Originál článku publikován ZDE: 17. září 2023
Pokud jste se zúčastnili nedávné akce COVID-911 Watch Along, pak máte trauma a tyranii z nejtemnějších hlubin podvodu v čerstvé paměti.
Pamatujete si, jak zatýkali lidi za „zločin“ nakupování bez roušky?
Vzpomínáte, jak zatýkali těhotné ženy v pyžamech za „zločin“, že na Facebooku zveřejňovaly informace o veřejných protestních akcích?
Vzpomínáte, jak policie násilně zatýkala teenagery za „zločin“ bruslení na venkovním kluzišti během lockdownu?
Vzpomínáte, jak v Kanadě dehonestovali řidiče kamionů a jejich příznivce za „zločin“ shromáždění v Ottawě?
Vzpomínáte si, jak zatýkali pastory před zraky jejich plačících dětí za „zločin“, že pořádali nedělní bohoslužby během lockdownu?
Vzpomínáte si, jak vyhazovali učitele za to, že si odmítali dát injekce s covid vakcínou?
Samozřejmě, že ano. Ale proč si to všechno tak živě pamatujete? Protože establishmentová média tyto scény traumat a zneužívání s radostí odvysílala. Poselství takových záběrů je jasné: budete-li klást odpor, budete zatčeni, ať jdou ústavní práva k čertu. Koneckonců jde o stav nouze.
To je Velká lež státu biologické bezpečnosti. A stejně jako všechny ostatní aspekty státu biologické bezpečnosti je to celé divadlo kabuki. Důvodem, proč vám tatáž establishmentová média, která tato dramatická zatýkání umístila do všech večerních zpráv, nikdy neřekla o následných událostech, je to, že opakovaně bylo zjištěno, že tato protiústavní opatření a násilné zatýkání odpůrců opatření bylo nezákonné a případy byly soudně zamítnuty. Ve skutečnosti byla v mnoha případech obvinění stažena ještě předtím, než se případ dostal k soudu.
Lidé, kteří vás chtějí traumatizovat a vyděsit, abyste byli poddajní a spokojení, vám nikdy neřeknou, co se těmto lidem nakonec stalo. Dovolte mi tedy, abych přesně to udělal.
Zde je příběh o tom, co se stalo poté, co kamery přestaly natáčet tyto odpůrce COVIDu.
ZOE BUHLEROVÁ
Vzpomínáte si na Zoe Buhlerovou? Možná ji neznáte jménem, ale pokud jste sledovali nepřetržitou záplavu ohavné tyranie COVID, která přicházela z podvodnické díry, jíž byla australská Viktorie, pak si jistě vzpomenete na srdceryvné video jejího zatčení policejním státem diktátora Dana.
Tak tady byla. Zatčena před svými dětmi, naprosto zmatená z povahy svého přestupku a její prosby o shovívavost narážely na hluché uši bezduchých přisluhovačů biobezpečnostního státu.
Podle viktoriánské policie nebyla zatčena za plánování nebo organizování násilné činnosti, nebo dokonce za plánování pokojného protestu, ale za zveřejnění informace o chystaném protestu na Facebooku. „Jakékoli shromáždění tohoto druhu je hrubým porušením pokynů hlavního hygienika a ohrožuje životy viktoriánů.“
Policie se navíc ani nesnažila skrýt pravý motiv zatčení: vyslat vzkaz všem případným protestujícím či facebookovým plakátům, že s nimi bude naloženo podobným způsobem. „Ti, kteří stále uvažují o účasti na sobotním protestu v Ballaratu, mohou očekávat rychlou a tvrdou reakci policie.“
To, co se stalo potom, je ještě horší než to, co zachytila kamera. Těhotná žena byla kvůli svému příspěvku na sociálních sítích odvezena k několikahodinovému výslechu a druhý den byla převezena do nemocnice kvůli obavám, že potratila. Přestože dítě nepotratila, strávila dva roky svázaná v soudním systému, odvolávala se proti směšnému obvinění z podněcování, které proti ní bylo vzneseno, a celou tu dobu musela vysvětlovat svým malým dětem, že ve skutečnosti není zločinec.
A jaký byl konečný výsledek toho všeho? Po dvou letech soudních tahanic byla všechna obvinění proti ní bez dalšího stažena, protože podle názoru Ballaratského magistrátního soudu „nebylo ve veřejném zájmu v případu pokračovat“. (Přeloženo: ani veřejnost, která má vymyté mozky a bojí se COVIDu, nevěřila, že toto zatčení bylo oprávněné, a video ze zatčení bylo pro policii špatnou reklamou).
Skutečnost, že obvinění byla stažena, je v některých ohledech téměř stejně rozzuřující jako samotné zatčení. Je to tiché přiznání, že nikdy nebyla vážně považována za zločince, ale že byla použita jako příklad a varování pro ostatní budoucí odpůrce COVIDu. A jak správně poznamenává The Spectator: „Zvráceným důsledkem rozhodnutí státních zástupců je, že možná nebudeme mít šanci ověřit mimořádná tvrzení vlády. Je totiž velmi sporné, zda policie vůbec měla nějaký platný důvod paní Buhlerovou zatknout.“
Co tedy Zoe vzkázala australské veřejnosti a lidem na celém světě poté, co se dozvěděla, že obvinění proti ní budou stažena? Bere vše zpět? Doporučuje snad lidem, aby se prostě přetočili a nechali si od rádoby úřadů vnutit jakýkoli diktát ve jménu jakéhokoli vyhlášeného stavu nouze? Jistěže ne.
„Rozhodně toho nelituji,“ řekla. „Jsem ráda, že jsem se postavila za lidská práva a svobody. Jsem ráda, že už je to za mnou.“
SHAWN JASON
Když se v mrazivém podnebí Kanady začal usazovat mráz tyranie COVID-1984, Shawn Jason – dlouholetý aktivista, jehož kampaň před COVIDem nesla název „Miluji tě – pošli to dál!“ – věděl, že musí něco udělat. Tím „něčím“ se stal Druthers, alternativní měsíčník vydávaný hrstkou aktivistů s omezeným rozpočtem, který se dosud podařilo distribuovat v 8 milionech výtisků po celé Kanadě.
A když se na začátku roku 2022 začali do Ottawy sjíždět řidiči kamionů na Konvoj svobody, věděl, že musí udělat něco víc. To „něco víc“ mělo podobu inovativního nápadu: nabídnout řidičům kamionů smlouvu na 10 dolarů za doručení výtisku Druthers do Trudeauovy kanceláře. Veřejnost by pak mohla „adoptovat kamioňáka“ a podpořit konvoj tím, že by věnovala finanční prostředky na zaplacení těchto smluv. Teorie této kampaně spočívala v tom, že pokud budou řidiči kamionů v Ottawě pracovat na komerční zakázku, bude pro vládní agenty obtížnější je omezovat.
Problémem tohoto plánu bylo, že byl příliš úspěšný. Místo toho, aby se vybralo pár stovek dolarů na podporu několika desítek řidičů kamionů, jak Jason očekával, se nakonec díky kampani, kterou poháněla nabuzená kanadská veřejnost, jež se kolem konvoje shromáždila, podařilo vybrat 150 000 dolarů. Nervózní z množství peněz přicházejících z celé země a s vědomím, že vláda se chystá zahájit represe, šel Jason do banky, aby vybral 100 000 dolarů z těchto prostředků ve formě čtyřiceti směnek na 2 500 dolarů, které pak mohl rozdělit přímo řidičům kamionů.
Asi už tušíte, jak přesně tato bankovní transakce proběhla. Místo toho, aby mu banka předala směnky, informovala Jasona, že jeho účet byl právě obstaven a že mu nemůže umožnit přístup k žádným finančním prostředkům.
Jak o tom mluvil s Danem Dicksem bezprostředně po tomto incidentu (a jak jsem ukázal ve svém podcastu Give Send Gone o fiasku se zmrazením kanadského účtu), bylo to obzvláště zničující, protože bez firemního účtu byly všechny jeho osobní výdaje, výdaje na Druthers, náklady na nový dům, který si právě pronajal, aby mohl se svým týmem pracovat na Druthers, a dary pro řidiče kamionů náhle nedostupné.
Co se vlastně stalo se Shawnem? A co ostatní lidé, kterým byly zmrazeny účty?
Zeptejte se v New York Times. Nebo se raději neptejte New York Times.
22. února 2022 zveřejnili tiskovou zprávu kanadské vlády, která se tvářila jako zpravodajský článek pod titulkem „Kanada ukončila zmrazení stovek účtů spojených s protesty„. V ní stenograf establishmentu Ian Austen „informuje“, že „Isabelle Jacquesová, asistentka náměstka ministra na kanadském ministerstvu financí, sdělila výboru Dolní sněmovny, že banky v pondělí začaly odemykat účty a že žádné další finance již nebudou zablokovány“.
To ovšem Jacquesová ve skutečnosti neřekla. Jak Austen poslušně poznamenává hned v následujícím odstavci, její konkrétní slova zněla: „velká většina aktiv je v procesu rozmrazování“.
„Převážná většina“ majetku neznamená veškerý majetek, nebo ano? Zeptejte se Shawna Jasona. Jak vysvětlil v aktualizačním videu z listopadu 2022, jeho banka (BMO) má stále 150 000 dolarů, které byly darovány řidičům kamionů. Nemůže se k těmto penězům dostat, aby je buď vrátil dárcům, nebo je předal řidičům kamionů, kterým byly tyto prostředky přislíbeny.
Takže tady je skutečná otázka: zabránila celá tato vládou vyvolaná a bankéři podporovaná finanční šikana Shawnovi v pokračování jeho práce? Samozřejmě že ne.
Ve skutečnosti je Druthers silnější než kdykoli předtím, každý měsíc je dodáváno 250 000 výtisků každého čísla a další číslo vyjde co nevidět. Kupodivu se však zdá, že CBC nemá příliš velký zájem na tento kanadský úspěch upozorňovat.
CSABA VIZI
Stejně jako mnoha jiným kanadským řidičům kamionů i Csabovi Viziovi zničily život opatření kanadské vlády v rámci COVIDu. Po ztrátě zaměstnání nebyl schopen zabezpečit svou rodinu. Protože už neměl absolutně co ztratit, vydal se koncem ledna 2022 s Konvojem svobody do Ottawy a slíbil, že tam zůstane tak dlouho, jak bude třeba, aby dosáhl svobody pro sebe i pro všechny Kanaďany.
„Vrátím se domů slavný jako Caesar nebo v pytli na mrtvoly,“ řekl Vizi jednomu z tazatelů a slíbil, že bude úplně posledním řidičem kamionu, který Ottawu opustí.
Pak se rozpoutalo peklo.
Viziho webové stránky popisují strastiplnou cestu, která následovala, když policie začala řidiče kamionů vyklízet.
Dne 19. února 2022 v 9:30 hodin Csaba tiše vystoupil z nákladního auta, poklekl a dal si ruce za hlavu. Byl přepaden a zbit skupinou policistů v neoznačených uniformách. Tento klíčový okamžik kanadských dějin obletěl celý svět. Spolu s dalšími řidiči kamionů byl Csaba zatčen a odvezen do skladiště daleko od parlamentu. Jeden po druhém vstupovali do skladiště, aby byli prohledáni, vyslechnuti a zatčeni. O několik hodin později byl s obviněním v ruce propuštěn do krutého mrazu, bylo -35 stupňů Celsia. Netušil, kde se nachází, ani nebyly patrné žádné známky života. Bez mobilního telefonu mohl jen hádat, kterým směrem má jít. Po 1,5 hodině zkřížil cestu prvnímu cizinci a ten mu ochotně nabídl pomoc.
Video s tímto incidentem se skutečně stalo virálním a vyvolalo zděšení po celém světě.
Proč policie začala násilně útočit na neozbrojeného, pokojného protestujícího, který se již prokazatelně podřizoval svému zatčení?
Pozoruhodné je, že tímto incidentem příběh neskončil. Když Vizi přísahal, že neopustí Ottawu, dokud nebude obnovena svoboda pro všechny Kanaďany, nežertoval. Jak Druthers zjistil, když se minulý měsíc vydal do kanadského hlavního města, Csaba tam stále bojuje za svobodu.
Je neuvěřitelné, že Vizi stále čelí obvinění za svou účast v konvoji, včetně obvinění z kladení odporu při zatýkání, trestného činu ublížení na zdraví a neuposlechnutí soudního příkazu, kterého se dopustil tím, že během protestu zatroubil. Loni mu prokuratura nabídla dohodu – přiznat se k obvinění a vyváznout s 30 dny vězení – ale (jak už asi tušíte) nepřijal ji. Místo toho bojuje proti obvinění v ottawské soudní síni, kde má tento měsíc začít pětidenní soudní proces.
Zájemci mohou přispět na Csavův fond právní ochrany zde.
TIM STEPHENS
A když už jsme u té orwellovské díry COVID, dříve známé jako Kanada, co třeba Tim Stephens?
Pro ty, kteří to nevědí, Stephens je pastorem v baptistickém kostele Fairview v Calgary v Albertě. Jeho utrpení začalo 6. května 2021, kdy – jak tehdy vysvětlilo Centrum pro ústavní svobody (Justice Centre for Constitutional Freedoms, JCCF) – „předseda Nejvyššího soudu v Albertě John Rooke vydal možná nejrozsáhlejší soudní příkaz v historii obecného práva“.
Soudní příkaz zvýšil drakonickou tyranii COVID v Albertě, což znamená, že lidé, kteří se sejdou na pohřbu, setkají se s přáteli v parku nebo se zúčastní bohoslužby, budou nejen čelit pokutě 2000 dolarů za svůj „přestupek“, ale budou zatčeni a poté uvězněni, dokud nebudou předvedeni před soudce. Jako právní nástroj to bylo obzvláště pozoruhodné, protože (opět podle JCCF):
Obvykle soudy vydávají soudní příkazy pouze proti konkrétním osobám (nebo organizacím, podnikům, vládám), aby řešily konkrétní a extrémní situace. Soud může například vydat soudní zákaz přiblížení násilnému partnerovi v domácnosti. [Soudní příkaz soudce Rookea se však vztahuje na každého Alberťana, který „propaguje“ „nezákonné veřejné shromáždění“ prostřednictvím sociálních médií nebo jinak, a na každého Alberťana, který „podněcuje“ ostatní k účasti na něm.
Využili tedy hoši v modrém tuto totalitní pravomoc k uvěznění obyčejných mírumilovných Albertánců? To si pište, že ano.
Nikdo, kdo uvidí záběry zatčení pastora Stephense před očima jeho plačící manželky a dětí, na ně hned tak nezapomene.
Jaké bylo tedy skutečné právní zdůvodnění této srdcervoucí scény traumatu a zneužívání ze strany nejlepších Calgary? Aha, správně. Pro toto zatčení neexistovalo vůbec žádné ospravedlnění. Neměli dokonce ani zástěrku předstírané omluvy, která se obvykle používá k vysvětlení nejhorších policejních zneužití.
Soudní příkaz vydaný soudcem Rookem – příkaz, který ukládal plošný zákaz vstupu každému Albertanovi, u něhož se zjistí, že podporuje „nezákonné“ shromáždění – byl soudem změněn jen několik dní po jeho vydání. Namísto bezprecedentního celoplošného zákazu vstupu do provincie, který by se vztahoval na každého jednotlivého Alberťana, se nyní bude vztahovat pouze na osoby spojené s jedním konkrétním shromážděním. Teoreticky to znamenalo, že by nemohl být použit k zatýkání osob, které s touto akcí nejsou spojeny.
Přestože se na něj (a téměř na nikoho v Albertě) již nevztahoval, byl Stephens tři dny po změně soudního zákazu zatčen. Netřeba dodávat, že Stephens se nacházel na druhé straně Alberty než shromáždění výslovně uvedené v soudním příkazu a neměl s touto událostí žádnou myslitelnou souvislost.
Detaily, koho zajímají, že?
Výsledkem bylo několikaměsíční soudní trápení Stephense a jeho rodiny. Stephens byl po třech dnech strávených v Calgary Remand Centre propuštěn na svobodu za hrůzný trestný čin konání bohoslužby a následující měsíc byl znovu zatčen za to, že si dovolil konat bohoslužbu pod širým nebem. To mělo za následek další osmnáctidenní pobyt ve vězení, který pohoršujícím způsobem trval déle než příkaz k ochraně veřejného zdraví, na jehož základě byl zatčen.
Dovolte mi to zopakovat: v době, kdy byl konečně propuštěn, „zákon“, na jehož základě byl Stephens zatčen, již neplatil.
Je neuvěřitelné, že tím drama neskončilo. Až v listopadu 2022, více než rok po prvním zatčení, byl Stephens nakonec zproštěn viny. Jak po osvobozujícím rozsudku poznamenal jeho právní zástupce:
Pastor Stephens byl nezákonně zatčen a uvězněn za to, že údajně porušil nařízení o veřejném zdraví, která se mezitím ukázala jako neúčinná a škodlivá. Toto rozhodnutí uvádí na pravou míru oprávněnost jeho jednání a důležitost dodržování práv a svobod podle Listiny základních práv a svobod.
UČITELÉ Z NEW YORKU
Jak si možná vzpomínáte, nebo ne, v srpnu 2021 vydal newyorský komisař pro zdravotnictví nařízení, podle kterého musí všichni zaměstnanci města do 27. září téhož roku předložit doklad o očkování proti COVIDu. Možná si také vzpomínáte, že řada těchto zaměstnanců (včetně několika učitelů veřejných škol) řekla na tento příkaz nejen „ne“, ale „sakra ne!“.
Učitelé městských škol se obrátili na soud, ale spravedlnosti se nedočkali. Obrátili se na své odbory, ale ani tam nenašli spravedlnost. A nakonec, po vyčerpání všech ostatních možností, bylo kvůli nařízením propuštěno na 2 000 zaměstnanců ministerstva školství.
Aby toho nebylo málo, začátkem letošního roku vyšlo najevo, že otisky prstů učitelů, kteří očkování odmítli, byly zaslány FBI a do jejich složek byly zaneseny „problémové kódy“, což jim ztížilo možnost najít si zaměstnání jinde.
Tak tady to máte. Několik bláznivých bláznů se pokusilo bránit svou tělesnou autonomii, ale stát je porazil a ponížil. A tady by diktátoři COVID a jejich věrní psi v mainstreamových médiích chtěli, abyste věřili, že příběh skončil. Bohužel pro tyrany však příběh nekončí.
Začátkem tohoto roku pomohla organizace Children’s Health Defense některým z propuštěných zaměstnanců města podat u newyorských soudů žalobu na protest proti postupu města. A hádejte co? Případ vyhráli.
Je to tak, v titulku, který v kontrolovaných korporátních médiích neuvidíte, Nejvyšší soud v New Yorku obnovil deset propuštěných učitelů s náhradou mzdy s odůvodněním, že zamítnutí jejich žádostí o výjimku z očkování bylo „svévolné, rozmarné a nepřiměřené“.
A to je teprve začátek. Sujata Gibsonová, právní zástupkyně žalobců, označila rozsudek za „precedentní vítězství a přelomový okamžik v boji učitelů“ a poznamenala, že „rozhodnutí soudu o hromadné certifikaci stále ponechává otevřené dveře k budoucí pomoci tisícům učitelů“.
Je ale divné, že jste tento příběh neviděli na titulní straně New York Times, že?
ZÁVĚR
Mohl bych pokračovat, ale věřím, že jste to pochopili.
Jen pro případ, že by vám to nedocházelo, tady to je: Velkou lží, kterou establishment rád prosazuje, je, že je všemocný a že jeho nařízení je zákon. Ti, kdo se postaví na odpor, budou pronásledováni, zatýkáni tím nejponíženějším způsobem, a když bude nálada, tak i biti a kopáni. A ty s tím nemůžeš nic dělat, občane!
To je však lež. Znovu a znovu zjišťujeme, že falešná a vykonstruovaná obvinění, kterými byli tito stateční odpůrci COVIDu obviněni, u soudu neobstála. Dokonce i často chybující soudci obvykle zkorumpovaného soudního systému musí připustit, že domnělé „mimořádné události“ ve skutečnosti nedávají politikům a jejich jmenovcům právo nařizovat jakákoli svévolná opatření a vydávat jakékoli iracionální vyhlášky.
Určitě platí, že jak říká staré přísloví, „odložená spravedlnost je odepřená spravedlnost“. Je také pravda, že politici a jejich psí vymahači vědí, že „můžete porazit obvinění, ale nemůžete porazit jízdu“ a že pouhé vystavení aktivistů a protestujících jako Buhler, Vizi, Stephens a další soudnímu procesu je samo o sobě formou trestu, který může mít hluboké dopady na duševní zdraví a rodinný život všech budoucích odpůrců, bez ohledu na výsledek.
Je však také pravda, že tito odbojáři opakovaně říkají, že svého rozhodnutí postavit se tyranii nelitují a že by to udělali znovu, kdyby k tomu byli donuceni.
Skutečný význam těchto případů tedy možná spočívá v tom, jaký význam v nich uvidíme.
Odradí nás tyto příklady statečnosti a sebeobětování tváří v tvář hrozivým následkům od toho, abychom se sami postavili na odpor? Budou mít tyto traumatizující scény ten účinek, který zamýšlela média establishmentu, abychom zůstali zbabělí a vystrašení?
Nebo budou příkladem odolnosti, ke kterému se budeme obracet jako ke zdroji síly ve chvílích, kdy budou naše práva porušována státem? Využijeme znalost těchto příběhů a jejich málo známých rozuzlení jako inspiraci, až přijde čas, abychom se postavili tyranii?
Volba je na nás. Doufejme, že se rozhodneme moudře.
Překlad: David Formánek
2 Responses
+ Co jsem „to“ nafotil za dva dny:
https://i.postimg.cc/HnQH4d42/chemkotas.jpg
= V současné době je proti lidstvu na planetě Zemi používáno už hodně vektorů útoku … Ale lidi stále nechtějí vidět a ani slyšet……
+ Informace (už ze 4. září 2022, jen se připomínám), ohledně „nosního spreje“ a aplikací „vakcín“ pomocí rozprašovače – aerosolu, kdy Čína schválila nejen “vakcínu” proti ko*kovid na bázi AEROSOLU. A moje tehdejší úvaha a otázka před rokem: začnou „to“ rozprašovat skrze chemtrails?! Aneb další „kokovid“ vlny a restrikce na obzoru..
Zitát: „Budou mít tyto traumatizující scény ten účinek, který zamýšlela média establishmentu, abychom zůstali zbabělí a vystrašení?“
Je mi líto, ale budou. Lidé volí raději pohodlí a zavírají oči, takře nevidí, že jsou vedeni na porážku. A těch pár statečných bude umlčeno stejně, jako v ukázkových případech zde. Bylo by potřeba se spojit a utvořit jednotnou frontu. Je třeba vstát z gauče a začít se ptát, co je možné celosvětově podniknout proti pandemické smlouvě, nebot ta je klíčovým faktorem k ovládnutí a zotročení lidstva. Tím že státy chtějí předat WHO moc nad zdravím obyvatelstva je protiústavní a porušuje všechny základní lidská práva, jaká se ještě dají poruši. Proto nechápu, proč se několik webů již nespojilo a nesehnali právníka, který by podal žalobu na politické síly, odpovědné za schvalování WHO-zločinecké agendy.