Přepis:

„Masy nikdy netoužily po pravdě. Otáčejí se zády k důkazům, které jim nejsou po chuti, radějí zbožňují chyby, pokud je chyby svádí. Kdokoliv, kdo jim dokáže dodat iluze, se snadno stane jejich mistrem. Kdokoliv se pokusí zničit jejich iluze, je vždy jejich oběť.” – Gustave Le Bon

Choroby těla se mohou šířit v populaci a dosáhnout epidemických rozměrů. Ale stejně tak se mohou šířit choroby mysli. Z epidemií ve formě chorob mysli je masová psychóza ta nejnebezpečnější. Během masové psychózy se šílenství stává ve společnosti normálem a iluzorní přesvědčení se šíří jako nákaza.

Ale jak klamy mohou nabýt mnoha forem, a jak se šílenství může projevovat různými způsoby, konkrétní způsob, jakým se projevuje masová psychóza, se bude lišit na základě historického a kulturního kontextu nakažené společnosti. Masové psychózy v minulosti vedly k honům na čarodějnice, genocidám a dokonce tanečním morům. Ale v moderní době je největší hrozbou masová psychóza totality. Spisovatel Arthur Versluis píše: „Totalita je moderní jev totální centralizované státní moci spojené se zničením individuálních lidských práv: v totalitním státě jsou ti u moci, a jsou tam objektivizované masy, oběti.”

Populace je v totalitní společnosti rozdělená do dvou skupin. Vládci a ti, kterým je vládnuto. Obě skupiny prochází patologickou transformací. Vládci jsou povýšeni na téměř boží status, což se diametricky liší od naší podstaty jako nedokonalých bytostí, které jsou mocí snadno zkorumpované. Masy na druhou stranu jsou transformované do závislých subjektů těchto patologických vládců a nabývají psychologicky upadlý a dětský status. Hannah Arendtová, jedna z čelních badatelek této formy vlády ze 20. století, nazvala totalitu pokus o transformaci samotné lidské podstaty.

Ale tento pokus o transformaci pouze ze zdravých myslí dělá nemocné mysli. Jak nizozemský lékař, který studoval duševní efekt žití v totalitě, napsal: „Na jedné straně existuje mnoho srovnatelného mezi zvláštními reakcemi občanů totality a jejich kulturou jako celkem, a na druhé straně reakce nemocného schizofrenika.” – Joost Meerloo Společenská transformace, která se projevuje za totality, je postavena a udržována klamy. Jelikož pouze pošetilí muži a ženy upadají do dětského statusu poslušných a submisivních subjektů, a odevzdávají naprostou kontrolu nad svými životy politikům a byrokratům.

Pouze pošetilá vládnoucí třída uvěří, že mají vědomosti, moudrost a bystrost kompletně řídit společnost shora dolů. A pouze někdo ovlivněn klamem by uvěřil, že společnost skládající se na jedné straně z mocichtivých vládců a na druhé straně psychologicky upadlé společnosti, povede k něčemu jinému než masovému utrpení a zničení společnosti. Ale co spouští psychózu totality?

Jak jsme prozkoumali v předchozím videu série, masová psychóza totality začíná ve vládnoucí třídě společnosti. Jedinci, kteří tvoří tuto třídu, ať jsou to politici, byrokrati nebo podvodní kapitalisté, jsou velmi náchylní klamům, které zvětšují jejich moc. A pro mocichtivé není atraktivnější žádný jiný klam, než ten, že mohou a měli by řídit a ovládat společnost.

Když se vládnoucí elita stane posedlou politickou ideologií tohoto typu, ať jde o komunismus, fašismus nebo technokracie, další krok je přimět společnost, aby přijala jejich vládu, tím, že ji nakazí masovou psychózou totality. Tato psychóza byla vyvolaná mnohokrát v historii a jak Meerloo vysvětluje: „Jde jednoduše o to, správným způsobem reorganizovat a zmanipulovat kolektivní pocity.”

Jestli se Vám líbí překlady, zvažte přispění na jejich tvorbu, děkuji.

Obecná metoda, kterou členové vládnoucí elity tohoto mohou dosáhnout, se nazývá menticida. Význam tohoto slova je: zabití mysli. A jak Meerloo dále vysvětluje: „Menticida je starý zločin proti lidské mysli a duchu, ale systematizovaný. Jde o organizovaný systém psychologického zásahu a soudního překroucení, skrze které vládnoucí třída může vtisknout svoje oportunistické myšlenky do myslí těch, které plánují využít a zničit.” Připravit populaci na zločin menticidy začíná se zaséváním strachu.

Jak jsme říkali v prvním videu série, když je jedinec zaplaven negativními emocemi jako strach nebo úzkost, on nebo ona je náchylný k úpadku do klamů šílenství. Hrozby, jak skutečné, představované nebo vykonstruované, lze využít k zasetí strachu. Ale zejména efektivní technika je využít vlny teroru.

V rámci této techniky se zasévání strachu prolíná obdobími klidu, ale po každém tomto období klidu následuje vytvoření ještě intenzivnější kletby strachu. A takto ten proces pokračuje. Nebo jak Meerloo píše: „Každá vlna zastrašování je ve svém efektu efektivnější po vlně nádechu než ta, která ji předcházela, protože lidé jsou stále rozhození svou předchozí zkušeností. Morálka postupně klesá a klesá. A psychologické efekty každé nové kampaně propagandy sílí. Zasáhne veřejnost, která je už obměkčená.” Zatímco strach připravuje populaci na menticidu, použití propagandy k šíření dezinformací a k posílení zmatení s ohledem na zdroj hrozeb a podstatu krize pomáhá k rozložení myslí mas. Vládní pracovníci a jejich poskoci v médiích mohou použít protichůdné zprávy, nesmyslné informace a dokonce očividné lži.

Protože čím více lidi zmatou, tím méně bude populace schopná se vypořádat s krizí, a racionálně a přizpůsobivě uklidnit svůj strach. Jinými slovy, zmatek zvyšuje náchylnost úpadku do klamů totality. Nebo jak Meerloo vysvětluje: „Logiku lze konfrontovat s logikou, zatímco nelogičnost nelze – mate ty, kteří uvažují rozumně. Velká lež a monotónně opakované nesmysly jsou emočně lákavější než logika a rozum. Zatímco lidé stále hledají rozumný protiargument k první lži, totalitáři je mohou napadnout další lží.”

Nikdy předtím v historii neexistovaly tak efektivní prostředky k manipulaci společnosti do psychózy totality. Chytré telefony a sociální média, televize a internet, vše ve spojitosti s algoritmy, které rychle cenzurují proud nechtěných informací, umožňují těm u moci jednoduše napadnout mysli mas.

A co víc, návyková podstata těchto technologií znamená, že mnoho lidí se dobrovolně vystavují propagandě vládnoucí elity a to mimořádně často. Meerloo vysvětluje: „Moderní technologie učí člověka, aby svět, na který se dívá, bral za samozřejmost; nedává si čas na to, se stáhnout a rozjímat. Technologie ho naláká, polapí ho do svých spárů. Žádný klid, žádná meditace, žádné uvažování, žádná konverzace – smysly jsou neustále přetíženy podněty. Člověk se už neučí, aby svět zpochybňoval; obrazovka mu nabízí předem připravené odpovědi.” Ale existuje další krok, který rádoby totalitní vládci mohou udělat, aby zvýšili šanci totalitní psychózy.

A tím je, izolovat oběti a narušit normální sociální interakce. Když je jedinec sám a postrádá normální interakce s přáteli, rodinou a kolegy, stává se mnohem náchylnější ke klamům, a to z několika důvodů. Zaprvé – přijde o kontakt s korigující silou pozitivního příkladu. Protože ne všichni budou oklamáni machinacemi vládnoucí elity. Jedinci, kteří prohlédnou propagandu, mohou pomoct osvobodit ostatní z menticidy.

Nicméně, pokud je izolace vynucená, síla těchto pozitivních příkladů se značně snižuje. Ale další důvod, proč izolace zvyšuje účinnost menticidy, je ten, že jak mnoho dalších druhů, je snazší, aby si lidé navykli na nové vzorce myšlení a chování, když jsou v izolaci. Nebo jak Meerloo vysvětluje s ohledem na práci fyziologa Ivana Pavlova o behaviorálním formování: „Pavlov učinil další významný objev: nacvičený reflex lze nejsnadněji rozvinout v tiché laboratoři s minimálními narušujícími podněty. Každý cvičitel zvířat tohle ví ze své vlastní zkušenosti. Izolace a trpělivé opakování podnětů je vyžadováno ke zkrocení divokých zvířat.

Totalitáři se řídí tímto pravidlem. Ví, že svoje politické oběti mohou ovlivnit nejrychleji, pokud jsou drženi v izolaci.”

Sami, zmatení a týráni vlnami strachu, populace pod útokem menticidy upadá do beznadějného a zranitelného stavu. Nekončící proud propagandy z myslí, které jednou byly schopné racionálního uvažování, dělá divadla iracionálních sil. A s chaosem, který se víří kolem nich a uvnitř nich, masy touží po návratu do světa s větším řádem. Rádoby totalitáři nyní mohou udělat rozhodující krok.

Mohou nabídnout řešení, návrat k řádu ve světě, který se zdánlivě rychle pohybuje opačným směrem. Ale tohle vše má cenu. Masy se musí vzdát své svobody a odevzdat veškeré aspekty života vládnoucí elitě. Musí se zříct své schopnosti být soběstační jedinci, kteří jsou zodpovědní za svůj vlastní život. A stát se submisivními a poslušnými subjekty. Jinými slovy, masy musí upadnout do klamů totalitní psychózy.

Meerloo píše: „Totalita je únik člověka ze strašlivých skutečností života do virtuální dělohy vůdců. Činy jedince se řídí z této dělohy, z útočiště. Člověk už nemusí přijímat zodpovědnost za svůj život. Řád a logika prenatálního světa vládne. Je tam klid a ticho, klid naprostého podrobení.” Ale řád totalitního světa je patologický řád. Vynucováním striktního podrobení a požadováním slepé poslušnosti od občanů, totalita zbavuje svět spontánnosti, která tvoří mnoho životních radostí, a kreativity, která pohání společnost dopředu.

Naprostá kontrola této formy vládnutí, nehledě na to, jak se jí říká, ať jde o vládu vědců a lékařů, politiků a byrokratů, nebo diktátora, s sebou přináší stagnaci, destrukci a úmrtí na masové úrovni. Asi nejdůležitější otázka, které svět čelí, je: Jak můžeme totalitě zabránit? A pokud byla společnost přivedena do prvních fází této masové psychózy, lze ty efekty zvrátit? Zatímco si nikdy nemůžeme být jistí prognózou kolektivního šílenství, existují kroky, které lze podniknout směrem k léku.

Nicméně tento úkol vyžaduje mnoho různých přístupů od mnoho různých lidí. Menticida je pro nás vícesměrná, proto i protiútok musí být vícesměrný. Podle Carla Junga, pro ty z nás, kteří si přejí návrat zdravého rozumu do šíleného světa, prvním krokem je přinést řád do naší vlastní mysli a žít způsobem, který inspiruje ostatní. Jung: „Není to jen tak, že naše doba touží po osobnosti spasitele, po tom, který se dokáže osvobodit od spárů kolektivní psychózy a zachránit alespoň svoji vlastní duši, která pro ostatní září paprskem naděje, ukázat, že zde je alespoň jeden člověk, který se úspěšně vyvázal z osudné identity zevnitř skupinové psychiky.”

Za předpokladu, že člověk žije způsobem osvobozeným od spárů psychózy, existují další kroky, které lze udělat. Informace, které odporují propagandě, by se měly co nejvíce šířit. Jelikož pravda je mocnější než fikce a faleš podporovaná rádoby totalitními vládci, tudíž jejich úspěch je částečně závislý na schopnosti cenzurovat volný pohyb informací. Další taktika je používat humor a zesměšňování k delegitimizování vládnoucí elity, nebo jak Meerloo vysvětluje: „Musíme se naučit přistupovat k demagogům a usilujícím diktátorům mezi námi se zbraní zesměšnění. Sám demagog je téměř neschopný jakéhokoliv humoru.

Pokud k němu budeme přistupovat s humorem, začne se hroutit.” Taktik, kterou doporučoval Václav Havel, politický disident za vlády Sovětského svazu, který se později stal prezident Československa, je tvorba toho, co čemu se říká paralelní struktury. Paralelní struktura je jakákoliv forma organizace, obchodu, instituce, technologie nebo kreativního snažení, které existuje fyzicky v totalitní společnosti, ale morálně mimo ni.

Havel si v komunistickém Československu všimnul, že tyto paralelní struktury jsou efektivnější v boji proti totalitě než politické činy. Když se vytvoří dostatek paralelních struktur, spontánně se vytvoří druhá kultura nebo paralelní společnost a funguje jako enkláva svobody a zdravého rozumu uvnitř totalitního světa. Nebo jak Havel vysvětluje ve své knize Moc bezmocných: „… čím jiným jsou paralelní struktury než prostorem jiného života, takového života, který je v souladu se svými vlastními intencemi, a který sám sebe v souladu s nimi strukturuje?

Čím jiným jsou tyto náběhy ke společenské „samo-organizaci“ než pokusem určité části společnosti zbavit se „samototality“ a radikálně se tak vyprostit ze své „zapletenosti“ s post-totalitním systémem?” Co je ale především třeba k zabránění plného úpadku do šílenství totality, je čin od co nejvíce lidí. Tak jak vládnoucí elita není pasivní, ale namísto toho podniká záměrné kroky ke zvýšení své moci, stejně tak je třeba učinit aktivní a společnou snahu k posunutí světa zpět do směru svobody.

Tohle může být velká výzva ve světě, který podléhá klamům totality, ale jak poznamenal Thomas Paine: „Tyranii, jako peklo, není snadné porazit; přesto máme v sobě tuto útěchu, že čím je konflikt obtížnější, tím velkolepější je triumf.”

Překlad: David Formánek

Zdroj