Video: Já, Justin PJ Trudeau, přísahám, že budu věrný a budu zachovávat pravou věrnost Jejímu Veličenstvu královně Alžbětě Druhé královně Kanady, jejím dědicům a nástupcům, k čemuž mi dopomáhej Bůh. Já, Justin PJ Trudeau, slavnostně a upřímně přísahám, že budu věrným a oddaným služebníkem Jejího Veličenstva královny Alžběty Druhé jako člen Tajné rady Jejího Veličenstva pro Kanadu, budu ve všech věcech, které budou projednávány a rozhodovány v Tajné radě, věrně, čestně a pravdivě prohlašovat svou mysl a svůj názor, budu zachovávat mlčenlivost o všech věcech, které mi budou v této funkci svěřeny a sděleny, nebo které budou tajně projednávány v radě. Obecně budu ve všech věcech jednat tak, jak by měl věrný a opravdový služebník Jejího Veličenstva jednat. K tomu mi dopomáhej Bůh. Já, Justin PJ Trudeau, slavnostně a upřímně slibuji a přísahám, že budu pravdivě a věrně a podle svých nejlepších schopností a znalostí vykonávat pravomoci a důvěru, které mi byly svěřeny jako předsedovi vlády, k čemuž mi dopomáhej Bůh.

Matthew: Dobře, nikdo už nic neslyší, že?

Reiner: Ne. Video skončilo, ale my vás slyšíme.

Matthew: Skvělé. Dobře. Takže to je trochu matoucí pro některé lidi, kteří to viděli v roce 2017. Není to typická věc, kterou byste očekávali od takzvané demokratické hlavy státu, když po volbách používá prohlášení o složení přísahy. Ale Trudeau ve skutečnosti hlavou státu není. Je jednak členem úřadu Tajné rady, kterým musíte být, pokud se chystáte zastávat vládní nebo opoziční funkci. A skutečnou hlavou státu je generální guvernér, ten starší pán, který sedí vedle něj, který je jmenován, vykonává emanaci pravomocí a autority Koruny dávat královský souhlas s jakýmkoli zákonem, který se stane zákonem v Kanadě. Máte funkci viceguvernéra v každé jednotlivé provincii, máte úřad Tajné rady, máte celou tuto podivnou byzantskou strukturu nad zdánlivě veřejným aspektem naší takzvané demokracie v této monarchii Severu, což je opět pro mnoho lidí velmi matoucí. Budeme se trochu více zabývat tím, co je to za anomálii. A co je její součástí v mezinárodním měřítku? Jak vznikla? Takže tady jsem si připravil sérii slajdů. Kanada je přece jenom součástí Commonwealthu.

Britské společenství národů, to je něco, co vzniklo na konci 30. let 20. století. V rámci příprav na v podstatě transformaci vnějšího obrazu britského impéria. Dnes je v Britském společenství národů asi 54 zemí s centrem ve Spojeném království, v jehož čele stojí anglická královna. Máte tu věc, která zabírá asi 12,2 milionů čtverečních mil území. V rámci území je zde zastoupeno 2,4 miliardy lidí, což představuje 21 % rozlohy světa. A lidé tuto věc oslavují, jakoby to byla nějakým způsobem demokratická instituce. Co je to za věc? Když se podíváte na spoustu těch území, hodně z toho je Karibik. Latinskoamerických oblastí se to tolik nedotýká, ale hodně Karibiku ano. Hodně Afriky, je tam 19 afrických zemí v subsaharské Africe, je tam 8 asijských zemí, Indie je největší, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, samozřejmě Five Eyes mínus Spojené státy. Ale srovnejme to se starým britským impériem. Zde je snímek z mapy z roku 1920. Vypadá dost podobně, že? Takže lidé říkají, že Britské impérium po druhé světové válce zmizelo, že nechalo svá území volná. A teď je tím impériem velké zlé americké impérium.

To je mytologie, která nám byla předána, a je to mytologie, jak Alex velmi stručně zmínil. Skutečná moc, která ovládá pátou kolonu uvnitř Spojených států, která tam byla vždy od roku 1776. Vždy byla soustředěna v Londýně. Ještě to trochu upřesníme. Ale nikdy nezmizela. Žádné takové impérium nikdy jen tak dobrovolně nedává svobodu. Svoboda je něco, za co se bojuje. Jen rychle, otázka současných těžebních zájmů. To není něco, co se objevilo jen v 80. a 90. letech 19. století při záboru půdy pro Afriku. A stvořením De Beers a Waterhole a dalších těžebních zájmů Cecila Rhodese. Tohle je zpráva z roku 2016. Je to fantastická zpráva neziskové organizace, která provedla audit britských zájmů, těch zájmů, které ovládají těžbu v Africe, se sídlem buď ve Velké Británii, nebo na území Společenství národů, měřeno na londýnské burze. A tady jen malá citace ze zprávy Nový kolonialismus, britský boj o africké energetické a těžební zdroje. „Uvádí se, že 101 společností na londýnské burze, z nichž většina je britská, má těžební operace v 37 zemích subsaharské Afriky, dohromady kontrolují nejcennější africké zdroje v hodnotě více než 1 bilionu dolarů. Britská vláda využila své moci a vlivu, aby zajistila britským těžebním společnostem přístup k africkým surovinám. Tak tomu bylo v koloniálním období a je tomu tak i dnes.

Tato zpráva je na internetu zdarma, nebudu zabíhat do podrobností, jde až o 70 % těžebních zájmů, které zahrnují i rafinérské suroviny, společností na britských kontrolovaných územích. Jaká je infrastruktura, která to provádí? Je něco, o čem spousta lidí ani neví. Jedná se o organizaci spojenou s Nadací Billa a Melindy Gatesových a také se Světovou bankou, které se říká Korunní agenti. Byla založena v roce 1833, jak popisuje sebe samu, jako emanace koruny. Není součástí vlády, ale její autorita pochází z pramene všech poct, ze samotné koruny, to je způsob, jakým je tato byzantská struktura emanací stínové vlády, existuje jakási hierarchie autority, nepochází ze souhlasu ovládaných, ale pochází to od jediného panovníka, koruny, ať už je to kdokoli, jako dědičná instituce. Takže to bylo zřízeno v roce 1833 jako pobočka britského koloniálního úřadu, aby spravovala tvrdou i měkkou infrastrukturu kolonií v mezinárodním měřítku impéria. V průběhu let několikrát změnila název.

A v roce 1986 prošla další změnou názvu s názvem Korunní agenti pro zahraniční státní správu, kde také spravovala zdravotnickou infrastrukturu, včetně covid protokolů východní Evropy, zejména Ukrajiny. Spravuje mnoho afrických zemí, Jižní Súdán, Myanmar, a zabývá se správou věcí veřejných, pomáhá těmto zemím přizpůsobit jejich mechanismy řízení podle standardů Světové banky a MMF. Dělá to již velmi dlouho. A je to velmi zvláštní věc. A opět si říkají korunní agenti. Není to tak, že bych je pomlouval, existují, jak jsem řekl, velmi, velmi dlouho.

To je jeden z aspektů této věci, pokud jde o udržování stínového impéria. Jedna věc o tom řízeném systému londýnské City a Commonwealthu je, že Kajmanské ostrovy a offshore bankovnictví je centrem tohoto… existuje dokument s názvem Pavučina o neviditelném impériu Británie, který je i na YouTube. Probírá to a pěkným způsobem. V podstatě říká, že na mezinárodní úrovni máte 24 % finančních služeb, které se pohybují přes spoustu britských kontrol, Kajmanské ostrovy, Karibik a další daňové ráje, ale také v nich je centrum globálního praní špinavých peněz z drog a financování terorismu. Lidé si myslí: drogy, to je jen přirozený mor naší společnosti. Terorismus je přirozená věc, která se děje. Ale ne, tohle je velmi umělé. To není způsob, jakým lidská společnost prostě přichází s těmito epidemiemi sociologie.

To byly vytvořené nemoci, které jsou ve své podstatě geopolitické, dokonce ani ne náboženské, které jsou kultivované ze shora. Tohle je senátní zpráva z roku 2012, kterou po dlouhé období prováděl nedávno zesnulý senátor Carl Levin, o americké zranitelnosti vůči praní špinavých peněz, drogám a financování terorismu. Případ HSBC, přičemž v jejím průběhu bylo zjištěno, že HSBC je primární banka číslo jedna v oblasti offshore účtů pro praní špinavých peněz na světě. Jak Alex zdůraznil, byla založena v roce 1865. Za účelem prosazení nebo řízení obchodu s opiem, který měl zničit Čínu a který nikdy nepřestal. Byli shledáni vinnými, dostali přes prsty určitou pokutu ve výši 1,9 miliardy dolarů. Bylo jim dovoleno jmenovat vlastního auditora, který tam seděl pět let, a pokud vím, stále dělají to, co dělají.

Mají také obrovský podíl v Air Canada. Každý, kdo letí letadlem do Kanady, uvidí všude nápisy HSBC. To je obrovský kus infrastruktury jako součást stříbrného trojúhelníku, který se táhne celé 20. století. Tady máte fotku královny s bankou Coutts, což je osobní banka královny. která byla také v roce 2012 shledána vinnou za praní špinavých peněz z drog. Zaplatila myslím malou možná desetimilionovou pokutu. A špatná publicita vedla k tomu, že banka Coutts své offshore účty, které prováděly praní špinavých peněz, prodala Královské bance Kanady, která v současnosti provádí stejné operace. Afrika má 177 miliard dolarů dluhů, které ji drží jako rukojmí. Mezitím na britských offshorových účtech leží asi 944 miliard dolarů příjmů z vytěžování bohatství. Není tedy dlužníkem, ale masově predátorským národem.

Tohle je celý příběh sám o sobě, londýnská City, jak podotkl Alex, je samostatný subjekt, ani britská vláda toho nemůže moc právně udělat, aby ji zastavila. Mají své vlastní soudy, svou vlastní policii. Je to zvláštní struktura. Takže, dobře, tohle jsem chtěl jen zmínit. A to jsem ani nemluvil o válce v Iráku, o podezřelých dokumentech, o tom, že byly vytvořeny britskou rozvědkou, které ospravedlňovaly bombardování Iráku, také Libye, to bylo spíše o rozvědce MI6. Nemluvil jsem o syrských dokumentech o chemických zbraních, jejichž použití Asadem nebylo nikdy prokázáno, ale které byly zdůvodněny pro sankce a ospravedlnění změny režimu.

O to se pokouší již sedm let. O tom jsem nemluvil. Ale vše, co k tomu mohu říct… je to všude. Kam trochu škrábnete, britská ruka má podíl i v průběhu pochybných dokumentací, aby se pokusila vykreslit Putina jako velkého, zlého chlapíka, který ovládá Trumpa. Ty podezřelé spisy nám přinesli lidé jako sir Richard Dearlove (ředitel MI6), který nám přinesl původní iráckou válku, podezřelé spisy o „žlutých koláčích“, které byly vždycky podvodem, a zpráva Chilcottovy komise to dokazuje. A také otázka Rhodesových učenců, lidí jako Strobe Talbott, přišel s Clintonem a velmi dlouho vedl Brookings Institutions (2002-2017). Byl za aférou Russiagate s dalšími Rhodesovy učenci, kteří teď řídí Bidenovu vládu, jako např. Jake Sullivan, Susan Rice, Eric Lander, vědecký car, Rhodesovy učenci. Jsou prostě všude, a nebudu to již rozebírat. Takže dobře, trochu historických souvislostí. Jsem Kanaďan. Takže, co se týče Justina Trudeaua, doufám, že to stále vrtá lidem hlavou, co to sakra bylo?

Takže Úřad tajné rady, na rozdíl od ústavy Spojených států nebo deklarace. Kanada byla založena v roce 1867, původní konference s našimi otci zakladateli nebyla něčím, co bylo součástí boje za svobodu Na rozdíl od USA to bylo něco, kde to byli samí britští aristokraté, anti republikáni, všichni byli jako náš otec zakladatel, který stojí tam nahoře v obrázku. Johny McDonald byl árijský kompletní rasový vlastenec, který chtěl árijskou Kanadu, a který říkal: jako Brit jsem se narodil a jako Brit také zemřu. Byl to odporný, hnusný, nemorální šmejd. Tito lidé jsou oslavovaní jako naše posvátné krávy, které bychom měli v Kanadě ctít. Na rozdíl od USA, kde mají v Deklaraci nezávislosti zakotveno právo na život, svobodu a hledání štěstí, stejně jako myšlenku principu obecného blahobytu, a to jak nyní, tak do budoucna v ústavě, kanadský zakládající dokument říká doslova, zatímco tehdejší kanadské provincie, byly čtyři, vyjádřily přání být federálně sjednoceny v jednom dominiu pod korunou Spojeného království Velké Británie a Irska, s ústavou, která je v principu podobná ústavě Spojeného království, což je samo o sobě tak trochu podvod, protože Spojené království ve skutečnosti žádnou ústavu nemá. Je to tedy jakési zrcadlení stínu. A taková unie by přispěla k blahobytu provincií a podpořila by zájmy britského impéria. Takže to je naše takzvaná preambule, která má podporovat zájmy britského impéria. Proto jsme byli vytvořeni. Byli jsme také vytvořeni touto konferencí, která to navrhla, která se udála o tři roky dříve, v roce 1864, zatímco občanská válka končila, stále se bojovalo.

Britové vložili spoustu prostředků do rozbití Unie, jak jsem již vysvětlil v předchozích prezentacích. Hodně o tom píšu i ve svých knihách „Střet dvou Amerik“ a „Nevyřčená historie Kanady“. To, čeho se Britové obávali, jak dokládám, bylo, že Kanada měla ve vedoucích pozicích „pro-Lincolnovské“ státníky, kteří v té době bojovali za vytvoření nezávislé země. Byli to také lidé, kteří usilují o vytvoření americké „Celní unie“, a to s Kanadou a Spojenými státy v jedné celní unii založené na průmyslovém rozvoji, s typem politiky, která se nepodobala dnešní Americe, ale byla to jiná politika Lincoln McKinleyho orientace skutečného dlouhodobého myšlení. My lidé jsme byli považováni za dobrá stvoření, kterému měly peníze sloužit díky investicím do rozsáhlé infrastruktury, vědy a technologie, ale také díky spolupráci v zahraničí s Německem, které dělalo totéž pod vedením Otto von Bismarcka, s Ruskem, které právě prodalo území Aljašky Spojeným státům se záměrem vybudovat železnici přes kontinent do Eurasie.

Toto území bylo tedy považováno za důležité a bylo třeba ho udržet pod kontrolou britského ministerstva zahraničí. A tak byla vypracována tato ústava. Lincolnovi spojenci byli odstaveni od moci. A byla udržována jako klín mezi nebezpečím spolupráce USA a Ruska. Až na to, že jeden Lincolnův obdivovatel se v jisté době stal premiérem, Wilfrid Laurier, a v roce 1911 zorganizoval vytvoření celní unie. Všechny zákony byly schváleny a mělo to vstoupit v platnost.

A bohužel byl svržen státním převratem, který zorganizoval kulatý stůl a někteří oranžističtí zednáři, kteří mají královnu, korunu… tyto různé zednářské oděvy. Napsal jsem článek na stránky Kanadský Patriot, kde tohle rozebírám. Ale jen o dva roky později Wilfrid Laurier píše svému blízkému spojenci O. D. Skeltonovi, že Kanadě nyní vládne junta sedící v Londýně, známá jako kulatý stůl. S důsledky v Torontu a Winnipegu s Tories (britská pol. strana), tedy konzervativci a Grits (kanadská pol. strana), tedy liberály, kteří dostávají své nápady z Londýna a zákeřně je vnucují svým stranám. Takže to bylo přiznání přímo od samotného muže, který měl vizi, jak během jedné generace proměnit Kanadu v modelový Lincolnův stát s 60 miliony obyvatel založený na rozsáhlé elektrifikaci a industrializaci… to vše bylo zavrženo. Skončilo to. A opět se vlády ujal kulatý stůl. Robert Borden (premiér Kanady), který byl jeho náhradníkem, nakonec ovládl kanadský Chatham House při jeho vzniku jako jeho první prezident.

V roce 1918 již kulatý stůl inicioval převzetí moci, britská vláda v roce 1916 sesadila Herberta Asquitha z labouristické vlády. Ne že by byl tak skvělý, ale chtěli mít plně pod kontrolou podmínky Versailleské smlouvy a konec první světové války. Ale opravdu potřebovali, aby za nimi stála moc Spojených států. A to byl vždycky cíl návrhu Cecila Rhodese. Lord Lothian, který byl vedoucím kulatého stolu a byl velvyslancem ve Spojených státech, napsal, jeho druhé jméno je Phillip Care, vždycky mají jména, která znějí trochu jako padouši z Hvězdných válek. Napsal, že problém americké psychiky spočívá v tom, že existuje zásadně odlišná koncepce, pokud jde o otázku mezi Velkou Británií a Spojenými státy, pokud jde o nutnost civilizované kontroly nad politicky zaostalými lidmi. Ukázalo se, že obyvatelé Afriky a části Asie si nedokážou vládnout sami.

Amerika však nejenže nemá o tomto aspektu problému žádnou představu, ale byla vedena k přesvědčení, že předpoklady tohoto druhu odpovědnosti se rovnají nespravedlivému imperialismu. Takže je to problém, že? Američané mají tu zatracenou… nechápou, že existuje břemeno bílého muže, které musí vnutit, víte, protože jsou prostě vědecky lepší než lidé tmavší pleti, které musí morálně a vědecky poučit v angloamerické kontrole nad zaostalými národy, a nechápou to. A to byl problém… byli tam Američané, kteří to pochopili. A to byla opět součást problému amerického hlubokého státu, o kterém se zmínil Alex. Ale co se stalo? Bylo několik pokusů o nové světové řády. To, co vidíme dnes, není nic nového. Narážel jsem na to v předchozích prezentacích. Ale v roce 1919 se vytvořil Chatham House, Versailleská smlouva a Společnost národů, to vše organizované lordem Milnerem, který byl v té době vůdčí osobností ovládající britskou zahraniční politiku. Myšlenkou Společnosti národů bylo vytvořit pakt kolektivní bezpečnosti, článek 10 – Zbavit se národní suverenity nad ekonomikou a vojenskými záležitostmi a vytvořit fakticky jednu světovou vládu. Součástí toho byla i část Imperiální federace, něco jako Evropská unie, kterou chtěli v podstatě pro celý svět. To selhalo. Proč?

Protože lidé jak v Kanadě, liberálové se ve 20. letech vrátili a oni se tomu bránili. Irské hnutí svobodného státu se tomu bránilo. Americký prezident Warren Harding, na kterého byl spáchán atentát, a říkám to, protože jsem nikdy neviděl důkaz o opaku, otrávením ústřic, které snědl. Ale jde o to, že jste měli nacionalisty, kteří se tomu v té době bránili a nepodlehli tomuto tlaku. To vyšumělo a zkusili to znovu v roce 1933. V Londýně se konala mezinárodní konference bankéřů a 66 národů bylo součástí toho všeho s návrhem, že velká hospodářská krize bude vyřešena tím, že se suverenita ekonomicky přesune z národních států do centrálního bankéřského spolku pod Bank of England. A jediným důvodem, proč se to nepodařilo, bylo to, že Franklin Roosevelt americkou delegaci ze všech účastí vyřadil a celé se to rozpadlo.

Podrobně jsem o tom psal v sedmé kapitole svého Střetu dvou Amerik. Pak došlo k dalšímu pokusu v roce 1944. Roosevelt ještě nezemřel, John M. Keynes byl pověřen zastupováním britského impéria na konferenci v Bretton Woods s myšlenkou jedné světové měny řízené Bank of England, nazývané Bank core, mezinárodní směnný kurz, který by byl opět fakticky jednou světovou měnou. S myšlenkou Američanů, kteří vyšli z druhé světové války jako jediná nezlomená země, aby se stali beranidlem nebo vykonavateli angloamerického znovudobytí národů světa, z nichž mnozí za války bojovali a mnozí měli v srdci živé myšlenky nezávislosti a svobody. To bylo nepřijatelné.

Tam mám jen krátký citát Franklina Roosevelta, který se mi opravdu líbí, kde se vyjádřil v tom smyslu, že ti, kdo usilují o zavedení systémů vlády založených na reglementaci všech lidských bytostí hrstkou jednotlivých vládců, tomu říkají nový řád. Není to nové a není to řád. To byl krátký citát. Abych teď trochu navázal tam, kde Alex skončil, existuje kniha nazvaná As He Saw It, kterou v roce 1946 napsal Rooseveltův syn a jeho osobní asistent Elliott Roosevelt. A dokumentuje spoustu bitev mezi Rooseveltem a Churchillovou bandou, která se snažila vždycky vtáhnout USA do bratrské kontroly ala Cecil Rhodes, ala Five Eyes. Což už se plížilo a dělo od Černé komory, která se v roce 1930 transformovala v NSA, která se stále více integrovala do jejich britské věci Five Eyes, což byla opět vždy orientace na vůli Cecila Rhodese. Ale v této knize, to je skvělá kniha. Lidé si ji mohou najít na internetu, měli by si ji koupit, je na archive.org. Já ji hojně používám. Ale on mluví v roce 1944, po bitvě s Churchillem, myslím, že na konferenci o trendech, nejsem si moc jistý, ale mluví s Elliotem, říká, víte, kolikrát se mi muži na ministerstvu zahraničí snažili zatajit zprávy, jenom proto, že někteří z těch kariérních diplomatů tam nejsou v souladu s tím, co vědí, že si myslím. Měli by pracovat pro Winstona. A ve skutečnosti mnohokrát pracují pro Churchilla. Někteří se nad tím pozastavili, kdejaký z nich je přesvědčen, že způsob, jakým má Amerika vést svou zahraniční politiku, je zjistit, co dělají Britové, a pak to okopírovat. Před šesti lety mi řekli, abych vyčistil ministerstvo zahraničí. Je to jako britské ministerstvo zahraničí.

Takže OSS nebyl vyčištěn. A OSS měl spoustu problémů. Ale v americké rozvědce bylo v rámci OSS stále zakotveno mnoho vlastenců a nacionalistů, kteří byli problematičtí pro ty, kdo se snažili převzít kontrolu, a ti v té době obsadili v podstatě většinu ministerstva zahraničí. V Elliotově knize je zdokumentována další úžasná bitva mezi ním a Churchillem o to, jaká bude poválečná éra, jakými principy se bude řídit? F.D. Roosevelt, jeho vize ozelenění afrických pouští, rozšíření Tennessee Valley Authority, projekty elektrifikace venkova, které by vytáhly lidi z chudoby a zaostalosti uvnitř USA, které by se rozšířily skrze dlouhodobé půjčky na mezinárodní úrovni, aby pomohly dalším zemím mít vlastní průmyslové programy.

A skutečně rozšířit princip čtyř svobod do světa, což neměla být jen hezká, otřepaná slova, ale skutečně aktivní, což je důvod, proč Bretton Woods, keynesiánský tým prohrál, a Harry Dexter White, který se stal prvním ředitelem MMF, také zemřel za záhadných okolností. Americká delegace pod jeho vedením zajistila, že i Čína, Indie, Afrika, Jižní Amerika a Rusko budou účastníci přijímání průmyslových projektů které byly schváleny americkou delegací. Všichni se jim bránili ze strany britské delegace. A i v té době, kdy měl Roosevelt alianci Ruska, Číny a USA jako svůj základní kámen, bylo Rusko původně účastníkem MMF za miliardu dolarů, než je železná opona donutila z něj vystoupit. Rozpovídal jsem se… ale v tomto malém úryvku, který jsem vybral, popisuje nyní večerní rozhovor s Elliottem po boji s Churchillem, kde říká: mluvím o další válce. Varuje před třetí světovou válkou. Mluvím o tom, co se stane s naším světem, pokud po této válce dovolíme, aby miliony lidí sklouzly zpět do stejného polootroctví. Nemyslete si ani na okamžik, Elliote, že by dnes Američané umírali v Tichomoří, kdyby nebylo krátkozraké chamtivosti Francouzů, Britů a Holanďanů. To jsou kolonialisté. Dovolíme-li jim, aby to udělali znovu, bude tvůj syn za patnáct nebo dvacet let zhruba ve správném věku. Ještě jedna věta a pak tě odtud vykopnu. Jsem unavený. Je to tahle věta. Až vyhrajeme válku, budu ze všech sil pracovat na tom, aby Spojené státy nebyly podvedeny a nepřijmuly žádný plán, který by podpořil imperialistické ambice Francie nebo který by napomohl či vsadil na britské impérium v jeho imperiálních ambicích.

Takže tragédie zasáhla. Wallaci, já nevím. Chci říct, je to dlouhý příběh, ale Wallace je nahrazen Harrym Trumanem, který je jakýmsi prototypem George Bushe. Bankéřský kluk, anglofil, a ten je teď přiveden jako nový viceprezident. Takže Wallace byl viceprezident, který byl zcela v souladu s vizí F.D. Roosevelta. Roosevelt zemřel 12. dubna, žádná pitva se nikdy neudělala. A v následujících měsicích jsou 20. září Trumanem svrženy jaderné bomby na poražené Japonsko. OSS, americká zpravodajská agentura je 20. září rozpuštěna a začíná masivní čistka každého, kdo neměl pochopení pro londýnské finančníky z Wall Street stojící za fašismem a vzestupem eugeniky. Byly o tom zprávy.

Tito všichni byli v následujícím roce vyčištěni. Pak došlo na řeč o železné oponě a lidé si mysleli, že Američané udělali železnou oponu, která z Ruska a Číny udělala jejich nepřátele. Ne. Byl to Winston Churchill, který přijel do USA, pobýval delší dobu v Bílém domě a pronesl svůj projev, v němž řekl, že ani krátkodobé zabránění válce, ani trvalý vzestup světové organizace se neobejdou bez toho, co jsem nazval bratrským sdružením anglicky mluvících národů. To znamená zvláštní vztah mezi britským Společenstvím národů a impériem a Spojenými státy. Henry Wallace, těsně předtím, než ho vyhodí, je nyní ministrem obchodu bojujícím proti tomuto šílenství, které vymývalo mozky Američanů do těch paranoidních davů, které se bojí komoušské infiltrace a spiknutí. Celý ten Mccarthismus byl skutečné zvěrstvo řízené FBI jako diktatura a USA se staly diktaturou pod vedením FBI. Varuje, že fašismus v poválečném období nevyhnutelně bude tlačit na anglosaský imperialismus a nakonec na válku s Ruskem. Američtí fašisté o tomto konfliktu již nyní mluví a používají ho jako záminku pro svou vnitřní nenávist a netoleranci vůči určitým rasám, vyznáním a třídám.

Je zřejmé, že zde existuje naprostý rasistický odpor sponzorovaný J. Edgarem Hooverem dalším zednářem 33. stupně řídícím FBI po dobu asi sedmi amerických prezidentství. To podporuje vzestup rasismu, likvidaci občanských svobod Afroameričanů a dalších, ale také koordinaci se CIA, která je brzy obnovena, aby vytvořila nový systém řízení, který je mnohem více v souladu s britskou zahraniční politikou, jako je MK Ultra, která původně využívala vědu vytvořenou Tavistockem, britskou zpravodajskou pobočkou psychologické války, COINTELPRO infiltrace, která v Evropě také odrážela operaci Gladio. To vše bylo nasazené v souladu s podmínkami věku vzájemného zaručeného zničení. Tak to pokračuje, Wallace je nyní po tomto projevu vyhozen. Znovu je vyhlášena Trumanova doktrína, kdo byl hlavním organizátorem Trumanovy doktríny?

Jedním z klíčových mužů je George McGee, Rhodesův učenec. 18. září je vytvořena ústřední CIA. Nyní zcela jakoby nově rekonstituovaná, očištěná zpravodajská agentura, Harry Dexter White umřel, MMF je unesena. To byl člověk, který byl v Rooseveltově týmu, který v té době v roce 1948 bojoval za zvolení Wallace pod vedením Pokrokové strany ve volbách v roce 48. Najdete mnoho velkých vlastenců Spojených států, kteří buď zemřeli, nebo byla jejich kariéra zničena, kteří byli součástí této sítě. A pak máte toto slavné memorandum Národní bezpečnostní rady NSC z 15. července 75 na záchranu britského impéria. Nedělám si legraci, je to doslova protokol vydaný podle logiky, že pokud Britové oslabí své imperiální ekonomické zájmy, pak Sověti tento prostor obsadí a zaplní. Zájmem zahraniční politiky USA tedy musí být zachování britských zájmů v zahraničí.

A tady se MMF, Světová banka stále více přeorientovávaly na to, aby používaly ekonomický kolonialismus tam, kde je to potřeba. Když nemůžete zastavit politickou nezávislost nějakého národa, tak alespoň sabotujte jeho ekonomickou nezávislost. Jedna zajímavá osoba z této doby je Clement Attlee, britský premiér po druhé světové válce. Říká zásadní věc: Opakovaně jsme viděli, že existuje jiná moc, která sídlí ve Westminsteru. Londýnská City, shovívavý termín pro soubor finančních zájmů, je schopna prosadit se proti vládě země.

Ti, kdo ovládají peníze, mohou doma i v zahraničí provádět politiku, která je v rozporu s tou, o níž rozhoduje lid. Takže to není britská vláda, že? Britský lid je také stejně tak obětí, jako mnoho postav v britské vládě je obětí této moci nad oficiálními, viditelnými větvemi vlády. Po celou dobu studené války… pokud nedokážete pochopit architekturu studené války vzájemně zaručeného zničení, asymetrické války, doktríny teorie her, aplikaci systémové analýzy k řízení geopolitického svržení vlád, věci jako Vietnamská válka, pokud se nepodíváte na lidi jako Dean Rusk, Rhodesův učenec, Walt Whitman Rostow vedl tři roky NSA, byl Rhodesův učenec. Scott Reed, který byl architektem NATO, aby vymanil Rusko z jakéhokoli vlivu na Radu bezpečnosti nad vojenskými záležitostmi, NATO. To byl Scott Reed. Rhodesův učenec, William Fulbright, Rhodesův učenec.

Je tolik věcí, které se překrývají. Nemůžete skutečně pochopit, co je to za věc, proti které JFK tlačil a snažil se proti ní bojovat? Co bylo to, před čím varoval Eisenhower ve svém projevu o vojensko-průmyslovém komplexu? Nemůžete to pochopit, pokud se nepodíváte na tyto ideology, kteří pronikali po desetiletí, ve 20. století jich bylo zatím 3000, kteří byli zpracováni v oxfordských sálech, ne že by všichni byli špatní. Myslím, že Kris Kristofferson je dobrý herec, a možná jeho výběr filmů někdy není tak skvělý. Ale nemyslím si, že je to špatný člověk, i když byl Rhodesův učenec. Nemůžete být vinni na základě spojení, ale nic nepochopíte, pokud nepochopíte tento velmi řízený centralizovaný úl, který se také koordinuje s americkým hnutím kulatého stolu, což je Rada pro zahraniční vztahy, věc, kterou Hillary Clintonová v projevu v roce 2011 označila za mateřskou loď, která byla vždy od roku 1921 britský kulatý stůl v Americe, a i lidé, kteří si myslí, že jsou američtí geopolitičtí, velcí projektanti, jako Kissinger, Brzezinski, Samuel P. Huntington, střet civilizací, kanaďan Pierre Elliot Trudeau, který v roce 1970 udělal vlastní stanné právo.

A skutečně reorganizoval celou vládu jako technokratický kybernetický systém. Všichni byli zpracováváni pod vedením Williama Yandella Elliota, který řídil něco, co někteří označují jako Chatham House Harvardu, byl jedním z těch chlapíků, kteří si prostě rádi nechávali kolem sebe přivádět mladé talentované sociopatické chlapce a prostě školil generace těchto geopolitiků, kteří byli zpracováváni… je to jako hledání talentu, jak to popisuje Rhodes. To je přesně to, co prováděli. A pak je znovu přivedli do pozic ideologických autorit, aby prováděli politiku, kterou sami jako takovou nevymysleli, ale byli dosazeni do pozic, aby ji uskutečnili. Měli jsme odpor a já bych chtěl mít nějaký protihlas. Protože to není tak, že by to byly božské bytosti, že? Byli tam skuteční lidé, skuteční státníci, zejména v šedesátých letech jste měli Enrica Matteio, italského průmyslníka, máte Dag Hammarskjölda, Generálního tajemníka OSN, který měl grantový program na ukončení imperialismu a podporu průmyslového rozvoje v řadě zemí, zejména v Jižní Africe. Charles de Gaulle se vyhnul 30 pokusům o atentát, John F. Kennedy, samozřejmě. Máte Patricka Lumumbu.

Nedal jsem sem všechny, kteří byli buď zavražděni, nebo svrženi v pučích řízených CIA a MI6. Bylo to ale významné období potenciálu, kde společným tématem byla spolupráce a vymanění se z matematických způsobů řízení. Zavedení nových technologií a nových objevů, které nebyly monopolizovány, a to způsobem hledání win-win spolupráce, bodů společného zájmu. Proto JFK nabídl Rusům možnost spolupracovat se Spojenými státy na společném vesmírném programu. Takže by to bylo něco, co by nás vymanilo z této matematické rovnováhy teroru, způsobu vládnutí. Končím, myslím, že ještě tak tři, čtyři minuty. Takže po éře atentátů, opět v šedesátých letech, velmi paralelní s tím, co se dělo po devadesátých letech 19. století do první světové války, opět éra totálních atentátů a barevných revolučních pučů. Nyní je připravena scéna pro plnou ekonomickou rekolonizaci Spojených států. Zejména se vždy soustředila na převzetí kontroly nad Spojenými státy. Stalo se několik věcí.

Kissinger je ve většině z nich klíčovou postavou. V lednu 1971 se vytvořila skupina Intro Alpha podle plánu lorda Jacoba Rothschilda, který vedl N. M. Rothschild & Sons, ale také byla hlavním bankovním zájmem jako součást žoldnéřské dynastie od roku 1700. Takže Intro Alpha, skupina banek, byl spolek… tady je obrázek členských bank s klíčovými hlavními bankami zřízenými v každé ze soustředěných evropských zemí s cílem prosazovat novou doktrínu deregulace. Centralizace moci od národních států, zejména v Evropě, a její přesunutí do soukromé nadnárodní koterie korporátních a finančních zájmů nad národními orgány. Nemám čas zabíhat do detailů.

To bylo v roce 1971, kdy ta skupina vznikla. Od té doby se její počet od původních šesti zakladatelů rozrostl. Mnohé z těchto bank byly spojeny s finančními aktivitami podporujícími vzestup fašismu, ať už Franca Mussoliniho nebo Hitlera. A pak tentýž měsíc Světové ekonomické fórum založil jeden z Kissingerových mladých géniů, kterého všichni známe a kterým pohrdáme Klaus Schwab. Jedním ze spoluzakladatelů byl také Maurice Strong, kanadský oligarcha, který byl vyzvednut Rockefellery a byl spoluzakladatelem Kanadského římského klubu, hlavním hráčem s princem Philipem, což je ten, který říkal, aby se převtělil do smrtícího viru, který řídil Světové ekonomické fórum.

V mé prezentaci z 26. února se chystáme jít do detailů… bude to krvavé. Takže Maurice Strong, další postava, která byla spoluzakladatelem, a inspirátor Klause Schwaba. Pak tady máte velkou věc, která se stala 15. srpna 1971, Kissinger a Schultz, kteří vedli Nixonovu administrativu, zorganizovali vyřazení dolaru ze zlaté rezervy, systému zlaté směny nebo systému pevných směnných kurzů, který bránil spekulacím s měnami a komoditami. Dokud jste neměli spekulace, bylo obtížné vést tyto druhy ekonomické války proti národům, které se snažily rozvíjet svou infrastrukturu a průmyslovou základnu, což vždy… i v 19. století byl nástroj používaný impériem, aby udržel národy v destabilizaci.

Pevný směnný kurz tedy musel odejít, zaručoval příliš velkou stabilitu, šlo uvažovat dlouhodobě, když jste měli relativní stabilitu měn. A ta se dostala na plovoucí trhy. Takže najednou se trhy staly určujícím faktorem hodnoty dolaru, která se stále více zakotvovala, opět pod Kissingerovým vedením, do ceny ropy na spotových trzích. Najednou to vytvořilo určitý stupeň velmi chaotického stavu, takže už nemůžete skutečně budovat nebo udržovat či zlepšovat svou infrastrukturu, kapitálově náročnou část ekonomiky, kterou potřebujete mít vždy jako základ své ekonomické hodnoty v systému. Ta začala zakrňovat. A stále více nastupovala éra deregulace, spekulace.

Zmíním zde Trilaterální komisi, založenou v roce 1973 pod vedením Brzezinského, Kissingera a Davida Rockefellera. Opět je tu ruka Rady pro zahraniční vztahy, což je opět hnutí kulatých stolů, které je tu vždy, stejně jako skupina Bilderberger, která je tu vždy. Mnohé z těchto postav se překrývají s touto další věcí, o které budu podrobněji hovořit 26. února. Takže to je to, co přebírá za Cartera Trilaterální komise. Téměř každý člen Carterova kabinetu je členem Trilaterální komise. Lidé jako Paul Volcker, který se stává předsedou Fedu, vyzývá v roce 1979 k řízenému rozpadu americké ekonomiky, kdy jsou úrokové sazby na dva roky zvýšeny na 20 % a více, což ničí malé a střední podniky a ponechává pouze tyto mnohonásobné nadnárodní společnosti schopné přežít a prosperovat a pohlcovat v rámci fúzí a akvizic.

A Henry Kissinger v této době v roce 1981 má projev v Chatham House ve Velké Británii, kde popisuje rozdíl mezi Churchillovými a Rooseveltovými názory na poválečný věk a popisuje… lidé si celý projev mohou přečíst v příloze mého svazku 2. Popisuje však, jak dával přednost Churchillovu způsobu uvažování o geopolitice před Rooseveltovou představou, která je podle něj zastaralá a neslučitelná s realitou. Popisuje v ní ale také své působení ve funkci ministra zahraničí za Nixona, kdy podle něj byli Britové tak věcně vstřícní, že se stali účastníky vnitřních amerických jednání v míře, jaká se mezi suverénními státy pravděpodobně nikdy nepraktikovala. Ve své inkarnaci v Bílém domě jsem pak britské ministerstvo zahraničí informoval lépe a blíže než americké ministerstvo zahraničí.

Bylo to symptomatické. Naprosté přiznání. Ani to neskrývají a neříkají: On to ve skutečnosti neřekl. Ne, prostě to přiznávají. Myslí si, že jsme příliš hloupí na to, abychom si spojili slova a činy. Lord Jacob Rothschild v roce 1983 pronesl projev, v němž vyzval, že dva široké typy obřích gigantických institucí, celosvětová společnost poskytující finanční služby a mezinárodní komerční banka s globální obchodní kompetencí, mohou vytvořit všemocný finanční konglomerát s mnoha hlavami. Měl tím na mysli rozpad rozdělení bankovních aktivit z pojišťovacích komerčních investičních fondů. Ty všechny byly pod Rooseveltovem koncipovány do samostatných oddělení.

Nemohli jste tedy spekulovat s úsporami lidí, nemohli jste to dělat legálně. Mluvil o tom, že to zruší, abyste mohli vytvořit nový typ univerzálního bankovnictví, které dělá všechno, což dnes bychom mohli nazvat příliš velkým na to, aby padlo. Původně se tak stalo ve Velké Británii za velkého třesku Margaret Thatcherové, kdy byla v Londýně vytvořena první vlna univerzálního bankovnictví, které opět získalo ještě větší kontrolu, než jakou mělo dříve. Máte téměř totální kolaps spekulativní bubliny, který má za následek 25% zhroucení burzy v New Yorku, jako reakce na zabránění kolapsu je přivolán Alan Greenspan a okamžitě normalizuje kreativní finanční nástroje, jinak známé jako deriváty, které byly dříve z větší části nelegální. Říkalo se jim podřadné dluhopisy, sekuritizované dluhy, které byly bezcenné, ale přesto sekuritizované, a pak se s nimi hazardovalo s pojištěním, které se také stalo sekuritizovaným. Je to komplexní, ale šílené. Takto se nevytváří hodnota.

Stalo se to takovým rakovinovým nádorem, který se rozrostl v ekonomice do té míry, že v roce 1992, kdy byla uzavřena Maastrichtská smlouva, která vytvořila EU jako novou konsolidaci s cílem zbavit se národních států a zbavit se práva národů emitovat a kontrolovat vlastní úvěry v Evropě, existovaly deriváty v hodnotě asi 2 bilionů dolarů. Ve stejném roce jste měli rozpad Sovětského svazu, konec historie se oslavuje. George Bush v roce 1990, při zahájení války v Iráku, říká, že máme před sebou příležitost vytvořit pro sebe a pro budoucí generace nový světový řád, kde budeme úspěšní, a my budeme, máme reálnou šanci na tento nový světový řád. Takže toto je bod, kdy se Margaret Thatcherová chlubí, že vlila ocel do páteře Bushovi, který váhal v otázce pouštní bouře. Ale opět, vždycky šlo o to, že je to konec systému národních států. Je to konečně konec studené války. Nastává unipolární éra toho, co by se dnes dalo nazvat neoliberálním světovým řádem.

Sovětský svaz je totálně zprivatizován a zničen, na což dohlížel Strobe Talbott, který byl hlavním mužem v terénu, Rhodesův učenec, úzce spolupracující s MMF. NAFTA je podepsána, aby se zbavila více pravomocí národních států v USA, a přesunula pravomoci do rukou soukromých korporací nad národy, Světová obchodní organizace a Glassův–Steagallův zákon – oddělení amerického bankovnictví od spekulování je rozbito Clintonem, Rhodesovým učencem. Poslední akt v úřadu. A od té doby se objevuje největší rakovina derivátů, která se z 2 bilionů v roce 1982 zvýšila na 70 bilionů v roce 1999. Do té doby překrývá globální HDP, do té míry, že o pouhých 10 let později máte deregulaci úplně mimoburzovních derivátů, protože Glassův–Steagallův zákon je nyní pryč… Takže je musíme zachránit… je to jako pistole u hlavy, když zkrachují. A v roce 2007, kdy dojde k dalšímu kolapsu, jejich 708 bilionů dolarů derivátů zatěžujících systém… 15 bilionů dolarů americké HDP.

Strobe Talbot v roce 1982 vytvořil svůj manifest, v němž říká, že všechny země jsou v podstatě společenským uspořádáním, bez ohledu na to, jak trvalé nebo dokonce posvátné se mohou v daném okamžiku zdát. Ve skutečnosti jsou všechna umělá a dočasná. Možná, že národní suverenita nakonec nebyla tak skvělá myšlenka, ale až události v našem vlastním podivuhodném a strašlivém století rozhodly ve prospěch světové vlády. To je z jeho Zrodu globálního národa. Tady už jen poslední dva slajdy a končím. Jen aby bylo jasné, že převzetí finančních služeb a zhroucení reálné ekonomiky, té reálné části, která má hodnotu, která udržuje život, to byl trend, máte tu křížení… je tu pronájem nemovitostí, leasing, spekulace.

To se v roce 1987 překrývalo s fyzickou výrobní základnou, to je jen jeden z mnoha grafů, Reálná ekonomika funguje jen tehdy, když finanční stránka vždy obsluhuje a zlepšuje reálnou stránku – výrobu, infrastrukturu a vědu. Pokud to finanční strana neobsluhuje, je to falešné. Je to bublina a ta bublina splaskne. A proto bublina, která byla vytvořena a která praská, byla plánovaným rozpadem, který byl od roku 1971 vždy navržen tak, aby se rozpadl. Otázkou je, kdy by došlo k tomu píchnutí? K tomu už došlo. Jde o to, proč dochází k obklíčení Číny, Ruska americkou armádou a Brity. Proč jsou všechny ty psyopy? Proč je tolik různých typů operací CIA, jejichž cílem je destabilizovat Eurasii?

Mluvil jsem o tom ve své poslední prezentaci. Co se děje? Čeho se bojí? Já jenom končím tím posledním Putinovým citátem, lidé mohou cítit pocity vzteku, když vidí Putinovu tvář, protože byli krmeni spoustou propagandy v médiích, mně je to jedno. Ale v nedávném projevu Putin právě řekl, že pouze suverénní státy mohou účinně reagovat na výzvy doby a požadavky občanů. V souladu s tím by měl každý účinný mezinárodní řád zohledňovat zájmy a možnosti státu a vycházet z nich, a ne se snažit dokázat, že by neměly existovat. Navíc není možné nikomu nic vnucovat, ať už jde o principy, na nichž je založeno společensko-politické uspořádání, nebo o hodnoty, které někdo z vlastních důvodů označil za univerzální. Vždyť je jasné, že když udeří skutečná krize, zbývá už jen jedna univerzální hodnota. A tou je lidský život, o jehož nejlepší ochraně rozhoduje každý stát sám na základě svých schopností, kultury a tradic. Překročil jsem čas, moc se omlouvám, že jsem to udělal. Ale opravdu jsem chtěl vyjasnit několik klíčových poznatků ze světových dějin. A pokud budou nějaké dotazy, pokud na to bude čas, rád odpovím.

Reiner: Děkuji, Matthew, jen si ověřím, zda jsem vás správně pochopil. Hlavním bodem je, že britské impérium nikdy nepřestalo existovat, stále existuje, kolonialismus stále existuje, jen existuje pod jiným jménem. Nikdy se nepřestalo snažit vtáhnout Spojené státy zpět. Ale z nějakého důvodu se mu to příliš nedaří. Výsledkem je to, že to, co vidíme s myšlenkou hlubokého státu, je hluboký stát ta část v zemi, která se snaží znovu zavést Spojené státy do angloamerického systému a v podstatě do londýnské City?

Matthew: Nemám problém s tím, co jste právě řekl. Ano, s tím nemám problém.

Reiner: Dobře. Nyní se tak nestalo, pokud mohu soudit z toho, co nám říkáte. V Kanadě to neselhalo, jejich snaha udržet Kanadu pod kontrolou byla velmi úspěšná. Chci říct, jenom když jsem poslouchal, jak Justin Trudeau skládal přísahu… přísahal věrnost britské koruně, anglické královně. Nevadí to Kanaďanům?

Matthew: Pro ty, kteří to vědí, je to změna paradigmatu. Ale je tam velká kognitivní disonance, která tam byla vložena léty a generacemi podmiňování. V jedné z kapitol procházím vytvoření syntetického nacionalismu v Kanadě, který nezařídil nikdo jiný než sám lord Milner, který v roce 1909 vedl Rhodesův trust a přijel do Kanady s Mackinderem, který je zakladatelem geopolitiky v její moderní podobě. Ale v té době byl šéfem Londýnské ekonomky od Fabiánské společnosti. Odešel z pozice šéfa londýnské školy na základě nabídky lorda Milnera, který je od kulatého stolu, který prochází Oxfordem, takže máte LSE a Oxford. Takže dal výpověď, aby přijel do Kanady s Milnerem a formuloval velkou strategii, jak sakra udržet Kanadu jako klín mezi Ruskem a USA a také Německem? Protože v té době Německo ještě nebyl vůbec fašistický stát.

Bylo tam stále hodně antikoloniálních a antifašistických impulsů na velmi vysokých mocenských pozicích kolem společnosti Fredericka Lista a dalších jiných. Takže Milner, vlastně je tam citát, kde říká: Ze tří největších nebezpečí pro britské impérium… preferována je větší soudržnost. Takže první tři hlavní scénáře budoucnosti týkající se Kanady jsou, číslo jedna, větší soudržnost a integrace do Britské federace. To se pravděpodobně nestane. Stále jste měli Wilfrida Lauriera, Lincolnovy obdivovatele… Řekl: Největším nebezpečím je větší spolupráce s těmi Spojenými státy z roku 1909. To je největší hrozba pro britské impérium. Střední cestou je růst kanadského nacionalismu. A říká, že Kanaďané jsou tak úžasně neznalí delších dějinných sil. A dokonce se tak cítí, že jsou téměř ve všem nadřazeni Američanům. Je to fantastické. To jsou jeho slova. Je prostě fantastické, jak jsou ignorantští. A my bychom měli jít tímto směrem a skutečně pro ně vytvořit nový nacionalismus.

A to je přesně to, co se stalo trendem celého 20. století. Vedl až k vytvoření umělé kanadské vlajky s javorovým listem. To nic neznamená na rozdíl od jiných zemí, co mají vlajky, které něco znamenají. Je to doslova jen javorový list. A lidé jako Vincent Massey, který byl jeho zázračným dítětem, se stal prvním kanadským generálním guvernérem, který to z velké části řídil a spravoval. To všechno byli eugenici. Vytvořili také Kanadskou fabiánskou společnost, kterou v roce 1931 vedlo pět Rhodesových učenců. Ale ano, v Kanadě bylo hodně kognitivní disonance a mýtů, které byly vytvořeny a které jsou posvátnými krávami, které se naše mysl bojí pošlapat.

Ale teď, když skutečně vidíme, že systém ukazuje svou skutečnou tyranskou ruku, kterou měl vždycky, jenom jsme na něj netlačili, tak jsme to nepocítili, ale teď, jakmile se dožadujete něčeho lidského, jako je svoboda, skutečně vidíte, jak ta maska odpadává. Teď jsou lidé mnohem vnímavější k tomu, aby zjistili, o co tu vlastně sakra jde. Co je to za věc, které se říká Kanada? A myslím si, že celkově… že lekce velkých vlastenců, kteří byli svrženi v kanadské historii, naši poslední národní vládu jsme měli v roce 1963, která byla svržena při převratu provedeném Rhodesovým učencem v roce 1963. Takže rozhodně máte hlad. A myslím, že když se více lidí podívá a popřemýšlí o tom, co právě řekl Justin Trudeau v roce 2017, a podívají se na to, co se stalo, tak jim to poskládá spoustu věcí dohromady. Důležitá je otázka, co by měl být skutečný suverénní národ?

Teď už víme, co to není. Ale co by vlastně měl dělat? Protože máme vážné objektivní šíleností, rozpad výroby potravin, dodavatelských řetězců, infrastruktury, jak vlastně koherentně řídit, aby se naše děti nejen nestaly otroky v rámci tohoto dystopického systému, ale aby měly skutečně život, který může vzkvétat, kde můžeme investovat do národní banky, která slouží zájmům lidí s ostatními národy, které se organizují společným způsobem? To je celá diskuze, která se musí skutečně vést. A myslím si, že současné protesty v Ottawě jsou dobrou startovací jiskrou. Teď je tu hlad po těchto větších myšlenkách.

Reiner: To je kanadský národní, spíše nacionalismus, který se v podstatě prosazuje proti britské koruně, že?

Matthew: V podstatě ano. Je to založeno na nějakém principu, je to založeno na právu živit svoji rodinu, pracovat, mít život… víte, základní věci.

Reiner: Ještě jedna poslední otázka. Je moc londýnské City v kombinaci s její pátou kolonou, Wall Streetem, skutečně pravdivá? Pochopil jsem to správně? Že všechny ty peníze, všechna ta moc, byly schopny rozpoutat dvě světové války? První světovou válku a druhou světovou válku, které financovali tito finanční giganti? Obě strany?

Matthew: Ano, ano. Rozhodně. Mám pocit, že jsem si vybral příliš mnoho času. Ale ano.

Reiner: Chtěl jsem se jen ujistit, že jsem vás nepochopil špatně. A nakonec, dvě světové války… každý, kdo může začít dvě světové války, asi nemá problém… protože jsem si to napsal, když jste to řekl… nemá problém vytvořit nemoci, jako je terorismus a obchod s drogami. Takže to v podstatě taky začalo nebo bylo zahájeno těmi finančními giganty, londýnskou City plus Wall Street.

Matthew: Jo, a já bych k tomu dodal jednu krátkou věc, a to, že Britové…. vedl jsem rozhovor s Alexem Cranerem na základě skvělé trilogie, kterou napsal o původním britském projektu Nového světového řádu pod vedením lidí jako lord Halifax, usmiřovateli Británie, což byli lidé jako Neville Chamberlain, kteří se podíleli na operaci, která až do roku 1939-40 stále chtěla mít angloamerické fašistické spojenectví s Hitlerem a Mussolinim a dalšími, aby řídili svět jako Nový světový řád a byli vykonavateli eugenické politiky kontroly populace v rámci vědecky řízené společnosti shora, což byl projekt až do svržení Nevilla Chamberlaina, když se Hitler stal frankensteinovským monstrem, které se už jaksi nechovalo podle jeho příkazů a mělo větší ambice být jaksi v čele kormidla místo druhořadého vykonavatele vůle bankéřské bankovní třídy, a oni museli jaksi změnit strategii a přerušit tento plán. Je to celý příběh. Ale poučení, které chci, aby si z toho odnesl každý, že oligarchie dělá hodně chyb. Nejsou tak mocní, jak chtějí, abychom si mysleli, že jsou, což je zastrašování mysli. To, o co se pokoušejí dnes, není nic nového, pokoušeli se o to mnohokrát a obvykle se jim to vymstí. A stejně jim to podkopává nohy. Takže se pak musí přeorganizovat a zkusit něco nového.

~ Pokračování na další stránce ~