Originál článku publikován ZDE: 3. srpna 2023

Minulý týden vystoupil v televizi vysoce postavený člen britského parlamentu za Labouristickou stranu a požadoval, aby Spojené království – a možná i celý svět – zahájilo „válečný boj“ proti změně klimatu.

Poslanec Barry Gardiner se ve svém projevu ve stěžejním politickém magazínu BBC Newsnight vyslovil pro jednotu v boji proti „existenční hrozbě“ změny klimatu:

„…kdyby to byla válka, nehádali bychom se, zda je lepší strategie labouristů nebo toryů, ale spolupracovali bychom, abychom se pokusili vyhrát […] No, je to válka. Je to válka o přežití a změna klimatu ohrožuje všechno […] Takže vlastně místo toho, abychom hráli stranické politické hry o tom, kdo je nahoře, kdo dole, bychom měli říct, pojďme se spojit, mobilizujme se na válečném základě, a to je to, co je potřeba…“

O dva dny později vyjádřila přesně stejné myšlenky ve Financial Times Camilla Cavendishová, bývalá vedoucí politického oddělení Davida Camerona v Downing Street a absolventka Kennedy School of Government:

Řešením je jistě vyvolat válečného ducha a učinit z boje proti změně klimatu společné úsilí proti společnému nepříteli. Pokud je k tomu veřejná a politická vůle, může lidský důvtip zvítězit, a to s pozoruhodnou rychlostí. Za druhé světové války Amerika transformovala svou výrobní základnu na výrobu tanků a munice. Pandemie Covidu vedla k objevu a vývoji vakcín ve velkém měřítku, což zachránilo miliony životů.

Zajímavé je srovnání s Covidem, ale k tomu se ještě vrátíme.

Kampaň se netýká pouze Velké Británie, ale začala i na druhé straně Atlantiku. 16. července vyšel v deníku Inquirer článek s titulkem „Prezident Biden by měl promluvit k národu a vyhlásit válku… klimatickým změnám„, ve kterém se píše:

Biden a jeho asistenti by měli vzít metaforický megafon a zavolat do televizních stanic, aby z Oválné pracovny v hlavním vysílacím čase oznámili projev, v němž bude vyhlášen stav nouze – v podstatě válečný stav – v boji proti změně klimatu.

Sám Joe Biden označil 27. července změnu klimatu za „existenční hrozbu“.

Vzývání metaforické války samozřejmě není nic nového.

„Válka“ je ve světě politiky a propagandy velmi důležité slovo. Má – nebo se předpokládá, že má – okamžitý účinek na kolektivní veřejnou mysl; okamžité spojení s generacemi sdílených vzpomínek, které podporuje pocity konformity a solidarity.

Nějaká psychologická studie nebo skupina na to zjevně přišla už před desítkami let, a proto se slovo „válka“ často používá k řízení narativu.

V západních „demokraciích“ je používání slova „V“ kódem pro dohodu mezi oběma stranami, která se snaží vyvolat falešnou solidaritu mezi stejnými lidmi, u kterých podporují vzájemnou nenávist, a zároveň označit všechny nesouhlasící za outsidery, kteří ohrožují bezpečnost skupiny.

Pragmatičtěji řečeno, „válka“ vytváří „mimořádnou situaci“, která ospravedlňuje „dočasné“ potlačení lidských práv a svobod a umožňuje zvýšení pravomocí, které si stát přisvojuje.

OffG (pozn. Off-Guardian, kde byl článek publikován) – a další – to probírali donekonečna, od určitého bodu musí každá autoritářská vláda existovat ve válečném stavu, aby se vyhnula kolapsu, a tak vznikají nepřátelé, kteří ze své podstaty mohou zůstat navždy neporaženi.

Viz: „Válka proti drogám“, „Válka proti terorismu“, „Válka proti Covidu“.

…a nyní válka proti změně klimatu.

Nebo spíše „válka proti změně klimatu… znovu“.

Protože Barry Gardiner ani Camilla Cavendishová nejsou první, kdo tuto myšlenku vyslovil. Ani zdaleka ne.

Tehdejší princ, nyní král Charles, vyjádřil v listopadu 2021 v projevu na COP26 naprosto stejnou myšlenku stejnými slovy a současný deník Guardian s ním souhlasil.

Ve skutečnosti se jednalo o opakování zprávy University College London z května 2021.

V dubnu 2019 CNN varovala, že „prohráváme válku se změnou klimatu“, a plagiovala tak stejný titulek, který vyšel v časopise The Economist o rok dříve, v srpnu 2018.

Bill McKibben v srpnu 2016 pro New Republic napsal: „Útočí na nás změna klimatu – a naší jedinou nadějí je mobilizovat se jako za druhé světové války.„

Venkatesh Rao napsal v říjnu 2015 pro Atlantic článek „Proč bude řešení klimatických změn jako mobilizace do války, v němž zopakoval stejné argumenty z článku CNN o čtyři měsíce dříve.

Vždyť už v roce 2003 vycházely v New York Times úvodníky „Po Iráku: Vyhlaste válku globálnímu oteplování“

(Ach, vzpomínáte si na dobu, kdy klimatické změny ještě nebyly zfalšovány a stále se jim říkalo „globální oteplování“?)

V podstatě každých pár měsíců se vytasí s nápadem „vyhlásit válku změně klimatu“, veřejnost se téměř nezapojí, a pak se na chvíli vrátí k alarmistickým výlevům a pornu strachu, než to zkusí znovu.

Dělají to už léta. Dosud to nefungovalo.

…ale tentokrát by to mohlo být trochu jinak.

Proč? Protože nyní žijeme v postcovidové společnosti.

Vezměte si, že s výjimkou vakcín bylo vše, co Covid způsobil – lockdowny, finanční kolaps, celý „velký reset“ – původně zamýšleno jako „reakce“ na změnu klimatu.

Měli připravený balíček „řešení“ a čekali na „reakci“ veřejnosti, která nikdy nepřišla. Lidé se prostě nikdy dostatečně nevyděsili představy, že by se svět mohl trochu oteplit.

Dalo by se namítnout, že právě opakovaný neúspěch globálního oteplování při vyvolávání celosvětové paniky je důvodem, proč se ke „Covidu“ vůbec uchýlili, ale ať už je vztah příčiny a následku jakýkoli, faktem je, že Covid položil základ pro „válku proti změně klimatu“, která nikdy předtím neexistovala.

• „opatření proti covidu“ jsou precedentem jak pro použití extrémních „reakcí“, tak pro jejich zjevnou „účinnost“.
• Covid vytvořil dostatek strachu, aby mohl zvýšit klimatickou hysterii spojením environmentalismu s budoucími potenciálními „pandemiemi“.
• Covid (údajně) „inspiroval globální spolupráci“ a „ukázal, čeho můžeme dosáhnout, když budeme spolupracovat“.
• Covidové lockdowny (údajně) „ukázaly, jak se svět může uzdravit“ snížením emisí.
• A co je nejdůležitější, zavedení příběhu kolem Covidu ukázalo, že jakmile lidé investují svou ctnost nebo osobnost do příběhu, můžete jim říct téměř cokoli, co s tímto příběhem souvisí, a oni budou motivováni vám věřit – BEZ ohledu na to, JAK ABSURDNÍ TO MŮŽE BÝT.

Již dříve jsme si všimli, že v několika nedávných článcích, které „vyhlašují válku změně klimatu“, je Covid zmiňován téměř vždy jako celosvětově úspěšný příklad.

Dnes je běžné hovořit o tom, že se klimatické katastrofě vyhneme prostřednictvím Covidu. Organizace spojených národů, Rada pro mezinárodní vztahy a Mezinárodní měnový fond vydaly v posledních letech články s téměř totožnými názvy, např:

Co nás koronavirová pandemie učí o boji proti změně klimatu

Snad nejkřiklavějším příkladem využití obrazů Covidu k prodeji klimatických změn a globalismu je výzva k vytvoření „Globální klimatické organizace“, kterou před několika dny zveřejnil Dr. David King v deníku Independent (naše zvýraznění):

„Pokud jde o zdravotní krizi, jako je krize Covid, máme Světovou zdravotnickou organizaci, která sídlí v Ženevě a je součástí OSN. Světovou organizaci pro klimatickou krizi nemáme. To je to, co potřebujeme, aby se všechny země světa mohly spojit prostřednictvím takového orgánu, jako to děláme, když je zdravotní krize, všichni přispíváme na náklady WHO. Potřebujeme globální systém, který nás všechny spojí v boji s touto vnější hrozbou pro naši zvládnutelnou budoucnost.“

Víme, co to je, je to „obrat od Covidu ke klimatu“, o kterém nám doslova řekli, že přijde.

„Velký reset“ se podařilo dobře nastartovat, ale stále mají řadu zábavných opatření, která chtějí zavést (např. příděly potravin). Ve světě po Covidu doufají, že se jim konečně podaří učinit „změnu klimatu“ natolik děsivou, že je lidé budou prosit, aby svět zcela přetvořili podle jejich představ.

Zábavné na tom je, že upřímně řečeno, stále nemám pocit, že by se tak stalo.

Mimo mediální ozvěnu a signalizátory ctnosti, všechny ty „děsivé“ teplotní mapy, odborníky varující, že „miliony lidí okamžitě zemřou“, pokud vypnou klimatizaci, se nová fráze „globální vaření“ setkává s mírným „meh“.

Mají smůlu, protože si stanovili lhůtu. Každý rok, který uplyne bez katastrofického klimatického zlomu, každé léto, kdy nezmizí ledovce, každý nezvykle chladný nebo vlhký červenec je dalším hřebíčkem do rakve jejich narativu, několik dalších normálních lidí, kteří se od příběhu odpojí.

To je pravděpodobně důvod, proč se o „vlně veder Cerberu“ a „globálním varu“ píše s nadšením hraničícím s horečkou. Do každého tweetu, do každého titulku prosakuje prvek zpoceného zoufalství.

Dochází jim čas.

Temným důsledkem toho je, že jednoho dne možná přestanou lidi přesvědčovat a začnou je nutit.

Překlad: David Formánek