Nefungují Vám videa níže? Klikněte ->zde<-

Video s českými titulky:

Video s českým dabingem:

↓ Video v originále s českými titulky ↓

↓ Video s cz dabingem ↓

Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním pomocí měsíčního členství s bonusovým obsahem ZDE nebo jednorázově na bankovní účet (CZK): 2201583969/2010 či EUR na: CZ8520100000002201806894. Děkuji!

---

Sledujte také na: Odysee / Rumble / Substack / Bitchute

Originál videa publikován ZDE: 11. července 2021

První díl:

Pyramida moci (1. část): Pravda o vzdělávacím systému

Druhý díl:

Pyramida moci (2. část): Mainstreamová média

Přepis 3. dílu:

Kapitola 3. Big Tech – velké technologické společnosti. Většina diváků je již obeznámena s problémy sociálních médií. Jsou záměrně návykové, u některých lidí vyvolávají žárlivost, nejistotu a deprese a prodávají vaše údaje za účelem zisku. Navzdory těmto problémům společnosti jako Facebook, Twitter, Instagram a YouTube stále patří mezi nejpoužívanější platformy na světě.

Miliardy lidí si tyto aplikace stahují a používají je k tomu, aby byli informováni o světě. (Nebo si to alespoň myslí.) I když jsou tyto problémy znepokojivé, nejsou jediné, které by nás měly znepokojovat. K pochopení role sociálních médií v „pyramidě moci“ musíme porozumět jejich původu. A to původu takzvaných „velkých technologických“ gigantů, kteří za nimi stojí. Big Tech jsou nejdominantnější společnosti v odvětví informačních technologií v USA. Konkrétně Amazon, Apple, Google, Facebook a Microsoft.

Existují i jiná označení, například FAANG, které označuje pět významných amerických technologických společností: Facebook, Amazon, Apple, Netflix a Google. Jde o to, že tyto společnosti dominují informačním technologiím a určují směřování různých trhů. Amazon dominuje trhu online prodeje, stejně jako chytrým asistentům a chytrým reproduktorům s umělou inteligencí. Apple a Google mají společný monopol na mobilní telefony. Google si nárokuje titul vedoucího online vyhledávače, sdílení videí na YouTube a mapy Google Maps. Microsoft dominuje trhům s operačními systémy, sdílí trh s cloud computingem s Amazonem a má velký vliv v oblasti videoher prostřednictvím svého systému XBox.

Facebook je známý tím, že patří mezi tři největší společnosti v oblasti digitální reklamy. Dominuje také sdílení obrázků přes Instagram a zasílání zpráv přes WhatsApp a Messenger. Růst bohatství a vlivu Big Tech za posledních deset let překonal bohatství a vliv velkých mediálních společností. Odkud se tedy tyto společnosti vzaly a ovlivňují náš svět ve zlém či dobrém? Základní příběh nám říká, že Big Tech založili geniální muži, většinou v Kalifornii, v oblasti známé jako Silicon Valley. Díky jejich tvrdé práci a odhodlání se tyto společnosti dokázaly z garáží a vysokoškolských kolejí vypracovat na giganty.

Je tu jen jeden problém: tato verze událostí je v lepším případě karikatura a v horším případě naprostý podvod. Téměř každý Big Tech nástroj, který používáme, byl částečně financován americkými tajnými službami a podporován americkou vládou. Vzestup Big Tech není pohádkou o úspěchu volného trhu, ale spíše temným příběhem o firemním blahobytu a vazbách na zpravodajskou komunitu. Většina digitálních nástrojů, které používáte – včetně mobilních telefonů, GPS a samotného internetu – začala jako nástroje pro armádu. Tyto nástroje navrhlo americké ministerstvo obrany pod vedením Agentury pro pokročilé obranné výzkumné projekty (DARPA). Velký technologicko-zpravodajský komplex.

To, co známe jako internet, bylo nejprve vyvinuto armádou jako ARPANET. Jedním z nejlepších zdrojů informací o skutečném původu Big Tech je kniha Surveillance Valley od badatele Yashy Levina. Ve své knize popisuje roli, kterou armáda a zpravodajský aparát sehrály při vývoji těchto nástrojů, které se z výhradně vojenských staly nástroji používanými lidmi na celém světě. Tehdy lidé chápali, o co v této technologii jde. Vracíme se do roku 1969, což je první rok, kdy byl ARPANET zapnut. Takže ARPANET byl zapnut v roce 1969. V témže roce se na MIT konaly obrovské protesty proti ARPANETu a na univerzitní půdě se rozdávaly letáky a brožury, v nichž se hovořilo o ARPANETu jako o počátku sledovací sítě, která umožní washingtonským policistům lépe řídit svět a kontrolovat svět.

A tak bylo lidem před téměř půl stoletím jasné, co je to za síť, a my jsme to jaksi ztratili. Počínaje 80. a 90. leta byla skutečně úspěšně přetvořena v něco utopického, zatímco předtím to tak nebylo. V roce 2017 vnesl bývalý ředitel Národní vědecké nadace více světla, když publikoval článek zkoumající skutečné založení Googlu: „Výzkumné složky CIA a NSA doufaly, že nejlepší informatické mozky na akademické půdě dokážou identifikovat to, co nazývaly ‚vrána k vráně‘: Stejně jako husy létají společně ve velkých véčkových útvarech, předpovídaly, že podobně smýšlející skupiny lidí se budou pohybovat společně online. „Cílem jejich výzkumu bylo sledovat digitální otisky prstů uvnitř globální informační sítě, známá jako World Wide Web. Mohl by být celý svět digitálních informací uspořádán tak, aby bylo možné sledovat a třídit požadavky, které lidé uvnitř takové sítě vznášejí?

Mohly by být jejich dotazy seřazeny podle důležitosti? Mohli by se v tomto moři informací identifikovat „podobní ptáci“, aby bylo možné sledovat komunity a skupiny?“ Jeff Nesbit popisuje, jak byli Sergey Brin a Larry Page, údajní zakladatelé Googlu, původně financováni „prostřednictvím odtajněného programu, který pro CIA a NSA spravovali velcí vojenští a zpravodajští dodavatelé.

Nazýval se projekt Massive Digital Data Systems (MDDS)“. Výzkum Brina a Page v rámci těchto grantů se nakonec stal jádrem vyhledávače Google. Nesbit píše: „Zpravodajská komunita však v jejich výzkumu viděla trochu jiný přínos: Mohla by být síť organizována tak efektivně, aby bylo možné jednoznačně identifikovat a sledovat jednotlivé uživatele?“ V roce 2014 se objevily další podrobnosti týkající se vztahů mezi Sergejem Brinem, Ericem Schmidtem a Národní bezpečnostní agenturou. Žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím odhalila, že Brin a Schmidt si tykali s tehdejším šéfem NSA Keithem Alexanderem.

Kromě toho byl Google součástí „tajné vládní iniciativy známé jako Trvalý bezpečnostní rámec” a tato iniciativa zahrnovala spolupráci Silicon Valley s Pentagonem a americkou zpravodajskou komunitou za účelem sdílení informací. Do propojení mezi Googlem a zpravodajskými firmami, které dlouho špehují veřejnost a infiltrují školský systém, a médií establishmentu, je zapojena také In-Q-Tel, která je součástí rizikového kapitálu CIA. Víme, že software, z něhož se později stal Google Earth, se zrodil z technologie původně vyvinuté společností Keyhole, Inc, která sama měla úzké vztahy s americkou zpravodajskou komunitou. Google nebyl jediný, který udržoval vztahy s In-Q-Telem. Vedení Facebooku mělo také úzké vazby na In-Q-Tel.

Novinář James Corbett o tom informuje: JC: In-Q-Tel se prezentuje jako způsob, jak využít sílu soukromého sektoru tím, že identifikuje klíčové technologie a poskytuje firmám finance na uvedení těchto technologií na trh. Ve skutečnosti In-Q-Tel představuje nebezpečné stírání hranic mezi veřejným a soukromým sektorem způsobem, který ztěžuje určení, kde končí americká zpravodajská komunita a začíná IT sektor.

Dvě jména, která se v souvislosti s In-Q-Tel objevují nejčastěji, není třeba představovat: Google a Facebook. Veřejně dostupné záznamy o spojení Facebooku a In-Q-Telu jsou chabé. Facebook získal 12,7 milionu dolarů kapitálu od Accel, jejíž manažer James Breyer nyní zasedá v jeho správní radě. Ten byl dříve předsedou Národní asociace rizikového kapitálu, do jejíž správní rady patřil Gilman Louie, tehdejší CEO In-Q-Telu. Spojitost je nepřímá, ale náznak zapojení CIA do Facebooku, jakkoli okrajový, je ve světle historie Facebooku, který porušuje soukromí svých uživatelů, znepokojivý.“

DB: V době, kdy byl Facebook spuštěn, končil podobně tematicky zaměřený vládní projekt. LifeLog byl projektem DARPA, který měl „umožnit sledování ‚vláken‘ života jednotlivce z hlediska událostí, stavů a vztahů“, se schopností „zaznamenat veškeré zkušenosti subjektu, od vytočených telefonních čísel a zobrazených e-mailových zpráv až po každý nádech, učiněný krok a místo, kam odešel“. USA Today uvedl, že „kamery a mikrofony by zaznamenávaly, co uživatel vidí nebo slyší; senzory by zaznamenávaly, co cítí. Satelity by zaznamenávaly každý pohyb. Biomedicínské senzory by monitorovaly životní funkce. Ukládaly by se e-maily, zprávy, webové transakce, telefonní hovory a hlasové zprávy.

Pošta a faxy by se skenovaly. Zaznamenávaly by se odkazy na každé slyšené rozhlasové a televizní vysílání a na každé noviny, časopisy, knihy, webové stránky nebo databáze.“ Dodavatelé DARPA uvedli, že software LifeLog „bude schopen najít v rozvrhu smysluplné vzorce, odvodit rutinu, zvyky a vztahy uživatele s jinými lidmi, organizacemi, místy a objekty“. Nakonec byl program zrušen kvůli obavám ze sledování.

Dne 4. února 2004 přinesl časopis Wired zprávu, že Pentagon od projektu Lifelog upouští. Ironií osudu je, že právě v tento den Mark Zuckerberg spustil první iteraci Facebooku. Tvůrce projektu Lifelog Douglas Gage nedávno řekl Motherboard, že má pocit, že Facebook v mnoha ohledech splnil cíle projektu LifeLog. „Myslím, že Facebook je v tuto chvíli skutečnou tváří pseudoLifeLogu. Obecně se používání Facebooku vyhýbám, jen občas se přihlásím, abych se podíval, co kdo dělá.” Další důležitá poznámka týkající se sociálních médií a zpravodajských agentur souvisí s odhaleními Snowdena z roku 2013.

Podle dokumentu, který Snowden odhalil, britská vláda udržuje software pro „Řízení online osob“. Britské vládní komunikační ústředí provozuje jednotku známou jako Joint Threat Research Intelligence Group. V dokumentech jsou popsány taktiky, včetně způsobů manipulace s veřejným míněním, pochopení lidského myšlení a chování a podpory konformity.

Jedna ze zpráv z roku 2011 popisuje taktiky JTRIG, včetně nahrávání videí na YouTube obsahujících „přesvědčovací sdělení“, zakládání skupin na Facebooku a účtů na Twitteru a vytváření falešných online osobností a příznivců „s cílem diskreditovat, podporovat nedůvěru, odrazovat, odrazovat, zdržovat nebo narušovat“. Jednotka používala kampaně na sociálních sítích k povzbuzování a posilování „poslušnosti“ a „konformity“. Britské i americké zpravodajské služby si přejí podporovat poslušnost a konformitu veřejnosti. Využívají sociální média k tomu, aby veřejnost rozptylovaly, dezinformovaly a bojovaly mezi sebou. Šlo by pokračovat v popisu partnerství mezi společnostmi Facebook, Apple, Google a Amazon, ale jde o to, že původ Big Tech firem, které ovládají informační technologie, se liší od oficiální verze.

Tyto společnosti přímo i nepřímo těžily z finančních investic amerického vojenského a zpravodajského sektoru. Rovněž projevily ochotu sdílet údaje o uživatelích s policií. Tyto velké technologické firmy rovněž podporují všudypřítomný stát dohledu. Nejenže Google, Facebook, Microsoft, Apple a Amazon sledují vaše návyky (on i offline), ale také z těchto znalostí profitují. S rozvojem chytrých asistentů s umělou inteligencí, jako jsou Amazon Echo, Google Nest, Apple Siri a další zařízení, miliony lidí na celém světě vítají sledovací stát ve svých domovech. Amazon je dobře známý díky svému online tržišti, ale méně lidí ví, že vyvíjí software pro rozpoznávání obličeje s názvem Recognition.

Amazon tyto nástroje nabízí policii v USA a tvrdí, že tento software umožní sledování v reálném čase pomocí tělesných kamer. V roce 2018 podalo přes 40 organizací žalobu, v níž požadovaly, aby Amazon přestal poskytovat policii přístup ke sledovací technologii. EFF uvedla: Amazon tento nástroj, nazývaný Recognition, intenzivně propaguje policii a již jej používají agentury na Floridě a v Oregonu. Tento systém poskytuje vládě rozsáhlé a nebezpečné sledovací pravomoci a představuje hrozbu pro soukromí a svobodu komunit po celé zemi. To se týká i mnoha zákazníků Amazonu, kteří představují více než 75 % amerických online spotřebitelů. V roce 2020 Amazon údajně jednal s policejním oddělením z Jacksonu o připojení kamer zvonků Ring k nepřetržitému dohledovému centru provozovanému policií.

Policejní dohledové centrum v Jacksonu by provedlo 45denní pilotní program živého vysílání bezpečnostních kamer zúčastněných obyvatel, včetně přímého spojení s kamerami zvonků. V červnu 2020 Amazon oznámil, že v reakci na protesty George Floyda zavádí roční moratorium na používání policejního systému Recognition. V únoru 2021 však dokumenty odhalily, že losangeleské policejní oddělení již používalo kamery zvonků Ring ke sledování aktivistů.

Big Tech vojensko-průmyslový komplex. V roce 2020 si veřejnost uvědomila skutečnou moc, kterou disponují velké technologické společnosti provozující sociální sítě. Facebook, YouTube, Instagram, TikTok, Google a Amazon se snažily mazat nebo zakazovat informace, které byly v rozporu s přijatými narativy pro COVID-19, volby 2020 a v podstatě jakékoli jiné téma považované za kontroverzní.

Ačkoli se mnozí lidé rozhodli tento útok na svobodu projevu vykreslit jako útok na konzervativce nebo pravici, stejný osud postihl i prominentní levicové stránky, protože se rovněž dopustily kardinálního hříchu sociálních médií – kladly otázky a předkládaly tvrzení, která takzvané autority neakceptovaly. Pokud jste kladli příliš mnoho nepohodlných otázek, které šly mimo mainstreamový narativ, je pravděpodobné, že jste byli omezeni na dosahu nebo zakázáni. Někteří nesprávně tvrdí, že Big Tech firmy jsou soukromé entity, které mají svobodu rozhodovat o tom, co se na jejich platformách objeví.

Tento argument ignoruje množství důkazů, které poukazují na úzký vztah mezi Big Tech a americkými zpravodajskými službami. Bez podpory vlády by tyto společnosti v podstatě nebyly tak monolitické, jak jsou. Jen stěží mohou reprezentovat ekonomiku volného trhu. Tím se dostáváme k poslednímu bodu. Tyto Big Tech firmy často slouží k posílení určitého narativu, který je výhodný pro vládu USA a zpravodajskou komunitu. Není chybou, že stránky a kanály, které byly odstraněny, byly často ty, které odhalovaly americkou válečnou mašinérii, policejní násilí a celkově lži americké vlády. Ačkoli o tom většina veřejnosti nevěděla, útoky na nezávislou žurnalistiku a svobodné hlasy začaly naplno ihned po zvolení Donalda Trumpa v listopadu 2016. Média začala tvrdit, že vládní inspektoři mají důkazy o tom, že Rusové zasahovali do amerických voleb, a šířila falešné zprávy, které favorizovaly Trumpa a útočily na Hillary Clintonovou.

Washington Post a další mluvčí establishmentu přišli se zprávou organizace Prop or Not, která tvrdila, že identifikuje weby, které šíří falešné zprávy a možná pracují jako ruští propagandisté. Seznam obsahoval mnoho amerických alternativních mediálních webů, včetně Activist Post, Mint Press News, The Free Thought Project a The Anti-Media. Ačkoli Trump zpopularizoval mem falešných zpráv, byl velmi rychle použit k démonizaci alternativních a nezávislých médií, která nesouhlasila s ruským narativem. Vzestup memu fake news měl důsledky pro alternativní média. Mnohé weby ztratily přístup k reklamám Google Ads, jiné dostaly stínový zákaz na Facebooku a Twitteru, další byly odříznuty PayPalu a Patreonu.

Vztah mezi vojensko-průmyslovým komplexem a Facebookem se ještě jasněji projevil v květnu 2018, kdy Facebook oznámil nové partnerství s Atlantic Council, think tankem, který oficiálně tvrdí, že poskytuje fórum pro mezinárodní politické, obchodní a intelektuální lídry. Gigant sociálních médií uvedl, že cílem partnerství je zabránit tomu, aby byl Facebook „zneužíván během voleb”. Tisková zpráva propagovala snahu Facebooku bojovat proti falešným zprávám pomocí AI a také spoluprací s odborníky a vládami. Atlantická rada byla založena v roce 1961 s cílem posílit podporu mezinárodních vztahů. Ačkoli Atlantická rada není oficiálně spojena s NATO, desítky let se věnuje podpoře věcí a témat, která jsou prospěšná pro členské státy NATO.

Kromě toho je Atlantická rada členem Sdružení atlantické smlouvy, zastřešující organizace, která působí jako zprostředkovatel sítě v euroatlantickém prostoru i mimo něj. ATA pracuje podobně jako Atlantická rada a sdružuje politické představitele, akademiky, vojenské činitele, novináře a diplomaty s cílem prosazovat hodnoty, které jsou příznivé pro členské státy NATO. Oficiálně je ATA na NATO nezávislá, ale hranice mezi nimi je tenká. Atlantická rada je v podstatě think tank, který může společnostem nebo národním státům nabídnout přístup k vojenským představitelům, politikům, novinářům a diplomatům, aby jim pomohl vypracovat plán na realizaci jejich strategie. Tyto strategie často spočívají v tom, že přimějí vlády zemí NATO k rozhodnutím, která by bez návštěvy týmu Atlantické rady možná neučinily.

To umožňuje jednotlivcům nebo národům prosazovat své myšlenky pod rouškou najmutí něčeho, co se zdá být PR agenturou, ale co je vlastně prodejem přístupu k osobám, které mají moc ovlivňovat veřejnou politiku. Všichni od George H. W. Bushe až po Billa Clintona promluvili na akcích Rady nebo se jich zúčastnili. Toto partnerství ještě více sladí cíle Facebooku se západním vojensko-průmyslovým komplexem. To se projevilo v říjnu 2018, kdy Facebook oznámil, že ruší zveřejnění nebo čistí více než 500 stránek a 200 účtů, které byly obviněny z šíření politického spamu. Několik těchto stránek a autorů bylo ve stejný den odstraněno také z Twitteru.

V příspěvku na blogu Facebook napsal: Dnes odstraňujeme 559 stránek a 251 účtů, které soustavně porušovaly naše pravidla proti spamu a koordinovanému neautentickému chování. Facebook uvádí, že lidé, kteří stojí za tímto údajným spamem, vytvářejí sítě stránek pomocí falešných účtů nebo více účtů se stejným jménem a zveřejňují stejné příspěvky v desítkách skupin. Tato akce Facebooku vešla ve známost jako Očista 2018 a byla jen první z mnoha, které měly přijít. Vzhledem k tomu, že Facebook a další Big Tech firmy rozvíjejí úzký vztah mezi vojensko-průmyslovým komplexem, je velmi pravděpodobné, že hlasy proti establishmentu budou i nadále potlačovány.

Teď když chápeme, že Big Tech firmy jsou kartely informačních technologií s vazbami na americkou zpravodajskou komunitu a armádu, které prodávají data svých uživatelů a manipulují s jejich emocemi, je čas vymyslet, co s těmito problémy uděláme. Řešení: Lepší technologie. Řešení, jak se vypořádat s velkými technologiemi, jsou klamně jednoduchá. Bojkotujte je. Je to tak jednoduché a složité. Pokud se každý z nás vědomě rozhodne odepřít Facebooku, Googlu, Amazonu, Applu a Microsoftu svá data a své peníze, můžeme omezit způsoby, jakými ovlivňují naše životy. Jak tedy vypadá bojkot velkých technologických firem?

Začněme u sociálních médií. V tomto okamžiku se můžete rozhodnout opustit Facebook, Instagram, Snapchat, YouTube, TikTok a Twitter. Můžete je připravit o svá data a místo toho se rozhodnout podílet se na činnosti společností, které vaše data nekradou, neprodávají a nespolupracují s vojensko-průmyslovým komplexem. Existují lepší alternativy, například Float.app, Odyssey, Minds, Junto, PeerTube, Element, Matrix a mnoho dalších. Tyto platformy nemají veškerý obsah, který jste možná zvyklí vídat na velkých technologických webech, ale čím dříve povzbudíme lidi k odchodu z těchto platforem a podpoříme lepší alternativy, tím lépe. Co takhle odejít od Big Tech e-mailů, úložišť, map a dalších digitálních služeb?

Opět platí, že ke každé z nich existují alternativy, které nesdílejí vaše údaje s inzerenty nebo vládami. Pod videem uvádíme několik užitečných odkazů pro všechny, kteří tyto informace hledají. Faktem je, že se musíte snažit, abyste se od velkých technologických firem odpoutali. Bude to znamenat změnu vašich návyků. Pokud jde o mobily a počítačové operační systémy, může být trochu obtížnější a nákladnější najít alternativy, ale existují. Operační systém Linux nabízí již desítky let jiné možnosti než Microsoft a v posledních letech se rozšířily mobilní telefony, které nemají vestavěný systém Google nebo Apple. Opět jsme připojili několik tipů. Naštěstí také existují doslova statisíce vývojářů, kteří pracují na decentralizovaných technologiích, včetně decentralizovaných verzí samotného internetu, které mají potenciál osvobodit lidi ze spárů Big Tech.

Časem budou mít lidé na výběr více možností a monopolní kontrola našich digitálních životů skončí. Zájemcům o hlubší ponor do tohoto tématu doporučujeme přečíst si knihu Surveillance Valley od Yashy Levina a také vyšetřování Jeffa Nesbitta z roku 2017. Doporučujeme také zhlédnout dokumentární film Tajemství Silicon Valley od Corbettova reportu.

Překlad: David Formánek