoru, protože ti, kdo jsou v současnosti u moci, se snaží udržet si svou moc tím, že využívají nevědomosti lidstva.

V dnešním světě je tolik lidské nevědomosti, pokud jde o otázku morálky, že se situace může zdát beznadějná. Kromě uvědomění, jaká míra nevědomosti existuje, si musíme také uvědomit, že jediným řešením stavu lidského otroctví je šířit pochopení přirozeného zákona a učinit z něj pro každého samozřejmý poznatek. Temní okultisté, kteří v současné době ovládají lidstvo, se snaží toto pochopení nadále skrývat a zabránit tomu, aby se stalo každodenní samozřejmou znalostí v celosvětovém měřítku.

Tento dokument je nakonec výzvou k akci pro všechny, kteří získali pochopení přirozeného zákona a jeho principů. Je zapotřebí mnohem více učitelů, kteří by toto poselství svobody předali masám lidstva. Hlasů, které by to dělaly, je zatím málo. Do úsilí o šíření znalostí přirozeného zákona se musíte zapojit i vy sami. Řešení nespočívá jen v jeho znalosti, ale i v tom, co pro šíření tohoto poznání děláte, jakmile mu porozumíte.

Založte podcast, publikujte blog, natočte video, vydávejte zpravodaj, tvořte hudbu a umění, přispívejte zdroji, dělejte cokoli, co můžete, aby se přirozený zákon stal samozřejmou věcí pro lidi na celém světě. Pouze společným úsilím budeme mít šanci bojovat. V této duchovní válce za lidskou svobodu potřebujeme více bot na zemi. Jakmile rozšíříte svůj pohled na svět tak, aby zahrnoval pochopení vědy o přirozeném zákonu, stane se vaší osobní odpovědností pomáhat ostatním poznat tuto přirozenou řídící dynamiku stvoření.

Závisí na tom samotná naše svoboda. Toto byl úvod do filozofie a vědy o přirozeném zákonu. Pro další studium si prosím prohlédněte celý můj video seminář s názvem Přirozený zákon, skutečný zákon přitažlivosti a jak ho ve svém životě aplikovat. Další informace o mé práci naleznete na mých webových stránkách whatonearthishappening.com. Doporučuji studovat mé podcasty v pořadí od prvního čísla vlastním tempem a sledovat mé videoprezentace a semináře. Děkuji vám za váš čas a pozornost.

Překlad: David Formánek