Jen několik dní poté, co portugalský soud rozhodnul, že PCR testy jsou nespolehlivé, a že je nezákonné posílat lidi do karantény jen na základě PCR testu, v New England Journal of Medicine vyšla nová studie, která odhaluje, že není absolutně žádná spojitost mezi lockdowny a nižší mírou šíření koronaviru – ve skutečnosti ani lockdown ve vojenském stylu nedokáže zastavit šíření koronaviru.

New England Journal of Medicine zveřejnil studii, která se zabývá podstatou lockdownů. Otázka vždy byla, jestli a do jaké míry je lockdown, nehledě na jeho extrémnost, schopný potlačit šíření viru. Pokud by byl, lze tvrdit, že aspoň lockdowny, navzdory svým astronomickým společenským a ekonomickým důsledkům, něčeho dosahují. Pokud by nebyl, světové národy podnikly katastrofický experiment, který zničil miliardy životů a veškerá očekávání o existenci lidských práv a svobod, bez žádného přínosu.

Americký institut pro ekonomický výzkum (AIER) dlouho upozorňoval na studie, které prokazují, že lockdowny nemají žádný přínos v omezení šíření viru. Dokonce už v dubnu významný datový vědec uvedl, že tento virus se během 70 dní po první vlně infekce stává endemickým, nehledě na nařízení. Největší globální studie lockdownů v porovnání s úmrtími, která vyšla v The Lancet, nezjistila žádnou spojitost mezi striktními nařízeními a úmrtími na milion obyvatel.

Další testování by se mohlo zdát nadbytečné, ale vlády po celém světě z nějakého důvodu jsou stále v domnění, že mohou ovlivnit šíření virus řadou „nefarmaceutických zásahů” jako je povinné nošení roušek, nucené rozdělení lidí, nařízení zůstat doma, zákaz shromažďování, uzavírání podniků a škol, a extrémní omezení cestování. Nic takového se za celou lidskou historii na takové úrovni neodehrálo, tudíž by si lidé mohli myslet, že politici a ti, co rozhodují o těchto věcech, mají nějaké důkazy, že tato opatření něčeho dosáhnou.

Studie, kterou provedla Icahn School of Medicine v Mount Sinai ve spolupráci s Naval Medical Research Center, měla za cíl testovat lockdowny společně s testováním a izolací. V květnu 2020 dostalo 3143 nových rekrutů mezi mariňáky v námořnictvu možnost se účastnit studie častého testování v extrémní karanténě. Studie byla nazvaná CHARM. Z dotázaných rekrutů celkem 1848 mladých lidí souhlasilo s tím, být pokusnými králíky v tomto experimentu, který zahrnoval „týdenní qPCR testy a odběry krve pro zjištění protilátky IgG.” Kromě toho dobrovolníci studie, kteří testovali pozitivně „v den nástupu (den 0) nebo 7 či 14. den, byli odděleni od svých spolubydlících a byli umístěni do izolace.”

Co rekrutové museli udělat? Studie vysvětluje, jak uvidíte, že čelili mnohem striktnějšímu režimu, než který byl zaveden mezi občany na většině místech. Všichni rekruti, i ti, co nebyli součástí skupiny CHARM, dělali následující.

Všichni rekruti nosili látkové roušky s dvojí vrstvou po celou dobu, co byli uvnitř a venku, kromě doby, kdy spali nebo jedli; dodržovali rozestupy alespoň 2 metrů; nemohli odejít z areálu kampusu; neměli přístup k osobní elektronice a ostatním předmětům, které mohou přispívat k přenosu z povrchů; a pravidelně si umývali dlaně. Spali v pokojích se dvěmi lůžky, jedli ve společné jídelně, a používali sdílené koupelny.

Všichni rekruti si denně uklízeli pokoje, dezinfikovali koupelny po každém použití pomocí antibakteriálních utěrek, a jedli v jídelně, která se dezinfikovala pokaždé, co každá četa dojedla. Většina instrukcí a cvičení se prováděla venku. Veškerý pohyb rekrutů byl pod dohledem, a byl implementován jednosměrný pohyb, s určenými vstupy a výstupu z budovy k minimalizování kontaktu mezi osobami. Všichni rekruti, nehledě na účast ve studii, podstupovali denní kontrolu teploty a příznaků. Šest instruktorů, kteří byli přiděleni ke každé četě, pracovali v osmi hodinových směnách a dohlíželi na dodržování karanténních opatření. Pokud rekruti nahlásili jakékoliv známky nebo příznaky odpovídající Covidu-19, podstoupili rychlý qPCR test na SARS-CoV-2, a byli umístěni do izolace, kde čekali na výsledek testu.

Instruktoři byli také omezeni na areál kampusu, měli nařízeno nosit roušky, dostávali předem připravená jídla, a podstupovali každodenní kontrolu teploty a příznaků. Instruktoři, kteří byli přiděleni k četě, kde se objevil pozitivní případ, podstoupili rychlý qPCR test na SARS-CoV-2, a pokud byl výsledek pozitivní, instruktor byl odvolán z funkce. Rekruti a instruktoři měli zakázáno komunikovat s ostatními zaměstnanci kampusu, jako správci a pracovníky v jídelně. Poté, co každá třída dokončila karanténu, provedlo se hloubkové čištění a dezinfekce povrchů v koupelnách, sprchách, ložnicích a chodbách na kolejích, a koleje zůstaly neobydlené alespoň 72 hodin před znovu obsazením.

Trénink mariňáků v námořnictvu má tu pověst, že je velmi tvrdý, ale tohle ho dostává ještě na další úroveň. Tohle je také prostředí, kde ti, co jsou ve vedoucí pozici, si nedělají žádné servítky. Bezpochyby tam měli téměř 100% poslušnost v porovnání s například typickým vysokoškolským kampusem.

Jaké byly výsledky studie? Virus se i tak šířil, i když 90 % těch, kteří testovali pozitivně, byli bez příznaků. Kupodivu 2 % CHARM rekrutů i tak dostali virus, i když všichni kromě jednoho zůstali bez příznaků. „Naše studie ukazuje, že ve skupině převážně mladých mužů, vojenských rekrutů, zhruba 2 % z nich byly pozitivní na SARS-CoV-2, jak zjistily qPCR testy, během dvoutýdenní striktní karantény.”

Jak tyto výsledky vypadají v porovnání s kontrolní skupinou, která se netestovala a nebyla v izolaci v případě pozitivního případu?

Podívejte se na tuto tabulku ze studie:

To ukazuje, že i ti, co se neúčastnili experimentu, v trochu menší míře chytili virus než ti, kteří podstoupili extrémní režim. Naopak extrémní zavádění nefarmaceutických zásahů s častějším testováním a izolací bylo spojené s větší mírou nákazy.

Jsem vděčný Donu Woltovi, který mě upozornil na tuto studii, která, co zatím vím, nesklidila téměř žádnou pozornost od médií, navzdory tomu, že byla publikována 11. listopadu 2020 v New England Journal of Medicine.

Zde jsou čtyři titulky z médií o této studii, které naprosto nepochopily, o co jde:

• CNN: „Spousta vojenských případů Covidu-19 je bezpříznakových, studie ukazuje.”
• SciTech Daily: „Bezpříznakový přenos Covidu-19 odhalen skrze studii 2000 rekrutů námořnictva”
• ABC: „Rozsáhlá studie námořní pěchoty poukazuje na limity kontroly příznaků Covidu-19”
• US Navy: „Výsledky studie Covidu-19 u námořní pěchoty publikovány v New England Journal of Medicine”

Žádné národní mediální zprávy, které jsem našel, nezdůrazňovaly to nejdůležitější zjištění ze všech: extrémní karanténa s častým testováním a izolací mezi vojenskými rekruty nijak nepomohlo k zastavení šíření viru.

Tato studie je kvůli sociální struktuře řízení velmi důležitá. Je jedna věc, pozorovat žádný efekt národních lockdownů. Je řada proměnných, na které by se lidé mohli odvolávat: demografické údaje, populační hustota, jíž existující imunita, míra poslušnosti, atd. Ale v této studii vojáků máte téměř stejnorodou skupinu založenou na věku, zdraví a hustotě žití. A i tady máte potvrzené to, co spousta dalších studií potvrdila: lockdowny jsou zbytečné a destruktivní. Nemají žádný vliv na omezení šíření nemoci. Ničí lidské svobody a mají obrovské náklady, tak jako 5,53 milionů let ztraceného života jen z uzavření škol.

Ti, co prosazují lockdowny, nám opakovaně říkají, abychom věnovali pozornost vědě. To je přesně to, co děláme. Když výsledky odporují jejich přesvědčení a nutkání si udržet kontrolu, předstírají, že ty studie neexistují, a pokračují se svými děsivými plány ochromit veškeré sociální fungování v přítomnosti viru. Lockdowny nejsou vědou. Nikdy nebyly. Jsou experimentem v sociálním/politickém řízení shora dolů, který nemá žádnou obdobu co se týče dopadu na život a svobodu.

Překlad: David Formánek

ZDROJ