Autor článku: Iain Davis

Originál článku publikován ZDE: 6. března 2023

První část: Digitální měna centrální banky (CBDC) je konečná fáze & ukončí lidskou svobodu (část 1/2)

V první části jsme si řekli, že „peníze“ nejsou nic jiného než prostředek směny. Pokud bychom spolupracovali v dostatečném počtu, mohli bychom vytvořit ekonomiku založenou na zcela dobrovolném peněžním systému. Nepotřebujeme banky, které by kontrolovaly naše směnné transakce, a moderní technologie distribuované účetní knihy (DLT) učinila dobrovolnou směnu v globálním měřítku zcela proveditelnou.

Skutečnou povahu „peněz“ jsme postavili do kontrastu s navrhovanými digitálními měnami centrálních bank. CBDC je zaváděna po celém světě prostřednictvím globálního partnerství veřejného a soukromého sektoru. To, čemu říkáme peníze, je ve skutečnosti fiat měna vyčarovaná ze vzduchu centrálními a komerčními bankami. Přesto se CBDC nijak nepodobá „penězům“, jak je chápeme v současnosti.

Před pseudopandemií obíhala fiat měna v rozděleném peněžním oběhu. Pouze komerční banky měly přístup k typu peněz nazývanému „rezervy centrální banky“ nebo „základní peníze“. Koncem roku 2019 představila globální finanční instituce BlackRock měnový plán, který obhajoval „přímý postup“ s cílem „dostat peníze centrální banky přímo do rukou utrácejících subjektů veřejného a soukromého sektoru“.

Hovořili jsme o tom, že myšlenka dát „peníze centrální banky“ přímo do rukou „utrácejícího soukromého sektoru“ je přesně to, čeho má nový Mezinárodní měnový a finanční systém (IMFS) založený na CBDC dosáhnout. CBDC však dosáhne pro třídu globálních parazitů mnohem více, než že pouze zrekonstruuje svůj neúspěšný IMFS založený na „dluhu“.

Pokud bude CBDC všeobecně přijata, umožní bankéřům naprostou kontrolu nad naším každodenním životem. Síť dohledu bude všudypřítomná a každý aspekt našeho života bude řízen.

CBDC je konečnou fází hry a v tomto článku se budeme zabývat tím, jak tato hra dopadne.

Pokud to dovolíme.

Interoperabilní říše CBDC

Na rozdíl od toho, co se nám říká, jsou centrální banky soukromé společnosti. Tyto soukromé korporace provozují globální měnové a finanční impérium, na které dohlíží a které koordinuje Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS).

BIS nespadá pod jurisdikci žádného národního státu ani mezivládní organizace. Je vyňata ze všech „zákonů“ a je pravděpodobně suverénní na celé planetě. Vzhledem k tomu, že její současná mocenská základna měnového systému upadá, zavádí CBDC, aby ochránila a posílila svou vlastní autoritu.

Ačkoli se objevil „nejpravděpodobnější“ model „platformy“ CBDC, dosud neexistuje žádná jednotná technická specifikace pro CBDC. Z důvodů, o kterých jsme hovořili dříve, lze však s jistotou říci, že žádný národní model nebude založen na DLT bez oprávnění – blockchainu nebo jiném – a všechny budou „interoperabilní“.

V roce 2021 zveřejnila BIS zprávu o digitálních měnách centrálních bank pro přeshraniční platby. BIS definovala „interoperabilitu“ jako:

Technická nebo právní kompatibilita, která umožňuje použití systému nebo mechanismu ve spojení s jinými systémy nebo mechanismy. Interoperabilita umožňuje účastníkům různých systémů provádět, zúčtovávat a vypořádávat platby nebo finanční transakce napříč systémy.

Globální měnový systém založený na dluhu BIS je „vyčerpán“ a CBDC je řešením centrálních bankéřů. Jejich zamýšlené technokratické impérium je globální. V důsledku toho budou všechny národní CBDC „interoperabilní“. Údajné geopolitické napětí je irelevantní.

CBDC Tracker think tanku NATO, Atlantická rada, v současné době uvádí, že 114 zemí, které představují 95 % světového HDP, aktivně rozvíjí své CBDC. Z nich 11 již zahájilo svou činnost.

Stejně jako pseudopandemie zahájila proces, kdy se „peníze centrální banky“ dostaly přímo do soukromých rukou, tak podle Atlantické rady sankční reakce na válku na Ukrajině dodala další impuls k rozvoji CBDC:

Finanční sankce vůči Rusku vedly země k tomu, aby zvážily platební systémy, které se vyhýbají dolaru. V současné době probíhá 9 přeshraničních velkoobchodních testů CBDC a 7 přeshraničních maloobchodních projektů, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2021.

To, že jde o důkaz globální koordinace celosvětového projektu CBDC a že pro jeho koordinaci byla zřízena inovační centra BIS, je zřejmě jakési tajemství. Například čínská PBC je, pokud jde o BIS, zářivým světlem CBDC:

[. . . ] důležitou motivací pro práci CBDC je také zlepšení efektivity přeshraničních plateb. [. . .] Možnosti přeshraničního využití CBDC pro retailové platby jsou ilustrovány přístupy v pokročilém projektu CBDC v Číně[. . .].

Čínská lidová banka (PBC) koordinuje vývoj svého přeshraničního platebního systému CBDC ve spolupráci s BIS prostřednictvím projektu m-Bridge CBDC, na který dohlíží inovační centrum BIS v Hongkongu.

BIS údajně pozastavila činnost Centrální banky Ruské federace (CBR – Bank of Russia). Údajně byla také vyloučena z telekomunikačního systému SWIFT. Bylo nám řečeno, že se jedná o „trest“ za to, že ruská vláda urychlila válku na Ukrajině. Ve skutečnosti je pochybné, že k pozastavení činnosti BIS vůbec došlo, a sankce SWIFT byla bezvýznamným gestem. Vývoj interoperabilních CBDC má přednost před čímkoli jiným.

Jediné, co máme k dispozici pro doložení tvrzení o pozastavení činnosti BIS, je několik zpráv západních médií, které se odvolávají na anonymní zdroje BIS, a nejednoznačná poznámka pod čarou v několika dokumentech BIS. Mezitím je CBR v současné době uvedena jako aktivní člen BIS s plným hlasovacím právem a nikdo, ani z BIS, ani z CBR, neučinil žádné oficiální prohlášení týkající se údajného pozastavení.

CBR při vývoji přeshraničních CBDC využívá dva ze tří modelů CBDC BIS m-Bridge a testuje svůj interoperabilní „digitální rubl“ s PBC. Vzhledem k tomu, že PBC je „partnerem“ BIS pro vývoj m-Bridge, ať už je její činnost údajně pozastavena, nebo ne, neexistuje žádná šance, že by „digitální rubl“ nebyl interoperabilní s novým globálním finančním systémem BIS.

Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (SWIFT) poskytuje celosvětově nejrozšířenější systém kódovaných mezibankovních zpráv. Centrální i komerční banky a další soukromé finanční instituce používají SWIFT k bezpečnému přenosu transakčních dat.

Existuje řada alternativních systémů SWIFT. Například CBR vyvinula v roce 2014 svůj paralelní systém pro přenos finančních zpráv (SPFS), který byl uveden do provozu v roce 2017. Řada ruských bank používala Čínský mezinárodní platební systém (CIPS) PBC již dlouho před jakoukoli údajnou cenzurou ze strany SWIFT.

CIPS vyvinula PBC ve spolupráci se SWIFTem. V důsledku „sankce“, kterou SWIFT udělil CBR, začaly PBC a CBR vážně spolupracovat na možném nahrazení SWIFTu systémem CIPS. Pokud jsou příběhy, které nám byly sděleny, pravdivé, zdá se, že akce SWIFTu byla prázdným aktem sebezničující pošetilosti.

Žádná z různých technologií komunikační vrstvy není sama o sobě finančním systémem, ale umožňuje bankám, obchodním platformám, zúčtovacím centrům, systémům zpracování plateb a všem ostatním prvkům globálního finančního systému vzájemnou komunikaci. Aby byly CBDC úspěšné, musí být interoperabilní jak s těmito systémy, tak mezi sebou navzájem.

Interoperabilita se vztahuje i na stávající fiat měny a další finanční aktiva, jako jsou cenné papíry kryté hypotékami a burzovně obchodované fondy (ETF). Tato aktiva, fondy, měny a cenné papíry atd. lze „tokenizovat“. Stejně jako prakticky jakékoli fyzické nebo virtuální aktivum či komoditu.

Hidera, společnost zabývající se technologií distribuované účetní knihy (DLT), která využívá DLT založenou na hashgrafu – alternativu blockchainu – je podporována řadou bohatých globálních společností. Společnost vysvětluje proces tokenizace aktiv:

Tokenizace aktiv je proces, při kterém emitent vytváří digitální tokeny v distribuované účetní knize nebo blockchainu, které představují digitální nebo fyzická aktiva. [. . .] Předpokládejme, že máte nemovitost v hodnotě 500 000 dolarů v New Yorku. Tokenizace aktiv by mohla převést vlastnictví této nemovitosti na 500 000 tokenů – každý z nich by představoval nepatrné procento (0,0002 %) nemovitosti. [. . .] Možnosti jsou nekonečné, protože tokenizace umožňuje jak zlomkové vlastnictví, tak i prokázání vlastnictví. Od tradičních aktiv, jako jsou fondy rizikového kapitálu, dluhopisy, komodity a nemovitosti, až po exotická aktiva, jako jsou sportovní týmy, dostihoví koně, umělecká díla a celebrity, používají společnosti po celém světě technologii blockchain k tokenizaci téměř čehokoli.

Možnost mezinárodně obchodovat s tokenizovanými aktivy na jakémkoli trhu pomocí CBDC usnadní vytvoření nového IMFS založeného na CBDC. Digitální „tokenizace“ navíc znamená, že cokoli lze převést na finanční aktivum a následně s ním obchodovat na novém digitálním IMFS založeném na CBDC.

Například projekt BIS Genesis symbolizoval „státní zelené dluhopisy“. Světová banka vysvětluje „zelené dluhopisy“:

Dluhopis je forma dluhového cenného papíru. Dluhový cenný papír je právní smlouva o dlužných penězích, kterou lze mezi stranami kupovat a prodávat. [. . .] Zelený dluhopis je dluhový cenný papír, který je vydáván za účelem získání kapitálu specificky na podporu projektů souvisejících s klimatem nebo životním prostředím.

S využitím přidané funkce „chytrých smluv“ CBDC připojil projekt Genesis ke svým smlouvám o nákupu zelených dluhopisů chytré smlouvy o „zmírnění výsledných zájmů“ (MOI). Po splatnosti dluhopisu obdržel investor kromě případných prémií nebo kupónových plateb ze samotného dluhopisu také ověřené uhlíkové kredity. Uhlíkové kredity jsou rovněž obchodovatelnými aktivy a i ty lze tokenizovat.

Tokenizovaná aktiva obchodovaná pomocí CBDC, které centrální banky vytvářejí z ničeho, budou vytvářet téměř neomezené permutace pro vznik nových trhů. Následné zisky prudce vzrostou.

Tato „financializace všeho“ ještě více vzdálí již tak vzdálený finanční systém od skutečné, produktivní ekonomiky, ve které žijeme my ostatní. Není třeba dodávat, že „interoperabilita“ je klíčovou žádoucí „vlastností“ CBDC.

BIS zveřejnila v prosinci 2020 zprávu o projektu Helvetia, která prokázala koncept vypořádání plateb za „tokenizovaná aktiva“ pomocí CBDC. Společnost SWIFT následně zveřejnila zjištění ze své zprávy Connecting Digital Islands: CBDC v říjnu 2022.

Uvedeným cílem společnosti SWIFT bylo propojit různé národní CBDC se stávajícími platebními systémy a dosáhnout tak „globální interoperability“. Společnost SWIFT s potěšením oznámila:

Tyto nové experimenty úspěšně demonstrovaly průlomové řešení schopné propojit sítě CBDC a stávající platební systémy pro přeshraniční transakce. Propojení je řešením pro dosažení interoperability [.] [. . .] Toto řešení může provozovatelům sítí CBDC v centrálních bankách poskytnout jednoduché umožnění a integraci domácích sítí CBDC do přeshraničních plateb [.]

Společnost SWIFT v související tiskové zprávě oznámila:

Společnost Swift úspěšně prokázala, že digitální měny centrálních bank (CBDC) a tokenizovaná aktiva se mohou bez problémů pohybovat ve stávající finanční infrastruktuře, což je významný milník na cestě k jejich hladké integraci do mezinárodního finančního ekosystému.

Ať už národní centrální banky přijmou jakoukoli podobu CBDC, bez ohledu na to, ke kterému mezibankovnímu platebnímu systému budou mít přístup – ať už to bude SWIFT, CIPS nebo nějaká nová komunikační vrstva -, globální interoperabilita bude zajištěna. Mnoho různých CBDC tak může vytvořit jeden centrálně řízený IMFS, který bude provádět transakce téměř okamžitě v reálném čase.

Kontrola nad tímto systémem CBDC bude také znamenat centralizovanou globální moc omezovat nebo blokovat platby, zaměřovat se na uživatele, přesměrovávat finanční prostředky, vymáhat nákupy, obchodovat s aktivy, přidávat smlouvy, zdaňovat u zdroje a obecně využívat jakoukoli z další nekonečné řady „funkcí“, kterých je CBDC schopna. A to téměř okamžitě v reálném čase.

CBDC podfuk

Jon Cunliffe, zástupce guvernéra Bank of England (BoE) pro finanční stabilitu, při představování návrhu Spojeného království na zavedení „digitální libry“ řekl:

Existuje prostor pro inovace, které by umožnily další zefektivnění plateb a zrychlení a/nebo zlevnění plateb. [. . .] Digitální libra by také mohla doplnit stávající iniciativy v oblasti finančního začleňování, například pokud by byla schopna zajistit offline platby.

V dokumentu o koncepci digitálního rublu z roku 2021 CBR uvádí, že ruská CBDC byla vytvořena v reakci na:

[. . .] rostoucí poptávku domácností a podniků po zvýšení rychlosti, pohodlí a bezpečnosti plateb a převodů, jakož i po snížení nákladů ve finanční oblasti.

Stále dokola se opakují proklamované výhody, jako je úspora nákladů, efektivita, rychlost, pohodlí, finanční začlenění, lepší odolnost, finanční bezpečnost atd. To vše je součástí nebezpečného a zcela neupřímného prodejního tahu, který vás oklame a přiměje přijmout vlastní peněžní otroctví.

Dále CBR prozrazuje, co skutečně podnítilo vývoj „digitálního rublu“:

[. . .] chytré smlouvy mohou být také použity k označování digitálních rublů, což umožní nastavit podmínky pro utrácení digitálních rublů (např. definovat konkrétní kategorie zboží/služeb, které za ně lze zakoupit) a sledovat celý řetězec pohybu označených digitálních rublů. [. . .] Vypořádání digitálních rublů nezajišťuje anonymitu plateb.

Digitální rubl se může zpočátku zdát „pohodlnější“, ale je také navržen tak, aby umožnil ruským centrálním bankéřům přesně zjistit, kdo a co nakupuje kdekoli v zemi a kdykoli. Umožní jim také stanovit „smluvní“ podmínky, které budou určovat, co, kdy a od koho mohou Rusové nakupovat. Centrální bankéři budou rozhodovat o tom, jaké „volby“ budou moci ruští uživatelé CBDC učinit.

Neměli bychom se nechat oklamat falešnými argumenty zastánců CBDC. Přes veškerou přívětivou rétoriku ze strany takových institucí, jako je CBR a BoE, je skutečným cílem posílit globální moc a autoritu bankéřů. Pokud jde o ně, tato moc nebude znát hranic.

Jon Cunliffe z BoE například dodal:

[. . .] je třeba zvážit širší makroekonomické a geopolitické otázky. Bank of England na těchto otázkách aktivně spolupracuje s mezinárodními protějšky prostřednictvím Výboru pro platební styk a tržní infrastrukturu (CPMI) Banky pro mezinárodní vypořádávání, prostřednictvím skupiny G7, G20 a FSB [Rady pro finanční stabilitu] a prostřednictvím úzké spolupráce s malou skupinou centrálních bank vyspělých ekonomik.

Nedivte se, že centrální bankéři považují geopolitiku za svou kompetenci. Jejich deklarovaný záměr „aktivně“ pracovat na geopolitických „problémech“ sice nemá žádný „demokratický“ mandát, ale co na tom? Je jim to jedno, proč by nemělo? Kdo jim věnuje pozornost? Většina z nás je příliš zaneprázdněna starostmi o to, abychom se najedli a zaplatili účty za energie.

Skutečnost, že bankéři mají již dlouho nadměrný vliv na geopolitiku, ekonomiku a společnost, nám vždy byla na škodu. Pokud budeme i nadále zanedbávat svou povinnost bránit sebe navzájem i sami sebe a pokud budeme slepě přijímat CBDC, bude moc a autorita bankéřů nezměrná.

V roce 2020 vláda Ruské federace změnila svůj právní řád zákonem o digitálních finančních aktivech (DFA). Novela upravuje „bezhotovostní rublové“ DFA. CBR brzy přidala svou partnerskou komerční banku Sberbank na seznam finančních institucí, které mají od CBR povolení vydávat DFA. V prosinci 2022 Sberbank uvedla na trh své „zlatem kryté “ DFA nabízející „tokenizované“ zlato.

Od roku 1971, kdy centrální banky definitivně upustily od jakéhokoli náznaku zlatého standardu, mnozí naříkají nad údajnou ztrátou „vnitřní hodnoty“ fiat měny. Možnost přidat CBDC „vnitřní hodnotu“ prostřednictvím inteligentních kontraktů zřejmě některé z nich láká, aby nyní CBDC, a tím i své vlastní zotročení, uvítali.

Ruská a íránská vláda již navrhly možný zlatem krytý „stablecoin“ CBDC pro interoperabilní přeshraniční platby. „Interoperabilita“ naznačuje, že by mohl být „podpořen“ tokenizovaným zlatem DFA Sberbank.

Pokud vám to zní podezřele jako hra se skořápkami, je to proto, že to tak je. Nicméně někteří jsou o tom přesvědčeni a vychvalují údajné přednosti tohoto „zlatem krytého“ CBDC.

Je úplně jedno, jestli je CBDC kryta zlatem, ropou, jadernými zbraněmi nebo rohy jednorožců. Všechna tvrzení o jejích výhodách nejsou ničím jiným než podfukem CBDC.

Bez ohledu na to, jak se to vykládá, je krutou skutečností, že CBDC poskytuje nepředstavitelnou míru sociální kontroly těm, kteří ji programují. Z našeho pohledu, pokud jsme se zcela nezbláznili, nás nic neopravňuje k tomu, abychom toto riziko podstoupili.

Noční můra programovatelné CBDC

BoE (Bank of England) patří mezi centrální banky, které ujišťují veřejnost, že nebudou „zavádět programovatelné funkce iniciované centrální bankou“. Na jiném místě také tvrdí, že je veřejnou institucí, což není pravda. Máme tedy jen málo důvodů věřit čemukoli, co BoE říká.

Ne že by na tom příliš záleželo, protože ujištění BoE uvedená v technické specifikaci CBDC neposkytují důvod k optimismu:

Programovatelné případy použití iniciované centrální bankou nejsou v současné době relevantní pro cíle politiky banky a ministerstva financí v oblasti CBDC.

Možná „v současné době“ ne, ale prosazování programovatelného CBDC se může stát „relevantním“, nemyslíte? Zejména vzhledem k tomu, že BoE dodává:

Návrh britského CBDC musí splňovat politické cíle vlády a banky [BoE]. [. . .] V dlouhodobějším horizontu mohou inovace a vyvíjející se potřeby uživatelů znamenat, že bude možné nabízet širší škálu typů plateb CBDC. Například offline a přeshraniční platby by mohly podporovat cíle veřejné politiky.

Jako by tato vyhýbavá přecitlivělost nestačila, BoE dále navrhuje, abychom přivítali jejich sen o divokém západě CBDC s kapitalismem zainteresovaných stran:

[B]anka [BoE] by usilovala o podporu programovatelných funkcí[.] [. . .] Tyto funkce by byly implementovány poskytovateli platebního rozhraní [PIP] a poskytovateli externích služeb [ESIP] a vyžadovaly by souhlas uživatele. PIP by mohli některé z těchto funkcí, jako jsou automatické platby a programovatelné peněženky, implementovat tak, že by hostili programovatelnou logiku [. . .]. Jiné funkce [. . .] by však mohly vyžadovat další úvahy o návrhu. [. . .] [B]anka by pouze poskytla nezbytnou infrastrukturu na podporu PIP a ESIP, aby mohly tyto funkce poskytovat. […] Automatizovaná platba by mohla být užitečná zejména v případech použití IoT [internetu věcí]. [. . .] PIP by mohli hostovat vlastní logiku, která spustí platbu.

Pokud BoE „momentálně“ necítí potřebu programovat vaše „peníze“, co takhle předat kontrolu nad programem bankám HSBC, Barclays, Mastercard nebo PayPal? Ty naprogramují vaši CBDC tak, aby „plnila politické cíle vlády a banky [BoE]“. Nepochybně k tomu přidají i nějakou vlastní lukrativní „smluvní logiku“. Co by se mohlo pokazit?

Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte jejich podporu zasláním daru na: 2201583969/2010. Nebo přes QR kód ZDE. Děkuji!

Řekněme, že vaším dodavatelem energie je společnost EDF Energy. Mohli byste nechat společnost BlackRock, aby ve spolupráci s výrobci, do nichž investuje, využila internet věcí a naprogramovala vaši pračku tak, aby automaticky platila za spotřebu energie odečtením vašich „peněz“ z vaší „peněženky“ CBDC, a to podle „smluvní logiky“, na níž se společnost BlackRock dohodla se společností EDF Energy.

Pokud provozujete malou britskou firmu, můžete nechat svou banku, aby automaticky odečetla daň z příjmu z vašich příjmů a odvedla ji přímo ministerstvu financí. Nebudete muset provádět nepříjemné samovyměření daně. CBDC bude mnohem „pohodlnější“.

Tohle bude samozřejmě zcela „dobrovolné“, i když to může být podmínkou pro otevření podnikatelského účtu u vaší banky. V takovém případě bude vaší „volbou“ pracovat v obchodě řízeném centrální bankou CBDC, nebo nepodnikat vůbec.

Jak vám to zní? Protože to je přesně ten „model“ maloobchodního CBDC, který BoE navrhuje. Stejně jako téměř všechny ostatní centrální banky, protože CBDC se zavádí pro všechny účely současně v celosvětovém měřítku.

Maloobchodní noční můra CBDC

Jak bylo uvedeno v části 1, skutečnou noční můrou CBDC je pro nás programovatelná maloobchodní digitální měna CBDC. Ve svém návrhu technologického řešení neupřímně nazvaného „digitální libra“ BoE odhalila, že „maloobchodní CBDC“ je přesně to, co dostaneme.

BoE tvrdí, že maloobchodní CBDC je nezbytná pro zachování přístupu k penězům centrální banky. To je „nezbytné“ pouze pro bankéře, ne pro nás.

Rovněž tvrdí, že její model digitální libry byl veřejnosti nabídnut pouze za účelem „konzultace“. Přesto nám nabídla ke zvážení pouze jeden, velmi specifický návrh CBDC a v rámci „konzultace“ byla použita technika Delphi, aby bylo zajištěno, že odpovědi budou omezeny na vyjádření míry souhlasu s vnuceným základním předpokladem. Zdá se, že jedinou otázkou je, kdy CBDC přijmeme, nikoli zda.

Prohlášení a dokumenty bankovní rady jsou plné obvyklých nesmyslů o inkluzi, úsporách nákladů, nabídce volby a podobně. BoE také předkládá své panoptikum maloobchodních CBDC.

Britská CBDC se zpočátku nezaměří na všechny. Jon Cunliffe k návrhu digitální libry uvedl:

Jako vhodnou rovnováhu mezi řízením rizik a podporou široké využitelnosti digitální libry navrhujeme limit mezi 10 000 a 20 000 librami (GBP) na jednotlivce. Limit 10 000 liber by znamenal, že tři čtvrtiny lidí by mohly dostávat svou mzdu v digitálních librách, zatímco limit 20 000 liber by umožnil, aby svou mzdu v digitálních librách dostávali téměř všichni.

Pokud budou pracující lidé „placeni“ v CBDC, nebudou mít vlastně vůbec žádnou „volbu“. Lidé s nízkými platy a lidé závislí na sociálních dávkách nebudou mít jinou možnost než využívat CBDC. Nezávisle bohatí, pro které 20 000 liber je nepodstatná částka, tu možnost mít budou.

Cunliffovy poznámky zdůrazňují možnost, že úspory mohou být omezeny i v novém světě CBDC. Jasně naznačuje, že lidé s nízkými příjmy nebudou moci držet více než 20 000 liber CBDC a možná budou omezeni na pouhých 10 000 liber CBDC.

Není překvapením, že britská CBDC nebude založena na DLT bez povolení, která by potenciálně mohla poskytnout anonymitu, ale na tom, co BoE nazývá „platformovým modelem“. BoE bude „hostit“ „jádro účetní knihy“ a aplikační vrstva (API) umožní pečlivě vybraným partnerům BoE ze soukromého sektoru – takzvaným poskytovatelům platebních rozhraní (PIP) a poskytovatelům externích služeb (ESIP) – působit jako platební brány.

PIP a ESIP budou „regulovány“, a budou tedy mít preferenční oprávnění ze strany centrální banky. Pokud se CBDC stane dominantním měnovým systémem, což je zjevně záměrem, díky kontrole „přístupu k účetní knize“ budou všechny uživatelské transakce – naše každodenní aktivity – pod palcem partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterému bude ve Velké Británii šéfovat BoE.

Přestože většina Britů nemá ani zdaleka 10 000 liber úspor, možnost kontrolovat výši úspor a míru jejich utrácení je pro centrální bankéře lákavou vyhlídkou. Když se k tomu přidá možnost určit, za co můžeme peníze utratit, je to pro ně vysněná představa.

BoE si přeje zavést co nejtísnivější formu maloobchodní CBDC, ale není v tom sama. Ruský model CBR je dalším, vedle mnoha jiných, který je stejně tyranský. Ruská CBDC je také postavena na modelu „platformy“, který je až neuvěřitelně podobný britskému.

Stejně jako britští občané bude chování Rusů monitorováno a kontrolováno jejich soukromou centrální bankou a jejími partnery prostřednictvím jejich „peněženek“ CBDC. CBDC „model D“ CBR je rovněž „maloobchodní dvouúrovňový model s finančními institucemi [soukromými firemními partnery] jako účastníky vypořádání“.

CBR uvádí:

Digitální rubly jsou jedinečné digitální kódy (tokeny), které jsou uloženy v elektronických peněženkách klientů na platformě digitálních rublů. [. . .] Bank of Russia (ruská centrální banka) otevírá peněženky pro finanční instituce a Federální ministerstvo financí, zatímco finanční instituce otevírají peněženky pro klienty [podniky a fyzické osoby] na platformě digitálních rublů. Pro jednoho klienta je otevřena pouze jedna digitální rublová peněženka.

Každý ruský podnikatel a soukromá osoba budou mít od CBR přidělenu jednu peněženku CBDC. Ruské komerční banky umožní „klientský onboarding“, aby urychlily přijetí CBDC. Komerční banky a další „finanční instituce“ pak budou zpracovávat platby CBDC a působit jako zprostředkovatelé plateb na „platformě“ modelu D CBR.

Čínská lidová banka (PBoC) a indická centrální banka (RBI) patří k těm, které zvažují zavedení data expirace do svých CBDC. To zajistí, že čínští a indičtí uživatelé CBDC nebudou moci spořit a budou muset své vydané „peníze“ utratit dříve, než vyprší jejich platnost a přestanou fungovat. Tím „stimulují“ ekonomickou aktivitu tím nejpřímějším způsobem, jaký si lze představit.

Přesně totéž navrhuje BoE ve svém modelu digitální libry. BoE se zdráhá připustit, že její CBDC bude sloužit k prosazování politiky. Místo toho přenesla tuto pravomoc na své „partnery“ z řad komerčních bank, které pak bude BoE kontrolovat prostřednictvím regulace:

Poskytnutím přístupu API k uzamykacím mechanismům v hlavní účetní knize by mohla být umožněna řada programovatelných funkcí. [. . .] To umožňuje PIP a ESIP usnadnit složitější programovatelné funkce mimo hlavní knihu. [. . .] Prostředky by byly uzamčeny, dokud by nebyla splněna předem definovaná podmínka. [. . .] PIP a ESIP by hostovaly smluvní logiku na své vlastní infrastruktuře, ale dávaly by pokyny k uvolnění prostředků prostřednictvím API do hlavní účetní knihy. [. . .] Pokud by stanovené podmínky nebyly splněny, všechny zámky by měly dobu platnosti, po které by byly prostředky uvolněny zpět původnímu vlastníkovi.

Partnerství veřejného a soukromého sektoru BoE by mohlo například naprogramovat svoji CBDC s datem ukončení platnosti. PIP nebo ESIP by pak mohly program upravit přidáním „složitějších“ podmínek prostřednictvím vlastní infrastruktury „smluvní logiky“. BoE by například mohla určit, že platnost CBDC vaší „peněženky“ vyprší příští středu.

PIP nebo ESIP by mohly přidat nějakou smluvní logiku, která by zajistila, že si budete moci koupit pouze italskou kávu – do příští středy. To by mohlo být vynuceno v místě prodeje v jakémkoli maloobchodě (mimo účetní knihu).

Je to hloupý příklad, ale nenechte si namluvit, že takováto nesnesitelná míra represivní kontroly není možná. Programovatelná CBDC, pravděpodobně naprogramovaná algoritmy umělé inteligence, je schopna prosadit nad naším každodenním životem složitou síť přísných pravidel.

Stejně jako můžete poslat zašifrovanou zprávu komukoli jinému v téže aplikaci, tak i „chytré smlouvy“ CBDC lze upravit tak, aby přesně předepisovaly, co můžete nebo nemůžete dělat se svými „penězi“.

To by přece neudělali, ne?

Nechvalně proslulý citát generálního ředitele BIS Agustína Carstense prozrazuje, proč jsou centrální bankéři z CBDC tak nadšení:

Nevíme, kdo dnes používá stodolarovou bankovku a kdo tisícipesovou bankovku. Klíčovým rozdílem u CBDC je, že centrální banka bude mít absolutní kontrolu nad pravidly a předpisy, které budou určovat používání tohoto vyjádření odpovědnosti centrální banky, a také budeme mít technologii, která to bude vynucovat.

Můžeme se podívat na jiné vlivné centrální bankéře, abychom posoudili, jaká „pravidla“ se centrální banky mohou rozhodnout „prosazovat“ při výkonu své „absolutní kontroly“.

Bo Li, bývalý viceguvernér Čínské centrální banky a současný náměstek výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF), při projevu na konferenci Digitální měny pro finanční začlenění centrálních bank: Na sympoziu o rizicích a odměnách nabídl další vysvětlení:

CBDC může umožnit vládním agenturám a subjektům ze soukromého sektoru naprogramovat [CBDC] tak, aby vytvářely inteligentní smlouvy a umožňovaly tak cílené politické funkce. Například [. . .] sociální dávky [. . .], spotřební kupony, [. . .] potravinové lístky. Programováním lze peníze CBDC přesně zacílit [na] to, jaké [věci] mohou lidé vlastnit a k jakému použití [lze] tyto peníze využít. Například [. . .] na potraviny.

Nigérie již spustila svoji maloobchodní CBDC eNaira. Nigerijská centrální banka a BIS ji okamžitě využily jako nástroj pro zavedení digitálního ID:

Všeobecný přístup k eNaiře je klíčovým cílem CBN [Nigerijské centrální banky] a pro nebankovní subjekty jsou vydávány nové formy digitální identifikace, které jim mají pomoci s přístupem. [. . .] Pokud jde o anonymitu, CBN se rozhodla neumožnit anonymitu ani peněženkám nižší úrovně. V současné době je k otevření peněženky pro maloobchodní zákazníky vyžadováno ověřovací číslo banky.

Francouzská centrální banka – Banque de France – uspořádala v září 2022 konferenci, na které se centrální bankéři USA a EU rozhodli, že jejich maloobchodní CBDC budou uživatelům vnucovat také digitální ID. Všechny centrální banky totiž fakticky „vyloučily“ jakoukoli možnost „anonymního používání“ svých programovatelných peněz.

Indická centrální banka uvádí:

Většina centrálních bank a dalších pozorovatelů však upozorňuje, že vzhledem k potenciálu anonymní digitální měny usnadnit stínovou ekonomiku a nelegální transakce, je velmi nepravděpodobné, že by CBDC byla navržen tak, aby plně odpovídala úrovni anonymity a soukromí, která je v současnosti dostupná u fyzické hotovosti.

Jakmile nebudeme mít jinou možnost než používat CBDC, nebudeme mít ani jinou možnost než přijmout digitální ID. V síti budeme vždy plně viditelní.

Pokud chce stát v současné době uzavřít své občany nebo omezit jejich pohyb v okruhu 15 minut od jejich bydliště, potřebuje k tomu nějakou formu legislativy nebo vymahatelného nařízení. Jakmile začneme používat CBDC, které je propojeno s naším digitálním průkazem totožnosti, doplněným o biometrické údaje, adresu a další údaje, nebudou potřebovat legislativu ani nařízení.

Mohou jednoduše vypnout vaše „peníze“ a znemožnit jejich použití mimo vaši zónu omezení. Potenciálně vás tak omezí na online nákupy uskutečněné pouze z vaší registrované IP adresy. CBDC zajistí, abyste dodržovali předpisy.

Nemá smysl si představovat, že „by to neudělali“. V našich tzv. liberálních demokraciích jsme již byli svědky používání peněžitých trestů a kontroly. Četní soukromí poskytovatelé plateb odebrali přístup těm, kteří podle jejich názoru vyjádřili nesprávný názor.

Když Kanaďané využili svého legitimního práva na pokojný protest a jejich kanadští spoluobčané se rozhodli nabídnout protestujícím finanční podporu, komerční banky ve spolupráci s kanadským státem zmrazily protestujícím účty a zastavily jejich finanční toky.

CBDC z toho udělá běžnou záležitost, že cílové osoby budou za svůj nesouhlas nebo neposlušnost trestány. Domnívat se, že tomu tak nebude, je naivní až záměrně nevědomé.

Smyslem CBDC je ovládat stádo a posílit moc a autoritu třídy parazitů. CBDC je nástroj sociálního inženýrství, jehož cílem je vytvořit vězeňskou planetu. Pokud se nechcete stát otrokem, neexistuje žádné možné ospravedlnění pro používání CBDC. Podřízení se zotročení CBDC je skutečně „volbou“.

Sdílejte prosím tyto články. Je naprosto nezbytné, aby co nejvíce lidí pochopilo skutečnou podstatu CBDC. Nemůžeme se spoléhat na to, že stát nebo mainstreamová média budou v této věci alespoň trochu transparentní a upřímná. Pokud jde o naše potenciálně katastrofální přijetí CBDC, jsou nepřítelem.

Lidé se již brání. Švýcaři shromáždili dostatek podpisů, aby si vynutili referendum, které v případě úspěchu zakotví hotovost ve švýcarském právu a zabrání vládě v přechodu na „bezhotovostní společnost“. Nigerijská e-Naira není populární a proti odstranění hotovosti se konaly značné protesty.

Americký kongresman Tom Emmer představil zákon proti státnímu dohledu nad CBDC (CBDC Anti-Surveillance State Act), který má zastavit zavádění CBDC ze strany Fedu. Zda se dostane dál než do fáze návrhu zákona, se teprve uvidí.

Proto jsou modely maloobchodních „platforem“ CBDC, jak je navrhují britská, ruská a další centrální banky, dalším důvodem k obavám. Tím, že centrální banky vítají komerční banky a soukromé poskytovatele platebních služeb v rámci interoperability CBDC, se nejen snaží překonat odpor soukromého sektoru, ale snaží se CBDC zasít do všech forem plateb, které máme v současnosti k dispozici, kromě hotovosti.

Je snadné si představit, jak by globální finanční kolaps mohl přinést „řešení“ CBDC. Například Evropská centrální banka (ECB) již „modelovala“, jak by takzvaná „klimatická krize“ mohla právě takový kolaps urychlit. Pokud, jak navrhuje Cunliffe, bude jediným platebním prostředkem lidí CBDC, pak s využitím stávajícího finančního systému opravdu nebudeme mít příliš na výběr.

Ačkoli k odporu proti CBDC musíme použít všechny mírumilovné prostředky, které máme k dispozici, jako jsou referenda, lobbování a protesty, v konečném důsledku jsou tyto přístupy apelem na ty, kteří nám chtějí vnutit tyranii CBDC. Bylo by rozumné, abychom zvážili také možná protiekonomická řešení a ustoupili od podřizování se centralizované moci.

Naštěstí, pokud se rozhodneme vzdorovat, není důvod, proč bychom se museli podvolit používání CBDC. Abychom vybudovali lepší systémy směny, které učiní CBDC zbytečným, musíme se v našich komunitách spojit. Nebude to snadné, neexistují jednoduchá řešení ani jedna „dokonalá“ strategická odpověď.

Skutečnost je však taková, že si CBDC prostě nemůžeme dovolit.

Překlad: David Formánek