Originál článku publikován ZDE: 12. června 2022

Dnes pro vás mám šokující zprávu: Někdy jsou statistiky nepřesné.

Já vím, já vím. Pravděpodobně jsem vám právě rozbil svět. „Jak je to možné?“ ptáte se sami sebe. Ale počkejte, je to ještě horší!

Nejenže jsou statistiky občas nepřesné, ale někdy jsou prezentovány zavádějícím způsobem!

„Řekni, že to tak není!“ Slyším, jak ječíte. Ale připravte se, to nejhorší jsem si nechal na konec.

Někdy jsou statistiky vymyšlené.

„Nemůžu tomu uvěřit!“ říkáte a padáte na kolena, zatímco se vám hroutí svět.

Dobře, dobře, dost žertování. Vím, že tohle všechno už víte. Ale dnes chci mluvit o zajímavém fenoménu, který s tímto tématem souvisí. Víte, právě ti lidé, kteří jsou dokonale schopni poukázat na statistické šikanózní jednání globalistických superzloduchů a jejich kumpánů z MSM, jsou často ti samí, kteří naletí na statistické šikanózní jednání lidí, které mají rádi.

Proč tomu tak je? Pojďme to zjistit.

Lhaní pomocí statistik

Všichni už víme, že statistiky, čísla, grafy a tabulky jsou běžně používány „mocipány”, aby klamali veřejnost, že? Ti, kdo alespoň zběžně znají archivy Corbettova reportu, se nemohou vymlouvat, že nevědí o všech sofistikovaných statistických podvodech, které se používají k přesvědčení obyčejných lidí o tom či onom globalistickém podvodu.

V článku Lži, prokleté lži a vládní statistiky jsme se smáli tomu, že Mark Carney je nespokojen s nekvalitními údaji britského Úřadu pro národní statistiku, a poukázali jsme na to, že to není jen britský problém. Právě naopak. Jak jsem ukázal v tomto videu, oficiální statistiky vycházející z Číny, Japonska a USA – a (netřeba dodávat) ze všech ostatních vlád – jsou samozřejmým podvodem.

V článku Lži, prokleté lži a statistika globálního oteplování jsme uvedli běžné statistické triky, které se používají ke zkreslování údajů veřejnosti (zkracování osy y, změna srovnávacích jednotek atd.), a ukázali jsme, jak je používají šiřitelé pseudovědy o globálním oteplování ke zkreslování údajů o klimatu.

A samozřejmě je tu článek Lži, prokleté lži a statistika koronaviru, kde jsme byli schopni rozebrat všechny základy podvodu COVID – pochybné údaje o úmrtích a vymyšlené modely, které jsou nyní dokonce přiznávány MSM jako flagrantní podvod – mnohem dříve, než se základní pojmy jako „úmrtí na“ versus „úmrtí s“ vůbec dostaly do povědomí běžných lidí. A jak jsme mohli být tak napřed, pokud jde o lži COVID? Protože jsme to všechno už viděli. Ve skutečnosti jsme si na tento typ triků tak zvykli, že si mnozí z nás osvojili pravidlo zdravého rozumu: pokud se nám politik snaží podstrčit nějakou statistiku nebo číslo, aby nás přesvědčil, že máme souhlasit s jeho programem, pak nám lže, pokud není výslovně prokázán opak.

Takže vzhledem k důkladné znalosti číselných nesmyslů, kterou ti z nás, kteří se pohybují v komunitě konspirační reality, očividně mají, není možné, aby se někdo z nás, mozků galaxie, nechal oklamat podvodným grafem nebo falešnou statistikou, že?

Je to tak?

Naletět na lži

…No, počkej chvíli, parťáku. To, že umíme dobře rozpoznat chybné údaje a zavádějící matematiku těch, kterým máme sklon nedůvěřovat, neznamená, že se nemůžeme nechat oblbnout někým, komu věříme. Příkladů, se kterými jsem se za poslední roky setkal, je mnoho, ale tady je jeden, který se objevil nedávno.

Pravděpodobně jste se již setkali s proputinovskou propagandou, která se šíří z některých částí „nezávislých“ médií. Víte, propaganda, která tvrdí, že Putin je šachový mistr 5D, který statečně bojuje proti globalistickému útoku na Rusko, protože miluje ruský lid a je to opravdu skvělý chlapík, který si svou politickou moc rozhodně neupevnil na základě bombové kampaně pod falešnou vlajkou, kterou spáchali jeho kamarádi z FSB. A pravděpodobně jste slyšeli tytéž znalce, kteří přísahali (před 24. únorem), že Putin neplánuje žádný vojenský vpád na Ukrajinu, jak se vyjadřují (po 24. únoru), že jeho vojenský vpád na Ukrajinu byl tím nejgeniálnějším manévrem, jaký byl kdy vymyšlen.

Ano, samozřejmě! Vtrhnout do země s kádrem vojáků, kteří o operaci do poslední chvíle ani nevěděli, rozdělit je a značnou část z nich nasadit do nesmyslného, nedostatečně zásobeného a později zmařeného obklíčení Kyjeva, a pak pokračovat ve vleklé, několikaměsíční bitvě s minimálními úspěchy a značnými vojenskými ztrátami. Geniální!

Jak víte, nejsem příznivcem narativů typu „Putin (nebo Si) versus Nový světový řád!“. Ale jeden z důkazů, který má podpořit názor, že invaze na Ukrajinu je ve skutečnosti součástí Putinova velkého plánu, jak to natřít globalistům, je tento:

„Rubl se odráží – Ruská měna se zotavila poté, co ji válka na Ukrajině poslala dolů”

Působivé, že? S tím se nedá polemizovat. Je to zatracený svíčkový graf, proboha! Co víc byste chtěli?

Řečeno slovy, jde o to, že Putin touto vojenskou operací dosáhl ekonomického převratu a vyprovokoval sankce proti Rusku, které ve skutečnosti prospěly ruské ekonomice a posílily (nebo přinejmenším neoslabily) rubl. Nebo to alespoň tvrdí důvěryhodní lidé z The Wall Street Journal a CNN.

Kdyby to byl příběh o tom, že „inflace v USA je vlastně dobrá věc a vy byste měli být rádi, že zaplatíte 100 dolarů za natankování svého auta, vy nevděční rolníci!“, tak by to bylo skvělé. Dovedu si představit, že každý, kdo nehltá mainstreamová média, by to hned prokoukl. Ale protože jde o Putinovo Rusko a protože existují lidé s dobrými úmysly, ale v bludu, kteří stále věří (navzdory všem důkazům), že Putin je ve skutečnosti proti globalistické agendě, budu asi muset vysvětlit, proč je tento narativ nesmysl.

Nejprve si ujasněme jednu věc: jedná se o narativ. Vím, že díky tomu svíčkovému grafu to všechno vypadá velmi matematicky a nezpochybnitelně, ale musíme si uvědomit, že Dow Jonesův index, kurz dolaru vůči rublu nebo cena čaje v Číně jsou jen čísla. Aby toto číslo mělo nějaký smysl, musí být zasazeno do příběhu.

Vezměme si příběh o „odrazu rublu“. Vypráví se o tom, jak Putinovo odvážné vojenské dobrodružství na Ukrajině nějakým způsobem oživilo ruskou ekonomiku a posílilo hodnotu rublu. Nikdy však nezapomínejte, že v základu je to jen příběh.

Skutečná otázka tedy zní: Co nám samotný kurz rublu vůči dolaru vlastně říká o stavu ruské ekonomiky?

Zřejmě ne moc. V článku „Co stojí za návratem rublu na předválečnou úroveň vůči dolaru? Masivní měnové kontroly“ Sergej Khestanov vysvětluje, že tajemství zdánlivé síly rublu spočívá v tom, že směnný kurz ve skutečnosti nemá prakticky nic společného s ekonomickou silou země. Měnové kontroly ve skutečnosti většině Rusů brání v tom, aby si peníze vůbec vyměnili:

1. Fyzickým osobám je až do 9. září 2022 zakázáno vybírat hotovostní měnu vyšší než 10 000 USD.
2. Jednotlivcům je zakázáno vyvážet ze země více než 10 000 dolarů v hotovosti.
3. Jednotlivci mohli do zahraničí převést maximálně 5 000 dolarů, a to pouze blízkým příbuzným. Nyní byl i tento limit zvýšen na 10 000 USD.
4. Centrální banka zavedla poplatek za nákup cizí měny. Nejprve činila 30 %, poté ji centrální banka snížila na 12 %.
5. Od 4. března mají právnické osoby také provizi za nákup valut – 12 % z částky transakce.
6. Od 28. února nemohou nerezidenti prodávat své cenné papíry na moskevské burze.
7. Od 1. března nemohou nerezidenti převádět peníze z Ruska do zahraničí.

Kurz rublu je tak pro průměrného Rusa ve skutečnosti bezvýznamným číslem. Existuje tolik měnových kontrol, že by nezáleželo na tom, zda by kurz byl jeden rubl za dolar nebo jeden milion.

Jak uvádí moskevský novinář Riley Waggaman ve svém nedávném článku „Super-sankcionované Rusko: „Ekonomická krize odvrácena? „, „síla“ rublu se neodráží ani v levnějších cenách zboží na pultech ruských obchodů. Ve skutečnosti je tam míra inflace stále vyšší než 17 % (a to jste si mysleli, že inflace v USA je právě teď špatná).

Dobře, chápete, o co jde. Myšlenka, že neuvěřitelná síla rublu ukazuje, že Putinova válka byla pro Rusko vlastně skvělá věc, se nezakládá na realitě a neodráží skutečnou životní zkušenost průměrného pracujícího člověka v Rusku. To by nemělo být překvapivé, ale samozřejmě je to překvapivé pro ty, kteří věří, že Putin skutečně bojuje za obyčejného člověka, a trpí kognitivní disonancí.

Vezměte prosím na vědomí, že se nad tím nepovyšuji. Všichni jsme někdy trpěli podobnou kognitivní disonancí. Všichni jsme přehlédli nedostatky ve statistickém argumentu, protože se zdá, že podporuje to, čemu už věříme. Vy, já i všichni ostatní jsme z toho vinni.

Zde jsou tedy skutečné otázky: Co to znamená a co s tím můžeme dělat?

Proč na tom záleží

O co tu vlastně jde?

Na jedné straně je to poměrně jednoduché: kognitivní disonance se projeví, když někdo, koho máme rádi, používá falešné statistiky nebo klamavé údaje na podporu věci, které věříme. Na určité podvědomé úrovni můžeme mít dokonce pocit, že zpochybňování čísel, která jsou používána na obranu „naší strany“ sporu, se rovná „zklamání týmu“. Není tedy překvapivé, že triky, které dokážeme přesně identifikovat jako statistické triky, když je používají naši oponenti, jsou tytéž triky, které nás mohou zmást, když je používá někdo z naší vlastní skupiny.

Pokud by však byl problém skutečně tak jednoduchý, bylo by stejně jednoduché i jeho řešení: Než přijmete všechny statistiky, buďte ve střehu a dvakrát je zkontrolujte.

Ale jak jste si už asi domysleli, problém není tak jednoduchý. Při hlubším zkoumání se totiž zdá, že se ve skutečnosti zabýváme mnohem zásadnější otázkou: proč se vůbec tak často cítíme být nuceni podložit své argumenty statistikami, čísly, tabulkami a grafy? Proč se vlastně zdá tak přesvědčivý příruční svíčkový graf agentury Bloomberg, který ukazuje přesnou křivku odrazu rublu?

To není triviální otázka. Jak vysvětluje Mattias Desmet ve své knize Psychologie totalitarismu, mechanistická ideologie, která postupně ovládla západní myšlení od doby osvícenství, vychází z představy racionálního, měřitelného a předvídatelného hodinového vesmíru. Moderní mysl je podmíněna očekáváním, že realita je v konečném důsledku redukovatelná na čísla, grafy, statistiky a další měřitelné veličiny. To vytváří ideální podmínky pro ty, kdo chtějí využívat statistiku k manipulaci s obyvatelstvem.

Například právě toto mechanistické chápání světa motivovalo zpravodajství a noviny k tomu, aby ve svých zprávách o „krizi“ COVID uváděly „tabulky“ infekcí a hospitalizací. Jak poznamenává Desmet, jen moderní mysl – tak naprosto přesvědčená o přirozené matematické povaze reality – může být tímto číselným talismanem tak vyděšená:

Krize způsobená koronavirem nabídla nečekanou příležitost pro mechanistickou ideologii: Nejistota a strach z viru poskytly základ pro vznik a rozvoj společnosti, v níž se rozhoduje spíše na základě čísel než na základě příběhů. Dnes hovoříme o relativně „jednoduchých“ číslech o infekcích, hospitalizacích a úmrtích; v budoucnu možná budeme hovořit o high-tech biometrických údajích, které přesně mapují každý aspekt tělesné funkce.

Když už mluvíme o budoucnosti, není těžké pochopit, kam nás tento mechanistický pohled na realitu zavede: k dokonale technokratické formě tyranie.

Vesmír je stroj, jehož součásti jsou měřitelné – to je základní předpoklad této ideologie. Měření a výpočty tvoří základ mechanistických výzkumných metod. Toto epistemologické východisko má vliv na pojetí ideální společnosti v rámci této ideologie. V ideálním případě je společnost vedena odbornými technokraty, kteří se rozhodují na základě objektivních číselných údajů. V souvislosti s koronavirovou krizí se tento utopický cíl zdál být velmi blízko. Z tohoto důvodu je koronavirová krize případovou studií par excellence, jak podrobit důvěru v měření a čísla kritické analýze.

Podle tohoto výkladu byla událost s koronavirem zkušebním provozem technokratického totalitního modelu, v němž budou naše životy řídit odborníci na základě „objektivních“ čísel a statistik. To nejsou filosofické úvahy z říše fantazie, to se doslova stalo na mnoha místech po celém světě, kde byla pravomoc vyhlásit stav ohrožení zdraví – se vším omezením pohybu a zrušením tělesné autonomie, které z toho vyplývá – zákonem svěřena do rukou zdravotnických úředníků, u nichž se předpokládalo, že mohou takové rozhodnutí učinit na základě nejnovějších zdravotních údajů.

To je svět, do kterého se řítíme: svět, kde statistické nesmysly a vymyšlené údaje globalistů a jejich vládních/MSM/korporátních poskoků nebudou použity jen k rychlému obelstění veřejnosti nebo k bojové podpoře té či oné politické otázky, ale budou skutečně použity jako základ pro technokratickou kontrolu našich životů.

S kým se můžeme setkat. Jakou práci musíme vykonávat. Co musíme nebo nesmíme dávat do svého těla. Zda můžeme nebo nemůžeme opustit svůj domov. To všechno jsou věci, které technokraté budou předstírat, že jsou schopni určit na základě svých nejnovějších čísel a výpočtů. A bezpochyby budou mít k dispozici ty nejblyštivější koláčové grafy, aby veřejnost přesvědčili, že mají pravdu… nebo alespoň aby veřejnost zmátli a přesvědčili, že je to všechno příliš složité na pochopení a musí se to „nechat na odbornících“.

Co s tím můžeme dělat? To je problém, který se nedá jednoduše a srozumitelně vyřešit několika řádky na konci článku. Řetězec historického, vědeckého a filozofického vývoje, který nás dovedl až sem, se táhne už celá staletí, ne-li tisíciletí, a my se nemůžeme rozhodnout jednoduše změnit epistemologické paradigma, v němž naše civilizace funguje, stejně jako si nemůžeme nechat narůst jedenáctý prst. Jak jsem již dříve zdůrazňoval, jediná věc, která kdy skutečně změní svět, je Revoluce mysli, sepsání nového příběhu, který nám umožní rekonceptualizovat vesmír a přestane nás nutit neustále hledat mechanistické, technologické řešení každého problému, kterému čelíme.

Takže shrnuto a podtrženo: ano, zvažte prosím statistiky a čísla, která jsou vám předkládána, aby vás přesvědčila o nějaké myšlence, ať už s ní souhlasíte, nebo ne. Kromě toho bychom ale možná měli zkusit jít ještě o krok dál a zeptat se, proč vůbec hledáme čísla, grafy a statistiky, které by podpořily naše vyprávění o světě.

Překlad: David Formánek