Originál článku publikován ZDE: 28. července 2024

Autor: James Corbett

Začátkem tohoto roku jsem psal o „TAJNÉM poselství globalistů!“.

Pokud jste si tento článek přečetli, vězte, že „tajné“ poselství se ukázalo být pozoruhodně otevřené a šokujícím způsobem upřímné: „Na světě je příliš mnoho zbytečných darmožroutů a je čas se jich zbavit!“ (SPOILER: Podle globalistů jste právě takovým „zbytečným darmožroutem“.)

O plánu technokratů na globální depopulaci už tedy víme. A co jejich politický akční plán? Jak tito nepřátelé lidstva navrhují uspořádat světové politiky, když nás posílají na jatka?

Jak se ukázalo, ani tento plán není žádným velkým tajemstvím! Ve skutečnosti o něm jeho tvůrci hojně a otevřeně psali a mluvili. Chcete o něm slyšet? Pojďme se na to podívat.

Cecil Rhodes

Pokud jste se dívali na dokument Spiknutí z první světové války, víte, že Cecil Rhodes není jen Rothschildem financovaný těžební monopolista, který pomáhal rozdmýchat búrskou válku (i když tím rozhodně je!). Budete také vědět, že Rhodes založil tajnou společnost po vzoru jezuitů s cílem vytvořit jednu světovou vládu, které by vládly „anglicky mluvící rasy“.

Jak hrozné je pomyšlení, že kdybychom neztratili Ameriku, nebo kdybychom se i nyní mohli dohodnout se současnými členy Shromáždění Spojených států a naší Sněmovny, je mír na světě zajištěn na věčné časy! Mohli bychom mít váš federální parlament pět let ve Washingtonu a pět let v Londýně. Jediné, co je proveditelné k uskutečnění této myšlenky, je tajná (společnost), která postupně pohlcuje bohatství světa, jež má být věnováno takovému cíli.

ZDROJ: Poslední vůle a závěť Cecila Johna Rhodese (1902)

Ano, nejenže jeden z nejbohatších mužů světa založil tajný spolek s cílem vytvořit světovou vládu, ale o tomto plánu dokonce informoval deník The New York Times (samozřejmě až několik let po jeho vzniku).

To, že takový „tajný“ plán globální vlády může být tak veřejně zdokumentován, a přesto je stále naprosté většině veřejnosti zcela neznámý, je překvapivé pouze tehdy, pokud nevíte o mnoha a mnoha podobných přiznáních, která globalisté vytiskli černé na bílém, aby je viděl celý svět.

H. G. Wells

Pamatujeme si ho jako „toho sci-fi spisovatele“, který napsal Válku světů. Ale jeho kumpáni z globalistické smetánky si H. G. Wellse pamatují spíše kvůli jeho politickým spisům.

Přesně tak, od Otevřeného spiknutí po Nový světový řád byl Wells plodným autorem protitechnokratických blábolů propagujících globální vládu. Dokonce se podílel na návrhu Deklarace lidských práv Organizace spojených národů z roku 1948 – víte, toho dokumentu, který obsahuje spoustu příjemných frází o všech těch úžasných právech a svobodách, v něž OSN věří… tedy dokud se nedostanete k článku 29 a nezjistíte, že tato práva a svobody platí pouze tehdy, pokud podporujete „cíle a zásady“ OSN. Jo, ta Deklarace lidských práv.

Co říkal H. G. Wells o tom, jak vznikne technokratický superstát?

Dokud je mír, může být třída schopných lidí mírněna, oklešťována a kontrolována a zdánlivý současný řád může stále vzkvétat v rukou té druhé třídy lidí, která se zabývá zdánlivostí věcí. Ale jako nějaký přesycený roztok vykrystalizuje pouhým zatřesením kádinky, tak musí nový řád lidí vstoupit do viditelně organizované existence prostřednictvím otřesů války. Šarlatáni mohou uniknout všemu kromě války, ale ke kantýně a násilí národnosti, k udržující síle mezinárodního nepřátelství jsou bezohledně nuceni přilnout, a to, co je nyní jejich hlavní oporou, se nakonec musí stát jejich zkázou. A tak z toho vyvozuji, že ať už násilně jako revoluce, nebo tiše a pomalu, musí tento šedý zmatek, jímž je demokracie, nevyhnutelně přejít na základě vlastních podmínek, jako přechází soumrak, jako přechází zárodečný zmatek tvora z kokonu, do vyššího stadia, do vyššího organismu, do světového státu příštích let.

ZDROJ: G. Wells (1902): Anticipations of the Reaction of Mechanical and Scientific Progress upon Human Life and Thought (Předpovědi reakce mechanického a vědeckého pokroku na lidský život a myšlení)

Globální vláda, která vznikne v důsledku kataklyzmatické války nebo jiného revolučního procesu? To zní správně.

A jak se tato vše ovládající světová vláda – kterou dále nazývá „Novou republikou“ – vypořádá s „podřadnými rasami“? Co udělá se Židy, „tmavými Velšany“, „Skoty“ a všemi „hnědými, špinavě bílými a žlutými lidmi“, kteří podle Wellsova odhadu „nevyhovují novým potřebám efektivity“, jež tento technokratický superstát vyžaduje?

Svět je svět, ne charitativní instituce, a já to beru tak, že budou muset odejít. Celá podstata a smysl světa podle mého názoru spočívá v tom, že budou muset odejít. Nakolik se jim nepodaří rozvinout rozumné, energické a výrazné osobnosti pro velký svět budoucnosti, natolik je jejich údělem vymřít a zmizet.

Jinými slovy, Wellsova proklamovaná globální vláda zhodnotí zásluhy a nedostatky každého občana a rozhodne, zda je hoden života. Pokud ho světoví technokraté shledají „nehodným života“, občan zemře.

CORD MEYER, JR.

Historie ho zná jako agenta CIA, jehož manželka spala s JFK.

Členové Corbettova Reportu ho znají jako muže, kterého E. Howard Hunt označil za jednu z klíčových postav atentátu na JFK.

V roce 1948 ho čtenáři znali jako prezidenta společnosti United World Federalists, Inc. – nebo, jak ho památně nazval časopis Life, „mistra v prodeji světové vlády“.

Ano, ve čtyřicátých letech minulého století bylo v pořádku nosit svůj globalismus na rukávu a Sjednocení světoví federalisté to přesně dělali. Tito „světoví federalisté“ (alias globalisté) otevřeně prosazovali program, který zahrnoval „světovou federální vládu, reformu OSN, legislativní rezoluce a dodatky k americké ústavě ve prospěch světové federální vlády. „

Stejně jako se organizace nestyděla propagovat sama sebe, neostýchal se ani její prezident oznámit své záměry. Ve své knize Mír, nebo anarchie z roku 1947 („Proč ne obojí?“ ptám se v závorce) Meyer nastínil své přesvědčení, že světová vláda je nezbytným řešením „problému“ anarchie mezi národy. Tvrdil, že:

Institucí, která je v konečném důsledku zodpovědná za dvě světové války během jedné generace a rostoucí nebezpečí třetí, je suverénní národní stát. Na území národních států je již dlouho známa nutnost existence vládních institucí. Hranice států vymezují samostatné právní řády a občané každého z nich musí nalézt uspokojení svých křivd a ochranu svých práv pokojnou cestou prostřednictvím zákonů, soudů a policie příslušných vlád. Vztah mezi těmi, kdo žijí uvnitř hranic národa, je vztahem vzájemné podřízenosti donucovacímu právu. Mezi národy však není uznána potřeba vymahatelného práva, jehož prostřednictvím by se spory řešily mírovou cestou.

ZDROJ: Cord Meyer, Jr.: Mír nebo anarchie.

Na jiném místě knihy Meyer odhaluje skutečnou hnací sílu globalistů: vytvoření jediného sídla moci, které bude moci soudit každý jednotlivý národní stát. „Jeden prsten bude vládnout všem“, jak se říká.

Ale ve své autobiografii z roku 1980, Tváří v tvář realitě: Od světového federalismu k CIA, Meyer prozrazuje, že se myšlenky světového federalismu vzdal, protože ti podlí Sověti z nepochopitelných důvodů trvali na tom, že jde o trik, kterým chce Amerika prosadit svou hegemonii nad zbytkem světa. Poté, co byl jeho sen zmařen, padl do náruče CIA, kde trávil čas vedením operace Mockingbird a mlácením amerického prezidenta za bílého dne.

Když se vrátíme k profilu v časopise Life z roku 1948, uvádí se v něm, že „pokud se nepodaří dosáhnout světové vlády do roku 1951, Meyer žertem uvažuje o tom, že vezme svou ženu a dva syny do Afriky a začne nový život mezi Pygmeji“. Pro ty, které to zajímá: ve skutečnosti nezačal nový život mezi Pygmeji, jak slíbil.

JAMES P. WARBURG

Podívejme se, co nám bankéři řeknou o světové vládě, ano?

Pokud jste viděli film Století zotročení: Dějiny Federální rezervní banky, pak si jistě vzpomenete, že jedním z hlavních strůjců spiknutí na ostrově Jekyll, které stálo u zrodu Federálního rezervního systému, byl Paul Warburg, dědic bankovní dynastie Warburgů a zeť Solomona Loeba ze slavné newyorské investiční společnosti Kuhn, Loeb & Company.

Warburgův syn James Warburg se stal vlivným bankéřem, a tak naplnil otcovu štafetu. Ve 30. a 40. letech 20. století působil jako prezident International Manhattan Company, prezident International Acceptance Bank a místopředseda představenstva Bank of the Manhattan Company. Působil také jako finanční poradce prezidenta Franklina D. Roosevelta, stal se zástupcem ředitele Úřadu pro válečné informace, propagandistické složky americké vlády během druhé světové války, a byl významným členem Rady pro zahraniční vztahy.

Když James Warburg v roce 1950 předstoupil před podvýbor Senátu Spojených států pro revizi Charty OSN jako „jednotlivec“, členové tohoto podvýboru dobře věděli, že ve skutečnosti mluví za bankstery.

Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním na jejich tvorbu níže kartou (ocením měsíční podporu) nebo ZDE na bankovní účet. Děkuji! (ps: Po kliknutí na tlačítko „Přispět” budete přesměrování na platební bránu)

Ukázalo se, že podvýbor vyšetřoval dílo Corda Meyera a jeho světových federalistů: příval rezolucí Kongresu, které měly zefektivnit Organizaci spojených národů a učinit z ní efektivnější nástroj světové vlády.

A co jim Warburg řekl?

Posledních 15 let svého života jsem věnoval téměř výhradně studiu problematiky světového míru a zejména vztahu Spojených států k těmto problémům. Tato studia mě před deseti lety přivedla k závěru, že velkou otázkou naší doby není, zda lze dosáhnout jednoho světa, ale zda lze jednoho světa dosáhnout mírovými prostředky.

Budeme mít světovou vládu, ať se nám to líbí, nebo ne. Otázkou je pouze to, zda bude světové vlády dosaženo souhlasem, nebo dobytím.

ZDROJ: James Warburg před podvýborem pro revizi Charty OSN

A aby nedošlo k nedorozumění ohledně toho, co Warburg těmito poznámkami myslel:

Myslím, že zásadní věcí, kterou bychom měli učinit, je deklarovat naši ochotu podílet se na nějaké světové organizaci, která by byla schopna přijímat, spravovat, vykládat a prosazovat světové právo, ať už ji nazvete federací, vládou nebo světovým řádem, myslím, že na tom nezáleží.

To, že významný bankéř podporuje světovou vládu, nepřekvapí nikoho, kdo studoval historii bankovnictví. Bankéři již dlouho ovládají vlády po celém světě, takže dává smysl, že vrcholem jejich pyramidy finanční moci bude globální vláda, kterou by mohli ovládat podobným způsobem.

To, že bankéř jako Warburg tak otevřeně hovoří o svých záměrech, překvapuje jen ty, kteří si myslí, že snaha o světovládu je nějakým tajným spiknutím.

PAUL EHRLICH

Vzpomínáte si na Paula Ehrlicha? Víte, toho prolhaného malthusiánského strašáka, jehož každá předpověď o přelidnění, které způsobí blížící se kolaps civilizace, se opakovaně ukázala jako zcela mylná?

K překvapení všech Ehrlich také věří v nutnost světové vlády. Trvá na tom, že jedině nějaký nadnárodní „planetární režim“ nás může ochránit před zhoubným vlivem přelidnění.

A jak přesně by nás světová vláda mohla zachránit před jeho vymyšleným strašákem přelidnění? Erhlich to černé na bílém popsal ve své knize Ekoscience z roku 1977, jejímž spoluautorem byla jeho žena Anne a budoucí Obamův „vědecký car“ John Holdren.

Pokud by se podařilo vytvořit mořské právo, mohlo by sloužit jako vzor pro budoucí právo atmosféry, které by upravovalo využívání vzdušného prostoru, monitorovalo změny klimatu a kontrolovalo znečištění atmosféry. Možná by se tyto agentury v kombinaci s UNEP a populačními agenturami OSN mohly nakonec vyvinout v Planetární režim – jakousi mezinárodní superagenturu pro obyvatelstvo, zdroje a životní prostředí. Takový komplexní planetární režim by mohl řídit rozvoj, správu, ochranu a distribuci všech přírodních zdrojů, obnovitelných i neobnovitelných, přinejmenším pokud existují mezinárodní důsledky. Režim by tak mohl mít pravomoc kontrolovat znečištění nejen atmosféry a oceánů, ale také sladkovodních útvarů, jako jsou řeky a jezera, které překračují mezinárodní hranice nebo které se vypouštějí do oceánů. Režim by také mohl být logickou ústřední agenturou pro regulaci veškerého mezinárodního obchodu, možná včetně pomoci z rozvinutých zemí nejméně rozvinutým zemím a včetně všech potravin na mezinárodním trhu.

Planetárnímu režimu by mohla být svěřena odpovědnost za stanovení optimálního počtu obyvatel světa a jednotlivých regionů a za rozhodování o podílech jednotlivých zemí v rámci jejich regionálních hranic. Kontrola počtu obyvatel by mohla zůstat v kompetenci jednotlivých vlád, ale režim by měl určitou pravomoc vymáhat dodržování dohodnutých limitů.

ZDROJ: Ecoscience: Ehrlich, Anne H. Ehrlich, John P. Holdren: Populace, zdroje, životní prostředí.

Jinými slovy, světová vláda by měla rozhodovat o „optimálním počtu obyvatel“ planety. A k zajištění této optimální populace je přípustné cokoli, včetně nucených potratů a nucené sterilizace.

Už víme, že Ehrlich je zavrženíhodný vědecký šarlatán, jehož motivací jsou malthusiánské strašidelné historky a psychopatická nenávist k lidstvu. Výše citovaná pasáž jen potvrzuje, že tyto vlastnosti jsou společné i globalistům.

GEORGE H. W. BUSH

Překlad citátu z obrázku: „Z této neklidné doby může vzejít náš pátý cíl – Nový světový řád… Nyní můžeme vidět, jak se Nový světový řád objevuje na obzoru. Svět, v němž existuje reálná perspektiva Nového světového řádu… Svět, v němž je Organizace spojených národů, vymaněná ze slepé uličky studené války, připravena naplnit historickou vizi svých zakladatelů.”

Kde jste byli 11. září?

Ne, ne 11. září 2001. 11. září 1990.

George H. W. Bush je možná jedním z mála Američanů své generace, který si nepamatuje, kde byl, když byl zastřelen JFK, ale pravděpodobně nikdy nezapomněl, kde byl 11. září 1990: sliboval věrnost globalistickému gangu před americkým Kongresem (a světem).

Přesně tak, přesně 11 let před 11. zářím přednesl Poppy Bush projev před společným zasedáním Kongresu, když se jeho administrativa připravovala na zahájení první války v Perském zálivu. Právě v tomto projevu zazněla slova, která my, spiklenci, tak dobře známe.

Dnes se nacházíme v jedinečném a mimořádném okamžiku. Krize v Perském zálivu, jakkoli je vážná, nabízí také vzácnou příležitost k historickému období spolupráce. Z těchto neklidných časů může vzejít náš pátý cíl – nový světový řád: nová éra – svobodnější od hrozby teroru, silnější v úsilí o spravedlnost a bezpečnější v úsilí o mír. Éra, v níž budou národy světa, Východ i Západ, Sever i Jih, prosperovat a žít v harmonii. Sto generací hledalo tuto nepolapitelnou cestu k míru, zatímco v celém lidském snažení zuřily tisíce válek. Dnes se tento nový svět snaží zrodit, svět zcela odlišný od toho, který jsme znali. Svět, v němž vláda práva nahradí vládu džungle. Svět, v němž národy uznávají společnou odpovědnost za svobodu a spravedlnost. Svět, kde silní respektují práva slabých.

ZDROJ: 11. září 1990: Projev před společným zasedáním Kongresu

V roce 2024 všichni víme, co bylo výsledkem těchto statečně znějících slov: zahájení první války v Perském zálivu, zrada Kurdů, opuštění iráckého lidu, uvalení zničujících sankcí, které zabily statisíce iráckých dětí (ale „stálo to za to“) a naplnily kapsy zkorumpovaných globalistů, a nakonec druhá válka v Perském zálivu, kterou řídil Bushův syn a která vedla k smrti dalšího milionu Iráčanů.

Co že to bylo s tím „prosperovat a žít v harmonii“?

GORDON BROWN

V roce 2003 lidé s rozumem v hlavě varovali, že banksteři a jejich vládní přisluhovači připravují globální ekonomiku na katastrofální paniku umělým nafukováním bubliny na trhu s bydlením. V roce 2006 si lidé, kteří to neměli v hlavě v pořádku, dělali z těchto (naprosto správných) prognostiků legraci. V roce 2007 bublina splaskla, jak předpověděli. A v roce 2008 si neúspěšné zajištěné hypoteční zástavní listy a další exotické finanční nástroje založené na neúspěšné bublině na trhu s bydlením začaly prorážet cestu ekonomikou a ohrožovat samotný finanční systém.

Nastal globální finanční kolaps.

V roce 2009 vystoupil Gordon Brown, tehdejší britský premiér, na pódium londýnského summitu G20, kde se sešly špičky globalistů, aby se dohodly, jak nejlépe využít krizi k dosažení svého cíle – globální vlády. Gordon Brown jim řekl přesně to, co chtěli slyšet:

Dnešní den je dnem, kdy se svět spojil, aby bojoval proti globální recesi nikoli slovy, ale plánem globálního oživení a reforem a jasným harmonogramem jejich realizace. A naše dnešní poselství je jasné a jisté – věříme, že v tomto novém globálním věku je naše prosperita nedělitelná. Věříme, že globální problémy vyžadují globální řešení. [. . .] Domnívám se, že vzniká nový světový řád a s ním i základy nové a progresivní éry mezinárodní spolupráce. Rozhodli jsme se, že ode dneška budeme společně řídit proces globalizace, abychom zajistili odpovědnost všech a spravedlnost vůči všem, a shodli jsme se, že tím vybudujeme udržitelnější a otevřenější a spravedlivější globální společnost.

ZDROJ: Tisková konference Gordona Browna část 1 / část 2

Brownovo poselství o využití globální krize k nastolení globální vlády zasáhlo jeho kolegy globalisty.

K tomu se připojil i Vatikán: „Zřízení globální politické autority nelze dosáhnout bez již fungujícího multilateralismu, a to nejen na diplomatické úrovni, ale především ve vztahu k programům udržitelného rozvoje a míru. Není možné dospět ke globální vládě, aniž by se daly politicky vyjádřit již existující formy vzájemné závislosti a spolupráce.“

Podpořil ho mluvčí londýnské City: „Zdá se, že vše je na svém místě. Poprvé od doby, kdy homo sapiens začal čmárat po stěnách jeskyní, je tu argument, příležitost a prostředek, jak učinit vážné kroky k vytvoření světové vlády.“

A chopili se jí zastánci „multipolárního světového řádu“, jako je šéf Bank of China, který krizi využil jako příležitost k prosazení nové mezinárodní rezervní měny spravované MMF.

Nebylo to však poprvé, co Brown navrhl „nový světový řád, který by zachránil Zemi„. Již na jaře 2008, ještě před vypuknutím globální finanční krize, Brown přednesl pozoruhodně podobné poselství ve své Kennedyho pamětní přednášce, kterou pronesl 18. dubna 2008 v Kennedyho prezidentské knihovně a muzeu.

A jestliže v osmnáctém a devatenáctém století národní státy hledaly svou bezpečnost v konceptu rovnováhy sil a v druhé polovině dvacátého století krátce věřily v koncept vzájemně zaručeného zničení, musíme uprostřed vznikající složitosti jednadvacátého století nově rozpoznat sílu Deklarace vzájemné závislosti Johna Kennedyho a pevně zakotvit náš mezinárodní systém v hodnotách, které jsou nám společné, a utvářet více než nový světový řád, naopak vytvářet skutečně globální společnost. Globální společnost, která již nebude založena pouze na síle států vymezených hranicemi, ale na aspiracích lidí, které překračují hranice.“

ZDROJ: Zdroj: Změna, kterou jsme si zvolili: Projev Gordona Browna v letech 2007-2009

A neuhodnete, jaké měl Gordon Brown řešení pro krizi způsobenou koronavirem! . . . Pokud jste neuhodli, že to byla výzva k vytvoření globální vlády, pak máte naprostou pravdu.

Gordon Brown vyzval světové lídry k vytvoření dočasné formy globální vlády, která by řešila dvojí zdravotní a hospodářskou krizi způsobenou pandemií Covidu-19.

Bývalý labouristický premiér, který stál v centru mezinárodního úsilí o řešení dopadů téměř úplného krachu bank v roce 2008, uvedl, že je třeba vytvořit pracovní skupinu, která by zahrnovala světové lídry, zdravotnické odborníky a šéfy mezinárodních organizací a která by měla výkonné pravomoci ke koordinaci reakce.

[. . .]

„To není něco, co by se dalo řešit v jedné zemi,“ řekl. „Je třeba koordinovaně reagovat na celosvětové úrovni.“

ZDROJ: Gordon Brown vyzývá k celosvětovému řešení problému koronaviru

Ano, jak Gordon Brown opakovaně účinně dokazuje, pro přesvědčené globalisty je každá krize, která přijde – skutečná nebo falešná, způsobená bohem nebo uměle vyvolaná – jen hřebíkem, který si říká o to, aby ho silná světová vláda zatloukla.

CHÁPETE TO?

Mohl bych pokračovat. A dál a dál a dál. A to jsem ještě nezmínil novodobé zastánce globálního vládnutí – zastánce „multipolárního světového řádu“, mezi něž patří nejen prezident Si v Číně a prezident Putin v Rusku, ale také jejich kolegové v Radě pro mezinárodní vztahy a dalších centrech globalistické moci.

Ale už jste pochopili, o co jde, že? Snaha o nastolení světové vlády není skryté spiknutí. Je to zcela otevřené spiknutí.

Shrňme si tedy hlavní body, které globální vládní konspirátoři s radostí dávají černé na bílém:

• vytvořili tajné spolky a organizace, aby mohli uskutečnit svůj sen o světovládě;
• rádi se chytí každé globální krize jako záminky k nastolení své globální vlády;
• chtějí, abychom věděli, že se dočkáme globální vlády, ať chceme, nebo ne;
• využijí globální vládu k zavedení systému „světového pořádku“ (kterému budou samozřejmě předsedat);
• a tato světová vláda nakonec získá moc nad životem a smrtí každého „globálního občana“.

A nezapomínejme, že tito globalisté jsou většinou ti samí lidé, kteří neustále opakují, že je třeba snížit počet obyvatel a zbavit se „zbytečných darmožroutů“ (tj. vás, mě a všech, které známe).

Nějaké dotazy?

Překlad: David Formánek