Související:
Bývalá pracovnice WHO varuje: WHO chce do května 2022 převzít moc nad státy
Originál článku publikován ZDE: 26. února 2022
V prosinci loňského roku Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila plány na „mezinárodní smlouvu o prevenci a připravenosti na pandemie„.
Podle internetových stránek Rady Evropy byl vytvořen „mezivládní vyjednávací orgán“, který se poprvé sejde příští týden 1. března.
Cílem je „předložit zprávu o pokroku 76. Světovému zdravotnickému shromáždění v roce 2023“ a poté mít navrhovaný nástroj připravený k právnímu provedení do roku 2024.
Nic z toho by nemělo být velkým překvapením, vše tomu nasvědčovalo. Pokud jste dávali pozor, mohli jste pravděpodobně předpovědět téměř vše, co bude v tomto novém právním předpisu obsaženo.
Dokument s názvem „Multilateralismus v době globální pandemie: Poučení a další postup” v prosinci 2020 vydala skupina G20.
Jsou v něm podrobně popsány všechny problémy, kterým mezinárodní multilaterální organizace během „pandemie“ čelily:
Jednotlivé státy nemohou samy účinně zvládnout globální veřejné hrozby, jako je pandemie COVID-19 […] překonání současné zdravotní krize a obnovy zdrojů obživy lze dosáhnout pouze prostřednictvím mnohostranných opatření na ekonomickém i sociálním poli […] Pandemie COVID-19 a její ekonomické důsledky odhalily slabiny současných opatření pro mnohostrannou spolupráci. Mezinárodní organizace s mandátem hrát vedoucí úlohu při řešení mezinárodních krizí nefungovaly efektivně.
A dále navrhuje několik řešení, včetně…
Skupina G20 by měla posílit kapacitu Světové zdravotnické organizace. Silnější a akceschopnější WHO může mezinárodnímu společenství pomoci účinněji zvládat pandemie a další zdravotní problémy. Může poskytovat systémy včasného varování a koordinovat rychlé globální reakce na mimořádné zdravotní situace.
V lednu 2021 zveřejnil thinktank EU Foundation for European Progressive Studies 268stránkový dokument s názvem „Reforming Multilateralism in Post Covid Times (Reforma multilateralismu v postcovidské době)”, který volá po „legitimnější a závaznější OSN“, navrhuje, aby se EU připojila k Radě bezpečnosti OSN, a ptá se:
Je národní suverenita slučitelná s multilateralismem?“
O několik měsíců později vydala Nadace OSN vlastní variaci na toto téma: „Reimagining multilateralism for a post-Covid future“ (Přestavba multilateralismu pro postcovidovou budoucnost).
V květnu 2021 pak Mezinárodní panel pro připravenost na pandemie vydal zprávu o tom, jak se svět vypořádal s Covidem, která místy téměř doslovně opakuje dokument G20. Její podrobný rozbor jsme provedli zde.
Bývalá novozélandská premiérka Helen Clarková, předsedkyně panelu, řekla deníku Guardian…
K pandemii přispěl nedostatek globálního vedení a koordinace geopolitického napětí a nacionalismu, který oslabil multilaterální systém, jenž by měl zajistit bezpečnost světa.
Začátkem tohoto měsíce (únor 2022, pozn. překl.) se poprvé v roce 2022 sešla Komise OSN pro sociální rozvoj, která se zaměřila na „posílení multilateralismu„.
Robert Dworkin z Evropské rady pro zahraniční vztahy pak 17. února zveřejnil tento článek: Zdraví národů: Jak může Evropa bojovat s budoucími pandemiemi, který rovněž vyjadřuje znepokojení nad „selháním mezinárodní spolupráce během pandemie“ a navrhuje:
EU by měla spojit snahu o reformu WHO a zvýšení jejího financování s podporou nového fondu pro mimořádné zdravotní situace, na který by dohlížela reprezentativní skupina zemí.
A tak to jde dál a dál a dál… sdělení je více než jasné.
Ještě minulý týden švédská ministryně zahraničí Anne Lindeová, která vystoupila v panelu na Mnichovské bezpečnostní konferenci, varovala, že Covid „odhalil díry“ v mezinárodním řádu a že OSN, WHO a EU nemají dostatek pravomocí k tomu, aby přijaly odpovídající opatření.
Všechna znamení tu jsou a blikají jako neonová světla už několik měsíců: Nová mezinárodní legislativa pro „řešení budoucích pandemií“.
Všichni jsme věděli, že to nakonec přijde. Nyní máme časový plán a ten začíná 1. března.
Není úžasné, co všechno vám může téměř uniknout, když vás rozptyluje válka?
Když už mluvíme o válce, velmi zajímavým barometrem bude postoj, který WHO během tohoto procesu zaujme k Rusku. To, zda Rusko navrhovanou smlouvu vypoví, nebo bude z jednání vyloučeno, nám hodně napoví o tom, jak reálný konflikt na Ukrajině skutečně je a jakým směrem se bude Velký reset dále ubírat.
Pokud totiž bude samotná válka využita k dalšímu argumentování, že potřebujeme „silnější multilaterální instituce“ nebo „důležité reformy v Radě bezpečnosti“, může to do jisté míry odhalit velkou agendu.
Překlad: David Formánek
Jedna odpověď
Už to pomalu začíná, jak už jsem dříve informoval v diskusích (v období kolem 25.2.), tak viz první „náznaky“ jsou už zde: Cena pšenice zdraží chleba a maso: https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/cena-psenice-zdrazi-chleba-a-maso-40389456#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_id=40389456&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Ještě jednou: Pšenice, kukuřice a slunečnicový olej tvoří základní suroviny pro mnoho potravinářských výrobků!
Ukrajina z Ruskem jsou považovány za „obilnici Evropy“ a válka přerušila vývoz pšenice, kukuřice a dalších produktů.
„Pokud se konflikt protáhne – za tři, čtyři měsíce – mám pocit, že důsledky mohou být opravdu vážné,“ varuje Andree Defois, prezident poradenské skupiny Strategie Grains. „Pšenice bude muset být na příděl.“
„Nebudu odhadovat, co by se mohlo stát, (ale) klidně bychom se mohli dočkat rekordních cen,“ říká Arlan Suderman, hlavní komoditní ekonom společnosti StoneX.
Načasování toho všeho je velmi podezřelé, protože přichází hned po náhlém odvolání „vakcíny“ proti koronaviru Wuhan (Covid-19) a nařizování masek. Jsme v současné době svědky „druhé části“ globální plandemie?
+ Aktuální informace (6.3.2022):
S okamžitou platností se z Maďarska přestane vyvážet obilí… svět se řítí do scénáře globálního hladomoru. Maďarsko, jedna z nejbohatších evropských zemí na obilí, s okamžitou platností zastavuje veškerý vývoz obilí.
Jen několik hodin poté, co Rusko oznámilo zákaz vývozu hnojiv, Maďarsko tímto rozhodnutím vrhlo na svět bombu, která podle očekávání pošle již tak rekordně vysoké ceny pšenice ještě výše.
Turecko, Egypt a Tunisko jsou téměř zcela závislé na dovozu pšenice z Ruska a Ukrajiny. Ukazuje se, že Rusko i Ukrajina také prozatím omezují vývoz obilí.
Jelikož protisankce Ruska odřízly velkou část světa od dodávek hnojiv, je důležité poznamenat, že potravinová krize bude pravděpodobně všude.
+ Ještě horší je, že zemní plyn je nutný ve výrobním procesu většiny dusíkatých/hnojivých produktů … takže nedávný nárůst evropských cen NatGas na rekordní úroveň jen zhorší náklady na hnojiva z důvodu jakéhokoli zastavení dodávek z Ruska,“ = ohledně výroby hnojiv kde je potřeba zemní plyn a nejde vyrobit z kapalného „ze západu“ už jsem vám taky dříve psal !