Autor: A Midwestern Doctor
Originál článku publikován ZDE: 14. dubna 2024
Překlad: David Formánek (pokud se Vám líbí moje tvorba a překlady, zvažte jejich finanční podporu ZDE. Děkuji)
Příběh v kostce:
- Dlouhodobě se vyskytuje vlna vážných zranění po uvedení nových očkovacích látek na trh. Ve většině případů byla tato zranění zametena pod koberec, aby se ochránil podnik.
- V mnoha případech jsou těžká „záhadná“ zranění, která pozorujeme nyní, pozoruhodně podobná těm, která byla pozorována před více než sto lety. Bohužel existuje všeobecně rozšířené embargo na to, aby tyto údaje vůbec vyšly najevo (protože by to okamžitě zničilo program očkování).
- Řada nezávislých studií (shrnutých níže) prokázala, že vakcíny způsobují celou řadu chronických onemocnění.
- V jedné knize z roku 1990 se objevily pádné argumenty, že rozšířené očkování je také příčinou epidemie rozsáhlého poškození mozku, které snižuje IQ Američanů a způsobuje masivní nárůst násilné kriminality.
- V tomto článku také přesně rozebereme, co se v oné knize z roku 1990 píše, a klasické příznaky, podle kterých lze určit, zda má někdo poškození způsobené očkováním (spolu s těmi jemnějšími, duchovnějšími).
Moje mysl často překrývá minulost, přítomnost a budoucnost na sebe. Díky tomu si často vzpomenu na události, které se staly v minulosti a které dokonale odrážejí to, co se odehrává před námi, a naopak jsem ztratil přehled o tom, kolikrát jsem byl svědkem toho, jak lidstvo opakuje stejné chyby. Během COVIDu jsem si uvědomil, že znovu přehráváme stejnou tragédii, jakou lidstvo zažilo od doby, kdy byla na trh uvedena vakcína proti neštovicím, a napadlo mě. Kdyby si lidé uvědomili, co se stalo dříve, a ukončili naši kolektivní amnézii, možná by to konečně mohlo přestat.
Osud tomu chtěl, že se mi mé přání splnilo a Steve Kirsch, aniž by mě znal, mi dal příležitost začít tuto zapomenutou historii představovat světu. Stalo se tak poté, co se rozhodl zveřejnit můj článek, v němž jsem ilustroval, jak jsou protesty kamioňáků totožné s protesty proti vakcíně proti neštovicím, které se odehrály před více než sto lety, a pak z důvodů, které dodnes nechápu, vyzval své čtenáře, aby se ke mně přihlásili, abych sem začal psát.
Poznámka: V době, kdy jsem si toto uživatelské jméno vytvořil (pro článek o neštovicích), jsem o něm nepřemýšlel, protože jsem nepředpokládal, že bych ho ještě někdy použil.
Díky tomu jsem se stal „historikem“ očkování. Znovu a znovu jsem si všiml, že se stane nějaká katastrofa s očkováním, která mnohé poškodí velmi podobným způsobem, zamete se pod koberec (často úředníky, kteří jsou ve svém rozhodnutí značně rozporuplní), a pak se totéž stane znovu o několik desetiletí později.
Vzhledem k tomu, že každému členu společnosti dáváme desítky vakcín, vyvstává zřejmá otázka – co to dělá se společností?
Stručná historie katastrof způsobených očkováním
Poznámka: Tento seznam není úplný.
V roce 1798 se na trh dostala vakcína proti neštovicím. Jakmile se dostala na trh, bylo zjištěno, že často způsobuje propuknutí neštovic (místo aby jim zabránila) a způsobuje širokou škálu vyčerpávajících a složitých zranění, která mnozí lékaři nikdy předtím neviděli (a z nichž mnohé byly podle mého názoru příkladem „krevní stáze“). Zajímavé je, že místo aby většina lékařů uznala, že to byla chyba, podpořila vakcínu proti neštovicím a vlády po celém světě ji nařídily, protože případů (způsobených vakcínou) stále přibývalo. Po důkladném zkoumání jsem toho názoru, že vakcína proti neštovicím změnila trajektorii zdraví lidstva a zahájila éru chronických onemocnění.
Poznámka: podrobněji se vakcínou proti neštovicím zabýváme zde.
V 19. století a na počátku 20. století se na trh dostala řada raných vakcín (např. proti vzteklině, tyfu, záškrtu, tuberkulóze) a koňských antisér (proti většině tehdy běžných infekcí). Vzhledem k tomu, že mnohé z těchto vakcín byly vyráběny v malých nezávislých laboratořích, vyskytovaly se u těchto výrobků různé problémy s kontrolou kvality, které často vedly k tomu, že horké šarže vážně poškodily nebo usmrtily skupinu lidí. Mnohé z těchto vakcín navíc vykazovaly vysoký stupeň toxicity. Z tohoto důvodu se objevila celá řada nových a závažných zdravotních stavů, z nichž mnohé byly považovány za důsledek zánětu mozku (encefalitidy) nebo poškození mozku (encefalopatie) a pozorovány ve spojení s poškozením lebečních nervů. Většina z těchto stavů zase odrážela nesčetná poškození, která dnes také pozorujeme v důsledku moderního očkování.
Poznámka: mnoho z těchto zapomenutých případů najdete v této knize, kterou v současné době shrnuji do článku. Klíčové je, že mnozí lékaři v té době dokázali říci, že vakcíny způsobují poškození mozku, a byli ochotni o tom informovat v celé lékařské literatuře.
Ve 40.-50. letech 20. století se na trh dostala původní vakcína proti černému kašli (DPT). Tato vakcína vynikala tím, že způsobovala záněty mozku, a u generací narozených po jejím masovém zavedení v Americe se projevily různé rozdíly týkající se této vakcíny.
Poznámka: Vakcína proti vzteklině také vynikala tím, že způsobovala zánět mozku (přibližně 1 ze 750 injekcí, z nichž 20 % bylo smrtelných), ale neměla tak velký dopad na společnost, protože ji dostalo mnohem méně lidí.
V období od 50. do 70. let 20. století došlo k mnoha případům, kdy byla na trh uvedena narychlo a špatně vyrobená experimentální vakcína (např. proti dětské obrně nebo prasečí chřipce), která měla řešit neexistující „naléhavou situaci“, a vláda se rozhodla ignorovat varování svých vědců, že není bezpečné ji Americe podávat. Protože tisk byl v této době poctivý, o katastrofě informoval, stala se celonárodním skandálem a vláda poskytla obětem odškodnění.
Poznámka: Zde jsem shromáždil tyto mediální zprávy, z nichž poslední se stala v roce 2002 v souvislosti s Bushovou vakcínou proti neštovicím.
V roce 1986 existovalo dostatečné povědomí veřejnosti o nebezpečí vakcíny DPT, takže byly pravidelně podávány žaloby za poškození mozku a náhlá úmrtí kojenců, která způsobila (o tom zde). To následně vedlo k přijetí zákona o poškození očkováním z roku 1986 (o němž se dále píše zde), zákona, který jednak chránil výrobce vakcín před odpovědností za výrobek a jednak měl pomoci rodičům dětí poškozených očkováním (i když se tak nestalo). Přijetí tohoto zákona vedlo k průmyslové zlaté horečce, která vedla k uvedení experimentálních vakcín bez odpovědnosti na trh, a zanedlouho se očkovací kalendář dětí rozrostl souběžně s nárůstem chronických onemocnění.
Poznámka: zákon z roku 1986 vedl také k tomu, že na trh byla uvedena mnohem bezpečnější (ale stále nebezpečná) vakcína DPT.
V roce 1990 byla armádě nasazena experimentální vakcína proti antraxu, která ji měla připravit na invazi do Iráku. Ačkoli válka neměla žádný průběh (Saddám antrax nepoužil a jednalo se pravděpodobně o nejjednostrannější konflikt v historii), vakcína proti antraxu vážně zranila více než 100 000 vojáků (což vedlo k tzv. syndromu války v Zálivu). Navzdory těmto problémům ji jednotlivci na ministerstvu obrany, kteří byli odhodláni financovat svůj program obrany proti biologickým zbraním, nařídili – což vedlo k těžkým zraněním v celé armádě a k rozsáhlé vzpouře proti tomuto nařízení.
Poznámka: katastrofě způsobené antraxem se dále věnujeme zde.
V roce 2010 společnost Merck přesvědčila americké ženy, že jsou vystaveny vysokému riziku úmrtí na rakovinu děložního čípku (na kterou ve skutečnosti umírá jen asi 1/38 000 Američanek ročně), aby si všechny koupily jejich vysoce lukrativní vakcínu (u níž nikdy nebylo prokázáno, že snižuje úmrtnost na rakovinu děložního čípku). Tato vakcína měla mimořádně vysokou míru vyvolávání autoimunitních poruch, ale přesto CDC a FDA navzdory záplavě stížností udělaly vše, co mohly, aby ji ochránily, a dodnes je pro děti povinná.
Poznámka: o katastrofě s Gardasilem se píše zde.
V roce 2021 se na trh dostala vakcína COVID. Podle mého názoru vše, čeho jsme u ní byli svědky, odráží to, co se stalo u každé z dříve uvedených tragédií.
Tuto historii jsem zmínil proto, že v době, kdy se každá z těchto nemocí objevila, byli lékaři a veřejnost zasaženi explozí těchto nových nemocí (a jejich obrovskými sociálními náklady), ale zanedlouho si na ně zvykli a zapomněli, že se vůbec kdy objevily. To je přesně to, co se nyní děje v případě vakcín COVID-19, řekl bych.
Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním na jejich tvorbu níže kartou (ocením měsíční podporu) nebo ZDE na bankovní účet. Děkuji! (ps: Po kliknutí na tlačítko „Přispět” budete přesměrování na platební bránu)
Škodlivost očkování
Existuje velké množství důkazů, které naznačují, že vakcíny jsou buď jedinou, nebo jednou z hlavních příčin tsunami chronických onemocnění, které následovalo po jejich stále rostoucím používání.
Bohužel, ačkoli existuje mnoho důkazů, které naznačují existenci problému, účinky očkovacího schématu nebyly nikdy oficiálně zkoumány v klinické studii, ani agentury jako CDC (které trvají na tom, že vakcíny jsou bezpečné a účinné) nezpřístupnily své soubory dat, které by mohly tuto otázku zodpovědět. Z toho vyplývá, že buď:
- Neexistují žádné důkazy o škodlivosti očkování a formální zveřejnění těchto údajů prostě nebylo prioritou (což je zvláštní vzhledem k tomu, kolik úsilí zabere zablokování všech žalob, které je požadují).
- Existují určité důkazy o škodlivosti vakcín a existují obavy, že by tyto údaje mohly být nesprávně interpretovány tak, že vakcíny jsou mnohem škodlivější, než ve skutečnosti jsou.
- Existující důkazy, které ukazují (nebo by mohly ukázat), že vakcíny jsou neuvěřitelně nebezpečné.
Osobně se domnívám, že poslední bod je nejpravděpodobnější vysvětlení, protože:
1. Četné klinické studie jednotlivých vakcín (např. vakcíny proti HPV) ukazují, že vakcíny způsobují mnoho stejných poruch (např. nesčetné množství autoimunitních onemocnění), které se zvyšují souběžně s počtem dávek vakcíny, které člověk obdrží (např. druhá injekce téměř vždy způsobí závažnější reakci než první). To zase naznačuje, že užívání velkého počtu vakcín (v současné době jich podle stále se rozšiřujícího plánu CDC děti dostanou 90 před dovršením 18 let) je vystavuje riziku vzniku chronických onemocnění.
Poznámka: existují četné zprávy o případech, kdy se děti staly trvale postiženými po podání většího počtu vakcín najednou, než je obvyklé (např. při návštěvě, kde se také dohánějí chybějící dávky), a naopak mnozí pozorovali, že rozložení vakcín v časových intervalech namísto podání všech najednou snižuje pravděpodobnost závažné reakce (např. autismu) z očkování.
2. Navzdory neutuchajícím snahám zabránit jejich vzniku existuje řada retrospektivních studií velkých souborů lékařských dat, z nichž každá ukazuje, že očkování vede k významně zvýšenému výskytu chronických onemocnění v důsledku očkování (např. nedávná studie na 99 milionech lidí ukázala, že u vakcín COVID je 2-7krát vyšší pravděpodobnost, že způsobí řadu život ohrožujících onemocnění, než u typické vakcíny).
3. Existují zavedené mechanismy, které vysvětlují, jak může mnoho různých vakcín způsobit svým příjemcům podobná poškození (o každém z nich je zde napsáno).
4. Četné nezávisle provedené studie, které se pokoušely tuto otázku posoudit, zjistily, že očkování v dětství zvyšuje výskyt chronických onemocnění.
5. Pravidelně se dozvídám o lékařských ordinacích, které mají nízkou míru očkování a zároveň mnohem nižší míru chronických onemocnění u svých pacientů.
6. Mnoho kolegů a já často pozorujeme u našich pacientů to, co považujeme za škodlivost očkování.
Poznámka: Osobně znám mnoho vyškolených pozorovatelů, kteří dokáží s vysokou mírou přesnosti identifikovat neočkované děti. Přístupy, které používají, jsou popsány na konci tohoto článku.
Soubory údajů o poškození způsobeném očkováním
Na publikování jakéhokoli výzkumu kritického k očkování je fakticky uvaleno embargo (např. nikdo vám nedá povolení provést studii, kde se někteří neočkují, protože „odepřít dětem život zachraňující vakcíny je neetické“, nikdo vám neposkytne data, která již existují, a nikdo nikdy nepublikuje studii, která je k očkování kritická). Přesto lidé nacházejí způsoby, jak toto embargo obejít.
Pro ilustraci: nedávno byla provedena studie, v níž byly neočkované ženy umístěny do blízkosti osob očkovaných proti COVIDu, která prokázala, že vylučování (shedding) vakcíny COVID (o němž se dále hovoří zde) je reálné, neboť u těchto žen se objevily menstruační abnormality. Skupina, která tuto studii provedla, se již několik měsíců snaží o zveřejnění studie v odborném časopise, ale není jasné, zda jim bude embargo někdy zrušeno.
Paul Thomas
Paul Thomas MD, oregonský pediatr, který měl ordinaci s velkým počtem neočkovaných nebo nedostatečně očkovaných dětí a (stejně jako mnoho dalších ordinací s podobnou populací pacientů) si všiml, že neočkované děti měly dramaticky lepší zdravotní stav. Rozhodl se tedy porovnat jejich zdravotní záznamy se zdravotními záznamy různě očkovaných dětí a údaje zveřejnil ve studii (což ho, protože se nesmí porušovat toto embargo, stálo lékařskou licenci a vedlo k tomu, že studie byla z falešných důvodů stažena).
Poznámka: Paul Thomas (nyní je v důchodu a nabízí rodičům koučovací služby) byl také autorem Plánu přátelského očkování (The Vaccine Friendly Plan), přístupu k očkování, který podporoval rozložení očkování a vedl k dramaticky nižšímu počtu poškození způsobených očkováním. Protože jeho plán naznačoval, že současný očkovací kalendář prosazovaný CDC není bezpečný, nebyl jeho plán u lékařských autorit populární.
Ve své studii porovnal zdravotní stav 2763 očkovaných dětí a 561 neočkovaných dětí, které se narodily v jeho ordinaci, a vynesl do grafu, kolik návštěv celkem měla každá skupina kvůli různým problémům s rostoucím věkem (např. kolik návštěv kvůli astmatu celkem se vyskytlo u očkovaných dětí, kterým bylo 1000 dní a méně), a poté obě skupiny porovnal (přičemž návštěvy neočkované skupiny vyrovnal vynásobením 4,9 [2763/561]). Tyto údaje zase naznačovaly, že očkování je hlavním činitelem odpovědným za epidemii chronických onemocnění v naší společnosti.
Když Thomas porovnával, jaká je pravděpodobnost, že dítě přijde na návštěvu do ordinace kvůli různým zdravotním problémům, zjistil, že čím větší počet vakcín dítě dostalo (což se v jeho praxi značně lišilo), tím větší je pravděpodobnost, že bude potřebovat návštěvu v ordinaci kvůli různým onemocněním.
Poznámka: plnou velikost tohoto grafu si můžete prohlédnout zde. V tomto grafu věnujte zvláštní pozornost skutečnosti, že tyto grafy zahrnují ADHD (která nebyla zjištěna u žádného z neočkovaných pacientů), problémy s chováním, problémy s řečí, sociální problémy, opoždění v učení a vývojový autismus.
Brian Hooker a Neil Miller
Hooker a Miller provedli podobnou studii jako Paul Thomas. Ve své studii však vyhodnotili údaje ze 3 různých pediatrických ordinací a analyzovali 2 047 dětí narozených v rámci lékařské praxe v období od listopadu 2005 do června 2015, které před svými prvními narozeninami nedostaly některou z vybraných diagnóz. Zjistili:
Poznámka: výše uvedený graf porovnává pouze děti ze vzorku, kterým bylo alespoň 5 let. Při vzájemném porovnání mladších dětí byl zaznamenán menší nárůst výskytu jednotlivých chronických onemocnění, protože na projevení chronických účinků opakovaného očkování bylo méně času.
Výrazné rozdíly v míře nežádoucích poškození byly také podnětem k zadání řady nezávislých průzkumů, které hodnotily, zda tato souvislost skutečně existuje. Je třeba také poznamenat, že mohu vysvětlit mechanismus, který spojuje téměř každý stav uvedený v této části s očkováním (ale z důvodu délky tak neučiním).
Poznámka: Většinu následujících průzkumů jsem přeformátoval, aby byly jejich údaje přehlednější.
Průzkum Generation Rescue 2007
V roce 2007 si organizace Generation Rescue (GR), která se snaží upozornit Američany na to, že vakcíny způsobují autismus, najala externí výzkumnou firmu (SurveyUSA) a zaplatila jí 200 000 dolarů za provedení průzkumu mezi 17 674 dětmi (z nichž 991 bylo zcela neočkovaných). Zjistilo se, že:
Průzkum domácího vzdělávání
V roce 2017 byl proveden a následně zveřejněn průzkum mezi matkami dětí vzdělávaných doma z Floridy, Louisiany, Mississippi a Oregonu. Vzhledem k tomu, že existuje značný počet neočkovaných dětí, které se učí doma, bylo možné porovnat 261 neočkovaných dětí se 405 plně nebo částečně očkovanými dětmi. Jeho výsledky byly následující:
Poznámka: vzhledem k tomu, že počet tří onemocnění, kterým mělo očkování zabránit, se snížil (zatímco počet ostatních onemocnění se zvýšil), podporují tyto údaje platnost tohoto průzkumu.
Průzkum kontrolní skupiny
V období od dubna 2019 do června 2020 se kontrolní skupina pokusila vyhledat co nejvíce neočkovaných a provést průzkum jejich zdravotního stavu. Nakonec obdrželi 1544 vyplněných dotazníků (1482 bylo z USA a zastupovalo 48 států). Po získání těchto údajů je zveřejnili v přehledné 21stránkové sadě grafů, které porovnávaly míru výskytu těchto příhod s jejich obecným výskytem v populaci, a v podrobnější 85stránkové zprávě. Stejně jako předchozí skupiny zjistili masivní nárůst chronických onemocnění po očkování a navíc prokázali, že očkování v těhotenství nebo očkování novorozenců, kteří dostávají injekci s vitaminem K (přibližně polovina z nich obsahuje hliník), není zcela bezpečné.
Steve Kirsch
Mnoho lidí z oblasti technologií věří, že řešením všech problémů lidstva je více dat. To odpovídá přesvědčení zakladatele medicíny založené na důkazech (která se stala současným dogmatem moderní medicíny), který tvrdil, že je nezbytné, aby se lékařská praxe řídila nejlepšími dostupnými vědeckými důkazy, protože to odstraní špatné lékařské postupy, které se staly zakořeněnými lékařskými dogmaty, a nahradí je přístupy založenými na důkazech, které zachraňují životy.
Stejně jako lidé v Silicon Valley měl sice pravdu, ale tento přístup byl zároveň neuvěřitelně naivní, protože nepočítal se zjevnou mezerou – pohřbíváním jakýchkoli dat, která poskytují nepohodlné závěry. „Nejlepší dostupný důkaz“ tak obvykle končí jako nejlépe financovaný důkaz, nikoli nejlepší důkaz, a v tomto bodě se na monopolizaci tohoto důkazu každoročně vynakládají biliony.
Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním na jejich tvorbu níže kartou (ocením měsíční podporu) nebo ZDE na bankovní účet. Děkuji! (ps: Po kliknutí na tlačítko „Přispět” budete přesměrování na platební bránu)
Pro ilustraci: naše elektronické lékařské záznamy, do kterých jsou lékaři nuceni každý den značnou část dne zadávat údaje, shromažďují naprosto obrovské množství lékařských dat. Přesto – navzdory nesčetným prosbám – tato data téměř nikdy nezpracováváme, abychom zjistili, co je nejlepší lékařský postup (např. který lék přináší lepší výsledky v případě určitého onemocnění nebo které léky pacientovi spíše uškodí, než pomohou).
Bylo by to velmi snadné, řada lidí (včetně mého známého) se o to pokoušela, ale byla zastavena (např. vláda sešrotovala systém, který v roce 2010 ukázal, že 2,6 % příjemců vakcín mělo do 30 dnů po očkování poškození). Já bych zase tvrdil, že naznačuje, že údaje v těchto záznamech značně ohrožují farmaceutický průmysl (proto jsem tolik podporoval výzvu kandidáta na viceprezidenta RFK Jr. zpřístupnit tyto údaje všem).
Za poslední dva roky jsem poznal Steva Kirsche a troufám si tvrdit, že pro něj platí následující vlastnosti:
- Je hluboce přesvědčen, že chce pomáhat lidem (např. věnoval spoustu peněz na charitu), a věří, že klíčem k tomu jsou lepší data a věda.
- Věří, že věci by měly být spravedlivé, a velmi mu vadí, když lidé porušují svěřené povinnosti (např. monitorování bezpečnosti vakcín ze strany CDC).
- Když mu něco vadí, často to nenechá být a dokáže se neúnavně snažit o nápravu (což dokazuje, kolik času věnoval drobným detailům údajů o poškození v rámci covid očkování).
- Nemá výčitky svědomí, když dělá věci, které se dělat nemají, nebo když vytvoří nepříjemnou situaci, aby dosáhl něčeho, co považuje za důležité. To zahrnuje i přímou konfrontaci s lidmi, o kterých si myslí, že jsou nečestní nebo nekompetentní.
Poznámka: Jsem si jistý, že mnozí z vás někoho takového znají. Steve je však jedinečný, protože neznám nikoho jiného, kdo by byl v profesionální sféře zdaleka tak úspěšný jako on, a proto jsem mu nesmírně vděčný, že se rozhodl chopit se problematiky vakcín, protože na někoho takového jsme čekali desítky let (což je v podstatě důvod, proč jsem se ho tak snažil podporovat).
Díky své osobnosti Steve zase prozřel – pokud nám nikdo neposkytne potřebné údaje o vakcínách, měl bych si je prostě obstarat sám. Na oplátku kromě toho, že shromáždil všechny existující soubory dat prokazující škodlivost vakcín (mnohé z nich jsem zde znovu použil), financoval také četné odborné průzkumy prováděné ohledně vakcín COVID (všechny zjistily, že 8,6 % až 16,4 % příjemců vakcín COVID pocítilo jejich významnou škodlivost, což je podobná míra jako u jiných nezávislých průzkumů, které byly rovněž provedeny).
Kromě toho také využil svého velkého počtu příznivců k provádění četných průzkumů týkajících se poškození způsobeného očkováním. Zatímco ty původní byly zaměřeny na vakcíny COVID-19, když si uvědomil rozsah problému, kterému čelíme, rozhodl se udělat totéž i pro dětské vakcíny.
Na základě toho zjistil podobné výsledky jako dříve zmíněné strany. Například ve svém prvním průzkumu, kterého se zúčastnilo ~10 000 osob, opět prokázal vztah mezi dávkou a odpovědí mezi očkováním a chronickým onemocněním:
Nedávno Kirsch dokončil rozsáhlejší průzkum, kterého se zúčastnilo ~13 000 lidí a jehož výsledky byly podobné jeho předchozímu a výše zmíněnému průzkumu.
Poznámka: Steve Kirsch si nedávno nechal externím statistikem posoudit a potvrdit platnost údajů z výše uvedeného průzkumu.
Doufejme, že tyto šokující údaje poskytují určité souvislosti, proč jsou mnozí tak horlivě proti očkování a proč je na zveřejnění těchto údajů uvaleno tak silné embargo. Je to škoda, protože to umožnilo, aby se na trh dostával stále větší počet vakcín (protože zkorumpované CDC každou novou důsledně razítkuje), což zase vedlo k tomu, že musíme každoročně utrácet biliony dolarů na „léčbu“ komplikací způsobených těmito vakcínami.
Domnívám se, že nejdůležitější pro pochopení těchto statistik je, že představují pouze špičku ledovce, protože tazatelé hledali pouze snadno pozorovatelné stavy, které jsou nejzřetelněji spojeny s očkováním („významné reakce“). To zase odráží základní princip v toxikologii – extrémní reakce na toxin (náhlá smrt) jsou mnohem vzácnější než ty lehké.
V další části se budeme zabývat středem této zvonové křivky – mírnými reakcemi, které jsou s očkováním spojovány jen zřídka.
Pozoruhodným rysem encefalitidy – ať už epidemického původu, nebo způsobené infekčním onemocněním, traumatickým poraněním či očkováním – je rozmanitost fyzických, neurologických, mentálních a emočních příznaků, protože může být postižena kterákoli část nervového systému.
Pokud je autismus projevem encefalitidy vyvolané očkováním, jsou důsledky velmi znepokojivé. Příznaky projevující se s patologickou intenzitou u malé skupiny se nutně objeví v mírnější formě u mnohem větší části populace.
Minimální poškození mozku
Kniha DPT: A Shot in the Dark z roku 1985 je pravděpodobně nejvlivnější knihou, která kdy byla napsána pro hnutí za bezpečnost vakcín (např. díky ní se podařilo přimět Kongres, aby začal něco dělat s epidemií náhlých úmrtí a poškození mozku způsobených původní vakcínou DPT). Méně známé je, že v roce 1990 jeden z jejích autorů, Harris Coulter, vydal knihu, v níž tvrdil, že vakcíny jsou zodpovědné za rozsáhlý nárůst kriminality, který zachvátil celou zemi.
Poznámka: Tuto knihu považuji za jednu z nejznepokojivějších a nejotevřenějších, jaké jsem kdy četl (např. jsem viděl, jak se to, co je v ní popsáno, děje mně velmi blízkým lidem). Vzhledem k tomu, že některé části jejího obsahu jsou poměrně názorné (a protože je kniha těžko k sehnání), přikládám na konec tohoto článku její kopii pro ty, kteří by si ji chtěli přečíst (což vám vřele doporučuji). Jelikož je v knize příliš mnoho odkazů, než abychom je zde mohli uvést, pro jejich vyhledání nahlédněte do bibliografie knihy.
Autor (který, jak ukazuje jeho nekrolog, byl milý člověk a nadaný badatel) v této knize tvrdí, že:
1. Mnoho stejných komplikací, které se objevily po encefalitidě (např. problémy s lebečními nervy, záchvaty, ochrnutí nebo trvalé mentální postižení), se objevilo také po očkování. Dokázal to sestavením rozsáhlých literárních zpráv o každé z nich, které ukázaly, že se překrývají, a v mnoha případech ukázaly, že poškození způsobená očkováním byla hodnocena jako „encefalitida“.
Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním na jejich tvorbu níže kartou (ocením měsíční podporu) nebo ZDE na bankovní účet. Děkuji! (ps: Po kliknutí na tlačítko „Přispět” budete přesměrování na platební bránu)
To zahrnovalo více než 400 odkazů z vědecké literatury (nalezené před existencí internetu), dalších 400-500, které prověřil, ale necitoval (a které dospěly k podobným závěrům), rozhovory s přibližně 150 rodinami, kde se mu v mnoha případech podařilo prokázat, že tato dětská poškození mozku přešla do kriminálního života.
Poznámka: Domnívám se, že „encefalitida“ (nebo encefalopatie) je kombinací zánětu mozku (autoimunita je běžnou komplikací očkování), otoku mozku, mikrotrombů v celém mozku (o tom se dále píše zde) a nevyřešené reakce na buněčné nebezpečí (o tom se dále píše zde). Pokud si navíc přečtete lékařskou literaturu zhruba z doby před sto lety (shrnutí zde), je z ní zřejmé, že mnoho lékařů se na základě pozorovaných příznaků (a v mnoha případech i později provedených pitev) domnívalo, že vakcíny způsobují encefalitidu.
2. Jestliže vakcína DPT může v malém počtu případů způsobit „akutní encefalopatii“ (což v roce 1991 uznal Institute of Medicine), musí ve větším počtu případů způsobit mírnější stav, protože reakce skupiny jedinců na určitý biologický stres nejsou nikdy „všechno nebo nic“, ale spadají do určitého kontinua.
Poznámka: Coulter citoval mnoho různých autorů, kteří pozorovali zvonovitou křivku u komplikací po prodělané encefalitidě.
3. Že bylo velmi snadné přehlédnout, že se to děje. Coulter například citoval dvě různé autority, které se k tomuto tématu vyjadřovaly:
Ve skutečnosti neexistuje žádná korelace mezi závažností infekčního onemocnění a postižením mozku. V mnoha případech pouze lehkého onemocnění se mohou objevit závažné postencefalitické komplikace o několik měsíců nebo dokonce let později.
I zdánlivě nekomplikované záchvaty infekčních chorob v dětství (např. pertuse) mohou vést k poškození mozku, které pak může být primární příčinou následných poruch chování.
Výzkumníci zabývající se epidemiologií poškození způsobených očkováním vždy předpokládají, že v případě absence závažné akutní reakce nedojde k dlouhodobým následkům. Tento předpoklad jsme přijali při psaní knihy DPT: A Shot in the Dark. Bylo tedy zarážející, že přibližně polovina nových rodin dotazovaných v rámci tohoto šetření si nepamatovala žádnou výraznou reakci na vakcínu, přestože se u dítěte krátce po jednom z očkování začaly projevovat příznaky autismu nebo jiné závažné neurologické potíže.
4. Mnohé z komplikací encefalitidy (např. nesčetné poruchy učení nebo psychiatrická a neurologická onemocnění, jako je autismus) se v naší společnosti dramaticky rozšířily počínaje 40. a 50. lety 20. století, což byl nárůst, který souvisel se zvýšeným očkováním a zvýšeným počtem poškození způsobených očkováním (převážně v důsledku DPT) a který bylo možné přímo pozorovat ve společnosti, když tyto děti vyrůstaly. Například:
Rimland a Larson upozornili na „nápadnou, téměř zrcadlovou korelaci mezi křivkami ukazujícími pokles výsledků SAT (pozn. překl.: SAT je jeden z nejvýznamnějších standardizovaných testů používaných pro přijímání studentů na vysoké školy v USA) a nárůst násilných trestných činů [které byly často psychotického charakteru], počínaje rokem 1963″, což naznačuje „existenci jednoho nebo více společných příčinných faktorů“.
Kontrast mezi tehdejší dobou a současností zdůraznila zpráva komisaře pro lidská práva v New Jersey z roku 1987 o školní kázni. Ve 40. letech 20. století byly nejčastějšími školními problémy: mluvení, žvýkání žvýkaček, hluk, běhání po chodbách, vystupování z řady, nevhodné oblečení a neodhazování papíru do odpadkových košů. V 80. letech to byly: zneužívání drog a alkoholu, znásilnění, loupeže, přepadení, vloupání, žhářství, bombové útoky, vraždy, záškoláctví, vandalismus, vydírání, války gangů, potraty a pohlavní choroby.
Počet vražd se mezi lety 1960 a 1980 zdvojnásobil ze čtyř na osm na 100 000 obyvatel, což v roce 1987 činilo více než 20 000 vražd, čímž Spojené státy dosáhly nejvyššího počtu vražd ze všech průmyslových zemí. K největšímu nárůstu došlo mezi lety 1960 a 1970.
Průzkum Washington Post-ABC News z roku 1987 přinesl zajímavý objev – šestnáct procent Američanů mladších třiceti let je leváků nebo ambidexterů [jedná se o častý důsledek encefalitidy], zatímco mezi lidmi staršími šedesáti let je to pouze dvanáct procent. Jiný nedávný průzkum zjistil ještě větší rozdíl: třináct procent dvacetiletých je leváků oproti pěti procentům padesátníků.
5. Autismus (stav, který následuje po očkování a který se poprvé objevil po uvedení DPT na trh), má silnou souvislost s mnoha následky encefalitidy (např. kognitivní poruchy a paralýza lebečních nervů).
6. To, že se sociopatické chování, které je pozorováno, shlukuje v rodinách, odráží pozorování, že citlivost na poškození způsobená očkováním se také shlukuje v rodinách. Stejně tak Coulter naznačil, že zvýšená citlivost Afroameričanů na poškození způsobená vakcínami (což se nejlépe projevilo nechvalně známým rozhodnutím CDC pohřbít údaje, které ukazovaly, že vakcíny způsobují u černošských chlapců rozvoj autismu) může vysvětlovat kriminální vzorce pozorované u těchto demografických skupin.
Poznámka: v nedávném článku jsem se zabýval tím, že někteří pacienti (např. pacienti s hypermobilitou) jsou také mnohem citlivější na poškození způsobená vakcínami.
7. Že Americká psychiatrická asociace vytvořila celou řadu podmínek, které pokrývaly škálu od toho, jak se lehké až po těžké poškození mozku projevuje v poruchách chování (např. minimální poškození mozku, porucha opozičního vzdoru, porucha chování, sociopatie). Coulter zdůraznil, že když stavy DPT encefalitidy explodovaly v Americe, psychiatři se znovu a znovu snažili zmanipulovat populaci tím, že ji obviňovali z nevyřešených psychických konfliktů nebo špatné výchovy, místo aby poskytovali léčbu, o níž holističtí lékaři důsledně zjistili, že může těmto stavům pomoci. Pokud vím, tato psychologická manipulace pokračovala až do doby, kdy se na trhu objevily novější psychiatrické léky (např. katastrofální antidepresiva), načež se psychiatrie přeorientovala na masové předepisování těchto lukrativních produktů pacientům s postencefalitickými stavy.
Poznámka: toto schéma přetrvává již od Freudových původních případů před více než sto lety, které falešně připisovaly příznaky otravy rtutí nevyřešeným sexuálním problémům.
8. V 50. letech 20. století se objevil stav označovaný jako „minimální poškození mozku“ [MBD] (jehož charakteristickým znakem je hyperaktivita), který se zanedlouho stal „snad nejčastějším a rozhodně jedním z časově nejnáročnějších problémů v současné pediatrické praxi“. Příznaky MBD (jak je definovala americká služba veřejného zdraví a Americká psychiatrická asociace) se významně překrývají s tím, co bylo pozorováno po encefalitidě, poškození vakcínou DPT a co bylo spojeno s autismem.
Britský lékař v roce 1928 poznamenal, že „změny v morálce a charakteru“ pacientů, kteří prodělali encefalitidu, vykazují „zvláštní uniformitu“. Stejná „podivná uniformita“ poznamenává autisty, minimálně poškozené mozky a sociopaty.
Tato encefalitida může z jemné dívky nebo chlapce vytvořit intelektuální, trýznivou a krutou zrůdu.“ „Dítě s dříve zodpovědnou povahou se může změnit natolik, že se jeví jako lhostejný člověk… krutý, destruktivní, hrubý, neslušný.
Poznámka: pro upřesnění uvádím, že autistické děti se obvykle nechovají krutě nebo sadisticky. Sdílejí však mnoho dalších rysů, které se vyskytují u postencefalitických jedinců.
9. Následky encefalitidy byly velmi různorodé. Mnohé z nich byly nenápadné a zákeřně měnily osobnost dítěte, běžně se stávaly hyperaktivními, hypersexuálními, méně empatickými a celkově nepříjemnými pro své okolí. Mnohé z těchto rysů se zase projevovaly i u násilných zločinců a narušených dětí (které se pak často stávaly násilnými zločinci).
10. Coulter poté shromáždil četné kazuistiky násilných a sociopatických zločinců, které prokazovaly, že vykazovali mnoho přesně stejných znaků (např. problémy s lebečními nervy), jaké se objevují u obětí encefalitidy (ať už v důsledku očkování, nebo přirozené infekce). To zahrnovalo podrobné přehledy nechvalně proslulých zločinců, kteří přesně odpovídali postencefalitickému vzoru, jako byl Ted Bundy.
11. Coulter rovněž poskytl četné statistiky a studie, které ukazovaly, že násilní zločinci mají dramaticky vyšší míru poškození mozku a neurologických dysfunkcí. Mnohé z jím citovaných studií (např. jedna u 321 nadměrně násilných jedinců ukázala, že 90-100 % z nich mělo prokazatelnou mozkovou dysfunkci) zjistily, že tyto defekty se vyskytovaly v 5-10násobné míře, než jaká byla pozorována u běžné populace).
Poznámka: asociace uvedené v pracích, které Coulter sestavil, jsou podpořeny i moderním výzkumem, a jsou tedy obecně přijímány. Kromě toho novější výzkumy, které umožnila funkční magnetická rezonance, také ukazují, že násilní nebo sociopatičtí zločinci mají často značně poškozený mozek a postrádají normální funkce, které mají ostatní lidé.
12. Coulter citoval četné statistiky, které ukazují, že většinu násilných trestných činů spáchala malá menšina populace, a důkazy, které ukazují, že zločiny v době po vakcíně DPT byly často mnohem brutálnější a sociopatičtější.
Znaky, které se běžně spojují s MBD, byly následující:
Poznámka: často byly také pozorovány jako důsledky encefalitidy a často se sdružovaly dohromady. Navíc je nyní známo, že poměrně málo z nich se častěji vyskytuje u násilných pachatelů.
- Hyperaktivita (to byl zdaleka nejčastější rys spojený s MBD).
Poznámka: je známa souvislost mezi hyperaktivitou a užíváním stimulačních drog nebo násilnou trestnou činností. Mnozí autoři (např. psychiatr Gabor Maté) zase tvrdí, že mnoho lidí se stává drogově závislými, protože mají neléčenou poruchu pozornosti (kterou obvykle léčíme farmaceutickými amfetaminy – které bohužel stejně jako antidepresiva SSRI mohou způsobit násilnou psychózu). - Časté užívání drog a alkoholu.
- Hypersexualita. Tato sexualita byla často oddělená od jakéhokoli typu spojení s druhou osobou a někdy vedla k různým neobvyklým sexuálním fetišům nebo preferencím.
Poznámka: to jde ruku v ruce s citovým otupením, které se často pozoruje po encefalitidě. Navíc jeden z nejčastějších typů demence (která je důsledkem špatného prokrvení mozku) se vyznačuje hypersexuálním chováním. - Cítí se být zahlceni a nemají kontrolu nad svým okolím.
- Mají potíže s uspořádáním myšlenek nebo se vzpomínáním na své minulé zkušenosti.
Poznámka: patří sem zploštění afektu při vzpomínce na své pochybné chování z minulosti, neschopnost vcítit se do těch, kteří jím byli postiženi, a v mnoha Coulterem sestavených kazuistikách i jeho úplná amnézie. - Velmi krátká pozornost (a paradoxně v několika případech naopak obsedantní a značně nadměrná pozornost).
- Být impulzivní a snadno se nechat vyburcovat k násilným výbuchům (jak z vnějších stresorů, tak z vnitřních, jako je silná bolest hlavy).
- Bolesti hlavy (které někdy vyžadovaly mlácení hlavou o zeď).
- Vysoký výskyt záchvatovitých onemocnění: epilepsie, tiky, třes, choreiformní (kroutící se) pohyby, grimasy v obličeji, dětské křeče a další. Často se také vyskytovaly zjevné příznaky (např. abnormality EEG) a nenápadné příznaky (např. špatná koordinace) těchto poruch.
- Ačkoli některé děti s MBD měly nadprůměrnou inteligenci, jejich IQ bylo v průměru podprůměrné.
- Močení do postele v dětství, které se obvykle objevovalo ve spojení s poruchou spánku (která se často projevovala např. skřípáním zubů, nočním pocením, nočními můrami a nočními děsy). Někdy je také doprovázeno ztrátou kontroly nad stolicí (např. ektopréza).
- Slabá vizuomotorická koordinace, neobratnost a nedostatek ladnosti jejich pohybů (např. „zhoršená schopnost poskakování a tendence chodit po špičkách“).
- Snížená citlivost na vnější bolestivé podněty.
- Levorukost nebo obourukost. Poznámka: Znám řadu lidí s poškozeními po vakcíně DPT, kterým se toto stalo.
- Různé poruchy zpracování. Patří sem dyslexie (potíže se čtením), dysgrafie (potíže se psaním), dyskalkulie (potíže s čísly), poruchy řeči (např. koktavost nebo zadrhávání), řídká řeč nebo mutismus, poruchy sluchu (např. audiomotorická nekoordinovanost, sluchové vjemy nebo deficity, vývojová receptivní porucha řeči, vysokofrekvenční ztráta sluchu nebo přecitlivělost na zvuk).
Poznámka: poruchy vnímání byly často doprovázeny obtížemi při rozlišování mezi levou a pravou stranou nebo nahoře a dole. - Nadměrná ospalost a široká škála poruch spánku (včetně nových poruch spánku, s nimiž se lékařská obec dosud nesetkala, jako je „syndrom opožděné spánkové fáze“, stav, kdy člověk nemůže usnout dříve než ve tři nebo čtyři hodiny ráno).
- Časté potravinové alergie (spolu se zhoršením chování při konzumaci těchto potravin).
Poznámka: u jiných neurologických onemocnění (např. schizofrenie a autismus) bylo rovněž pozorováno zlepšení po úplném vyřazení alergenů, jako je lepek, ze stravy. - Poruchy chuti k jídlu (např. anorexie nebo bulimie). Bylo zjištěno, že tato komplikace encefalitidy mnohem častěji postihuje ženy, zatímco hyperaktivita častěji postihuje muže.
- Silná touha vyhledávat hudbu kvůli rytmičnosti a stabilitě, kterou poskytuje.
- Být velmi rušivý a násilnický již od útlého věku.
Poznámka: v druhé polovině této série (kterou si můžete přečíst zde) se budu zabývat změnami osobnosti, které mají specifický vliv na mezilidské vztahy (např. schopnost citového propojení s partnerem nebo pohlavní identitu), protože se zdá, že zde existuje poměrně hluboký vliv, který je podložen reálnými daty.
Očkovaná společnost
Za předpokladu, že Coulterova teze je správná, jsou důsledky alarmující, a právě proto jsem cítil etickou povinnost pomoci vám jeho práci zpřístupnit a doporučit vám, abyste si jeho knihu přečetli.
Protože by se k tomuto tématu dalo říci mnoho, podělím se jen o několik svých nejpodstatnějších myšlenek.
-Stejně jako mnozí z vás se často setkávám s lidmi, kteří mě napadají: „Proč musíš být tak složitý?“. To, že jsem dokázal rozpoznat, jak se vakcinační encefalitida projevuje, mi umožnilo přejít od frustrace z jejich chování k tomu, že jsem s nimi začal soucítit. Stejně tak mi to usnadnilo pochopit, jak s nimi efektivně komunikovat, protože dokážu rozpoznat, jak jejich mozek špatně funguje, a tyto problémy obejít.
-Mnoho kognitivních změn popsaných u pacientů po encefalitidě dokonale odráží běžné frustrace žen z mužů, kteří se s nimi nedokážou citově spojit. To mě zase přimělo uvědomit si, že program očkování pravděpodobně hluboce změnil dynamiku seznamování v zemi, a z omezených dotazů, které jsem zatím učinil, se moji starší čtenáři, kteří byli svědky této změny, shodují, že je to pravděpodobně problém.
-Myslím si, že nejzávažnějším porušením lékařské etiky je, pokud lék poškodí ty, kteří s jeho užíváním nikdy nesouhlasili. Proto jsem se tak intenzivně zaměřil jak na vylučování (shedding) vakcíny COVID-19, tak na častou tendenci antidepresiv typu SSRI způsobovat epizody masového násilí (např. střelbu ve školách).
-Celá tato koncepce skutečně převrací naruby jak liberální, tak konzervativní představy o tom, co by se mělo dít s trestním soudnictvím.
-Dlouhodobě se konstatuje, že kvalita amerického školství značně poklesla (např. to, co se dříve učilo v 8. třídě, bylo obtížnější než to, co se nyní učí na vysoké škole). Dlouho jsem si myslel, že je to způsobeno masivně špatným řízením školství, které přešlo na model založený na zisku (udržení studentů), ale poté, co jsem se dozvěděl o Coulterově hypotéze, jsem si uvědomil, že by to místo toho mohlo být také příznakem celospolečenského poklesu kognitivních funkcí, který vzniká v důsledku masového očkování. Může to být i záměr, protože příliš mnoho inteligentních a duševně zdravých lidí by ohrozilo jakoukoli utlačovatelskou mocenskou strukturu, a zase to odráží to, co mi sdělil lékař, jehož mentorem byl doktor Robert S. Mendelsohn (uznávaný pediatr a jeden z nejvlivnějších disidentů proti lékařskému kartelu):
Mendelsohn mi řekl, že když byl v roce 1968 jmenován lékařským ředitelem lékařské poradenské služby projektu Head Start, byl zděšen diskusemi, které se v Bílém domě vedly v soukromí s jeho kolegy lékaři. Otevřeně diskutovali o tom, jak by mohli kontrolovat populaci chudých tím, že budou podporovat kojeneckou výživu, očkování, sadistické porodní praktiky v nemocnicích, nedostatečné státní školy a potratové kliniky v sousedství. To bylo příliš velkým útokem na jeho silnou židovskou víru a Hippokratovu přísahu.
-V současné době neexistuje žádná motivace, aby se tomu zabránilo, protože na prodeji léčby těchto nemocí (která je často velmi škodlivá) lze vydělat tolik peněz, zatímco v případě, že se chyba někdy přizná, může příliš mnoho lidí ztratit. To je také důvod, proč se na světě dějí stále horší a horší tragédie způsobené očkováním.
Poznámka: ačkoli je tento postoj kontroverzní, podporuji poskytnutí určitého druhu amnestie pro očkovací kartel, protože se domnívám, že to je jediná věc kromě revoluce, která by je přiměla k tomu, aby byli ochotni přestat chránit očkovací kšeft, protože bez něj je pro ně dokazování, že vakcíny jsou „bezpečné a účinné“, doslova bojem na život a na smrt.
Příznaky poškození očkováním
Když jsem poprvé vstoupil do lékařské praxe, řada celostních lékařů (a dalších léčitelů) mi řekla, že obvykle poznají, zda bylo dítě očkováno. I když věřím, že to často možné je, vyžaduje to využití řady jemnějších příznaků, s nimiž by většina lidí nesouhlasila (vyjma řekněme rodičů, kteří si všimli, že se na jejich dítěti po očkování „něco“ změnilo).
Poznámka: jakmile si začnete uvědomovat, jaká jsou poškození způsobená vakcínami, začne to být opravdu depresivní.
Mnozí se mě zase ptali, jaké jsou příznaky poškození očkováním. Problémem tohoto tématu je, že nenápadná poškození jsou dramaticky častější než závažná poškození (protože reakce na toxiny mají tendenci sledovat zvonovou křivku, přičemž nejzávažnější reakce jsou nejvzácnější). Jemnější příznaky je tedy těžší rozpoznat (nebo prokázat, že byly důsledkem očkování), ale zároveň jsou zdaleka nejčastější.
Mezi nejčastěji používané znaky patří:
- Nový stav, který se objeví krátce po očkování a o kterém je známo, že souvisí s očkováním (např. stavy uvedené ve výše uvedených průzkumech, jako jsou záchvaty nebo autismus). Často existuje poměrně konzistentní vzorec, jak tato poškození vznikají (např. předcházejí jim silné horečky a pláč, které následují bezprostředně po očkování).
- Objevují se změny na lebečních nervech (např. oči již nesledují normální dráhu nebo se obličejové svaly stávají asymetrickými).
Poznámka: v nedávném článku jsem vysvětlil, jak mohou běžně vznikat mikrotrhliny vyvolané očkováním.
- Jedná se o jemnou změnu funkce některého z lebečních nervů (mnohé z nich jsou podrobně popsány v níže přiloženém výtisku Coulterovy knihy a ve Wilsonově dřívějším sborníku našich zapomenutých katastrof z prvního století očkování).
Poznámka: pokud se budete trénovat v jejich rozpoznávání, budou stále zřejmější, protože si budete schopni všimnout, kdy se zdá, že něco, co je usnadněno neurologickým procesem, se zadrhává nebo špatně funguje (např. oči ztrácejí plynulost a přeskakují při pohybu na obě strany).
- Zjevné (vzácnější) nebo nenápadné (častější) kognitivní a neurologické změny, které mohou svědčit o zánětu nebo poškození mozku. Stejně jako změny lebečních nervů jsou popsány také v knize Wilsona a Coultera (přiložena níže).
Kromě těchto změn jsou to i některé jemnější „duchovní“ změny, které patří k nejčastěji pozorovaným změnám (a které mnozí z mých kolegů nakonec používají k identifikaci poškození způsobených očkováním). Vzhledem k tomu, že tyto příznaky, ačkoli jsou velmi zjevné, jsou „duchovní“ povahy, zvažoval jsem, zda o nich chci mluvit, a nakonec jsem měl pocit, že je třeba, aby to bylo pro omezené publikum.
Některé duchovní jevy lze snadno pozorovat, zatímco jiné je poměrně obtížné odhalit. V průběhu let jsem hovořil s mnoha intuitivnějšími lidmi, kteří dokáží odhalit různé duchovní alternace u osob užívajících farmaceutické léky nebo u těch, kteří byli očkováni (např. jeden čtenář, který je lékař, se mi svěřil, že dokázal přesně určit, kdo z jeho třídy na lékařské fakultě dostal vakcínu COVID, a nyní si všiml, že kolem očkovaných je přítomno něco, co v něm vyvolává odpor).
Bohužel je velmi obtížné tyto vlastnosti vnímat, a proto je v podstatě zbytečné o nich diskutovat (protože se stává velmi spekulativní, že jsou vůbec reálné).
Některé rysy jsou však rozpoznatelné mnohem snáze. Jedním z nich jsou alternace v „šen“. Šen je diagnostická kvalita používaná v čínské medicíně, kde se kvalita za očima používá k posouzení stavu „ducha“, „mysli“ a energie v srdci. Šen je obvykle vnímán jako „světlo“, „jas“ nebo „jasnost“, zatímco nedostatek šen je vnímán jako nedostatek těchto vlastností nebo zakalení očí a předpokládá se, že se projevuje v očích v důsledku energetického spojení mezi nimi a srdečním centrem.
Poznámka: často, když se někdo velmi rád dívá do očí někoho jiného, je přítomný „šen“ často tím, co ho přitahuje.
Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním na jejich tvorbu níže kartou (ocením měsíční podporu) nebo ZDE na bankovní účet. Děkuji! (ps: Po kliknutí na tlačítko „Přispět” budete přesměrování na platební bránu)
Čínská medicína klade velký důraz na diagnostický význam šenu a v průběhu let jsem zjistil, že je docela užitečný při přijímání různých náročných životních rozhodnutí. Například při pochybnostech v davu vyhledám osobu, která má v očích nejvíce šenu, a obvykle s ní mám krásnou a mnohem hlubší interakci, než jakou bych obvykle očekával od neznámého jedince, protože bdělí jedinci (např. lékaři, kteří se vzepřeli propagandistické kampani COVID) mají obvykle v očích více šenu.
Mnoho mých kolegů vypozorovalo, že očkování zakalí (a někdy i odstraní) šen v očích dítěte (což jsem občas viděl během několika minut po očkování). Takže kdykoli si všimnou dítěte, které má pro ně neobvyklý jas a život, předpokládají, že dítě není očkované, a ve většině případů, když se zeptáme, je tento předpoklad správný. Tato ztráta šenu se zase často odráží v kvalitě mysli dítěte (která z velké části odpovídá tomu, co čínská medicína přisuzuje šenu).
Kromě toho jsme často zaznamenali ztrátu koordinace a integrace mezi pohyby končetin a tělesného jádra. Ačkoli (jak bylo uvedeno výše) se to obvykle připisuje komplikacím po zánětu mozku, domnívám se, že to může být také důsledkem odpojení od stejného zdroje, z něhož pochází šen (protože mnoho systémů mysli a těla klade při snaze o zlepšení ladnosti nebo koordinace důraz na integraci s energetickým jádrem těla). To vše mi zase připomíná často citovaný citát Rudolfa Steinera (rakouského mystika, který učinil mnoho pronikavých pozorování světa):
V budoucnu odstraníme duši pomocí léků. Pod záminkou „zdravého pohledu“ bude existovat vakcína, kterou bude lidské tělo co nejdříve ošetřeno přímo při narození, aby se u člověka nemohla rozvinout myšlenka na existenci duše a Ducha.
Materialistickým lékařům bude svěřen úkol odstranit duši lidstva. Tak jako jsou dnes lidé očkováni proti té či oné nemoci, tak budou v budoucnu děti očkovány látkou, kterou lze vyrobit právě tak, aby lidé díky tomuto očkování byli imunní vůči tomu, že budou vystaveni „šílenství“ duchovního života.
Byl by nesmírně chytrý, ale nevyvinulo by se u něj svědomí, a to je pravý cíl některých materialistických kruhů. Pomocí takové vakcíny můžete snadno uvolnit éterné tělo ve fyzickém těle. Jakmile by se éterné tělo odpoutalo, vztah mezi vesmírem a éterným tělem by se stal krajně nestabilním a člověk by se stal automatem, neboť fyzické tělo člověka musí být na této Zemi vyleštěno duchovní vůlí. Vakcína se tedy stává jakousi ahrimanskou silou; člověk se již nemůže zbavit daného materialistického pocitu. Stává se materialisticky konstituovaným a nemůže se již povznést k duchovnímu.
Poznámka: Domnívám se, že vzhledem k nesmírné složitosti duchovní sféry se často stává, že jednotlivci pozorují stejnou vlastnost, ale vykládají si ji velmi odlišně. Z tohoto důvodu si sice myslím, že Steiner byl vnímavý, ale ne vždy souhlasím s jeho konkrétním výkladem významu toho, co viděl.
Coulter při popisu případů po prodělané encefalitidě řekl něco podobného:
Zdálo se, jako by známou fyzickou podobu obývala jiná duchovní bytost. Někdy to téměř připomínalo posedlost démonem.
Uprostřed epizody dyskontroly se jedinec může cítit „neuspořádaně“, „ve změněném stavu vědomí“, „depersonalizovaně“, „ve stavu snu“, „zdá se mi, že se mi v hlavě něco pokazilo“, „neskutečně“ – jako by čin spáchal někdo jiný, a ne on sám.
Poznámka: pokud si přečtete příběhy o psychózách při užívání antidepresiv typu SSRI, bylo hlášeno i něco dost podobného.
Doufám, že tento článek byl pro vás poučným (ne-li šokujícím) čtením. Rád bych mnohé z vás požádal, aby zvážili přečtení Coulterovy knihy. Stejně jako u mnoha jiných věcí jsem byl trochu nerozhodný, co zde uvést, protože nerad sdílím cizí materiál chráněný autorskými právy, ale protože tato kniha už není v prodeji, Coulter je po smrti (takže z ní nemůže pobírat honoráře) a jsem si poměrně jistý, že by si přál, aby ji viděli všichni, uvádím ji, protože mám pocit, že je nepravděpodobné, že by si ji jinak někdo přečetl. Pokud si ji přečtete, doporučuji vám přečíst si obsah, přeskočit na druhou kapitolu, protože první část knihy se zabývá převážně psychoanalýzou (a tudíž není tak přínosné ji procházet).
Upřímně si vážím každého z vás za podporu této publikace a za pomoc, kterou konečně přispějete ke zvýšení povědomí o této kriticky důležité problematice.
![Sophia, Jake a Quinn jsou zdravé neočkované děti [mini dokument]](https://otevrisvoumysl.cz/wp-content/uploads/2024/06/Sophia-Jake-a-Quinn-jsou-zdrave-neockovane-deti-mini-dokument-150x150.jpg "Sophia, Jake a Quinn jsou zdravé neočkované děti [mini dokument]")
