Originál článku publikován ZDE: 22. října 2022

Představte si společnost, která o každém ví všechno. Společnost, která stejně dobře pomáhá bankám odhalovat podvody jako zpravodajským službám pátrat po nepřátelích státu. Společnost, která dokáže kombinovat vaše fotografie s údaji o poloze vašeho mobilního telefonu, napsanými e-maily, zdravotními záznamy, nákupy kreditní kartou a tisíci dalšími elektronickými údaji a vytvořit tak důvěrný portrét vašeho života – portrét, který si každý potenciální vyšetřovatel může vytáhnout několika stisknutími kláves. Společnost, která se na vás může kdykoli a kdekoli na světě zaměřit.

Přestaňte si takovou společnost představovat, protože už existuje. Jmenuje se Palantir Technologies.

Tento malý startup ze Silicon Valley, který založil spoluzakladatel společnosti PayPal a první investor Facebooku Peter Thiel, je již dlouho miláčkem americké armády a zpravodajské komunity a stále více se stává miláčkem firemního světa. A vzhledem k tomu, že Palantir dokáže sledovat, sledovat a nakonec i kontrolovat každý aspekt vašeho každodenního života, není těžké pochopit proč.

Přesto o společnosti Palantir slyšel jen málokdo z široké veřejnosti, a ti, kteří ano, vědí jen málo, kromě toho, že jde o špatnou společnost, která dělá strašidelné věci.

Ale tohle je Corbettova zpráva. Máme na víc.

Dnes prozkoumáme kořeny této hrozby pro lidstvo, odhalíme, do jaké míry již obnažila váš život před vševidoucím okem budoucích vládců světa, a nahlédneme do magického kamene vidění, abychom zjistili, jaká budoucnost čeká Palantir Technologies.

CO JE PALANTIR?

Co přesně je Palantir?

Ukazuje se, že odpověď na tuto otázku je překvapivě snadná. Palantir je krycí společnost pro kdysi tajný vojenský a zpravodajský projekt, jehož cílem je shromažďovat a vytěžovat všechny dostupné informace o vás. Nejtěžší je vyčíst tuto jednoduchou odpověď ze spousty lží, zamlžování, nepravd, polopravd a faktů bez kontextu, které o společnosti informují mainstreamová média.

Oficiální příběh o této firmě ze Silicon Valley, která se specializuje na dohled, se opakuje v řadě mainstreamových článků a zní: Peter Thiel založil společnost Palantir Technologies v roce 2004 jako nástroj, který měl umožnit, aby se software společnosti PayPal pro odhalování podvodů stal prodejným produktem. Jeho snem bylo, aby Palantir pomohl rostoucímu kolosu národní bezpečnosti vytvořit systém pro analýzu finančních aktivit s cílem najít známky teroristické činnosti.

Podle „libertariána“ Thiela (který spolupracuje se státem národní bezpečnosti a profituje z něj, podporuje válkychtivé politiky, píše chvalozpěvy na Lea Strausse a Carla Schmitta a mimochodem je členem řídícího výboru Bilderbergu) však software společnosti Palantir neslouží k vytvoření nejvtíravějšího systému elektronického sledování, jaký byl kdy vynalezen. Ne, samozřejmě že ne! Jde o ochranu občanských svobod!

Společnost Palantir byla od svého vzniku koncipována jako „společnost zaměřená na poslání“, uvedl Thiel v roce 2013 v profilu společnosti a jejích zakladatelů pro časopis Forbes. „Problém jsem definoval jako potřebu omezit terorismus a zároveň zachovat občanské svobody.“

To je tak nehorázná a snadno vyvratitelná lež, že ji mohou opakovat jen posměváčci z dinosauřích médií. Ale je snadné pochopit, proč ji poslušní stenografové z lapidárního tisku opakují. Koneckonců, když jde o Palantir, vždycky se najdou zajímavější věci, o kterých se dá informovat, než jak vznikl nebo co vlastně dělá.

Stačí si vzít název společnosti: Palantir. Je to odkaz na kouzelné vidoucí kameny, které čarodějové z bájného světa Pána prstenů J. R. R. Tolkiena používají k vidění v prostoru a čase. Tento rozmarný způsob pojmenování se přenáší i do toho, co jeden z novinářů označil za „neformální, nerdovskou kulturu“, která společností prostupuje:

• Její kanceláře jsou pojmenovány podle míst z Tolkienovy pohádky. Sídlo společnosti Palantir v Palo Altu je tedy Kraj, její kancelář v McLeanu ve Virginii (vzdálená jen šest mil od CIA) je Roklinka, pobočka ve Washingtonu se jmenuje Minas Tirith atd.
• Má horkou linku nazvanou Batphone, která umožňuje inženýrům anonymně nahlásit představitelům společnosti jakékoli požadavky zákazníků, které považují za neetické.
• Dva z jejích klíčových analytických programů, Gotham a Metropolis, jsou pojmenovány podle měst ze světa DC Comics.
• Jedna z konferenčních místností v Kraji byla přeměněna na dětské hřiště na míčové hry.

Jak rozkošně výstřední! Žádný startup ze Silicon Valley s tak eklektickým pracovním prostředím se přece nemůže podílet na něčem špatném, ne?

Abychom byli spravedliví, řada firemních profilů v korporátním tisku – například firemní profil v The Washingtonian z roku 2012 nebo profil eklektického generálního ředitele společnosti z roku 2013 ve Forbesu nebo článek v New York Times Magazine z roku 2020 s názvem „Vidí Palantir příliš mnoho?“ – poukazuje na děsivější aspekty společnosti Palantir.

Proč generální ředitel společnosti Palantir Alex Karp trvá na obousměrných zrcadlech na oknech své kanceláře? Proč společnost používá akustické snímače, které vibrují sklem oken kanceláře a vytvářejí bílý šum, aby rušily případné elektronické odposlechy? Souvisel program Prism společnosti Palantir s programem PRISM od NSA (Národní bezpečnostní agentury)? (SPOILER: Určitě nebyl! Nic k vidění, přátelé!)

Přesto má člověk po přečtení těchto článků pocit, že mu něco chybí. Jako by měly před sebou kousky skládačky, ale ještě je nedaly dohromady.

Abyste mohli tuto skládačku doplnit, musíte se obrátit na nezávislého výzkumníka, jako je Whitney Webbová. Jak Webbová upozorňuje ve své nové dvousvazkové knize One Nation Under Blackmail (Jeden národ pod vydíráním), Palantir nebyl založen v roce 2004 – jak neustále tvrdí korporátní novináři – ale v květnu 2003. (Profesionálním novinářům tento drobný detail pravděpodobně unikl, protože by museli skutečně pročíst dokumenty SEC, aby zjistili, že Thielova historka o vzniku Palantiru je prokazatelná lež, ale který dinosauří mediální „reportér“ na to má čas?).

To, zda byla společnost založena v roce 2003 nebo 2004, se může na první pohled zdát jako nepodstatný detail. Při bližším zkoumání však tento rozpor v údajích – a skutečnost, že Thiel o skutečném založení společnosti často lhal – poskytuje vodítko ke skutečnému původu společnosti Palantir.

Víte, náhoda tomu chtěla, že právě v květnu 2003 začala Agentura Pentagonu pro pokročilé obranné výzkumné projekty (DARPA) oficiálně ustupovat od svého navrhovaného programu Total Information Awareness (TIA – „Celkové informační povědomí”) a přejmenovala jej na Terrorism Information Awareness (Informační povědomí o terorismu), než Kongres tento program zcela zrušil.

Nikdy jste neslyšeli o programu Total Information Awareness? Pravděpodobně si vzpomínáte na malé logo Úřadu pro informační povědomí (IAO), oddělení DARPA, pod které spadal:

Aby nebylo pochyb, IAO a její program TIA se skutečně zavázaly shromažďovat, uchovávat a analyzovat veškeré údaje o co největším počtu lidí – od osobních e-mailů po sociální sítě, záznamy o kreditních kartách, telefonní hovory, lékařské záznamy a řadu dalších zdrojů – bez jakéhokoli povolení. Cílem programu bylo „vyvinout nástroje pro dolování dat nebo zjišťování znalostí, které by třídily obrovské množství informací a nacházely vzorce a asociace“, a dokonce zahrnoval financování „vývoje biometrických technologií umožňujících identifikaci a sledování osob“.

O tom, jak neuvěřitelně děsivý a přes čáru byl program TIA, svědčí i to, že už tehdy, v roce 2003 – v době naprostého vrcholu hysterie kolem války proti terorismu – byl téměř všemi z veřejnosti okamžitě odsouzen jako nejdrastičtější systém sledování, jaký byl kdy navržen. Tento oboustranný a široký odpor veřejnosti vedl k druhému pádu ředitele IAO Johna Poindextera (který byl předtím odsouzen za svou roli v aféře Írán-Contra) a ke zrušení financování programu TIA.

Jakmile tedy zjistíme, že společnost Palantir byla ve skutečnosti založena v květnu 2003, a nikoli v roce 2004, jak nepravdivě tvrdí téměř každý popis společnosti, narazíme na pozoruhodnou „náhodu“. Zjistíme, že přesně ve stejnou chvíli, kdy byl program TIA zrušen (a přesunut hlouběji do útrob byrokracie strýčka Sama), se Peter Thiel rozhodl založit společnost, která by dokázala přesně to, o co se pokoušel TIA. To samo o sobě by z toho dělalo nejpozoruhodnější náhodu na světě od doby, kdy Facebook byl spuštěn ve stejný den, kdy byl zrušen program agentury DARPA s názvem LifeLog.

Ale kupodivu je to ještě větší náhoda.

Chcete hádat, na koho se Thiel a spol. obrátili, když hledali prvního zákazníka pro svou novou společnost podobnou TIA? Hádáte správně:

Jednoho dne nedlouho po spuštění Palantiru v roce 2004 zavolal Poindexterovi jeho přítel Richard Perle, bývalý předseda Rady pro obrannou politiku, a požádal ho, zda by nepřišel k Perlovi domů na schůzku se dvěma podnikateli, které znal z Palo Alta – Alexem Karpem, generálním ředitelem Palantiru, a jeho spoluzakladatelem Peterem Thielem, miliardářem a rizikovým kapitalistou, který pomáhal založit PayPal a byl prvním investorem Facebooku.

Přesně tak, Thiel a Karp – excentrický absolvent filozofie a spolužák ze Stanfordovy právnické fakulty, kterého Thiel jmenoval generálním ředitelem společnosti Palantir, přestože neměl žádné zkušenosti s podnikáním – si náhodou zajistili schůzku s nedávno odvolaným šéfem programu TIA. A stalo se, že Poindexter byl prezentací dua tak ohromen – „elegantně splnili to, co si TIA předsevzal“, jak se píše v jednom populárním článku – že je doporučil společnosti In-Q-Tel, odnoži rizikového kapitálu CIA.

CIA nakonec do společnosti Palantir vložila první 2 miliony dolarů zvenčí a hlavně jí pomohla dostat se k mnoha dalším vládním klientům, od zpravodajských agentur a vojenských útvarů až po americký imigrační a celní úřad, Centrum pro kontrolu nemocí a daňový úřad (mimo jiné).

A zbytek je, jak se říká, historie. . . .

. . . Tedy dějiny psané vítězi. Koneckonců, „neohrožení“ „reportéři“ z mainstreamu teď mají připravený příběh, který mohou chrlit pro své profily o společnosti: tito podivní, ošuntěle oblečení outsideři ze Silicon Valley dorazili na práh CIA jako banda invazních barbarů, aby zbořili protokoly zatuchlé byrokracie. Dokonce zažalovali americkou armádu kvůli jejím praktikám při zadávání zakázek a nakonec získali armádní zakázky!

Mezi velkolepostí tohoto příběhu se ztrácejí drobné detaily, které spojují Palantir s jeho předchůdcem TIA.

To nás však přivádí k další otázce dnešního zkoumání…

CO PALANTIR DĚLÁ?

Dobře, takže Palantir je nějaký druh sledovacího systému? Co vlastně dělá? Jak to vlastně funguje?

Dobré otázky. Jsem rád, že jste se zeptali.

Jak bylo uvedeno výše, původním impulsem pro založení společnosti Palantir byla myšlenka přeměnit software společnosti PayPal pro odhalování podvodů na produkt pro vytěžování dat, který by bylo možné prodávat klientům z oblasti národní bezpečnosti, aby jim pomohl najít „teroristy“ (v širokém slova smyslu).

Ačkoli systém PayPal pracoval konkrétně s daty o finančních transakcích, myšlenka společnosti Palantir se rychle rozšířila na všechny druhy dat. Od obsahu vašich e-mailů přes předmět vašich telefonních hovorů a podrobnosti o transakcích s kreditními kartami až po vaše bláboly na sociálních sítích a záznamy GPS z mobilního telefonu – pokud je možné je digitalizovat, Palantir si klade za cíl vložit je do databáze a vytěžovat z nich data, aby odhalil vztahy a souvislosti, které nejsou pro běžného analytika okamžitě zřejmé. Operační systém společnosti Palantir pak tato data prezentuje vizuálně intuitivním způsobem a umožňuje jejich snadné vyhledávání i lidem, kteří nemají technické sklony.

Taková je alespoň myšlenka. Jak to funguje ve skutečnosti, záleží na tom, koho se zeptáte. Někteří podávají nadšené zprávy o neuvěřitelných výsledcích, kterých lze dosáhnout. Jiní tvrdí, že je to jen kamufláž a velký hubmuk a že úspěch výrobků pochází ze staré dobré pracovní síly. Pokud společnost vysílá týmy softwarových vývojářů, aby se v podstatě vnořili do firem klientů a vyladili obecný software Palantir podle specifických potřeb těchto firem, je to nakonec opravdu kouzelné vševidoucí oko v krabici „poháněné umělou inteligencí“?

My, široká veřejnost, se to možná nikdy nedozvíme. Jak přesně software funguje a jak vypadá pro klienty zpravodajské komunity, natož jak jej tito klienti skutečně používají, není třeba dodávat, že je skryt za vrstvami tajemství a utajení.

Společnost Palantir samozřejmě toto utajení využívá ve svůj prospěch.

Novinář Mark Bowden ve své zprávě o zabití bin Ládina tvrdí, že Usáma bin Ládin byl dopaden méně díky hollywoodskému divadlu mučení a kurýrní službě z filmu Zero Dark Thirty a více díky „nepochopitelně bohaté databázi“. Bowden pak v téže pasáži vypráví o založení společnosti Palantir. Po celá léta poté každý tematický článek nebo profil společnosti v mainstreamovém tisku naznačoval, že Palantir byl použit k nalezení bin Ládina.

Nakonec si novináři z mainstreamu uvědomili, že se zapojili do hry na tichou poštu a opakují příběh, který začal jako nepodložená implikace, která nikdy nebyla ani potvrzena jako fakt, natož aby o ní bylo řádně informováno. Tato historka však stále zůstává součástí mýtu o společnosti Palantir a většina „hlubokých ponorů“ do společnosti v dinosauřím tisku bude obsahovat opakování fámy, že Palantir zabil bin Ládina. Když je na to Karp dotázán, jednoduše trvá na tom, že to nemůže komentovat, což ještě více prohlubuje mystiku Palantiru.

Od svého založení vyvinula společnost Palantir celou řadu produktů, které slouží různým klientům, včetně:

• Palantir Gotham – původní software vyvinutý společností Palantir pro zpravodajskou komunitu, Gotham je označován jako „komerčně dostupný operační systém připravený s umělou inteligencí, který zlepšuje a urychluje rozhodování operátorů napříč rolemi a všemi oblastmi“; a
• Palantir Foundry – Nejnovější produkt společnosti Palantir, Foundry, je zaměřen na firemní klientelu a prodává se jako operační systém, který „využívá otevřenou architekturu k informování o uzavřených operacích – propojuje data, analytiku a obchodní týmy do společného základu“, což zní nevinně, jen pokud nevíte, co Ptech udělal 11. září.

Jak přesně se produkty společnosti používají, je opět kombinací utajovaných informací a obchodního tajemství, ale víme, že Palantir:

• Pomáhal NSA vytvořit software, který usnadňuje a rozšiřuje používání programu XKEYSCORE, „nejrozsáhlejšího“ programu NSA, který zachycuje „téměř vše, co běžný uživatel dělá na internetu“;
• Pomáhal technologické bezpečnostní firmě HBGary formulovat plány útoku na Wikileaks a její příznivce, včetně odhalení totožnosti těch, kteří se snaží o únik informací do organizace, a očerňování novinářů, kteří stránky hájí;
• Pomohl New Orleansu zavést program „prediktivní policie„, který společnosti Palantir umožnil přístup k milionům veřejných záznamů, soudních spisů, licencí, adres, telefonních čísel a údajů ze sociálních médií bez vědomí nebo souhlasu městské rady;
• Spolupráce s „Centrem pro tvorbu nemocí” (CDC) na programu sběru a integrace dat pro reakci na události v oblasti veřejného zdraví (DCIPHER), partnerství, které se v době COVIDu rozšířilo o „podporu boje USA proti pandemii COVID-19, od distribuce vakcín až po nové oblasti, jako je zlepšení odolnosti dodavatelského řetězce a distribuce život zachraňujících léků“; a
• Rozšířila svou činnost v oblasti biologické bezpečnosti do dalších zemí, včetně dohledu nad zpracováním citlivých lékařských záznamů v rámci nového partnerství s britskou Národní zdravotní službou.

Pouhý výčet zakázek společnosti Palantir nebo seznam nejzajímavějších projektů v oblasti sledování a databází, na kterých se v průběhu let podílela, však nestačí. Palantir není jen databáze. Není to jen software. Je to zbraň.

Jak už by mělo být zřejmé, moc nahlédnout do každého zákoutí něčího života je tou nejvyšší mocí. Vědět, kde někdo žije, kde pracuje, s kým mluví, o čem mluví, co kupuje, co jí a pije, kam cestuje a co dělá online, znamená mít nad ním naprostou kontrolu. Sám Sauron si nemohl přát nic víc.

Jak bez obalu prohlásil generální ředitel Karp: „Náš produkt se občas používá k zabíjení lidí.“

Takže zbývá jen jedna otázka…

KAM SE PALANTIR UBÍRÁ?

Na fasádě Palantiru se objevují trhliny. Jakmile Trump opustil svůj úřad, představitelé CDC lobbovali za to, aby nový vrchní loutkář přestal používat software Palantir, a Bidenovu přechodnému týmu řekli, že sledovací systém COVID společnosti Palantir „měl problémy od samého začátku“ a „nikdy nefungoval tak, jak jsme si mysleli, že bude“.

Někteří dokonce tvrdí, že Palantir je jen humbuk a málo obsahu. Například článek na serveru Buzzfeed z roku 2017 o vztazích společnosti Palantir se zpravodajskou komunitou tvrdí, že její vztahy s NSA byly napjatější, než se běžně uvádí. Později, v roce 2020, zpráva časopisu New York Magazine’s Intelligencer zpochybnila, že Palantir je humbuk, a poukázala na to, že „zázračná“ schopnost softwaru vybírat užitečné stopy ze spousty dat je ve skutečnosti umožněna armádou softwarových inženýrů společnosti, kteří musí pracně přizpůsobovat program potřebám každého klienta.

Pro investory do společnosti je ještě znepokojivější, že cena akcií společnosti Palantir se v letošním roce propadla z dlouholetého obchodního rozpětí kolem 25 dolarů na dnešních 8,29 dolaru, což je ve skutečnosti méně než počáteční cena při vstupu na burzu v roce 2020.

Zprávy o zániku společnosti Palantir (nebo o jejím pádu do bezvýznamnosti) však mohou být předčasné. Právě tento týden společnost uzavřela několikaletou smlouvu se společností Hertz o využívání operačního systému Palantir Foundry pro správu jejího vozového parku čítajícího 500 000 vozidel a oznámila, že otevře druhou pobočku ve Velké Británii, tentokrát v blízkosti digitálního ústředí britské Národní zdravotní služby.

Toto lámání rukou nad budoucností společnosti však zcela pomíjí podstatu věci. Společnost Palantir Technologies nezačala shromažďovat, analyzovat a zpracovávat všechny možné digitální informace na světě. Není to Peter Thiel, Alex Karp ani žádná z dalších postav obývajících kanceláře Kraje, kdo je strůjcem této globální sledovací sítě. Pouze představují produkt svému zákazníkovi, hlubokému státu.

Palantir šeky nevypisuje, ale proplácí. Svou roli plní dobře už desítky let, protože poskytuje zpravodajským agenturám pohodlný výsek třetí strany, aby mohly pokračovat ve své práci na budování digitálního panoptika.

Nenechte se mýlit: jakmile Palantir přestane plnit tuto roli podle představ svých pánů – jakmile bude společnost příliš zatížena skandály nebo prostě příliš strašidelná na to, aby efektivně plnila svou roli krycí společnosti pro sledovací agendu hlubokého státu – bude „Kraj“ prohledán stejně důkladně jako Tolkeinova bájná vesnice. A stejně jako předtím Main Core, PROMIS, Ptech a Úřad pro informační povědomí bude Palantir odsunut do role zajímavé otázky pro konspirační šprty. Mezitím budou všechny schopnosti Palantiru obnoveny jinde, pod jinými firemními kancelářemi, provozovány pod jiným jménem a řízeny jinou partou ochotných poskoků, kteří budou až příliš ochotně plnit příkazy svých pánů.

Ano, bez ohledu na to, zda se společnosti Palantir daří či nedaří, si můžeme být jisti jednou věcí: myšlenka Palantiru – sen o zachycování, ukládání, analyzování a využívání dat ze všech možných zdrojů dat za účelem lepší kontroly obyvatelstva – v dohledné době nezmizí.

V konečném důsledku není skutečnou hrozbou Palantir sám o sobě, ale hluboký stát, který jej zplodil. Naší jedinou záchranou je, že mokrý sen technokratů je ve skutečnosti pouhým snem. Technokracie je koneckonců šílená a protilidská a selže, ale ne bez pekelného boje.

Mezitím můžeme udělat několik věcí, abychom zastavili budování našeho digitálního gulagu. Můžeme například osolit naše data. Ještě zásadnější je, že můžeme začít podnikat kroky k tomu, abychom se odpojili od matrixu a odmítli elektronickou měnu, která se stále více používá ke sledování a kontrole našich životů.

Noční můra Palantiru však nakonec neskončí, dokud nebude od moci odstaven hluboký stát, který ji vytvořil.

Překlad: David Formánek