Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním pomocí měsíčního členství s bonusovým obsahem ZDE nebo jednorázově na bankovní účet (CZK): 2201583969/2010 či EUR na: CZ8520100000002201806894. Děkuji!

Originál článku publikován ZDE: 14. června 2025

Poslechněte si článek v audio verzi (namluveno strojově):

V noci 12. června 2025 zahájil Izrael vlnu útoků proti Íránu.

Netanjahu operaci označil za „Operace Vycházející lev“ a „cílenou vojenskou operaci k odvrácení íránské hrozby pro samotné přežití Izraele“ a slíbil, že v ní bude pokračovat „tolik dní, kolik bude třeba k odstranění této hrozby“.

Bezprostředně po útocích bylo oznámeno, že:

• Při prvním útoku byli zabiti klíčoví íránští generálové a vědci;
• bylo zasaženo několik strategických íránských objektů, včetně Natanzu, hlavního íránského zařízení na obohacování uranu;
• a Írán v odvetě vypustil více než 100 bezpilotních letounů a zahájil raketové údery proti Izraeli.

Proč se to děje? Jaká je situace nyní? A jak dál?

Prozkoumejme tyto otázky. Upozorňuji však, že se jedná o vývoj situace a informace, které byly v době tisku přesné, budou brzy zastaralé. V duchu pokračujícího vyšetřování Corbettova reportu proto nabádám členy Corbettova reportu, aby se přihlásili na corbettreport.com a zanechali tam v sekci komentářů odkazy na aktuální informace.

Děkuji vám za účast!

Pozadí.

Válečné štvaní Izraele proti íránskému jadernému programu samozřejmě není nic nového. Pokud jste v průběhu let sledovali mé zpravodajství na toto téma, víte o řadě stále obskurnějších reklamních akcí neodsouzeného válečného zločince Benjamina Netanjahua a o kresbách karikatur, které urážejí zpravodajské služby a varují před „bezprostřední hrozbou“ íránského jaderného programu.

Kdo by mohl zapomenout například na Bibiho projev na Valném shromáždění OSN v roce 2012, kde se oháněl karikaturou bomby s červenou čárou Wile E. Coyota a temně předpovídal, že Írán do roka přejde do závěrečné fáze svého jaderného zbrojního programu?

A kdo by zapomněl, jak Netanjahu oponu v roce 2018 poodhalil (doslova) nad „půl tunou“ zpravodajských materiálů, které údajně uloupil z íránského jaderného archivu, včetně 55 000 stran dokumentů v řadě zlověstně vypadajících dvoukroužkových pořadačů a 183 CD s dalšími 55 000 soubory? (Na jevišti pravděpodobně nebylo dost místa pro 90 000 disket.)

Ale pro ty, kteří se domnívají, že Netanjahu prorokoval odpálení tikající časované bomby v podobě íránského jaderného programu teprve posledních 15 let, je to ještě déle!

Podle tehdejšího íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa Bibi „vznáší obvinění o Íránu od roku 1992. V roce 1992 jsme podle Zarífa měli mít hotovou bombu asi za pět let. V roce 1996 ještě pět let. Takže na záznamu – dokonce svědčil před Kongresem – tvrdí, že Írán se právě chystá vyrobit jadernou zbraň.“

Ale neberte Zarifa za slovo. Tady je YNet News: Netanjahu v roce 1993: Írán bude mít bombu do roku 1999.

Jak ovšem čtenáři tohoto sloupku vědí, vnímání „íránské jaderné hrozby“ bylo po desetiletí podporováno fámami, dezinformacemi, propagandou a hrubými podvody. Ve skutečnosti:

• jaderný dozor OSN opakovaně potvrdil, že Írán nikdy nepřevedl žádný jaderný materiál do vojenského programu;
• sama americká zpravodajská komunita v roce 2011 připustila, že Írán se nesnaží vyrobit jadernou bombu;
• a dokonce i Mossad v roce 2012 vyhodnotil, že Írán „neprovádí činnost potřebnou k výrobě zbraní“.

Poté, co Trump jednostranně odstoupil v roce 2018 od „Společného komplexního akčního plánu“ (tzv. jaderné dohody s Íránem), se Írán dostal do situace, kdy byl nucen začít „hromadit“ těžkou vodu a uran, a to nikoli proto, že by aktivně usiloval o program jaderných zbraní, ale proto, že mu bylo právně zakázáno s nimi cokoli jiného dělat.

Litanie bodů o falešnosti íránské jaderné „hrozby“ po podpisu dohody o spolupráci by vlastně mohla zaplnit celý úvodník (a také zaplnila!). Možná však, že toto laserové zaměření na íránský (zatím) mírový civilní jaderný program zcela pomíjí podstatu věci: totiž že jedinou skutečnou jadernou mocností na Blízkém východě je Izrael, který technologii pro svůj vlastní jaderný zbrojní program ukradl od USA (s Netanjahuovou pomocí) a jehož zásoby jaderných zbraní nebyly nikdy podrobeny inspekci a ani oficiálně přiznány.

V posledních měsících se však íránský jaderný kalkul začal dramaticky měnit. Po desetiletích trvání na tom, že Írán nikdy nevyvine jadernou zbraň, Netanjahuovy opakované odkazy na „libyjský model“ pro Írán, tj. přesvědčování země, aby se vzdala svého jaderného programu výměnou za (falešné) ujištění o pomoci a ochraně, jen dále potvrdily, že jaderné odstrašování je jedinou dlouhodobou zárukou, že Izrael a NATO nebudou Írán „bombardovat láskou“.

Tyto obavy značně zkomplikovaly nedávná jednání mezi Teheránem a Washingtonem o možnosti obnovení íránské jaderné dohody. Napětí v souvislosti s těmito jednáními vyvrcholilo v minulém týdnu, kdy Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), dozorčí orgán OSN pro jadernou bezpečnost, odhlasovala, že Íránu udělí důtku za nedodržování požadavků inspektorů, což vyvolalo hrozbu opětovného uvalení všech sankcí OSN na tuto zemi.

Írán na tuto výtku MAAE reagoval oznámením, že vybudoval a uvede do provozu třetí zařízení na obohacování uranu. „Nevím, jak spolupracovat s vnějším světem, abychom jim zabránili v páchání zla a nechali lidi v této zemi žít nezávisle,“ prohlásil íránský prezident Masúd Pezeškán. „Budeme pokračovat po vlastní cestě, budeme mít obohacování uranu.“

Stávky.

Zda oznámení Íránu o výstavbě třetího zařízení na obohacování uranu hrálo nějakou roli při načasování operace Vycházející lev, není zatím známo. Je však známo, že úder je „výsledkem dlouholetého tajného plánování, sledování a infiltrace izraelskou rozvědkou“.

Konkrétně podle „vysokého izraelského bezpečnostního úředníka“, který hovořil s Fox News:

V Íránu jsme zřídili základnu bezpilotních letounů a v nultou hodinu je agenti Mossadu vyzvedli z úkrytů. Umístili jsme přesné rakety na četná vozidla a další rakety jsme umístili po celé zemi, ukryté ve skalách. Celý tento komplex jsme aktivovali v přesné koordinaci s izraelským letectvem.

První kolo úderů, které sestávalo z „více než 200 stíhaček na zhruba 100 cílů“, zřejmě splnilo několik izraelských cílů.

Podle prvních zpráv bylo při úderech na obytné oblasti Teheránu zabito 78 osob a 329 dalších bylo zraněno.

Íránská tisková agentura Tasnim mezitím krátce po zahájení kampaně potvrdila, že při útocích byl zabit velitel íránských Revolučních gard Hosejn Salámí. Íránská státní televize dále potvrdila smrt Fereydouna Abbasiho, bývalého šéfa Organizace pro atomovou energii, Mohammada Mehdiho Taranchiho, jaderného vědce a rektora Islámské azadské univerzity, a několika dalších významných íránských jaderných výzkumníků a vědců.

Pokud jde o jaderná zařízení, která byla cílem útoku, Institut pro vědu a mezinárodní bezpečnost [ISIS] uvádí, že „[s] výjimkou zařízení na obohacování uranu v Natanzu se nezdá, že by klíčová jaderná zařízení byla cílem prvního dne. Jaderná zařízení obecně nebyla cílem útoku.“ Co se týče Natanzu, ISIS uvádí satelitní snímky i pozemní snímky, které získala a které ukazují „rozsáhlé poškození elektrického napájení komplexu, včetně hlavní venkovní trafostanice, skryté trafostanice a dvou záložních plynových turbogenerátorů, přičemž v době pořízení snímku kolem 11. hodiny místního času stále stoupal kouř“.

Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním pomocí měsíčního členství s bonusovým obsahem ZDE nebo jednorázově na bankovní účet (CZK): 2201583969/2010 či EUR na: CZ8520100000002201806894. Děkuji!

Odveta.

V reakci na operaci „Vycházející lev“ zahájil Írán poněkud prozaičtější operaci Přísný trest.

Vzhledem k tomu, že se jedná o rok 2025, oficiální oznámení kampaně íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího nezaznělo v televizním projevu, ale v příspěvku na X Elona Muska: „Ten [sionistický] režim by měl očekávat přísný trest. Z Boží milosti mocná paže ozbrojených sil Islámské republiky je nenechá bez trestu.“

Tento „přísný trest“ zatím spočívá v tom, že Izrael poslal na své území roj 100 bezpilotních letounů (které sestřeluje nejen izraelské letectvo, ale i jordánská armáda) a více než 150 balistických raket (které USA pomáhají Izraeli zachytit).

Podle listu The Economic Times íránská média uvádějí, že hlavním cílem úderů bylo město Tel Aviv, a Írán tvrdí, že úspěšně zasáhl izraelské ministerstvo obrany. Podle ET: „Íránské rakety zaútočily na klíčové velitelské stanoviště IDF v Kirya, kde se nacházela většina izraelského vojenského a politického vedení“.

Zatím nejsou žádné potvrzené zprávy o škodách v Izraeli a nepotvrdila se ani tvrzení, že 50 íránských raket bylo zachyceno izraelským systémem protivzdušné obrany „Iron Dome“.

Jak to skončí.

Bezprostřední reakce na tyto události není nijak překvapivá: Írán zrušil svou účast na plánovaném šestém kole jaderných jednání s USA, které se mělo uskutečnit tento víkend.

Skutečnou otázkou však samozřejmě je, kam se situace posune. Není pochyb o tom, že jsme svědky výrazné eskalace příprav na totální regionální válku, ale to, zda se tyto události budou dále stupňovat, nebo zda tato současná výměna názorů rychle skončí, závisí do značné míry na reakci mocností mimo region.

Řada zahraničních vlád, včetně Japonska, Iráku, Ománu, Saúdské Arábie, a snad především Číny a Ruska, odsoudila izraelský „preventivní“ útok jako akt agrese a závažné porušení mezinárodního práva.

Reakce Ruska je pro vyhlídky na budoucí mír obzvláště důležitá, protože Rusko, strategický spojenec Íránu, varuje USA před invazí do Íránu přinejmenším od roku 2007. Rusko dalo dosud jasně najevo, že je připraveno Írán podpořit, ale v tuto chvíli se zastavilo před vyčleněním vojenských prostředků.

„Jednání Izraele nelze ospravedlnit z právního, politického, vojenského ani morálního hlediska,“ řekl Konstantin Kosačev, místopředseda horní komory ruského parlamentu a šéf zahraničního výboru. „Jedinou nadějí, byť iluzorní, jak se vyhnout plnohodnotné válce, je konsolidované odsouzení této operace mezinárodním společenstvím.“

Zdá se však, že tato naděje vychází z předpokladu, že USA, které jsou stále světovou vojenskou velmocí, se k tomuto odsouzení připojí.

Strýček Sam se zatím snaží od izraelského úderu distancovat, americký ministr zahraničí Marco Rubio označil úder za „jednostrannou akci“ ze strany Izraele a zdůraznil, že „se nás to netýká“.

Nejnovější zprávy však toto rychlé odmítnutí zpochybňují, protože naznačují, že Washington o úderech věděl předem a že Izrael „měl jasné svolení od USA“, aby k nim přistoupil.

Podle Axiosu: „Dva izraelští představitelé pro Axios uvedli, že Trump a jeho asistenti pouze předstírali, že jsou proti izraelskému útoku na veřejnosti – a v soukromí svůj nesouhlas nevyjádřili.“

Íránské ministerstvo zahraničí proto vydalo prohlášení, v němž z útoku obvinilo USA:

Agresivní akce sionistického režimu proti Íránu nemohly být provedeny bez koordinace a povolení Spojených států. Vláda Spojených států, jakožto hlavní podporovatel tohoto režimu, bude proto také odpovědná za nebezpečné dopady a důsledky činů sionistického režimu.

Zda bude Írán schopen sám ochromit nebo dokonce výrazně poškodit spojené vojenské síly Izraele a USA, je v současné době sporné. Vyhlídka, že Írán zablokuje Hormuzský průliv, a tím přeruší pětinu světových dodávek ropy, která byla dlouho považována za jeden z nejúčinnějších způsobů, jak může Írán ukázat své síly na světové scéně, byla podle řady analytiků značně přehnaná.

Například John Kemp z JKempEnergy.com hrozbu blokády Hormuzu zcela odmítá:

Teoreticky by Írán mohl na krátkou dobu zastavit provoz tankerů v průlivu tím, že by napadl nebo ohrozil plavidla proplouvající úzkými vodami u vstupu do Zálivu. Nejpravděpodobnější reakcí však je, že by Spojené státy a jejich spojenci zorganizovali ozbrojený konvojový systém s americkými a spojeneckými válečnými loděmi doprovázejícími tankery. Jakmile by byly konvoje na místě, útok by Írán přivedl do přímého konfliktu se Spojenými státy – konfliktu, kterému se íránští představitelé svým předchozím chováním snaží vyhnout.

Kalkul, zda by Írán získal odvahu k přímému útoku na Spojené státy, by se však mohl výrazně změnit, pokud by Rusko (a dokonce i Čína) nasadilo v regionu své síly. Pokud a kdy Írán uvěří, že Rusko, Čína a další země znepokojené těmito akty agrese a porušováním mezinárodního práva jsou ochotny za tyto zásady bojovat, existuje reálná možnost, že z toho vzejde větší válka na více frontách. Bohužel není třeba velké představivosti k tomu, abychom na stránkách předvídali scénář, v němž Čína zakročí proti Tchaj-wanu a Rusko se rozhodným způsobem vrhne na Ukrajinu a zároveň zapojí americké a izraelské síly na Blízkém východě.

Ano, jak sledující Corbettova reportu vědí již od roku 2007, třetí světová válka začíná v Íránu. Doufejme jen, že zvítězí chladné hlavy, aby světový požár nezačal v roce 2025.

Jak již bylo zmíněno na začátku dnešního průzkumu, jedná se o rozvíjející se zprávu a mnoho informací o úderech a odvetných opatřeních na tyto údery bude brzy zastaralých. Znovu vyzýváme členy Corbettova reportu, aby se přihlásili a zanechali aktuální informace o vývoji tohoto příběhu v sekci komentářů.

Překlad: David Formánek