Přepis:

Joe Martino: Během celé této covid situace jsem hodně přemýšlel nad tím, jaký vliv to má na děti? Nejen, jak se cítí nyní, ale jaké to pro ně bude za několik let? Nedávno jsem mluvil se ženou Stephanie Sibbio, matkou, která se začala obávat stejných věcí. Jak to moje dítě ovlivňuje? Pozoruji to, vidím to… jaké to bude mít dlouhodobé důsledky? Jako matka s tím chtěla něco udělat, a taky udělala. Poslechněme si její příběh. Jaké to bylo, vidět nebo… ať jsi to viděla u své dcery nebo u ostatních dětí, jak tuto dobu covidovou vnímají ze svého pohledu… Jaké to je? Co děti pozorují, co říkají, co cítí?

Stephanie Sibbio: Nejsou v dobrém místě… děti teď nejsou v dobrém místě. Jsou deprimované, jsou úzkostlivé, jsou smutné, jsou nespolečenské. Mám tři nevlastní syny a když tohle začínalo, jeden z nich byl v 8. třídě a museli mít virtuální promoci. Nastoupil do deváté třídy, ale nikoho nepotkal, protože jak někoho můžeš potkat, když polovina jejich obličeje je zakrytá a nemůžeš se shromažďovat. Jsi tam pár hodin a pak se všichni musí rozejít.

Pamatuješ na devátou třídu? Byla to vzrušující zkušenost, nastoupit na střední školu, máš pocit, že jsi „velký kápo”, potkáváš nové lidi a roztomilé chlapce, a je to vzrušující. Ale studenti jsou teď nuceni buď udržovat velmi striktní hranice z hlediska toho, jak se mohou účastnit školy osobně, nebo musí sedět před počítačovou obrazovkou.

Dětská linka důvěry v roce 2019 měla 1,9 milionů telefonátů a v roce 2020 měla 4,2 milionů telefonátů. To je vysoký nárůst. Mám sousedy, jejichž děti… jedna 10letá dívka přede mnou zakašlala, a trochu ustoupila a chvíli se bála a řekla: Je v pořádku, že jsem právě zakašlala? A já na to: Zlato, samozřejmě, že je to v pořádku. A ona říká: Je to přirozené, že? Je lidské kašlat. Dívala se… chtěla, abych jí to potvrdila, protože děti se ptají… co se stane, když kýchnu nebo zakašlu? O věcech, které normálně děláme, se nám nyní říká, že je nebezpečná věc, a pokud zakašleš nebo kýchneš, pošlou tě ze školy pryč a budeš si muset jít strčit tyčinku do nosu, abys zjistil, jestli máš covid-19. Zachází se s námi jako s nemocnými lidmi, pokud jednou zakašleme.

Děti, které tímto prochází… je to pro ně velmi těžké. Kromě psychologického poškození, má to na děti také škodlivý fyziologický vliv, protože nemáme ponětí, jaký vliv dlouhodobé nošení roušek bude mít na jejich rozvíjející mozek. Nemáme doslova ponětí, protože tohle jsme dětem nikdy předtím neudělali. Vidíš, jak i tříleté děti v parku nosí roušku. Slyšíš, jak děti se ptají rodičů: Mami, jak to, že já musím mít roušku? Ten kluk na sobě roušku nemá. No, protože se musíme navzájem chránit. I rodiče opakují tyto důvody svým dětem. Je to pro ně velmi těžké. Jako dospělá se snažím u dětí, kolem kterých jsem, dát najevo, že tyto věci nenormalizuji. Snažím se jim pomoct zůstat co nejvíce normální, co je možné uprostřed této šílenosti.

Spojila jsem se s aktivistkou z Vancouveru. Jmenuje se Susan Stanfield. Je aktivistkou už 20 let. Dělá skvělé věci v Africe, Kanadě a po celém světě. Hledala někoho, kdo jí pomůže začít hnutí Měsíční pochody. Její myšlenka byla… rodiče mají obavy z toho, co se děje, protože to ovlivňuje jejich děti, ale ne všichni rodiče budou chodit na protesty, křičet do megafonů… to neznamená, že se nechtějí postavit za svoje práva a svoje děti, ale chtějí to dělat způsobem, který jim vyhovuje.

Co kdybychom měli malé měsíční pochody, kdy se sejdou mámy a půjdou do parku s dětmi, možná budeme mít nějaké transparenty, možná s lidmi budeme mluvit. Když jsem to slyšela, řekla jsem, že je to skvělý nápad, pojďme to udělat. Mohu pomoct vybudovat Instagram… jak ho nazveme? A ona říká… mám tento nápad… zasáhnout velký počet lidí. Pokud 10 tisíc mám by každá z nich měla dosah na 10 tisíc mám, to je dosah 100 milionů mám. A já si říkám: Bože, to je skvělé jméno, použijme ho. Takto se zrodilo 100 milionů mám. Uspořádaly jsme nějaké pochody a propojily jsme se s ostatními mámami z celého světa. Mluvily jsme s nimi… nemusí to vypadat jako normální pochod. Můžou to být dvě mámy, co se sejdou na kávu a mají o tomto důležitou konverzaci.

Jestli se Vám líbí překlady, zvažte přispění na jejich tvorbu, děkuji.

To samo o sobě je čin aktivismu, protože vědomosti jsou moc. A pokud můžeme sdílet informace a získat z toho pocit síly, tak to samo o sobě je mocné. Tak nějak se to měnilo do různých věcí a já, jakožto ne „profesionální aktivistka”, jsem se ptala, co můžu udělat, jak můžu nějak pomoct? Neznám moc dobře právní systém, nevím, jak být aktivistka… vím jen, že jsem pro to zapálená, a chci bojovat za svoji dceru, aby měla krásnou budoucnost.

Tady je tedy moje zapálení, ale musela jsem zjistit, jak to udělám efektivní. Jak můžeme efektivně bojovat za práva našich dětí. Přišly jsme s tím, že… pokud dokážeme posílit mámy a ženy, aby se postavily za svoje práva, a to jakýmkoliv způsobem… každý má jiný talent, jiné dovednosti. Někteří jsou dobří v propojování lidí, jiní jsou dobří v organizování událostí, někteří jsou dobří v používání svých slov skrze poezii. Dělejte to, v čem jste dobří. Nechte nás vás posílit a povzbudit vás, abyste mohly dělat to, v čem jste skvělé. Společně můžeme prosadit to, co chceme vidět. To tedy stojí v základech 100 milionů mám. Chceme posílit mámy, aby se jakýmkoliv způsobem postavily proti nespravedlnosti. Jsme zaměřeny na přirozené zdraví a lékařskou svobodu. To podle mě máme všechny společné. Samozřejmě nesoudíme nikoho, kdo chce vychovávat svoje děti v rámci hranic lékařského systému, ale nechceme k tomu být nuceny a myslíme si, že by to mělo být lidské právo, rozhodovat se, co jde na naše těla a do našich těl.

Joe Martino: Jaký vzkaz bys měla pro ostatní mámy a lidi, a jak mohou sledovat to, co dělá 100 milionů mám?

Stephanie Sibbio: Ano, nejdůležitější věc z tohoto tady je, že jako lidé se nemůžeme bát žít. Musíme si uvědomit, že přínosy toho, dát našim dětem normální život, umožnit jim si hrát s kamarády a propojovat se s ostatními rodinami, jakkoliv je pro vás příjemné, je velmi, velmi důležité. A nemůžeme se bát lidstva. Musíme naše životy žít do té chvíle, kdy už nebudeme žít, protože momentálně spousta lidí nežije. Zadržují svůj dech a čekají na řešení, které nikdy nemusí přijít.

Všem nám řekli, že jakmile přijde vakcína, věci se vrátí do normálu. Teď říkají… no, ještě to nevíme, tak si vezměte vakcínu a jen vydržte. Poslední rok se tedy aktivně propojuji se svou místní komunitou a nikdo neonemocněl. Nikdo neumírá. Nikdo se nevrací a neříká: Víte co? Zabil jsem svoji babičku. Musíme v sobě od-programovat ty věci, kterými nás v posledním roce naprogramovali skrze propagandu. Pokud se chcete propojit s ostatními podobně smýšlejícími lidmi, o což se snažíme, na Instagramu máme sekci, kde nám lidé dali svoji lokaci a věky svých dětí. Můžete si je prohledat… pobízíme lidi, aby oslovili lidi ve své lokaci, které najdou skrze náš Instagram, aby mohli tvořit zábavní aktivity pro své děti. Existují krásné vzdělávací skupinky pro kohokoliv, kdo nechce svoje děti posílat zpět do školy, kde jsou online a pak osobně s rouškami a dezinfekcemi.

Existuje vzdělávací systém „Roots and Wings” komunitní škola, kteří tvoří skupinky všude možně… najímají učitele, a pak mají skupinky po pěti dětech, které se hostují v domácnostech jedné z těch rodin. Učí děti… a my se to snažíme dělat lepší. Učit je o přírodě, učit je o jejich lidských právech, a takové věci, které je důležité se naučit. Náš školský systém se bohužel stal takovým indoktrinačním centrem. Pokud je to pro vás v pořádku a chcete svoje děti posílat do takového prostředí, tak klidně, ale pokud hledáte alternativy, máme velkou komunitu mám, které se nebojí žít svůj život. Skrze naše konexe máme spoustu zdrojů pro podniky, které zůstávají otevřené. Bereme naše děti do kroužků tance, vytvořili jsme pro ně fotbalový program.

Všechny věci, které jsme brali za samozřejmost jako normální, které našim dětem odebrali, my se za ně stavíme a říkáme: Za nás ne. Naše děti udržíme šťastné, zdravé a normální a společenské. To je ono.

Joe Martino: Jo. Dobře řečeno… kde se lidé dozví víc o projektu 100 milionů mám?

Stephanie Sibbio: V tuto chvíli jsme pouze na Instagramu, ale brzy spustíme web kolem dni matek. Budeme mít menší propagaci, budeme prodávat nákupní tašky a zisky z nich darujeme místnímu domovu pro ženy, abychom pomohli rodinám v nouzi. Také teď pořádáme jízdu pro oblečení… nevím, jak brzy tato epizoda bude zveřejněna, ale budeme sbírat dětské věci, jelikož naše vláda se rozhodla, že si v supermarketu nemůžeme nakoupit oblečení pro svoje děti, protože to není nezbytné. Bereme tuto věc do vlastních rukou. Budeme sbírat věci v rámci komunity a pak je 16. května rozdělovat. Budeme v Mississauga.

Více informací najdete také na našem Instagramu. Skvělé, to je inspirující. Je vždy hezké vidět, jak se něco dělá na úrovni komunity, kdy se nezbytně nečeká na vládu nebo někoho, kdo řekne, že se to může. Líbí se mi, že to děláte. A děkuji, že pomáháš nasměřovat konverzaci k něčemu produktivnějšímu. Ano, musíme se teď zaměřit na řešení, protože už rok křičíme o problémech. Musíme začít brát věci do vlastních rukou, pokud naše vláda nám nechce dát zpět naše životy, musíme si je vzít sami.

Joe Martino: Krásné… dobře řečeno. Moc ti děkuji za tento rozhovor.

Stephanie Sibbio: Děkuji za pozvání.

Joe Martino: Doufám, že vás ten příběh inspiroval… mě rozhodně ano. Mám pocit, že takováto řešení jsou v tuto chvíli důležitou součástí toho, co se děje. Nemusíme veškerou naši moc odevzdávat vládě. Vím, že někdy se to jeví jako beznadějný vztah. Vím, že spousta lidí o tom mluvila. Poslouchá vláda vůbec v tuto chvíli lidi? Pokud ne, co můžeme v sobě udělat, abychom vytvořili společnost, kterou chceme, nebo situace, které chceme, nebo řešení, která s námi rezonují?

V průběhu času podle mě bude důležité se dívat na některé tzv. „problémy”, jak se budou vynořovat, pochopit, co se děje, pochopit korupci, nebo pochopit nesrovnalosti v narativu a situacích, které se dějí. Tyto věci jsou velmi komplexní. Není velmi jasná představa nebo odpověď, pokud jde o covid, takže musíme to nadále prozkoumávat jako skupina lidí. To se bude nadále dít, ale současně řešení jsou tohoto součástí. Nejspíše jste si během celé této covid situace všimnuli, že Big Tech cenzurují konverzace a to masivně. Hlavní způsob, jak s námi můžeme zůstat v kontaktu, není tady na YouTube, na Instagramu, Facebooku, apod.

Odebírejte nás přes email. To je nejlepší, co můžete udělat, abyste náš obsah dostávali. V popisku bude na to odkaz. Pokud chcete vidět moji celou konverzaci se Stephanie a slyšet větší detaily a mít přístup k ostatním exkluzivním rozhovorům, můžete se přidat do našeho členství… v popisku na to bude také odkaz. To je v podstatě jediný způsob, jakým jsme v tuto chvíli jako Collective Evolution podporováni. Děkuji za sledování a zůstaňte zvídaví.

Překlad: David Formánek

Instagram 100 milionů mám

Zdroj