↓ Video v originále s českými titulky ↓

Rozhovor provedl Radovan Dluhý, přeložil David Formánek.

Chcete-li podpořit konkrétně Radovanovu práci, můžete zasláním daru zde: 35-6666350207/0100

Stránky Radovana: www.radovan.org

Stránky Vandana Shivy: http://www.navdanya.org/index.php

Přepis rozhovoru:

Radovan: Dobrý den, dr. Shivo. Zdravím všechny. Je mi potěšením přivítat vás v tomto pořadu. A dovolte mi, abych se vás na úvod zeptal, jak se dnes máte a jaký je večer v Indii? Byl to náročný den. Ale vše je dobré. Dobře. Dovolte mi jen pro ty, a jsem si jistý, že spousta posluchačů ví, kdo jste. Ale dovolte mi, abych vás představil… použiji jednu z knih, kterou jste napsala: Jednota versus 1%. Použiji ji ten úvod. Vandana Shiva je světoznámá environmentální myslitelka a aktivistka, vůdčí osobnost mezinárodního fóra o globalizaci a hnutí slow food, ředitelka Navdanyi a Výzkumné nadace pro vědu, technologie a ekologii a neúnavná bojovnice za práva zemědělců, rolníků a žen.

Je autorkou a editorkou desítky vlivných knih. Je držitelkou více než 20 mezinárodních ocenění. A ještě mi dovolte dodat, což je velmi zajímavé pro to, co děláte, získala jste doktorát, myslím, že z filozofie fyziky, že? Kvantová teorie. Základy kvantové teorie. Používáte to ve své činnosti ve svém životě? Aktivistka kvantové teorie. To je moje orientace, to je můj světonázor. Samozřejmě, že nepraktikuji na každodenní bázi tuto disciplínu, ale je to to, co formovalo mé myšlení. Začnu takovou osobní poznámkou.

Dvě vaše knihy, analyzující negativní dopady zelené revoluce, myslím, že to byla Monokultura mysli a Násilí zelené revoluce, se pro mě staly jedněmi z klíčových zdrojů při psaní mé bakalářské práce na Kalifornské univerzitě v devadesátých letech, už je to hodně dávno, a logika zelené revoluce, víte, vytváření vylepšených semen, která jsou dobrá jen na jednu sezónu, zatímco k jejich pěstování potřebujete chemická hnojiva a pesticidy, se mi zdá zásadně chybné a krátkozraké.

Prostě to nedává smysl z pohledu malého nebo dokonce středního zemědělce, který se stará o půdu, zejména v rozvojových zemích, pro kterého bylo samozásobitelské zemědělství často hlavním způsobem obživy v 60. nebo 70. letech, kdy byla zelená revoluce poprvé zavedena, například v Mexiku a ve vaší rodné zemi v Indii… co bylo podle vás tehdy základním programem zelené revoluce? Měla odstranit chudobu, ale často ji vytvořila.

Shiva: Ano, víte, chudoba a odstranění hladu nebyly na programu zelené revoluce. Protože jsem napsala knihu o násilí, které se objevilo v Paňdžábu na přelomu 70. a 80. let, krátce poté, co byla zelená revoluce uvalena na Paňdžáb, a já jsem tam absolvovala magisterské studium částicové fyziky. Takže jsem tu zemi znala a věděla, že prosperuje, že je mírumilovná, a co z ní udělalo nespokojený region do té míry, že se farmáři v roce 1984 vzbouřili. A do Zlatého chrámu musela být vyslána armáda. A proto jsem napsala tuto knihu pro Univerzitu Spojených národů.

A uvědomila jsem si, že skutečným programem zelené revoluce bylo vlastně pokračovat v používání chemikálií a továren a technologií, které vznikly a mají původ v Hitlerově Německu. IG Farben měla partnerství se Standard Oil a Rockefellerem. Standard Oil poskytovala fosilní paliva. A Rockefeller, který byl finančním baronem, který vytvořil banky… Technologické znalosti chemie měla IG Farben, ale bez fosilních paliv by tyto chemikálie nemohly být vyrobeny.

Dvě nejdůležitější chemikálie pro zelenou revoluci jsou syntetická hnojiva, dusíkatá hnojiva založená na fosilních palivech. V podstatě spalují fosilní paliva při vysoké teplotě, aby fixovali atmosférický dusík. Jsou to samozřejmě způsoby fixace atmosférického dusíku, luskoviny, luštěniny a plodiny vázající dusík, jejich dusíková síťové bakterie v půdě a náš výzkum v hnutí Navdanya ukázal, že organické půdy vybudovaly za více než 20 let v našem údolí 100 % více dusíku, zatímco půdy, na které se aplikovala dusíkatá hnojiva, dusík ztratily, a to až o 22 %. Prodej chemických hnojiv a udržování trhu po válkách, pro chemikálie v hnojivech, ale také v pesticidech, i pesticidy potřebují fosilní paliva.

A chemikálie používané k zabíjení lidí v koncentračních táborech. Technologie výroby pesticidů je stejná. Jedovaté plyny jsou jejich předky. Není tedy překvapením, že v roce 1984, v roce pandžábského násilí, došlo také k hrozné tragédii ve městě Bhópál, kde unikl pesticid z továrny a zabil tisíce lidí. Už bylo naprosto jasné, že pesticidy zabíjejí lidi, hmyz, zvířata. Ale i když jejich původním záměrem bylo zabíjet lidi, přetvořily se na hubení hmyzu. Hmyz, který potřebujeme, potřebujeme včely a motýly. Změnily se v nepřítele. Později ve vietnamské válce se začaly používat herbicidy Agent Orange, kterými byly postřikovány vietnamské lesy ve snaze porazit Vietcong.

Následky působení Agent Orange stále způsobují, že veteráni v Americe trpí, a lidé ve Vietnamu se stále rodí s vrozenou vadou. Takže první snahou bylo, jak pokračovat v odbytu válečných chemikálií. Druhým bylo, jak změnit rostlinu, aby to přijala, protože Rockefeller se snažil zavést chemikálie do indického zemědělství od roku 1952. Ale pokaždé, když aplikovali hnojiva, protože naše rostliny jsou šlechtěny pro více účelů, nepěstujeme plodiny jen pro lidi, aby je jedli. Pěstujeme plodiny pro naše zvířata, sláma krmí zvířata, sláma se vrací do půdy, aby živila půdní organismy.

Naše plodiny tedy rozmnožují biomasu, a to u všech odrůd. Ale když použijete syntetická hnojiva, vysoké odrůdy mají tendenci poléhat. To byl problém, kvůli kterému byl přivolán Norman Borlaug. Pracoval v obranných laboratořích. A pracoval s ukradeným materiálem pšenice z Japonska, aby rostliny zakrněly a vy jste je nyní mohli hnojit hnojivy. A jak neustále říkal: Chci, aby každý poslanec v Indii křičel a volal: Dejte mi hnojiva, dejte mi víc hnojiv. Přesně to, co dnes říká Gates: já miluju hnojiva, dejte mi hromadu hnojiv. Takže na pořadu dne bylo pokračování trhu s válečnými chemikáliemi. Proto bylo třeba změnit rostliny, aby se chemikáliím přizpůsobily.

A byla tu ještě jedna agenda, proto se jí říkalo zelená revoluce. Protože v té době v Číně povstávalo rozhněvané rolnictvo a probíhala rudá revoluce. A Američané si mysleli, že komercializací a komodifikací zemědělství se rolníci v Indii dostanou do pasti komerčního běhounu, a proto se nebudou bouřit. A zelená barva nebyla o ekologii, zelená barva byla prostě jiná než červená. Takže to spolu se zahraničněpolitickými cíli, které tak jasně formuloval Kissinger, který řekl, že jídlo je zbraň. Když prodáváte zbraně, kontrolujete vládu. Ale když vytvoříte závislost na potravinách, ovládáte lidi. A já často říkám, že jakýmkoli kontrolovaným semenem kontrolujete život na Zemi.

Tyto tři věci se zde spojily. Továrny, které měly být zavřeny, chtěli, aby pokračovaly, chtěli vytvořit trh. Zelená revoluce byla systém. Za druhé si nyní uvědomili, že by mohli začít ovládat osivo. A změna osiva se stala jejich začátkem ve snaze ovládnout zárodečnou plazmu a genetické zdroje světa. A za třetí to byly potraviny jako zbraň.

R: Víte, je velmi zajímavé, že se zdá, že existuje tolik druhů skrytých agend, které jsou odhalovány, ale nejsou v hlavním proudu. Musíte tak nějak pátrat do hloubky, ale přesto jsou k dispozici například v knihách od různých profesorů. Abych tak trochu podpořil to, co jste říkala, právě jsem dočetl velmi zajímavou knihu od Anthonyho Suttona, což je americký profesor. A on napsal knihu o trilogii Wall Street, kde píše… on udělal velmi hluboký průzkum toho, jak západní bankéři a průmyslníci jako Rockefeller, Du Pont a další, jak podporovali nacistické Německo a dokonce i bolševickou revoluci na začátku 20. století. A pak samozřejmě Operace Paperclip, kdy nacističtí vědci odjeli do Spojených států, pravděpodobně pracovali i na semenech zelené revoluce.

Shiva: Vlastně to vzali do druhé zelené revoluce. Prostřednictvím genetiky… Ta velmi falešná myšlenka, že gen je hlavní molekula, všechno je v genu, i když skutečná biologie nám říká, že živé systémy jsou složité organismy a geny a ostatní bílkoviny a RNA fungují ve vzájemné souhře. A že DNA je ve skutečnosti mrtvá molekula. Potřebuje instrukce od jiného živého systému.

R: Ano, mluvíte o geneticky modifikovaných plodinách, jako o druhé genové revoluci, často říkáte, že je to druhá zelená revoluce plus globální patenty. Co tím myslíte? A řekla byste, že GMO zhoršily problém zelené revoluce?

Shiva: Když jsem napsala knihu o zelené revoluci, uvědomila jsem si, že chemické zemědělství vyžaduje monokultury. A proto bylo okamžitě vytlačeno 75 % rozmanitosti. A místo 10 000 plodin, které jsme dříve jedli, jsme začali pěstovat a obchodovat se čtyřmi dominantními plodinami. Ale druhá byla… biologie je o maximalizaci fotosyntetického potenciálu života na Zemi. Když svítí slunce a prostřednictvím fotosyntézy produkujete biomasu, vyrábíte sacharidy.

To je to, co vytváří hojnější potřeby pro člověka a další bytosti. Takže zelená revoluce zmenšila kapacitu a snížila potenciál, zmenšila genetický základ. Takže jsem byla pozvána kvůli své knize na konferenci o nových biotechnologiích, jmenovala se Zákony života. Byla pořádána v Ženevě.. A na tomto setkání byl přítomen chemický průmysl, stejně jako OSN, stejně jako nezávislí vědci jako já. A průmysl velmi jasně stanovil, že potřebuje genetické inženýrství, aby mohl získat patenty. Cílem bylo získat patenty, aby mohli vybírat poplatky. Statkáři vybírali poplatky z půdy od rolníků. Podobně chtějí páni života vybírat poplatky od každého zemědělce.

A na tomto setkání nejprve řekli, že genetické inženýrství je cestou k získání patentů. Za druhé, že se nemohou zabývat bezpečností a dopady, protože by prohráli závod. A řekli, že na přelomu století nás bude pět, kdo bude ovládat potraviny a zdraví. Ale 60 % osiva je v rukou skupiny, kterou nazývám kartel jedů, stejných společností, jakými byly IG Farben a jejich partneři ve Státech. Monsanto a Bayer. Bayer nyní odkoupil Monsanto.

Dow DuPont spolupracoval s těmito společnostmi IG Farben a určitě s nimi spolupracoval i Standard Oil. Takže si řekli: Budeme kontrolovat osivo a budeme se muset stát většími. A také jasně řekli, že to nestačí, že můžeme zabránit zemědělcům v Evropě, aby si ukládali osivo. Většina farmářů na světě je na jihu, a proto potřebujeme mezinárodní smlouvu, která splní, že bude nezákonné, aby farmáři ukládali semena. A já řekla: ale ukládání semen je nejvyšší povinností na Zemi, v každé kultuře v každé civilizaci, a svoboda farmářů ukládat a vyměňovat semena je nejvyšší formou svobody.

Vy nevynaleznete osivo. Jen říkáte, že si ho necháte patentovat, ale patent se uděluje na vynález. A vy nevynaleznete osiva. Přidáte gen a nárokujete si osivo, to je jako přinést cihlu do budovy a říct, já jsem udělal budovu, já jsem architekt, já jsem majitel. Teď by mi všichni, jejichž dům to je, měli platit nájem. Takže přesně tehdy jsem se rozhodla, že budu zachraňovat semena, že nakonec začnu hnutí za záchranu semen.

Ale také jsem se rozhodla spolupracovat se svou vládou a parlamentem. A napsali jsme zákony, že zvířata, rostliny a semena nejsou lidské vynálezy a nelze je patentovat. I dnes se Američané snaží tuto klauzuli vyřadit. Protože Amerika stojí na jediné věci. Na duševním vlastnictví. Nic nevyrábějí. Veškerou výrobu přenechali externím dodavatelům. Je to pouze duševní vlastnictví, jehož prostřednictvím ovládají bohatství. Ale duševní vlastnictví na tvorbě samotné není jen krádeží zemědělcům, stává se krádeží přírodě. A pro mě to porušuje všechny etické, ekologické a intelektuální principy.

A proto jsem zasvětila svůj život tomu, abych se tomu postavila. Genetické inženýrství je tedy nejen druhou zelenou revolucí, ale posouvá zelenou revoluci mnohem dál, protože tytéž společnosti, které nám přinesly zelenou revoluci, nyní využívají genetické inženýrství nejen k ovládání osiva a vybírání renty od zemědělců. Ale co je horší, aby prodávaly chemikálie ještě více. Takže plodiny připravené na Roundup prodávají více Roundupu, plodiny s BT toxiny, které mají potlačovat škůdce, škůdce nepotlačují, používá se více pesticidů.

R: Přesně tak. A víte, je to velmi děsivé, kam to v blízké budoucnosti spěje, když mluvíme o genetickém inženýrství lidí, když mluvíme o CRISPRu. Možná přijde čas, že nebudou mít patenty jenom na semena a zvířata, ale možná budou mít patenty na lidi.

Shiva: Vlastně nejen v budoucnosti. Důvod, proč jsme mohli napsat takové zákony, jaké jsme napsali v Indii, je ten, že kdykoli jsem viděla, že je duševní vlastnictví zneužíváno, přivezla jsem oběti do Indie, aby se obrátily na náš parlament. A dva případy jsou důležité. Jeden byl případ člověka, jehož úroda řepky byla geneticky znečištěna společností Monsanto.

A pak Monsanto řeklo: geny ve vaší plodině, které vznikly znečištěním, jsou naším majetkem, a proto musíte zaplatit 200 000 dolarů, tento případ se dostal až k Nejvyššímu soudu, a dokonce do něj zasáhla i naše nadace. Nakonec byla pokuta zrušena. Ale soudci řekli, že pokud povolíte patentování genů, tak tohle je absurdita, ke které dospějete, protože pokud je gen patentován, i když rostliny nejsou, kdekoli se gen nachází, včetně rostliny, stává se majetkem znečišťovatele. Druhý případ byl pacient s rakovinou v Kalifornii. John Moore. Měl rakovinu sleziny.

Jeho lékař zjistil, že protein v jeho krvi je velmi zajímavý. A nechal si ho patentovat, jmenoval se Dr. Gould, a pak ten patent prodal společnosti, která se pak spojila se společností Sandoz, AstraZeneca a nyní je Syngenta. Jako chemický průmysl je to Novartis. Takže když jsem se o tomto případu dozvěděla, přivezla jsem Johna Moora do Indie.

Oslovil naše lidi a řekl: Jsem John Moore, patent číslo tak a tak, patřím této společnosti. Takže tato snaha vlastnit lidstvo a manipulovat s lidstvem je vlastně prvním krokem. Další velmi důležitý prvek, o kterém jsem psala ve své knize Biopirátství. Psala jsem o tom také v knize Jednota vs 1 %, když byli nacističtí vědci odvezeni do Ameriky, prostřednictvím Operace Paperclip, vezli s sebou eugeniku a protože byl odpor proti biologické diskriminaci žen, proti barevným lidem, proti Židům, Rockefellerova nadace se rozhodla, že teď budou hledat genetické deterministy… říkali tomu atomy determinismu.

Takže to je pod kůží. A nikdo nemůže říct, že to není správné, protože teď to bude úplně uvnitř vašeho těla. A to jsou kořeny molekulární biologie. Každý vědec, který dostal Nobelovu cenu, měl finanční prostředky od Rockefellera. A tak se biologie ve všech svých různých proudech začala dusit. A biologie se zredukovala na molekulární biologii a genetické inženýrství. A tak se podívejte na mladé lidi, tohle všechno je jediný obor, který se učí. Neučí se o složitých organismech. Neučí se o evoluci. Neučí se o biologické rozmanitosti.

Takže nacistické propojení prostřednictvím chemických látek je zde klíčové. Ale nacistické propojení s biologickým determinismem a kontrolou nad lidmi a diskriminací lidí… a v té době neexistovali žádní jižané, Afričané byli samozřejmě zajati jako otroci. Ale čeho se Američané báli, byli migranti z Řecka a Itálie. A tak vytvořili termín sociální psychologie, aby mohli migranty ovládat a manipulovat jejich myslí. A kromě bankovnictví, chemie, Big Pharma, Rockefeller a tehdejší miliardáři byli také zodpovědní za vytvoření vzdělávacího systému, díky němuž je tohle všechno zcela přirozené a stává se dominantní myšlenkou své doby.

R: Zdá se, že se to dotýká všech aspektů našeho života. Nedávno jsem poslouchal izraelského profesora Harariho, ten mluví o dohledu pod kůží, něco jako to, co říkáte. A Klaus Schwab ze Světového ekonomického fóra mluví o propojení biologického, fyzikálního a digitálního, o syntetické biologii. Jsme v procesu takzvaného Velkého resetu, čtvrtá průmyslová revoluce, jak ji Světové ekonomické fórum popisuje, jako jakousi globální transformaci shora dolů toho, co jíme, laboratorně pěstované potraviny, jak se pohybujeme elektrickými auty, jak platíme digitální měnou, kde žijeme – chytrá města, dokonce i to, z čeho se skládáme, umělá inteligence a transhumanismus. Co si o této globální transformaci myslíte vy? Zdá se, že je to takový přirozený vývoj od zelené revoluce a GMO. Velký reset se zdá být přímo ve vzoru dějin.

Shiva: První průmyslová revoluce byla fosilní paliva a industrialismus, který nám dal klimatické změny. Druhá byla chemická, a to vedlo k zelené revoluci, toxickým látkám, k vymírání. A třetí je inženýrství života jako takového, druhá zelená revoluce. Přírodní vědy, jak jim říkají. Manipulace se životem a jeho využívání k přebírání vzorů. A máte pravdu, že v rámci tohoto paradigmatu ovládání, dalším logickým krokem je čtvrtá průmyslová revoluce, konvergence biotechnologií, chemikálií, informačních technologií.

Slovo umělá inteligence je velmi umělé. Protože inteligence je především velmi složitá. Není to výpočetní problém. Je to morální a etický problém. Inteligence vychází ze slova înțelegere, schopnosti volit mezi dobrem a zlem, pravdou a lží. To umělá inteligence nedělá. Umělá inteligence je strojové učení, které dokáže přehrát malé prvky lidské inteligence, tedy analytickou stránku, ale syntetizující stránku máte jen tak, že ji žijete. Není to výpočetní problém. Druhá věc je, že v této době, kdy se nacházíme v ekologické katastrofě, se stala nutnou revize našeho vztahu k přírodě, revize mechanické filozofie, která k tomu všemu vedla, a nyní se na tom stále více pracuje.

Domorodé kultury vždy říkaly, že jsme součástí jedné rodiny, život je inteligentní. Rostliny jsou inteligentní, řeky žijí. Gaia se sama organizuje. Nyní nás nové vědy učí, že bakterie jsou inteligentní, rostliny jsou inteligentní, zvířata jsou inteligentní a Gaia jako celek je inteligentní. Takže řeči o umělé inteligenci opomíjejí tu část inteligence, na kterou bychom se skutečně měli zaměřit, a to naši vlastní přirozenou ekologickou, emocionální inteligenci, naši soucitnou inteligenci, schopnost starat se jeden o druhého a pečovat o Zemi, a kooperativní inteligenci, protože epistemické systémy mechanického myšlení nám daly ekonomické systémy konkurence a nedostatku. Ale svět funguje na základě spolupráce.

Lidské bytosti jsou živé, protože spolupracují. Samozřejmě, že tržní doména je nutí soutěžit, ale tržní doména není to, co nás dělá lidmi. A proto se musíme skutečně zabývat našimi hlubokými hodnotami. A tento dohled pod kůží je zavádějící ze dvou důvodů, že se do kůže nedostává evolučním procesem, ale dostává se do kůže totalitními procesy, a naturalizace totalitarismu je nebezpečím používání nástrojů kontroly, jako by byly dalším krokem lidské evoluce.

Lidská evoluce má mnoho možností. Toto je jedna její část. Je to část, kterou formuje hrstka lidí. Když byla WTO institucionalizována, Klaus Schwab řekl, že to bude ústava světa, že nebudou žádné národní ústavy. A on mi zavolal, protože jsme v Seattlu zrušili WTO. A on mi stále dluží omluvu. Protože podruhé, když jsem tam šla… 5000 policistů právě teď hlídá Světové ekonomické fórum. Byly tam tisíce policistů. A protestující proti Světovému ekonomickému fóru mě požádali, abych k nim promluvila. A samozřejmě, moje skutečná solidarita je s nimi. Tak jsem šla po sněhu a policista se mě snažil zmlátit. A vrátia jsem se na tiskovou konferenci a řekla jsem:

Pan Schwab se musí omluvit, nemůže se k nám uvnitř chovat jako k hostům, a jako k nepřátelům venku, to není slušné chování. Klause Schwaba tam dosadil stejný Kissinger, který řekl, že jídlo je zbraň. On byl vyškolen Kissingerem. Oni mají za úkol rozvracet národní suverenitu a rozvracet demokracii už velmi dlouho. A to, že napsal COVID-19: Velký reset, ukazuje, že se snažili využít COVID, aby zavedli budoucnost, kterou chtějí, ale nepředpokládali, že jejich nástroje budou tak nešikovné a nepřinesou to, co měly, a že ne celá společnost, ale alespoň někteří lidé se probudí.

A proto jediným způsobem, jak tento proces může proběhnout, je skrze násilí a diktaturu. Nemůže k němu dojít, pokud jsou lidské bytosti svobodné a rozhodují se, pokud lidské bytosti používají své vědomí. Říct: Tohle neakceptuji. Gándhí měl pro to krásné slovo. Moc pravdy, síla pravdy. Takto bojoval proti britskému impériu, v Jižní Africe i v Indii, že síla říct ne nespravedlnosti a vytvoření nadvlády je nakonec v našich rukou. Moc toho, říct ne této dystopické budoucnosti naprosté nadvlády, je v rukou každého, a moc říci ano vytváření hlubší demokracie, kterou nazývám demokracie s celým životem a v našem každodenním životě.

A v demokracii, kde lidé nemusí mrznout v zimě a nemusí umírat hlady, protože Země nám dává vše, co potřebujeme. Je to jenom nespravedlnost, která vytváří chudobu, bezdomovectví, hlad, Je to moment, kdy totalitáři chtějí totální kontrolu. Proto jsem napsala Jednota versus 1 %. A přitom jsme tady my ostatní, o kterých totalitáři říkají, že tu nejsou potřební. Nahradí je umělá inteligence a roboti. Nepotřebujeme 99 %. Ale 99 % má solidaritu všech ostatních bytostí na Zemi. Země sama a naše moc jako lidské bytosti, jako vědomé bytosti, nenechat se jen tak uvrhnout do této jednorázovosti a postradatelnosti.

R: Jen k tomu, co jste řekla…ve své knize Jednota versus 1 % píšete, že volba je mezi svobodou prostřednictvím jednoty versus otroctví 1 %, mezi setrváním naživu versus zánikem. Mohla byste, prosím, rozvést pro posluchače, jak 1 % využívá peněžní a technologickou mašinérii k tomu, aby ukradlo svobodu a zničilo naši planetu?

Shiva: Já jsem z Indie a vyrostla jsem v nezávislé Indii. Britové znemožnili Indům život. Pěstujeme hojnost potravin, ale naši lidé hladoví, protože Britové vybírali veškerou rentu. 45 bilionů dolarů bylo Indii odebráno, bývali jsme 35 % světové ekonomiky. A oni nás zredukovali na 1,5 %. Prostě vzali to, co jsme vyprodukovali, a převezli to do Anglie.

Tento systém je otrokářský. Nejen proto, že to, co vypěstujete, nemáte pod kontrolou, ale věci jako komerční plodiny, například indigovník, se pěstovaly v otrockých podmínkách. Proto první revoluce v Indii po roce 1857 proti Britské Východoindické společnosti souvisela s pěstováním indigovníku. Rolníci nesměli pěstovat potraviny pro sebe na své půdě, museli pěstovat indigovník pro Brity.

A stejně jako na amerických bavlníkových plantážích jezdili na koni s bičem, úplně stejně se chovali i v Indii. A hnutí tam bylo, pak přišel Gándhí, a když se vrátil z Jižní Afriky, to hnutí podpořil. A v záznamech je jasně napsáno, že za každou dodávkou indigovníku byla krev indického lidu. A já se s vámi chci podělit ještě o dva citáty. Když jsem psala knihu o zelené revoluci, sledovala jsem vše, co se dělo v Paňdžábu. A na jednom konkrétním shromáždění zaznělo prohlášení.

Že když si nevybíráme, jaká osiva použijeme, když si nevybíráme, jak budeme pěstovat naše plodiny, když si nevybíráme, kam naše plodiny půjdou, když si nevybíráme cenu, za kterou budou prodávány, žijeme v otroctví. A totéž se pak říkalo, když ženy z malé vesnice mi z ničeho nic zavolaly a řekly, ať je přijdu podpořit. Bojovaly proti Coca Cole, která jim kradla vodu. A já jsem tam šla a uvědomila jsem si, co se děje. A zeptala jsem se té ženy, co mám těm lidem říct, až se vrátím do Dillí.

A vůdkyně hnutí řekla: Řekni jim, že když pijí Coca Colu, pijí krev mých lidí. Je to nápoj otroctví. Když se podíváte na všechny tyto prvky, nešetřit osivo znamená stát se otrokem osiva. Když jíte nezdravé potraviny, protože vaše místní potravinové systémy byly zničeny, jste otrokem potravin. A nyní s kapitalismem dohledu a jeho vzestupem se všichni měníme v trvalé otroky.

A jak kniha, která mi leží na stole, Kapitalismus dohledu od Shoshana Zuboffové, ve které píše, že jsme novou surovinou. Dřívější surovinou byl bauxit, uhlí, ropa… my a naše data jsou novou surovinou. Ale jsme také skládkou. Protože stejně jako důl těží surovinu, ale zanechává po sobě znečištění a všude zanechává důlní skvrny. Zlaté doly zanechávají skvrny, měděné doly to stejné, vápencové dole také… udělala jsem spoustu studií o těchto otázkách.

Takže na jedné straně těžíte, a pak skládkujete odpad. A skládkování odpadu je dílem algoritmů a umělé inteligence, modifikace chování, jak to popisuje. A jaká jsou dvě chování, kterými lze manipulovat? Jak naše vnější chování, tak náš vztah k trhu, který říká – kupujte tohle a tohle. A druhým je náš vztah k demokracii. Je demokracie svobodou, kterou žijeme a prožíváme, nebo je demokracie udělováním cen na základě algoritmů šířících nenávistnou propagandu?

Proto atmosféra nenávisti prostupuje světem, kulturní polarizace, která je tím vším živena, je součástí této nové fáze dohledu. Proto je pro mě tak důležitá jednota. Jednota je uvědomit si: mohla bych být muslim nebo hinduista, na tom nezáleží, jsem člověk, muž nebo žena, na tom opravdu nezáleží. Jsi člověk. Já mohu být člověk a tam může být motýl. Na tom nezáleží, protože jsme pozemské bytosti a na Zemi jsme jedna rodina. Většina lidí nebude 1 %. A proto jako 99 % mohou bránit své svobody na té nejhlubší úrovni. A proto buduji hnutí za svobodu semen, svobodu potravin, demokracii Země jako každodenně prožívanou svobodu. Nebo můžeme zpočátku sklouznout do otrocké situace. A pak do situace na jedno použití.

R: Zdá se, že rozděl a panuj je velmi důležitá agenda, protože se zdá, že můžete lidi ovládat mnohem lépe. Použít je jako přírodní zdroj, jak Shoshana Zuboffová píše v knize, že jsme jsme se stali surovinou. Takže jo, pro elitáře je mnohem snazší ovládat lidi, když jsou rozdělení, když máme tato umělá rozdělení, to je určitě pravda. A vidíme to v celé historii.

Shiva: Existuje skupina, která se jmenuje After school, která dělá ilustrace. A oni udělali ilustraci Jednoty versus 1 %, jako rozděl a panuj, což přináší přesně to poselství.

R: Rád bych se vás zeptal na to, jaký máte názor na hnutí za udržitelný rozvoj. Protože když jsem začal učit na univerzitě téměř před 15-20 lety, bylo hnutí za udržitelnost živé a bylo skutečným příslibem. Cíle udržitelného rozvoje a tak dále. Ale teď, v posledních několika letech, mnozí, dokonce i ti, kteří prosazovali udržitelné hnutí v 90. letech, jsou nyní jeho velcí kritici, zejména toho, jak ho aplikuje OSN. Kritizují toto hnutí jako masku nebo záminku pro další komodifikaci přírody, krádež přírodních zdrojů a dalšího zbídačování většiny lidí, zejména v rozvojových zemích. Souhlasíte s tím? Jste také tak trochu zklamaná, kam se to posunulo? Víte, po těch 30-40 letech?

Shiva: Moje vlastní práce na místní úrovni začala s hnutím Chipko. Ale hrála jsem velmi velkou roli ve smlouvách, které vzešly ze Summitu Země v Úmluvě o biologické rozmanitosti.

R: Byla v Riu?

Shiva: Ano. Snažila jsem se, aby se do Úmluvy o biologické rozmanitosti dostalo mnoho klauzulí.

R: To bylo v roce 1992 v Riu?

Shiva: 19.3 je článek, kde jsem řekla vládám, že tyto nové GMO budou mít dopad na biologickou rozmanitost a měly by být posouzeny. Takže jsme vytvořili rámec biobezpečnosti a já jsem byla jmenována expertem OSN. V období před summitem a v následujícím desetiletí, hnutí definovala, co je udržitelnost, že je to ochrana základny obživy, kterou poskytuje příroda. A skrze to hájení práv lidí, na jejich domovy, jejich prostředí, rozmanitost.

První místo, kde nastal posun, bylo deset let po Riu v Johannesburgu, kam najednou vstoupily korporace. Není to tak, že korporace nebyly přítomny v období před Riem, ale porazili jsme Monsanta, protože říkaly nesmysly. A vláda byly stále suverénní, takže poslouchaly lidi. Ale o deset let později tam byly vodárenské korporace, které privatizovaly vodu. Agrobyznys tam byl proto, aby prodával GMO. A vzpomínám si na nás všechny, kteří jsme se podíleli na budování procesu Summitu Země, protestně jsme odešli a pochodovali jsme ulicemi.

A opět, to je další případ, kdy nás policie zmlátila. Od té doby… jaký byl minulý rok? V roce 2021 Světový potravinový summit, který řídí Organizace pro výživu a zemědělství se sídlem v Římě, ten je vždycky v Římě. A vždycky je to summit OSN. OSN podepisuje dohodu se Světovým ekonomickým fórem. A pan Gates řídil potravinový summit v New Yorku společně s CropLife, což je průmysl pesticidů.

A má na starosti zelenou revoluci v Africe. Přes všechny neúspěchy v Indii prosazuje tyto neúspěchy v Africe. A dáma, kterou jmenoval do čela Zelené revoluce v Africe, summitu předsedala. Takže potravinový systém byl unesen. Během COVIDu jsme sledovali, jak Světová zdravotnická organizace přestala být multilaterálním orgánem, stala se rukou farmaceutického průmyslu a pana Gatese. Vezměte si změnu klimatu.

Opět se jí neustále zmocňuje velký ropný koncern. Ale show řídí pan Gates. Proč jsem napsala Jednota versus 1 %? Protože v roce 2015, v Paříži… já byla na spoustě summitech. Na summity hlavy států přicházejí jako hlavy států. Tehdy to bylo poprvé, co miliardář byl na pódiu s hlavami států. Říkám si, od kdy se tohle děje? Od kdy se struktury suverenity nahrazují strukturami velkých peněz. A jak Bill Gates dává pokyny, jaká jsou řešení? Více genetického inženýrství, více geoinženýrství, a v posledním roce se naprosto rozohnil.

Jíst falešné potraviny je řešením klimatických změn. Zabíjení krav je řešením klimatických změn, mučení ovocných mušek k produkci bílkovin, které se pak používají k výrobě laboratorního masa, a pak se tyto mrtvé mušky melou, na jídlo. Všechno toto překrucování je agendou pana Gatese. Silicon Valley financuje falešné potraviny a laboratorní potraviny.

Vydělali dost peněz tím, že z nás udělali digitální otroky a prostřednictvím digitální diktatury lstivého nebo zjevného druhu. Nyní se objevují údaje o tom, jak během COVIDu rozhodovali o tom, jaké zprávy se dostanou na veřejnost a jaké znalosti se k ní dostanou. Prostřednictvím vědy prováděli cenzuru. Takže OSN byla unesena. Dříve platilo, že jedna země, jeden hlas. Takže nejmenší ostrovní stát měl stejnou moc jako Amerika. Malý horský stát jako Bhútán měl moc.

Teď se z ní stal dolar v kapsách miliardářů, kteří OSN řídí, ale neřídí ji jen oni. Krize, které vytvořili, proměňují ve své další tržní příležitosti. Takže když se podíváte na problém klimatu, každé pseudoklimatické téma je novým trhem. Nový trh s uhlíkovými kompenzacemi, nový trh s obchodováním s uhlíkem, nový trh se zabíráním zemědělské půdy a půdy původních obyvatel. A není náhodou, že pan Gates je nyní největším vlastníkem zemědělské půdy v Americe. V listopadu měli v Montrealu konferenci o biodiverzitě COP. I oni na biodiverzitě finančně vydělávají.

A pan Schwab a tato skupina elit vydala jazyk, kde říkají, že přírodně pozitivní. No, když víte, že jsme malou součástí přírody, naší úlohou je přírodu neničit. Příroda vytváří další stupeň evoluce. Přírodně pozitivní je antropocentrická arogance. „Já jsem dokonce lepší než příroda.“ Za druhé, tyto myšlenky o 30 % do roku 2030 jsou ve skutečnosti nové způsoby, jak se zmocnit zbývajících zdrojů. Třeba řemeslní rybáři chránili moře, drobní zemědělci chránili půdu a biodiverzitu.

Domorodí obyvatelé chránili lesy. 80 % biologické rozmanitosti je na 25 % území, kde jsou domorodí obyvatelé. Ale komercializace a financializace biodiverzity zapadá do širšího obrazu financializace přírody a já jsem napsala článek, který by měl být dostupný na stránkách hnutí Navdanya. Poslední Den matky Země. Matka Země není na prodej. Protože se do hry opět vrací Rockefeller, který na newyorské burze uvedl na trh nové společnosti obchodující s přírodními aktivy. Takže nyní budeme přírodu nově definovat jako finanční aktivum, které budeme ovládat, budeme fiktivně rozmnožovat. A pod hlavičkou můžeme vytvořit 4000 bilionů dolarů fiktivního bohatství.

Ale toto fiktivní bohatství bude samozřejmě použito k další kontrole. Ale nejhorší je, že seberou řeku lidem z příbřežní kultury, seberou ryby rybářským komunitám, seberou farmy zemědělským komunitám. Takže za tím je konečné uchvácení zdrojů. A proto musíme napříč naší různorodostí rozvíjet nové solidarity a přemýšlivost, abychom o tomto tématu mohli opět mluvit. Lež, která financuje Wall Street, že to může být použito na ochranu země, když vytvořili krizi v roce 2008. Proto musíme umět rozlišovat mezi iluzí a nepravdou na jedné straně a realitou a pravdou na straně druhé. A když se lidé ptají: Co máme dělat? Já říkám, ať jí skutečné jídlo, je to revoluční. Nikoho by nikdy nenapadlo, že jíst a pěstovat skutečné potraviny může být součástí revoluce.

R: Jednoduché věci, které vedou ke změně. Ale než se dostaneme na konec, a chci se vás zeptat na ty různé gándhíovské principy… zmínila jste pandemii COVID, a zdá se mi, že v mnoha ohledech to byla agenda na steroidech, agenda akumulace moci a zdrojů. Zdá se, že byla v posledních dvou letech tak zintenzivněna, jakoby pandemie byla využita jako velká příležitost.

Jeffrey Sachs mluví o tom, že virus vlastně unikl z laboratoře, teď se tak nějak diskutuje, jestli ten virus byl přirozeného původu, teď je čím dál víc důkazů, že mohl uniknout z laboratoře. Když přemýšlíte, jak velké technologické a farmaceutické společnosti v podstatě jenom převedly tolik bohatství… ještě víc než za posledních několik desetiletí. Zdá se, že je víc otázek než odpovědí po těch dvou letech. Vyvolává to spoustu otázek, co se co stalo za poslední dva roky.

Shiva: Indie je země malých zemědělců, maloobchodníků, malých podniků, a lockdown znamenal, že obchody musely zavřít. Malé obchody se zeleninou nemohly prodávat. Ale kdo směl prodávat?

R: Velké obchody.

Shiva: Amazon během lockdownů explodoval.

R: A Walmarty a tyhle velké obchody.

Shiva: Walmart jsme se snažili dříve v Indii porazit. Amazon ovládnul trh. Ale máte pravdu… a víte, pan Klaus Schwab napsal knihu „COVID-19: Velký reset“. Nenapíšete tlustou knihu, jakmile udeří pandemie. Takto tlustou knihu… ten text měl už připravený. A jazyk samotného Velkého resetu vám ukazuje, jako by seděli na stroji a otáčeli knoflíkem. Jako v koncentračních táborech, prostě otočit knoflíkem. A myšlenka Velkého resetu v době zdravotní krize je nevhodný jazyk.

R: Přesně tak. Když mluvíte o tom, jak jsou řešení jednoduchá, stačí si vypěstovat vlastní potraviny, mít vlastní zahrádku… ale jsou kritici, kteří říkají, že ekologické zemědělství v malém měřítku, i když má dobré myšlenky, není produktivní, a nemůže nikdy nasytit svět. Takto argumentují. Co byste na to řekla, že je nereálné, že většina lidí žije ve městech. Jak tu transformaci provést?

Shiva: Od roku 1984 jsem použila veškerý svůj um a veškeré své vědecké vzdělání, abych se touto otázkou zabývala. Vyrábí zelená revoluce více? Kategorie výnosu je určena pouze k měření komodity. Neměří produktivitu farmy. Farma je vícerozměrná, multifunkční. Skutečná produktivita proto musí zohledňovat vše, co na farmě roste. A protože potraviny jsou o výživě, nikoli o zisku a obchodu, výnos může být v pořádku, pokud produkujete více komodit, ale pokud jde o potraviny, záleží na výživě. Proto jsem začala velmi brzy. Místo výnosu monokultur, začala jsem se dívat na produkci biodiverzity. A jako první mi vyšly dvě věci, že čím více biodiverzní malé farmy jsou, tím více potravin a výživy skutečně produkují. Ukážu vám několik grafů. Tady je naše studie zdraví na akr. Ten vysoký sloupec ukazuje ekologii a biodiverzitu.

R: Můžete to dát trochu výš?

Shiva: Tohle je obsah bílkovin. A to jsou průměry stovek farem. Obsah energie, obsah karotenu, protože karoten je pro zlatou rýži důležitý. Tady je vaše řešení. Obsah tyraminu. Tyramin, kyselina listová, železo. Podívejte se na železo. Takže je to tak jasné, že pokud chcete nakrmit svět, produkujte více výživy na akr, ne více komodit. Údaje zcela jasně ukazují, že když do půdy aplikujeme chemikálie, ničíme schopnost půdy produkovat živiny, kterými může rostliny živit. Ve skutečnosti tedy produkujeme nutričně prázdné komodity.

A britská metastudie, která zahrnuje více než 400 studií, ukázala, že biopotraviny mají až o 60 % více prospěšných živin než chemicky vyráběné potraviny. Tady tabulky ukazují ztráty základních živin v průmyslovém systému. Ať už se tedy jedná o výživu v biologické rozmanitosti, nebo o výživu v ekologických metodách produkce, jedinou cestou je rozmanité regenerativní zemědělství. Produkujeme spoustu komodit, ale 90 % kukuřice a sóji na světě se používá na biopaliva a krmiva pro zvířata. To není potravinový systém.

Za druhé, když lidé jedí ty nutričně prázdné věci, jsou nemocní, za prvé kvůli chemikáliím a toxickým látkám v potravinách, zadruhé kvůli nedostatkům v potravinách. Když přijel jeden vědec z Austrálie a viděl naše údaje o tom, jak postupy Navdanya zvýšily schopnost půdy produkovat mikroživiny a stopové prvky… Zinek se v chemických farmách snížil. 200 studovaných farem produkovalo o 37,8 % zinku méně. A na ekologických farmách se zvýšil o 14 %.

Vědci zjistili, že nedostatek zinku je nejen zodpovědný za zhoršení imunity, ale ještě hůře… v Austrálii zjistili, že nedostatek zinku vede k depresím. Zdravotní důsledky jsou tedy obrovské. A my se musíme dívat na potraviny tak, jak se na ně vždycky dívalo – jako na léky, jako na výživu, ne jako na zboží, které se má zvážit a poslat kontejnerem. Takže ti, kdo říkají, že ekologické systémy nemohou nakrmit svět. No, my jsme jediní, kteří svět skutečně krmí. Ty ostatní živí zisky chemického průmyslu, kartelu jedů.

R: Nevím přesně, kolik je to procent, ale díky zelené revoluci a průmyslovému zemědělství jsme přišli o 30 až 40 % orné půdy v posledních 50-60 letech.

Shiva: Ano, to je pravda.

R: Takže je to alarmující.

Shiva: Mám knihu s názvem Kdo opravdu živí svět, kterou jsem napsala pro Expo v Miláně. Jmenovali mě ambasadorem a chtěli, abych ji napsala, protože téma milánského Expa bylo uživení světa. Chtěli po mně, abych napsala, kdo opravdu živí svět. A já tady mám čísla o desertifikaci. 90 % biodiverzity je pryč. Půda a voda jsou ze 75 % znehodnoceny. Ze stejného systému, který ničí biodiverzitu, ničí půdu, ničí vodu a ničí naše zdraví, pochází 50 % skleníkových plynů.

R: Je to ta stejná kniha, kterou jste použila pro ty grafy?

Shiva: Ano, název je Kdo skutečně živí svět.

R: Dobře, děkuji.

Shiva: Je dostupná v Itálii u Feltrinelliho a je k dostání u North Atlantic. A myslím, že i u dalších nakladatelů v různých částech světa.

R: Máme čas na poslední dvě otázky?

Shiva: Ano, v pořádku.

R: Ale musím se vás zeptat… také se označujete za dlouholetou feministku. A já se vás chci zeptat na to, co si myslíte o kultuře „wokeismu“, o různých způsobech formalizace transgenderu, o nových zákonech v některých zemích, které nyní umožňují šestnáctiletým dětem změnit si pohlaví v občanských průkazech. Jak se celá tato otázka genderu politizuje, myslíte si, že je to součást konceptu rozděl a panuj?

Shiva: Určitě je to součást zmatení vaší identity. Jako ekoložka, jako feministka vím, že moje identita je celek, je vícerozměrná. První identitu mám jako bytost Země. Druhou identitu mám jako lidská bytost, pak mám další menší identity. Ale tohle je konečný mechanistický redukcionismus, kde se lidská bytost vytrácí. A jeden aspekt života je ten, který je vnímán jako identita… identita je vaše bytí. Já jsem tesař, vy jste Čech, já jsem Indka. To je identita. A když mají být identity konstruovány, pak se dostáváte do stejné pasti jako genetické inženýrství, že vás někdo s mocí konstruuje. Je to opak autonomie.

R: Je to velmi užitečný způsob, jak o tom přemýšlet. Přejdu k poslední otázce. Na konci své knihy popisujete některé gandhíovské principy, konkrétně swaraj, což je samospráva, a swadéši, což znamená soběstačnost, a satjágrahu, což znamená skutečný odpor. To jsou principy, které popisujete, že kdybychom se jimi řídili, mohli bychom změnit svět, ve kterém žijeme. Myslíte si, že by se tyto principy mohly praktikovat i tady v Evropě nebo ve Spojených státech nebo v některých západních zemích? Jsou univerzální?

Shiva: Principy jsou univerzální, protože vycházejí z hlubokého pochopení toho, co je skutečná svoboda. A swaraj, což znamená samospráva, znamená také sebeorganizace. Znamená to autopoiesis. Nyní se objevuje stále více krásných výzkumů, které říkají, že i ten nejmenší mikrob, půdní organismy, houby, rostliny jsou samoorganizované bytosti. Takže lidská svoboda a svoboda přírody se řídí stejnými principy. Takže jsou více než univerzální, jsou o životě na Zemi.

Soběstačnost, swadeši, znamená místní, využívání zdrojů, které patří místním. Jednak ke snížení ekologické stopy, ale také ke snížení závislosti. A příkladem je, že když nás Britové doráželi, tlačili nás k hladomoru, Gándhí vytáhl kolovrátek a řekl, že dokud jsme závislí na prodeji naší bavlny a indigovníku Britům, závislí na nákupu našich textilů a oděvů od nich, budeme otroky. Takže si budeme vyrábět vlastní látky a velká „swadeši“ revoluce v Indii byla výroba vlastních látek. Z toho jsem vzala inspiraci, že budeme zachraňovat naše osiva. Budeme pěstovat naše potraviny. Já jsem prožila to období destrukce národních systémů a fragmentace národních systémů, jak se stalo s Jugoslávií. Bylo to součástí procesu globalizace.

A globalizace nyní dospěla do fáze, kdy to nejsou jen korporace, kdo vládne světu, ale miliardáři v klubech, jako je Světové ekonomické fórum. Takže odpovědnost se ještě více vzdálila z dohledu lidí. A ekonomika ještě více opustila lidi. Vytvořili chudobu v Indii, vytvořiliv hlad v Indii. Ale nyní v Evropě, v jejím srdci, vytvářejí hlad a energetickou chudobu. A říkají tomu krize životních nákladů. Já tomu říkám odepření důstojného života. A jediný způsob, jak i Evropané budou schopni projít touto krizí, je uvědomit si, že musíme vzít do svých rukou naši schopnost vyrábět věci, pěstovat naše potraviny, vyrábět naši energii, spíše než být obětí systému, který je navržen tak, aby nás tlačil do hladu, navržen tak, aby nás tlačil do zoufalství, nemít možnost zahřát své domovy.

A pak samozřejmě, co je mocnější než pravda a co je univerzálnější než pravda. A síla pravdy je síla, která dokáže čelit ne moci, ale hrubé síle nepravdy, lži, iluzí. A jestliže nám dnes vládne nepravda, pravda se pak stává univerzální silou, abychom měli poznání, abychom mohli praktikovat své hodnoty a abychom se spojili za svobodu života na Zemi, za svobodu naši i budoucích generací.

R: Pravda. Děkuji vám mnohokrát, myslím, že je to skvělý způsob, jak zakončit náš rozhovor. Byla to silná slova. – Dr. Shivo, děkuji vám za váš čas. – Děkuji. Určitě je toho mnohem víc, na co bych se chtěl zeptat…

Shiva: Jindy uděláme další.

R: Ano, doufejme, že příště. Tak možná na závěr, nechtěla byste říct pár slov o svých plánech na tento rok a nebo hnutí Navdanya, co připravujete, jaké jsou vaše plány?

Shiva: Naše práce začala se semeny. Vytvořili jsme 150 komunitních bank semen. A chceme to ještě více rozšířit. Za druhé jsme začali školením zemědělců o ekologickém zemědělství a hodnotě biologické rozmanitosti. Ale teď se dívám na zemědělce, kteří byli vyškoleni, a chci, aby se v příštím desetiletí ti zemědělci stali učiteli, zemědělci, kteří budou učit další zemědělce. Aby nezáleželo na tom, kam se svět ubírá. Aby mohli začít rozšiřovat toto hnutí.

A krásné to bylo během COVIDu. Díky naší práci na semenech a ekologickému zemědělství, díky naší práci na místních trzích a na zahradách naděje, lidé neměli žádnou potravinovou krizi. Přestože lidé čekali na dodavatelské řetězce, zemědělci nemohli prodávat, spotřebitelé nemohli nakupovat. A nebyl žádný nedostatek, všude byl nadbytek. a rozhodně posun od ekonomiky založené na dluhu a destrukci k ekonomice života, a posun od mrtvých demokracií k živým demokraciím, kde se lidé podílejí a lidé utvářejí svůj život, svou budoucnost a budoucnost ve spolupráci se Zemí.

R: Moc vám děkuji. Určitě dáme odkaz na webové stránky Navdanya pod video.

Shiva: A kurzy, protože v rámci let jsme navrhovali kurzy. Takže nabízíme kurzy. Před Dnem žen budu dělat kurz o ekofeminismu, děláme měsíční kurz v září o návratu na Zemi. Živá semena, živá půda, živé potraviny, živé ekonomiky, praxe a teorie. A na naší krásné biodiverzní farmě, kde pěstujeme více než 2000 odrůd plodin. Praxe je vlastně práce s půdou, práce se semeny, práce v kuchyni, práce s komunitami, které se staly soběstačnými.

R: Kdo ví, třeba se vám na kurzech v Indii podaří získat nějaké Čechy.

Shiva: Velmi je přivítáme.

R: Ještě jednou vám moc děkuji. Vážím si vašeho času a uvidíme se příště.

Shiva: Děkuji. Nashledanou.

Překlad: David Formánek