↓ Video s českým dabingem ↓

↓ Video v originále s českými titulky ↓

Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním na jejich tvorbu níže kartou (ocením měsíční podporu) nebo ZDE na bankovní účet. Děkuji! (ps: Po kliknutí na tlačítko „Přispět” budete přesměrování na platební bránu)

Donation amount

100Kč

200Kč

500Kč

990Kč

1490Kč

Other

Amount

Kč

Donation frequency

One-time

Monthly

Přispět

---

Sledujte také na: NášTub / Odysee / Rumble / Substack

Originál videa publikován ZDE: video je původně z roku 2017

Přepis:

IS: Ronalde, máte velmi silné zázemí ve finančním sektoru, správy aktiv, obchodování s vklady… můžete nám říci něco o svých zkušenostech? Jak dlouho jste tam pracoval?

RB: No, moje zkušenosti jsou složitější než to, co jste právě zmínila. Vlastně celý život podnikám, klíčovou složkou je pro mě nezávislost. Jednou jsem zkoušel být zaměstnancem, ale to nevyšlo. Jako podnikatel jsem poznal mnoho odvětví, mezi nimiž jsem zažil i finanční svět. Všechny mé další firmy, například vlastní módní řada pro dámy, prodej aut a také import export, mě natolik zapojily do budování vlastního jmění, že mě neodmyslitelně nasměrovaly do světa financí.

Při práci v import-exportu se setkáváte s různými měnami a musíte chodit na burzu obchodovat přes makléře. A jeden z makléřů mi v jednu chvíli řekl: Ronalde, už dlouho se dívám na váš život a vy máte pořád co dělat. Víme, že vyděláváte peníze. Ale co je vaším cílem? A já odpověděl: Jediný cíl, který jako podnikatel mám, je vydělat co nejvíce peněz. Protože čím více peněz budu mít, tím rychleji budu moci odejít do důchodu, být svobodný a samozřejmě mít status.

V podstatě všechno, co v této společnosti chcete, nebo jsem si to alespoň tehdy myslel. Takže makléř řekl: V tom případě přestaňte dělat to, co teď děláte, přestaňte se všemi těmi společnostmi, a jděte do finančního světa. A to je začátek té situace, která souvisí s vaší původní otázkou. Ten makléř měl místo na devizovém trhu a obchodoval s měnami, s vklady, takže obchodoval s aktivy, aby vydělal na rozdílech v úrokových sazbách, a to se týkalo zmíněné správy aktiv. Tyto tři aspekty dohromady tvoří ten zajímavý balíček, na který jsem kývl.

Řekl: Dobře, můžeš tady zaujmout moje místo, já tě vyškolím, představím tě do sítě. Ale výměnou za to chci 10 % z tvých ročních výdělků. Takže mi v podstatě prodal své místo ve finančním světě a požádal o 10% provizi, kterou jsem mu zaplatil, řekl jsem ano, vyhovuje mi to. Pak odpověděl: Je tu jedna věc, kterou musíš vědět. Pokud nemůžeš dát své svědomí do příslovečného mrazáku a nemyslím tím na minus 18 stupňů, ale na minus 100 stupňů, pak se do toho nezapojuj. To bylo poselství.

Chceš hodně peněz, které můžeš získat, mohu ti pomoci, ale je to za velkou cenu. Protože to nemůžete dělat s čistým svědomím. Zasmál jsem se tomu, byl jsem mladý a naivní. Z mého mládí… moje vůbec ne ideální mládí mě vedlo k určitému pohledu na svět a lidstvo…

IS: Co tím myslíte? Neměl jste láskyplnou rodinu?

RB: Moje matka dělala vždy to, co mohla, abychom se cítili milovaní. ale byla v tom omezovaná chováním otce, kvůli kterému jsme měli pocit, že spíše žijeme ve válečné zóně. To není ukázkové prostředí, ve kterém chcete vyrůstat. Když jsem takto vyrůstal, byl jsem přesvědčen, že svět a lidstvo není vůbec skvělé.

IS: Takže dát svoje svědomí do mrazáku bylo pro vás v pořádku?

RB: Byl jsem to už kvůli sebezáchově částečně zvyklý dělat. Takže dát svědomí do mrazáku pro mě nebyl nesplnitelný úkol.

IS: Takže to byl mechanismus přežití?

RB: Ano. A můj pohled na lidstvo a svět kolem mě nebyl zrovna pozitivní. Myslel jsem jen na sebe… takto jsem vyrůstal… takže jsem do toho šel. Což znamenalo, že jsem si pomalu budoval zákaznickou základnu. A jak jsem se v rámci sítě zdokonaloval, dostával jsem se hlouběji do finančního světa a pak se ukázalo, že svět je opravdu malý a stále si všímáte, že i když jsem ještě pracoval v dovozu a vývozu, obchodování s obilím a podobně, všimnete si, že je to jen malý okruh, a pokud mluvíme o tvrdém jádru okruhu ve finančním světě… nemyslím tím nějakou pracovnici v bance, ale velké globální toky peněz, které používáte pro obchodování.

IS: Mluvíte o celosvětovém pohybu peněz, takže ne pouze Nizozemsko, kde jste začal pracovat?

RB: Nizozemsko v tomto příběhu hraje významnou roli, ale svět se kolem něj netočí. Nizozemsko je součástí velkého globálního finančního systému. V něm pracujete skrze devizový trh, pokud chcete provádět oficiální transakce. A mnoho bank, které provádí směnu měn, dostává určité úkoly od klientů, které by jim tak snadno neprošly. V tu přichází potřeba po lidech jako jsem já, kteří byli bílými koněmi pro velké převody peněz. Používali jsme určité finanční konstrukce, mezinárodní legislativy k přesunu peněz takovým způsobem, aby vše bylo v pořádku. Aby se žádný dozorce nebo regulační orgány na světě… nedozvěděly o tom, co se děje. Tak jako před rokem nebo dvěma se skandálem okolo Panama…

IS: Panama Papers.

RB: Ano.

IS: Daňové úniky?

RB: Ano, daňové úniky jsou to, když porušíte všechna pravidla. Takže to souviselo s úniky. Ale když se na to podíváte, co se tam stalo, říkáte si: „Lidi, to jsou staré zprávy, koho tím nudíte? Protože je to sotva relevantní.” Nicméně pro běžné lidi to byla velká věc, ale nic velkého to ve skutečnosti není. Ale ukazuje to, že je na tomto světě něco velmi špatně. Například v Nizozemsku jsou lidé na určitých pozicích, kteří mají bankovní účty v Panamě, s legislativami, které jim umožňují neplatit daně v Nizozemsku tak, aby to bylo naprosto legální.

Takové konstrukce byly součástí mé práce, kdy jsme museli směňovat peníze… Jak jsme na začátku 90. let měli první bojkoty v Iráku kvůli válce, která tam začala… A byli jsme konfrontováni s tím, čemu se říkalo irácký dolar. Irácké dolary, které ve skutečnosti byly americké dolary… americký dolar je přímo napojený na cenu ropy, což z něj dělá světovou obchodní měnu krytou ropou. Dokud je tam to napojení, dolar má hodnotu.

A Iráčané kvůli bojkotu nemohli oficiálně svou ropu prodávat. Aspoň teoreticky, protože nikdy předtím nebyl tak velký obchod v ropě, se slevami v tomto případě… protože oficiálně to nebylo dovoleno, ale se slevami i tak překročila hranice. Tyto dolary, protože se vždy platilo v dolarech, irácké dolary musely někam jít.

Nemohli jste je prostě přinést do banky kvůli všem regulacím, a šeky poskytovaly určitou ochranu, protože praní peněz a zločinnost nebyla tehdy nová věc… nyní jí říkáme terorismus… ale tehdy to také probíhalo. Takže potřebujete lidi, kteří to na sebe vezmou. A jako bílý kůň vás pozvali například do banky v Německu, kde měli v suterénu kamiony plné peněz. Pomyslíte si: Jasně, kamiony, transport, velká společnost… „Pojďte se mnou,” a pak vám ukážou, že všechny jsou naprosto plné dolarů, a pak vám řeknou: Musíme se této hotovosti zbavit. Takže je směnit za libry, německé marky, apod. Prostě někde musely jít.

IS: Mluvíme teď o praní peněz, nebo?

RB: No, zpracovávání hotovosti. Zpracovávání hotovosti takovým způsobem, abychom ji mohli znovu uvést do oběhu peněz.

IS: To byl váš úkol?

RB: To byl úkol, který dostali moji kolegové a já. Takové úkoly nikdy neděláte sami, protože to sami zvládnout nemůžete. Není to možné. Víme, jak strýček Skrblík přehraboval peníze lopatou… no, my to tady museli dělat doslova. Bylo nemožné to vše zpracovat najednou. Takže musíme najít způsob… dříve se převážně platilo hotovostí, ale dnes je to převážně digitálně.

Ale musíme najít způsob, jak zpracovat hotovost. Jak hotovost znovu uvést do oběhu, aby Irák mohl obchodovat s ropou bez omezení. Protože oni jsou ti, kteří peníze vlastní. Irák nechce… zmiňovala jste praní peněz, ale pokud šlo o ten bojkot, Irák se musel držet pravidel. Všechno, co chcete vědět o světě, můžete vědět podle peněz. To je to hlavní. Každý může říkat bla, bla, bla, ale ujistěte se, že sledujete peníze, pak najdete pravdu. To stejné platí pro tu situaci. To, co Irák a jejich kupní partneři chtěli, bylo zůstat bez jakýchkoliv obvinění.

Protože partneři, kteří u nich ropu nakupovali, byli ti, kteří ten bojkot zavedli… ale ve skutečnosti jsou všichni přáteli na stejné straně. Každý si myslí, že na světě existují protiklady jako hodní a zlí. Ale na vyšších úrovních je to jen hra, kde všichni spolupracují. Musí se však držet pravidel a předpisů, které sami vytvořili, aby zbytek společnosti utlumili a zajistili, že nahoře nebude příliš těsno. Takže musíte hrát podle svých vlastních pravidel. Takže to, co se tam děje, má zajistit, aby vás nikdo kromě samotné elity nemohl vystopovat. Nikdo z nižších kruhů nemůže zjistit, co se skutečně stalo.

IS: Říká se tomu rozčlenění.

RB: Ano.

IS: Všichni znají jen svůj malý kousek a jen elita ví, co se děje.

RB: Ano, ale protože my jsme dělali špinavou práci, museli jsme toho znát hodně. Nemohli jste udělat chybu.

IS: Jak vysoko v pyramidě jste se dostal? Byl jste blízko vrcholu pyramidy?

RB: Komunikovali jsme s nimi. Moje ego by bylo rádo, kdybych se dostal do té pozice na vrcholu. Dnes mluvíme o 8000-8500 lidech na světě, kteří řídí celý svět. Bylo by skvělé se tehdy do takové pozice dostat.

IS: Dobře, ale když řekneme, že ti nahoře znají 100 %, dokážete odhadnout, jak moc jste toho znal vy z toho, co se děje?

RB: Ve své práci jsem musel znát 100 % toho, co se děje. Jinak to nešlo, protože zájmy zapojených lidí byly obrovské. Zejména pro ty na vrcholu. Kdybych neznal všechny detaily, udělal bych chybu. Což by mělo důsledky, protože ty chyby by byly rozpoznány. Pak by se do toho začali plést lidi, kteří o tom nic neví. Abyste na této úrovni mohli pracovat, musíte mít nervy z oceli.

IS: Měl jste nervy z oceli?

RB: Ano, fungoval to „v pořádku”.

IS: Mrazák pro vás dobře fungoval…

RB: Ano, na nejvyšší úrovni jsem pracoval asi pět let. A pak byl konec. To byl pro mě velmi intenzivní moment.

IS: Něco se náhle stalo?

RB: Šlo o to, že… dal jsem malý příklad toho, o co šlo… v tomto případě směna peněz, dolaru na něco jiného, jejich bezpečný vklad, a dobré řízení aktiv, aby rostly, což vedlo k reinvestici peněz. Úroveň, na které jsem pracoval pět let… a to se nestalo přes noc, musíte si své místo zasloužit. Jsem zkušený v propojování informací, aby se dosáhlo úplného obrazu všech věcí, které s tím souvisí, které je třeba brát v úvahu v rámci hracího pole. Což je velmi detailní proces. Když jste v tomto nadaní, tak vynikáte.

Proto mi bylo svěřeno 100 % informací týkající se mé práce, takže jsem nevěděl vše, co věděli oni, ale věděl jsem vše, co bylo třeba týkající se případu, na kterém jsem s kolegy pracoval. Byl jsem často ve vedoucí roli, protože jsem si udržoval dobrý přehled o situaci. Byl jsem dobrý v inovativním myšlení k vyřešení problému. Bavil jsem se… tvořil jsem řešení takovým způsobem, abych byl vždy napřed a přelstil je, abych zůstal v rámci pravidel hry, ale hrál si s něma, aby vše zapadlo… tu hru jsem miloval. Na druhou stranu jste ale měli obrovskou zodpovědnost a stále více jste se učili o reálném světě. Protože skrze finanční svět se dozvíte veškerou skutečnou pravdu.

IS: Veškerou v jakém smyslu?

RB: Vaši klienti vám dávají útržky toho, jak funguje skutečný svět. Při pohledu zpět jsem nevěděl vše, ale věděl jsem toho hodně. Protože moji klienti byly banky, které nechtěly mít na rukou krev, ale v těch bankách je vždy část lidí, kteří dobře ví, co se děje. Jedno procento v bance zná pravdu ohledně toho, co se ve světě děje, což není překvapivé, když jsou zapojeni do převodů peněz. To jsou ale vaši klienti… jednáte také s vládami, nadnárodními firmami, musíte jednat s tajnými službami, a to, čemu dnes říkají teroristické organizace.

Máte klienty skupiny, které jsou zapojeny do pohybu velkých peněz. Pak si začnete věci spojovat… můžou být rozčleněné, jak jste zmínila, pokud jde o vědomosti, ale protože jsem uprostřed, vidím, jak spolu jednají. Vidíte, jak peníze proudí z tohoto místa na tohle místo, apod. Získáváte informace a tudíž přehled o tom, co se skutečně děje.

IS: Musíte všechny ty skupiny uspokojit, včetně teroristických organizací? Snažil jste se všechny uspokojit?

RB: Ano.

IS: Proboha.

RB: To byla moje práce.

IS: Vyhovět všem.

RB: Ano. Jedna věc, kterou jsem zjistil, kterou jsem předtím neznal, ale nyní ano, se týká tajných služeb. Myslíte si, že mají sloužit lidem a chránit lidi, země, atd. Ale ve skutečnosti jsou to spíše zločinecké organizace… celý systém je zločinecký. Mluvíme o finančních válkách, vyvolávání válek, takže v podstatě vytváření velkého utrpení ve světě, takže hodně konfliktu.

A pak si říkám: Kdyby jen lidé věděli, jaký svět ve skutečnosti je. Tajné služby se u ničeho nezastaví. Ničeho. Ale ony také mají svoje peněžní toky, protože jestli obchodují s drogami nebo zbraněmi, nebo… vlastně s lidmi… všechny ty peníze musí někde jít. Vše musí být financováno.

IS: Říkáte „jestli”, ale můžete potvrdit, že tohle dělají?

RB: Všechny z nich. Celý svět, jak ho známe, je pouze iluze, ve kterou věříme. Což je něco, co v tomto oboru zjistíte… a to, kde se to pro mě celé pokazilo, když to tak řeknu…

IS: Myslíte tím konečně…

RB: Zpětně to bylo to nejlepší, ale můj „mrazák” se začal porouchávat. Například jsem šel do jiného obchodního trhu, a jeden z mých kolegů řekl: Ronalde, pamatuješ na ten případ s italskou lirou? To byly obchody, kdy jsme v obrovském množství prodávali liru za dumpingové ceny, což snížilo její hodnotu. To jednu společnost v Itálii tak zasáhlo, že zbankrotovala.

A pak slyšíte: Pamatuješ na ten úspěšný obchod s lirou? Ano. A pak říká: Věděl jsi, že majitel té společnosti spáchal sebevraždu a zanechal za sebou rodinu? Takové věci… A tehdy jsme se tomu smáli. Všichni jsme se smáli. Dívali jsme se na lidi spatra, vysmívali se jim… byl to jen produkt, odpad, vše byl bezcenný odpad… příroda, planeta, vše klidně mohlo shořet.

IS: Jen zbyteční paraziti.

RB: Pokud jsme splňovali naše cíle, pokud jsme rostli… Mnozí kolegové se uchýlili k alkoholu nebo drogám. Já ne, možná jsem měl.

IS: Nebo ne.

RB: Zpětně ne, bylo to to nejlepší, a jsem rád, že jsem stále naživu. Nicméně všechny ty hrozné věci… mě začaly užírat.

IS: Můžete uvést příklad, protože cítím, že se vám stala spousta hrozných věcí.

RB: Ano, je těžké pro mě o tom mluvit.

IS: Ano, cítím to, ale sdílejte jen to, co chcete.

RB: Ano, mluvím pouze o tom, o čem chci mluvit. Ale vyvolává to spoustu emocí a když už nemám svědomí v mrazáku, tak se mě to dotýká.

IS: Ano, vnímám to. Můžete mi říct tu nejhorší věc, která se stala, která byla pro vás zlomovým bodem?

RB: To byl začátek konce… dostanete se tak hluboko do těchto kruhů, a podepíšete doživotní smlouvu, ne svou krví nebo tak, že nikdy neodhalíte jména společností, organizací nebo lidí. To je podle mě důvod, proč stále žiju. Musíte se toho držet. Pokud jde o ty nejhorší věci, které jsem zažil… právě jsem vám řekl o věcech, kdy se moje svědomí začalo ozývat. Řekněme to takto – cvičili mě k tomu, abych se stal psychopatem, a selhal jsem.

Nedokončil jsem výcvik a nestal jsem se psychopatem. Moje svědomí se vrátilo a to nejtěžší pro mě bylo… protože jsem tam měl tak vysoký status, byl jsem úspěšný, měl jsem důvěru lidí, kteří na té úrovni hráli… Abych to řekl opatrně, většina těchto lidí následovala ne úplně mainstreamové náboženství. Máte katolíky, protestanty a různá náboženství… ale většina těchto lidí byli luciferiáni. Můžete říct, že náboženství je pohádka, že Bůh neexistuje, že nic z toho není reálné. No pro tyto lidi to je pravda a realita, a sloužili něčemu nehmotnému, čemu říkali Lucifer. Byl jsem s těmi kruhy také v kontaktu, akorát jsem se tomu smál, protože pro mě to byli jen klienti. Tak jsem chodil na místa s názvem Církev Satanova.

IS: Nyní mluvíme o satanismu?

RB: Ano. Navštívil jsem ty církve, pouze jako návštěvník. Dělali tam mši svatou s nahými ženami, alkoholem a tak. Bavilo mě to. Ničemu z toho jsem nevěřil, a nebyl jsem vůbec přesvědčen, jestli je něco z toho reálné.

IS: Pro vás to byla jen podívaná…

RB: Ano, dle mého názoru byla temnota a zlo uvnitř samotných lidí. Ještě jsem si to nespojil… Takže jsem byl hostem těch kruhů a bavilo mě vidět všechny ty nahé ženy a ostatní věci… byl to dobrý život. Ale jednou, a proto vám to říkám, jsem byl pozvaný k tomu, abych se účastnil obětování. V zahraničí. To byl bod zlomu. Děti.

IS: Chtěli po vás, abyste to udělal?

RB: Ano, a nedokázal jsem to.

IS: Chcete si dát pauzu?

RB: Ne. A pak jsem se pomalu začal hroutit. Jako dítě jsem si toho hodně prožil a tohle mě hluboce zasáhlo. Vše se změnilo. Ale to je svět, ve kterém jsem se ocitl. A pak jsem začal odmítat úkoly v mé práci. Už jsem to nedokázal. Což ze mě udělalo hrozbu.

IS: Pro ně… samozřejmě.

RB: Už jsem nedokázal optimálně fungovat. Můj výkon začal kolísat a odmítal jsem úkoly. Neúčastnil jsem se jich. Pointa toho všeho, v tom světě, ve výsledku je… že mají všechny ve své kapse. Musíte být náchylní k vydírání. Při pohledu zpět bylo pro ně těžké mě vydírat. Chtěli to udělat skrze děti… a to mě zlomilo.

IS: Neříkáte mi nic nového… ale je tohle také to, co dělají v politice?

RB: Na internetu lze najít dostatek svědectví lidí z celého světa, kteří ví, že tohle není nějaká pohádka. Pravda je bohužel taková, že tohle dělají po celém světě už tisíce let. Jednou jsem studoval teologii a i v Bibli najdete odkazy na tyto praktiky s Izraelity. Důvod, proč prvních 10 kmenů bylo vyhnaných do Babylonie, byly tyto rituály s dětmi. Včetně obětování dětí… tohle vše me zavedlo k víře, protože jsem si uvědomil, že život je víc, než jen to, co vidíme. Že existuje celý neviditelný svět, který je reálný. Vážně je to o temné síle a manifestaci světla. Vydal jsem se tedy cestou teologie, abych si to vše nějak vysvětlil.

IS: A také psychologie?

RB: Ano, ale tu jsem studoval ve svém prvním životě. Protože skrze komerční psychologii, masovou psychologii jsem byl schopen manipulovat situacemi ve svůj prospěch.

IS: To je děsivé, protože když to začnete zkoumat, máte institut Tavistock, kontrolu mysli, MK Ultra, Monarch, atd.

RB: Ano, to je pravda, ale to vše bylo součástí práce. Skrze výcvik v práci jsem se do toho dostal hlouběji, protože když uzavíráte dohody, musíte také manipulovat s médii. Musíte manipulovat hodně věcí, protože nic není tak, jak se zdá. Vše se musí jevit jako něco jiného. Vnímáte lidi jako stádo ovcí, nasadíte pár border kolií a naženete je určitým směrem. A abych byl upřímný, stále to kolem sebe vidím. Skrze systémy a metody, které my sami jsme používali, je k lidem přistupováno stejným způsobem a stále to funguje.

Lidé stále nechápou, jak to skutečně funguje, a stále jsou na úrovni toho, kdy si říkají: „dokud mám své pivo,” a kdo ví co ještě… jsou zahledení jen do sebe, což je také mechanismus přežití… je to konec konců program… ale stále vidíte, jak jednoduché je lidi nasměrovat určitým směrem. Když jste ten, kdo tahá za nitky. A mnohem později…. v rámci studia jsem objevil dokument, o kterém samozřejmě tvrdí, že je vymyšlený, protokoly sionských mudrců. Dnes všem doporučuji, aby si přečetli ten celý neuvěřitelně nudný dokument.

IS: Mluvíme o sionismu…

RB: Ano, samozřejmě. Pokud si přečtete protokoly sionských mudrců, a vážně je prostudujete a pochopíte, zjistíte, že je to jako číst noviny o každodenním životě. Jak z jejich pozice nejvyšší moci… a vážně se stala nejvyšší… ale to pouze protože se lidi za sebe nechtějí postavit… Neuvědomují si, jaká je realita.

IS: A říká se nám, že když jste proti sionismu, tak jste antisemitský…

RB: To zlo, když to tak řekneme, luciferiáni, satanisti, ať je nazveme jakkoliv… je to skutečná entita. Zjistil jsem, že to, co je psáno v Bibli, a nejen v Bibli, najdete to také v mnoha jiných knihách, došlo k momentu oddělení od manifestace světla, kdy určitá skupina šla vlastní cestou a nese v sobě obrovskou nenávist, zlost. Většina lidí podceňuje, jak je tohle vážné.

Protože tohle je ničivá síla, která nás nenávidí. Nenávidí stvoření, nenávidí život. A udělá cokoliv, aby nás kompletně zničila. Způsob, jak to udělat, je rozdělit lidstvo. Jejich pravdou je „rozděl a panuj”. Lidstvo je manifestací světla, to je skutečné stvoření. Dokud budete lidi rozdělovat podle politických stran, barvy kůže, cokoliv jiného, pak vy – z luciferiánského pohledu – potlačujete schopnosti svého nepřítele, jeho skutečnou moc, nemůže se za sebe postavit, protože kdyby se postavil, luciferiáni by prohráli. Tohle chamtivé monstrum by pak zmizelo.

Vyprávím lidem o starém americkém generálovi, který dal skupinu lidí do temné místnosti. Oči si na tmu zvyknou, ale nic nevidíte. Generál nic neříká a pak najednou zapálí sirku, jedno malé světlo, a kvůli prodloužené době ve tmě, prožíváte manifestaci světla z jednoho bodu a všichni se navzájem mohou znovu trochu vidět. Generál pak říká: To je síla našeho světla.

IS: Krásné.

RB: Sjednotit se. Spojit se. A celý tento šílený příběh přestane existovat. Takto rychle by se to mohlo stát. To se mi teď snadno řekne, ale když jsem byl v období, kdy jsem byl na dně…

IS: Můžete nám o tom něco říct? Jak se to stalo?

RB: Začal jsem odmítat úkoly. Vrátilo se mi svědomí po té žádosti zahrnující děti, a pak jsem začal odmítat více a více úkolů. Měl jsem svědomí a už jsem nemohl fungovat.

IS: Chodil jste ale poté stále do práce?

RB: Neměl jsem na výběr, měl jsem svůj byznys s několika kancelářemi a zaměstnanci, vše stále fungovalo.

IS: To muselo být těžké.

RB: Ano, bylo… to napětí… Na jedné straně hrajete s penězi na vysoké úrovni, kde si nemůžete dovolit udělat chybu, jinak se vše najednou zhroutí, váš celý podnik je zničen, včetně všech zapojených, včetně vás. Pak jste vážně v háji… To s sebou nese hodně stresu, když bereme v potaz návrat svědomí… když jsem začínal, byl jsem před tím varován. Nedělej to, pokud nedokážeš svoje svědomí dát do mrazáku na minus 100 stupňů.

IS: A to jste si tehdy uvědomil?

RB: Ano, tehdy jsem se tomu smál, ale žádný vtip to nebyl. Nechápal jsem vůbec, do čeho se to pouštím.

IS: A váš příslovečný mrazák se vypnul?

RB: Rozbil se. Už jsem to nemohl dělat. Snažil jsem se navzdory tomu pracovat, přetvařovat se. Nevěděl jsem, jak z toho ven, byl jsem v pasti. Všichni byli v pasti. To vše vedlo k tomu, že jsem se kompletně zhroutil. Moje tělo se jednoduše zastavilo… Jako první jsem viděl, jak moje matka pláče na jednotce intenzivní péče.

IS: Skončil jste na JIPce?

RB: Ano, moje tělo se vyplo.

IS: Doslova jste se zhroutil?

RB: Ano. Tehdy jsem ničemu nevěřil, ale pamatuji si, jak jsem se z toho rohu díval shora na sebe.

IS: Měl jste zážitek blízké smrti…

RB: Dalo by se to říct. Viděl jsem, že nejsem svoje tělo. Jsem ve svém těle, ale nejsem jen svoje tělo. Viděl jsem, jak na mě pracují. A pak jsem se zdráhal o tom velmi dlouho mluvit. Začal jsem o tom mluvit až později. V té době jsem si už spoustu věci prozkoumal a začal jsem tomu věřit. Začal jsem lépe chápat duchovno a materiálno. V tom bodě tato intenzivní zkušenost dostala svoje místo. Uvědomění, že nejsem svoje tělo, že tělo je pouze nádoba. Takže jsem tohle vše prožil, ale také jsem potřeboval dlouhou dobu na zotavení. Byl jsem na dně. Naprosto. Naprosto vyhořen.

Zhroutil jsem se a moje tělo potřebovalo rok… na zotavení. Protože… nechci se do toho teď pouštět, ale v těch kruzích, jak jsem tam končil, mě fyzicky mučili. To aby se ujistili, že nikdy neporuším smlouvu o mlčenlivosti. Takže mě na nějaký čas vzali… byl jsem „ošetřen”, a tohle vše dohromady zvýšilo stres, který jsem zažíval. Doslova jsem utíkal v plné rychlosti ke svému konci.

IS: Myslíte únosy, jak se jim říká? Nebo programování?

RB: Ne, vystavili mě určitému typu mučení, kterým se ujišťují, že nikdy nikoho z toho světa nepoškodíte. Tehdy jsem si to neuvědomoval, takže tohle vše teď vnímám zpětně. Takže konec mého prvního života byl tak extrémní, že už jsem to nezvládal. Už jsem to nezvládal… Nicméně moje síla mysli byla tak veliká, že se to stalo pouze mému tělu.

To bylo… už jsem nevěděl, co dělat. Neměl jsem na výběr. Proto si někdy myslím… samozřejmě to není pravda… že by bývalo lepší, kdybych brával drogy a alkohol jako moji kolegové. Alespoň by můj konec byl jemnější. Protože většina z nich jsou dnes mrtví. I když vím, že bílých koňů jako jsem byl já je víc… někteří jsou stále naživu, které jsem tehdy znal. Většina z nich je ale mrtvá. No já byl také mrtvý, ale stále tu jsem…

IS: Máte stále něco na práci.

RB: Ano, dalo by se to říct. Nevím, jak dlouho už mluvíme, ale to je svět, ve kterém jsem se ocitl. Pokud máte nějaké otázky, mohu na ně odpovědět, ale chtěl jsem být stručnější. Ale jen nevím jak.

IS: Jsem vděčná za vše, co jste sdílel.

RB: Pro mě je to stále velká věc.

Překlad: David Formánek