Druhá část tohoto článku ZDE

Audio verze článku:

Originál článku publikován ZDE: 11. května 2023

Autor: A Midwestern Doctor (lékař, který během covidu psal o nesmyslných nařízeních, o vakcínách a sdílí dál svoje pohledy na témata, která se vymykají mainstreamovému narativu)

Vyrostl jsem na alternativní literatuře, která obsahovala všechny „konspirační teorie“ pod sluncem. Měl jsem příbuzného, který se pohyboval v blízkosti černých operací prováděných v zámoří a měl tu smůlu, že byl přítomen tomu, když žoldáci chladnokrevně popravili jednu vesnici, protože američtí investoři chtěli jejich půdu. Kromě toho, že jsem byl hluboce znepokojen stavem světa, mě to všechno vedlo k tomu, že jsem si nakonec položil otázku: „Co byla vlastně pravda?“.

Upozornění: s některým z toho, co zde napíšu, budete pravděpodobně silně nesouhlasit. Naprosto mi nevadí, pokud s tímto článkem nebudete souhlasit, zejména proto, že to není můj obor a při psaní jsem se pravděpodobně dopustil některých neúmyslných chyb.

Od dětství slýchám příběhy o tom, jak jsou vysoce efektivní technologie, které uspokojují základní potřeby lidí (např. doprava, výroba potravin, výroba vody, vzdělávání), pohřbeny kvůli ochraně obchodních zájmů. To mě vedlo k formulaci hypotézy, že kdykoli chce nějaká strana „ovládnout společnost“, bude usilovat o monopolizaci každého životně důležitého zdroje, protože kromě toho, že je to vysoce lukrativní, znemožňuje to obyvatelstvu, které je na tomto zdroji závislé, vzbouřit se proti systému, který ho poskytuje.

Klasickým příkladem tohoto principu je například to, že pokaždé, když se komunistický režim dostane k moci, je jedním z jeho prvních kroků likvidace nezávislých zemědělců, aby bylo možné získávat potraviny pouze od státu. Někdy si tento proces vyžádá masakr obrovského rozsahu, což nejlépe ukazuje Stalinův holodomor na Ukrajině (a v menší míře Maův Velký skok vpřed).

Dvě oblasti potlačených životně důležitých technologií, které mě vždy nejvíce přitahovaly, jsou energie a medicína. Jednou z klíčových věcí, které mě nakonec motivovaly k tomu, abych se stal lékařem, bylo to, že jsem cítil, že tak budu moci na vlastní kůži zjistit, zda jsou všechny „konspirační teorie“, které jsem četl o potlačených lékařských inovacích*, pravdivé (protože je mohu vyzkoušet na pacientech a zjistit, zda fungují), zatímco u energie by to bylo mnohem obtížnější. Než se o těchto tématech zmíním, rád bych krátce odbočil k jinému dravému odvětví, které vykresluje cenné souvislosti toho, co vidíme v energetice a lékařství.

*V tuto chvíli mám pocit, že některé z těchto zapomenutých lékařských technologií jsou neuvěřitelné, mnohé jiné jsou zmetky a mnohé další byly účinné v dřívějších dobách, kdy vitalita těla nebyla zdecimována moderním prostředím, ale nyní jsou účinné jen okrajově.

Vojensko-průmyslový komplex

Když jsem se podíval na vše, co se stalo v energetice, bylo mi okamžitě jasné, že se opakovaně používá stejný návod. Stále jsem viděl, že stejné metody, které se používají k zákazu účinných terapií a vnucování špatných léků veřejnosti, se používají k udržení špatných zdrojů energie na trhu a k zakrytí těch dobrých.

Když se podíváte zpět, zjistíte, že tyto problémy nejsou určeny pouze pro medicínu. Každé odvětví, které vydělává značné množství peněz, udělá vše pro to, aby upřednostnilo zisk před lidmi, a nemělo by být překvapením, že vojensko-průmyslový komplex se v tomto případě nijak nedrží zpátky.

Kvůli svému dětství cítím velký odpor k válce a udělal jsem hodně práce pro to, abych se proti ní ohradil. Na válce je tragické to, že pokud ji někdo nezažil na vlastní kůži, lidé nedokážou pochopit, jak strašná válka je a co z lidí ve válečných oblastech vzniká. Bohužel po Vietnamu (který zničil důvěru veřejnosti ve vládu) si americká armáda uvědomila, že dokud bude moci cenzurovat všechna krveprolití a poskytovat pozitivní náhled na válku pomocí národního propagandistického aparátu, většině civilistů bude jedno, co se děje. Zamyslete se na chvíli nad tímto nadčasovým citátem George Orwella:

„Veškerá válečná propaganda, křik, lži a nenávist pochází vždy od lidí, kteří nebojují.„

Jednou z hlavních výzev moderní doby je, že všichni jsou v malátném stavu, protože jsou tak odtrženi od mnoha věcí, které nás dříve spojovaly se životem a vším kolem nás. Kvůli této malátnosti je často nesmírně obtížné motivovat lidi, aby se zabývali náročným tématem, které se jich přímo netýká, bez ohledu na jeho význam nebo nepřímé náklady, které nesou. To v podstatě popisuje boj, který jsem objevil, když jsem se snažil zvýšit povědomí lidí o současné nákladné válce, do které nemáme žádný dobrý důvod se zapojit.

Na vysoké škole jsem si uvědomil, že stát se lékařem nabízí dokonalé řešení tohoto problému. Dravé síly, které v medicíně zneužívají lidské utrpení pro zisk, totiž dělají totéž v mnoha jiných oborech. Na medicíně je však jedinečné to, že lidé mohou přímo vidět, jak jim toto dravé chování škodí, a jsou tak motivováni s tím něco dělat, čímž se nabízí způsob, jak prolomit naši duchovní malátnost.

Moje teorie zase spočívala v tom, že v nejhorším případě budu moci významně změnit život několika jednotlivců (mých pacientů). Nicméně v nejlepším případě (za předpokladu, že zdravotnický systém tyto lidi skutečně zneužíval), jakmile by si uvědomili pravdu o lékařsko-průmyslovém komplexu a vrátila by se jim schopnost fungovat, byli by pak motivováni k tomu, aby se začali zabývat tím, jak se jejich zkušenosti projevují i v jiných oblastech, a začali s nimi také něco dělat.

Bidenovy války

Již dříve jsem obdržel mnoho žádostí o zveřejnění příspěvku o válce na Ukrajině a zvažoval jsem nad zveřejněním dvacetistránkového článku, který jsem připravil. Nyní však cítím, že je ten správný čas podělit se o jeho klíčové body.

Když se Trump stal prezidentem, udělal něco, co nikdo od Cartera neudělal. Nezačal žádnou novou válku a navíc vytáhl Ameriku z mnoha stávajících konfliktů. Jakmile byl Biden prohlášen prezidentem, začal jsem se velmi obávat, že se bude snažit nahradit příjmy, o které obranný průmysl přišel kvůli Trumpově politice, takže jsem se zatajeným dechem sledoval, koho Biden nominuje na post ministra obrany.

Jakmile Biden 8. prosince nominoval Lloyda Austina, podíval jsem se na jeho minulost a pocítil jsem hluboký smutek, který lze jen těžko popsat. Stručně:

-Austin se ukázal jako jeden z nejhorších ministrů obrany v historii (vzpomeňme např. na naši nedávnou bezprecedentní krizi v oblasti náboru a Austinův nezákonný mandát k očkování armády. Přesto ho tisk za žádné jeho jednání nekritizoval. Byl schválen výhradně na základě splnění různorodosti, a nikoliv schopností?

-Austin opustil armádu v roce 2016 a stal se členem představenstva jednoho z našich největších dodavatelů v oblasti obrany, společnosti Raytheon (a několika dalších). Dravé korporace „podplácejí“ úředníky, aby podporovali zájmy tohoto odvětví tím, že jim slibují lukrativní pozice ve správních radách (např. komisař FDA, který pomohl dostat na trh vakcínu společnosti Pfizer, je nyní členem správní rady společnosti Pfizer). To znamená, že Austin téměř jistě zneužíval své velení (byl čtyřhvězdičkovým generálem), aby společnosti Raytheon poskytl obranné zakázky.

To znamenalo, že jakmile se Austin stane ministrem obrany, Raytheon získá spoustu zakázek, což znamenalo, že bude třeba najít důvody, proč zabít spoustu lidí.

Brzy poté, co jsem si to uvědomil, mě kolega požádal o radu, do čeho investovat. Řekl jsem, že na jeho místě bych investoval do společnosti Raytheon, ale že investování do smrti má tolik špatné karmy (vezměte si příklad, o který jsem se podělil výše, kdy byla vesnice popravena, jakmile byl získán investiční kapitál na financování žoldáků), že jsem to odmítl udělat. Můj přítel mi nevěřil, a tak jsem na místě uzavřel sázku, že se akciím bude dařit. Zamysleme se na chvíli nad tím, jak si akcie společnosti Raytheon vedly po volbách.

V roce 2014 byla na Ukrajině násilnou sérií protestů svržena stávající vláda a nahrazena silně protiruskou vládou. Mnoho lidí tehdy podezíralo Spojené státy, že jsou za tyto události zodpovědné, což Trump nedávno potvrdil. Měl jsem za to, že vzhledem k zásadnímu strategickému významu Ukrajiny pro Rusko (vždy byla jejich nárazníkovým státem, protože přes Ukrajinu vede tradiční pozemní cesta pro invazi do Ruska) bylo zasahování do těchto vztahů hroznou zahraniční politikou, protože Rusko, jaderná mocnost, by nakonec podniklo odvetné kroky.

Jakmile se nová vláda dostala k moci, začala se agresivně zaměřovat na etnické Rusy a zanedlouho armáda zaútočila na pohraniční oblasti s významným počtem ruského obyvatelstva. V té době jsem byl v Evropě a setkal jsem se s ruskými uprchlíky, kteří byli napadáni kvůli své etnické příslušnosti a poté posíláni z Ukrajiny pryč svými rodiči, kteří nechtěli, aby jejich děti „vzaly do ruky kalašnikov“, jakmile vypukne válka. Krátce poté vypukl ozbrojený konflikt, a přestože Rusko opakovaně angažovalo OSN, aby našla způsob, jak jej ukončit, konflikt zůstal relativně ignorován.

Jakmile se však Biden stal prezidentem, situace se rychle vyostřila a zanedlouho něco vyprovokovalo Rusko k invazi do země. Bylo navrženo mnoho teorií, které vysvětlují, co bylo touto provokací. Protože vlády vždy lžou, když jde o válku, nelze zjistit, co bylo tou provokací, pouze to, že provokace byla dostatečná k tomu, aby se Rusko rozhodlo, že musí vstoupit do války, o které vědělo, že bude nesmírně nákladná.

O ukrajinském konfliktu by se dalo říci mnoho věcí, ale zdůrazním jen několik bodů:

• Ukrajina se z něj bude vzpamatovávat ještě dlouhá léta, což si vyžádalo strašlivou daň. Ukrajinci přišli o život (na každé straně konfliktu jich zemřelo nejméně 100 000), velká část ukrajinské infrastruktury byla zničena, stres, který válka způsobila, způsobí na dlouhá léta velký nárůst smrtelných infarktů, mnoho lidí trvale ztratilo své domovy, protože je nyní okupují občané Ruska, a ekonomika bude ještě dlouho v nepořádku.
• Spojené státy (a Velká Británie) měly mnoho příležitostí válce zabránit a umožnit mírové dohody, které by válku ukončily, ale zdá se, že každou z nich zmařily. V této válce také došlo k rozpadu velitelské struktury USA, mnozí ve vládě jsou znechuceni tím, jak vedení Bílého domu válku vede, a není jasné, kdo vlastně ví, co američtí vojáci (kteří byli nasazeni bez povolení Kongresu) vlastně dělají.
• USA prodejem zbraní Ukrajině vydělaly spoustu peněz.
• Riziko jaderného konfliktu s Ruskem převažuje nad jakýmkoli myslitelným přínosem války s ním, stejně jako vnucování smrtící (nebo zneškodňující) a neúčinné vakcíny celé populaci. Ukazuje to, že systém je tak zkorumpovaný, že obvyklý zdravý rozum, který brání přijímání takových katastrofických rozhodnutí, prostě vyletěl oknem.

Jednou ze zajímavých věcí, kterou zjistíte na současné firemní struktuře, je to, že jak lidé stoupají k moci, jsou stále více odtrženi od lidských nákladů svých rozhodnutí (např. si uvědomte, kolik různých lidí ve společnosti Pfizer dalo zelenou něčemu, o čem bylo naprosto jasné, že ublíží mnoha lidem). Nejzajímavější na tomto jevu je, že mnozí z těchto lidí nejsou zlí jedinci a v osobním životě jim na ostatních skutečně záleží.

Obchodník se smrtí je vynikající film, v němž Nicholas Cage hraje současně roli masového vraha a obchodníka se zbraněmi i laskavého muže od rodiny. Jeho postava byla vytvořena podle Viktora Bouta, ruského obchodníka se zbraněmi, kterému se hovorově říkalo Obchodník se smrtí. Pro ilustraci lidských obětí jednoho z mnoha Boutových obchodů:

Byl hlavním dodavatelem zbraní a střeliva… do strašlivého konfliktu v západní Africe [Sierra Leone], v němž bylo zavražděno, znásilněno a zmrzačeno více než 1,2 milionu lidí.

Dalo to hodně práce, ale Spojené státy nakonec Bouta zatkly za zprostředkování obchodu se zbraněmi, které chtěl použít proti americkým jednotkám, a v roce 2010 byl za to odsouzen k 25 letům vězení.

V době, kdy byl Biden prezidentem, byla Brittney Grinerová (basketbalistka známá tím, že podporuje rozmanitost ve svém sportu) zatčena a odsouzena v Rusku za nelegální dovoz hašišového oleje (forma koncentrované marihuany) do země. Biden se po zralé úvaze rozhodl, že stojí za to ji vyměnit za Viktora Boutu.

Nyní bych se s vámi rád podělil o svou nejoblíbenější scénu z filmu Obchodník se smrtí (pokud jste film neviděli a máte to v plánu, trochu vám to zkazím). Tato kultovní scéna vyjadřuje mnoho z hlavních témat tohoto článku a doufám, že si najdete čas se na ni podívat.

Není to tak dávno, co se můj kamarád seznámil prostřednictvím své skupiny vrstevníků s někým, o kom si myslel, že je trochu intenzivní, ale jinak to byl úplně obyčejný člověk, se kterým by si dal pivo. V polovině rozhovoru se ho můj kamarád zeptal, co dělá za práci, a on mu nonšalantně odpověděl:

Znáte ten film* o obchodnících se zbraněmi? Jsem v něm jako ten velký chlap. Americká vláda potřebuje lidi, kteří pro ni převážejí zbraně, aby na nich nebyly její otisky prstů, a my jsme na Ukrajinu dostali zboží za víc než 100 milionů dolarů.
*Měl na mysli jiný film než Obchodník se smrtí

Mého přítele (stejně jako mě, když jsem ten příběh slyšel) na tom tak vyděsilo, že ten člověk neměl vůbec žádnou vinu za své činy (zamyslete se na chvíli nad tím, kolik úmrtí má jeho prodej přímo na svědomí), ale zároveň se upřímně staral o lidi kolem sebe.

Pokud se Vám překlady líbí, zvažte jejich podporu zasláním daru ZDE. Děkuji!

Když jsem se o tento příběh podělil s jedním kolegou, prohlásil, že představuje „banalitu zla„, což je termín, který vznikl po holokaustu a popisuje nacisty, kteří páchali strašlivé zločiny, ale neměli zlý úmysl, fanatismus ani sociopatii. Místo toho o svých činech ani nepřemýšleli a byli motivováni pouze touhou plnit rozkazy a zapadnout.

Od počátečního rozhovoru můj přítel na tohoto obchodníka se zbraněmi pravidelně narážel a při posledním setkání ho bez špetky viny informoval, že obchod na Ukrajině stále kvete.

Poznámka: po zveřejnění tohoto článku jsem obdržel komentář od čtenáře, o který jsem se chtěl podělit.

Překlad obrázku: Ah – ještě jednou děkuji – na začátku období lockdownů v roce 2020 dostal můj manžel (fyzik ve výzkumu a vývoji, který řídil společnost vyrábějící optická vlákna) dopis od Raytheonu, ve kterém byla jeho společnost označena za „zásadní“, a tak měl dopis otevřený na sedadle auta, aby se neobjevili nějací dotěrní policisté, kteří by vyšetřovali, proč je auto na parkovišti té firmy. Jeho firma uzavřela řadu smluv s různými armádou a velkými obrannými korporacemi.

Napětí na Tchaj-wanu

Protože mám na Tchaj-wanu přátele, znepokojilo mě nedávné posílení čínské armády a rozhodnutí Warrena Buffeta zbavit se tchajwanského polovodičového průmyslu. Když jsem se zeptal čínského přítele, který má dobré kontakty na čínské finanční trhy, zda existuje nějaká šance, že by Tchaj-wan mohl být napaden, odpověděl mi:

To se nyní v žádném případě nestane. Biden je *********** a jen toho využívá, aby měl způsob, jak donutit Tchaj-wan koupit spoustu našich zbraní.

„Štěstí“ tomu chtělo, že když začalo čínské cvičení kolem Tchaj-wanu, došlo k jednomu z největších úniků tajných amerických vojenských dokumentů v historii (a stále není vysvětleno, jak se k nim dostal ten, kdo k nim neměl mít přístup). Média se kupodivu rozhodla úniky zveřejnit a opakovaně (různými způsoby) citovat jednu věc, která byla o Tchaj-wanu odhalena:

Z tajných dokumentů, do nichž nahlédl deník Washington Post, vyplývá, že tchajwanští vojenští představitelé pochybují o tom, že jejich protivzdušná obrana dokáže „přesně odhalit odpálené rakety“ a že jen asi polovina letadel na ostrově je schopna účinně zasáhnout nepřítele.

Pokud vás to zajímá, je to hodně prodejů.

Znečištění životního prostředí

Jedním z opakovaně pozorovaných smutných faktů o lidech je, že kdykoli existuje společný zdroj, každý jej využívá ve svůj prospěch, dokud se nestane nepoužitelným pro všechny. Protože navíc neberou v úvahu mnohem větší náklady, které za toto využívání musí nést všichni (ne nepodobně jako jedinci zmínění v předchozí části), dojde toto chování až k tomu, že se místní prostředí stane nefunkčním a někdy dokonce neobyvatelným.

Tato dynamika je známá jako tragédie společného a nevyhnutelně nakonec způsobí takové škody, že veřejnost je inspirována k tomu, aby s tím něco udělala. V současnosti je jedním z nejlepších příkladů epidemie mikroplastů:

V oceánech každoročně končí nejméně 14 milionů tun plastů a plasty tvoří 80 % veškerého mořského odpadu, který se nachází od povrchových vod až po hlubokomořské sedimenty.

Mořské druhy požírají plastový odpad nebo se do něj zamotávají, což způsobuje vážná zranění a smrt.

Znečištění plastem ohrožuje mořské ekosystémy, bezpečnost a kvalitu potravin, lidské zdraví a pobřežní turistiku.

Vzhledem k tomu, že za vhazování plastů do oceánu nejsou žádné sankce, často končí právě tam. Stejně tak lidé v současné době přijímají přibližně 5 gramů nebo 50 000 kusů mikroplastů ročně, což není zdraví prospěšné. Nicméně zatímco předchozí věci jsou otřesné, podstatnějším problémem je, že znečištění plastem má reálnou šanci zhroutit oceánské ekosystémy, na nichž je závislý veškerý život na této planetě (včetně lidí).

Nejčastějšími zdroji, které znečišťovatelé ničí, jsou ovzduší nebo voda. Lidé si obvykle neuvědomují důsledky tohoto jednání, dokud se přímo nesetkají se zničením své komunity (v té chvíli ekonomické náklady pro všechny značně převyšují jakýkoli zisk dosažený omezením základních opatření pro kontrolu znečištění). Nejlépe to ukázalo nedávné vykolejení vlaku a „řízený“ výbuch ve východní Palestině v Ohiu, kvůli němuž se v oblasti nedá žít a zahynulo mnoho volně žijících živočichů, ale který většina obyvatel včetně samozvaných ekologických aktivistů z velké části ignoruje.

Tato situace je do jisté míry analogická tomu, co jsem pozoroval během svého života při zdravotních úrazech. Lidé o nich nepřemýšlejí (a často je aktivně odmítají), dokud nejsou postiženi oni sami nebo nejbližší členové rodiny. Jakmile se jich však dotkne osobně, začnou být zmateni, jak mohou být všichni, včetně těch, kteří se hlásí k důležitosti lékařských práv (např. ochrana pacientů před mikroagresí, zpřístupnění zdravotní péče všem), tak slepí k nebezpečí tohoto léku, který ovlivňuje život. V tomto světle považuji extrémní škody, které vakcíny COVID-19 všude způsobily, za jednu významnou pozitivní stránku – tentokrát způsobily takový debakl, že není možné jejich poškození zamést pod koberec.

Když se podíváte na každý případ, kdy nějaká společnost zničila ovzduší nebo vodu ve svém okolí (v Americe je tolik tragických případů, že ani nevím, kde začít), opakovaně vidíte, že znečišťovatelé používají velmi známý návod:

• Udělají vše, co je v jejich silách, aby zabránili vyšetřování tohoto tématu tím, že budou popírat existenci jakéhokoli problému.
• Zavedou iniciativy, kterými budou tvrdit, že jsou ochránci  životního prostředí.
• Zaplatí vědce a neziskové skupiny, aby tvrdili, že k žádným škodám nedochází nebo že znečišťovatel není zodpovědný za ničení, které všichni vidí.
• Udělají vše, co je v jejich silách, aby zaseli pochybnosti o vědeckých poznatcích v této oblasti (např. tím, že využijí své vědce jako autory falešných článků).
• Často přímo útočí a pronásledují každého, kdo kritizuje jejich znečišťování.

Vzhledem k tomu, jak je systém zkorumpovaný, je často velmi náročné proti němu vyhrát. Měl jsem například dobrého přítele, který byl právníkem v jedné z nejlepších firem zabývajících se soudními spory v oblasti životního prostředí a podařilo se mu dosáhnout několika monumentálních vítězství proti znečišťovatelům ovzduší a vody. Nicméně nakonec byl z tohoto procesu tak znechucený, že se rozhodl přejít do úplně jiného oboru, kde cítil, že může lidem pomoci mnohem více.

Z tohoto důvodu si nesmírně vážím dřívější práce, kterou Robert F. Kennedy, mladší vykonal pro znečišťovatele ovzduší a vody, protože se mu podařilo dosáhnout významných vítězství v ochraně našeho ovzduší a vody. Je to nesmírně obtížné vzhledem k tomu, jak jsou v současnosti zkorumpované naše regulační orgány – vyžaduje to hodně odvahy a inteligence, aby se to podařilo.

Greenwashing

(Pozn. překl.: greenwashing je záměrné klamání spotřebitele o ekologické prospěšnosti produktu, služby či celé firmy, zdroj)

Jednou ze smutných věcí na firemní kriminalitě je, že bez ohledu na to, jak moc se chováte špatně, dobrá kampaň pro styk s veřejností obvykle dokáže přimět veřejnost, aby vám odpustila, co děláte, a umožnila pokračovat v podnikání jako obvykle. Z tohoto důvodu se většina znečišťovatelů rozhodne znečišťovat, protože náklady na vztahy s veřejností (a právní náklady) na nápravu následků jejich nesprávného chování jsou obvykle mnohem nižší než náklady, které by je stálo zvýšení výrobních nákladů a neznečišťování vůbec.

Kdysi si aktivisté všimli, že znečišťovatelé připraví nějakou symbolickou ekologickou iniciativu a dělají velkou vědu o tom, že jsou pozoruhodnými ochránci životního prostředí. Veřejnost jim na to vždy nějak skočila a jejich pokračující znečišťování zcela ignorovala. Nakonec se tomu začalo říkat greenwashing, což je slovní hříčka s tím, že korporace vybílí své zločiny.

V posledním desetiletí jsem si všiml, že existuje varianta této strategie, kdy se korporace, která dělá spoustu špatných věcí (např. Nike, která obvykle používá kruté sweatshopy v zámoří k výrobě svých produktů), snaží propagovat nějakou symbolickou sociální spravedlnost a zároveň propaguje aktuální téma rozmanitosti. Protože to dělají, spousta mladých liberálů považuje tuto korporaci za podporovatele sociální spravedlnosti a je hrdá na to, že se k jejich značce hlásí. Zároveň ignorují všechna porušování lidských práv, na kterých se společnost podílí. Kromě společnosti Nike se například zamyslete nad tím, jak jsou vyráběny produkty společnosti Apple a do jaké míry společnost Apple umožnila Číně porušovat lidská práva svých občanů.

Nikdy jsem pro to neslyšel žádný termín, takže to nazývám vymýváním sociální spravedlnosti, a je pro mě smutné sledovat, jak dobře se to zmocnilo současné generace, která by byla aktivisty, kteří se postavili proti dravému globálnímu kapitalismu. Mnozí z vás si například možná vzpomenou na násilné protesty proti Světové obchodní organizaci v Seattlu v roce 1999. Něco podobného jsme tu neměli už celá desetiletí.

Bohužel to, co bylo provedeno v rámci vymývání sociální spravedlnosti, bledne ve srovnání s greenwashingem, který byl proveden v posledních několika desetiletích.

Globální oteplování

Jednou z věcí, které jsem dělal bokem, byla spolupráce s ekologickými aktivisty a vědci, kteří bojovali proti znečištění ovzduší a vody, a jejich podpora. Když jsem to dělal, začalo se řešit globální oteplování. Kdybych to neviděl na vlastní oči, nikdy bych tomu neuvěřil; viděl jsem, jak se všichni lidé, s nimiž jsem pracoval a kteří se předtím upřímně starali o legitimní zdroje znečištění životního prostředí (např. kyselé deště), začali fixovat na oxid uhličitý (neškodný plyn), zatímco starost o téměř všechny ostatní znečišťující látky byla vyhozena z okna.

Ještě smutnější je, že jsem brzy poté viděl, jak se nechali nachytat na marketingovou reklamu na první Prius (jezděte hybridem, abyste bojovali proti globálnímu oteplování). Horlivě začali veškerý svůj aktivismus zaměřovat na prodej produktu Toyoty. Jakmile jsem viděl, že se to rozjelo, rychle jsem si to ověřil a zjistil jsem toto:

Například nikl pro baterii [Prius] se těží v Sudbury v Ontariu a taví se v nedalekém Nickel Centre severně od mohutného Georgianského zálivu v provincii.

Mraky skleníkových plynů vznikající při tavení, rafinaci, výrobě a přepravě nebyly jedinou věcí, která znepokojovala zelené aktivisty. Dýmovnice vysoká 1 250 metrů, která chrlila obrovské chuchvalce oxidu siřičitého z dolu a hutě v Sudbury, zanechala v okolí velký kus země, který vypadá jako surrealistický výjev z hlubin pekla.

Po obvodu oblasti stojí kostry stromů a keřů jako přízrační strážci, kteří střeží rozlehlou pustinu. Astronauti při výcviku pro NASA se na předměstském území Sudbury cvičili v jízdě měsíčními vozítky, protože je považováno za kopii měsíční krajiny.

David Martin, energetický koordinátor Greenpeace v Kanadě, řekl londýnskému deníku Daily Mail: „Kyselé deště v okolí Sudbury byly tak silné, že zničily všechny rostliny a půda se sesunula ze svahu.“

Snažil jsem se svým kolegům aktivistům vysvětlit, že propagace těchto aut možná není nejlepší nápad a že bychom se měli raději zaměřit na propagaci bionafty, protože je uhlíkově neutrální (zatímco Priusy nikoli), cenově dostupná pro každého (stačí mít kompatibilní ojetou naftu) a nevyžaduje neuvěřitelně ekologicky destruktivní baterie. Ačkoli jsem se snažil být diplomatický, jak jste asi uhodli, byl jsem ze skupiny vyhozen.

Dvě z běžných strategií, které škodlivý průmysl používá k udržení svých výrobků na trhu, jsou:

• Vytyčte nejasný a nedosažitelný cíl, který opraví v „budoucnosti“, aby lidé odpustili současné problémy s jejich produktem.

• Přimějte lidi, aby se soustředili na něco, co nemá nic společného s nekalými praktikami v tomto odvětví, aby byly tyto nekalé praktiky ignorovány.

Když jsem sledoval, jak se odehrává drama s Priusem, říkal jsem si: „Ale ne… ale ne… chtějí toho využít k tomu, aby se z ekologického hnutí stala banda lidí, kteří si stěžují na globální oteplování, a dali průmyslu volnou ruku ve všem ostatním?“.

Pak jsem se začal zabývat globálním oteplováním a uvědomil jsem si tři důležité věci:

1. Nikdo neměl zájem dělat věci, o kterých jsem si myslel, že by nejpříměji snížily množství oxidu uhličitého a byly snadno proveditelné (např. zavést ekonomické tarify, které by zabránily odlesňování Amazonie metodou kácení a vypalování).
2. Neexistuje žádný pádný důkaz, který by spojoval množství oxidu uhličitého (který v současnosti tvoří 0,04 % atmosféry) s teplotami v atmosféře.
3. V médiích se objevilo nespočet mylných modelů, jak by mohlo dojít ke klimatické apokalypse. Všechny se nenaplnily – věděli jste například, že v 70. letech 20. století všichni šíleli z nadcházející katastrofy globálního ochlazení? Zajímavé na těchto modelech je, že pro své předpovědi neměly žádný objektivní podklad a žádný establishmentový zdroj je nikdy nekritizoval, jakmile se jejich předpovězený výsledek žalostně nedostavil.

Poněkud podobně se na zavedení lockdownů, které jsme viděli po celém světě, podílel britský epidemiolog Neil Furgeson svými katastrofickými předpověďmi v souvislosti s COVIDem-19. Přestože po desetiletí opakovaně extrémně nadhodnocoval závažnost předchozích infekčních onemocnění a jeho model COVID-19 nedával smysl, nebyl nikdy zpochybněn ani aktualizován, jakmile byly k dispozici údaje zpochybňující jeho základní předpoklady.

Abyste si udělali představu o tom, jak nepřesné byly:

Myslím, že Ferguson ani nevěřil svému modelu (tomu z Imperial College), protože během přísných lockdownů, za jejichž zavedení v Anglii byl zodpovědný, byl přistižen, jak je porušuje, aby se mohl setkat se svou milenkou. To je poněkud analogické lidem, jako je Obama, kteří kázali o nebezpečí klimatických změn a stoupající hladiny moří, nicméně se rozhodli koupit nemovitosti u oceánu na Havaji (dokonce si vymohl kontroverzní výjimku ze zákonů na ochranu životního prostředí, které mají chránit havajské pláže). Podobně lidé často poukazují na to, že světová elita často využívá soukromá letadla k návštěvám konferencí o klimatu.

Vzhledem k tomu, jak chybné byly modely globálního oteplování, se samozřejmě nikdy nestaly realitou. Například katastrofické předpovědi tání ve filmu Al Gora Nepříjemná pravda z roku 2006 se nikdy nenaplnily (i když pomohly Gorovi, jehož majetek se nyní odhaduje na 330 milionů dolarů). To zase vedlo k vytvoření mnoha memů, jako je tento:

Překlad obrázku: „Mezitím někde na severním polárním kruhu… Al Gore udržuje svůj sen naživu”

Tento meme mě fascinuje, protože téměř dokonale vystihuje scénu z nedávného Fauciho dokumentu pro PBS. On a starosta Washingtonu D.C. chodí od dveří ke dveřím a snaží se využít své autority k přesvědčení černošské čtvrti, aby se nechala očkovat, a to podle logiky, že tato chudá komunita prostě potřebuje být poctěna jejich velkorysou přítomností (a záměrnými lžemi o vakcíně), aby se konečně nechala očkovat. Celé to bylo tak komické sledovat, že se to stalo běžícím vtipem po celé zemi, zejména díky tomu, že jeden z obyvatel zpochybnil schopnost vakcíny zabránit nákaze nebo přenosu viru a přímo Fauciho označil za nepoctivce.

Závěr

Nyní, když jsme se podívali na běžné vzorce pozorované v dravých průmyslových odvětvích, která upřednostňují zisk před lidským životem, musíme prozkoumat, jak se stejný postup projevuje v souvislosti se změnou klimatu. Ve druhé části tohoto seriálu prozkoumáme, že korupce a touha po kontrole, která je ústředním prvkem války proti COVIDu-19, byla použita i ve válce proti změně klimatu. Pro „klimatickou krizi“ existuje řada řešení, ale stejně jako mnoho léčebných postupů proti COVIDu-19 byla záměrně potlačena, aby mohlo dojít k co největšímu zisku.

Překlad: David Formánek