fbpx

Zach Bush – Vrozený imunitní systém

Ve zkratce...

Nikdy předtím nebyla důležitější doba k pochopení, jak funguje náš vrozený imunitní systém. Se zdravým imunitním systémem jsme schopni žít v rovnováze s virómem a celou řadou flóry, která je v celém našem těle. Poslechněte si Zacha Bushe, jak vysvětluje, co je vrozený imunitní systém.
Share on facebook
Facebook
Share on vk
VK
Share on telegram
Telegram
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email
  •  

O autorovi – Kdo je Zach Bush?

Zach Bush MD je lékař specializující se na interní medicínu, endokrinologii a hospicovou péči. Zabývá se vzděláváním lidí v oblasti mikrobiomu v souvislosti se zdravím, onemocněními a potravinovými systémy. Témata, o kterých učí, překračuje mnoho disciplín, včetně například toho, jaká je role půdních a vodních ekosystémů v lidské genomice, imunitě a zdraví střeva/mozku. Jeho vzdělávání zdůrazňuje potřebu po radikálním odchodu od chemického farmářství a farmacie, a jeho pokračující snahy poskytují cestu pro spotřebitele, farmáře a mega-průmysly, jak spolupracovat pro zdravou budoucnost lidí a planety.

Přepis:

Svět je podle mě připraven na to, ukončit rok 2020. Jsme připraveni na nový rok, a my v iniciativě Global Health Education jsme nadšení, že se první měsíc roku 2021 zaměříme na vrozený imunitní systém. Tento rok uděláme jedno z nejmimořádnějších globálních rozhodnutí v historii kolem lidského zdraví. Souvisí to s tímto neznámým faktorem lidské dlouhověkosti a zdraví, kterému říkáme vrozený imunitní systém. Rozhodnutí, která uděláme v dalších pár týdnech v souvislosti s očkováním proti viru, o kterém nám bylo řečeno, že je v lidské historii nový, který způsobuje tuto pandemii… děláme globální rozhodnutí kolem zdraví, která radikálně změní náš vztah s virómem, tímto masivním ekosystémem virů, které přenáší genetické informace, které umožňují, aby adaptivní mikrobiologie dělala to, co dělá nejlépe, což je adaptace a bio-diverzifikace na buněčné úrovni, na molekulární úrovni a na makro úrovni ekosystému na planetě. Viróm je doslova jazykem života na Zemi.

Bez virómu bychom se nikdy nepřizpůsobili žádným formám života na planetě. S velkým nadšením vítáme příležitost prozkoumat vztah, který je starý miliardy let, vztah mezi buněčným životem a virómem. Narativ, který se nám říká, je, že lidstvo zoufale čeká na nějakou novou technologii, která změní náš vztah s tímto jedním virem. Je důležité na to začít pohlížet z pohledu vědy posledních 30 let, které nás naučila něco mimořádného. Vědecké revoluce tohoto rozměru se staly jen párkrát v lidské historii. Pythagoras před 2000 lety objevil, že Země není placatá, ale koule. Pak o 1600 let později jsme s teleskopem objevili, že Země není ve středu naší sluneční soustavy nebo blízko středu celého vesmíru.

Tohle byly obrovské události v našem chápání toho, kým jako lidé jsme. Nezměnilo to jen vědu, ale socio-náboženské názory a přesvědčení o naší identitě, a co tady máme dělat. Objevy z posledních 30 let kolem virómu, mikrobiómu a našem vrozeném imunitním systému je objev, který převyšuje všechny ostatní objevy. Ten objev je zásadní. Je to objev, že lidská buňka ve skutečnosti není středem lidského zdraví. To je mimořádný objev, který rozvrací nejen naše chápání toho, kým jsme z biologického hlediska, ale rozvrací makro-ekonomické systémy.

Utrácíme miliardy dolarů do vědeckého výzkumu, klinického výzkumu s přesvědčením, že musíme zdolat mikroby kolem nás, že musíme zaútočit na svět, než on zaútočí na nás. Máme také přístup „zjevného předurčení”, že protože jsme nejosvícenější bytost na planetě, máme právo ničit život kolem nás, abychom se mohli rozmnožovat a osidlovat oblasti, abychom mohli spotřebovávat zdroje a budovat si bohatství pro sebe na úkor ostatních druhů. To zjevné předurčení se vrátilo a vymstilo se nám.

Ve skutečnosti podkopáváme život na Zemi nejen pro planetu kolem nás, ale pro přežití našeho druhu. Ukazuje se, že posledních 30 let odhalilo, že nejsme tady i přes všechnu nepřízeň, nejsme tady proti matce přírodě, ale jsme tady díky přírodě a jejím úžasným poslům uvnitř virómu a základu života, uvnitř mikrobiómu. Musíme začít otevírat naši mysl, že možná další technologický průlom, na který čekáme, není nějaká nová chytrá bomba pro viróm nebo nějaká tajná raketa, vakcína, která zničí tento jeden virus, ale náš velký objev v oblasti zdraví a možná lidského poslání na této Zemi je zjistit, že máme místo… podporující místo u samotné přírody, ke kterému nás volá od počátku života.

Lidstvo posledních 2000 let čeká na zjištění, proč jsme tady. Co tu máme dělat? A tato problematika kolem vakcíny a adaptivním imunitním systému přináší novou perspektivu k této krizi individuality jako druhu. Příběh, který se nám o vakcínách říká, je, že potřebujeme tuto novou technologii, abychom změnili vztah našeho imunitního systému k tomuto jednomu viru, kterému se říká SARS-CoV-2.

Důvod, proč má tak dlouhá název, je ten, že jsme zažili ostatní koronaviry, které jsou téměř identické. Z doložené historie víme, že jsme s koronaviry žili kolem 780 roků. Nedaří se nám zjistit, jestli déle, ale je nepravděpodobné, že koronaviry začaly být součástí lidského života před 780 lety. Ale říkat, že máme novou pandemii koronaviru, je vědecky velmi nepřesné. Máme adaptaci malého genetického prvku uvnitř koronaviru, který změnil náš vztah s naším ekosystémem kolem nás, změnil náš vztah se vzduchem, který dýcháme, s kyslíkem, který potřebujeme.

Tento nový protein se mění ne jako útočný mechanismus, ale mění a odhaluje zranitelnosti v nestabilitě našeho imunitního systému. Těm, kteří byli událostmi posledního roku nejvíce zasaženi z hlediska morbidity a úmrtnosti, se to stalo skrze vážné narušení našeho imunitního systému. Vrozený imunitní systém je krásná věc. Aktivuje se ihned poté, co se v lidském těle detekuje nový antigen. Antigen je kupodivu jen zřídka kdy samotný virus… samotný virus je ve skutečnosti pokrytý proteiny, které lidská biologie považuje za přátelské a stejnorodé… a takto to bylo navržené.

Například koronavirus je pokrytý lidskými proteiny, které ho namíří k lidským receptorům na povrchu plic a cév, abychom mohli integrovat tyto nové genomové informace, abychom v naší biologii udělali adaptivní změny. S touto inteligentní adaptací se stáváme odolnými vůči ostatním formám neuspořádaného vztahu s mikrobiómem. Pokud úspěšně detekujeme koronavirus a naše tělo se mu skrze vrozenou imunitu přizpůsobí, u většiny lidí není potřeba, aby si vytvořili protilátky na ten virus, protože jsme vztah s ním udrželi na úrovni vrozené imunity namísto na úrovni adaptivní imunity, ve které bychom vytvořili protilátky o týdny později. To, co jsem právě řekl, je velmi důležité.

Možná jste na to přišli sami tento rok, že jste možná dostali vážnou nemoc horních cest dýchacích s podezřením na nějaké koronavirové onemocnění, šli jste za lékařem a řekli jste: Myslím si, že jsem před dvěma týdny měl covid-19. A on řekne: To je dost možné. Vraťte se za měsíc a změříme vám protilátky a zjistíme, jestli jste byl viru vystaven. Načasování toho je důležité. Oni ví, že k adaptivní imunitní odpovědi na virus, který tam byl před pár týdny, dochází až 3, 6, 8 týdnů po kontaktu s antigenem. To znamená, že vrozená imunita… dříve, než se začnou tvořit protilátky… musí udělat adaptivní rozhodnutí, jak řídit produkci proteinů na základě této nové genomové informace ve formě viru. K této vrozené imunitní odpovědi dochází během vteřin, ne týdnů nebo měsíců po kontaktu s tímto novým antigenem.

Tímto způsobem zůstáváme ve vztahu s 10 na 15 viry. To je 1 s 15 nulami. 10 na 15 virů, které jsou nyní v mém krevním oběhu. 10 na 15 je tak obrovské prostředí genomových informací, že je nemožné, aby moje tělo potřebovalo 10 na 15 nových protilátek, aby se vypořádalo s těmito genetickými informaci v mém krevním oběhu. Vzduch, který dýchám, obsahuje 10 na 31 virů. A to není dvojnásobek… mohli byste si myslet, že 10 na 30 je dvakrát tolik co 10 na 15. Mluvíme o logaritmech… krát 10 s každou nulou. Takže dalších 15 nul, 10 na 31 je 10 milionkrát víc, než kolik je hvězd v našem vesmíru, a to je počet virů, které dýchám. Takže 10 na 31 virů ve vzduchu. Dalších 10 na 30 virů v půdě pod mými chodidly v tuto chvíli. Dalších 10 na 31 virů v oceánské vodě. Jsme doslova naživu uvnitř obrovského moře genomových informací, kterým říkáme viry.

A svět přesto chce, abychom si mysleli, že nyní existuje jeden ze 10 na 31 krát 10 na 31 virů, před kterým se musíme chránit. „Bože, všichni zemřeme, pokud se nebudeme před tím jedním virem chránit.” Nebo bychom měli být velmi vděční virómu, že je to jen jeden virus z těch 10 na 31, které dýchám, které mě dnes napadly. Jaké jsou šance, že jsme to spočítali správně? Jaká je šance, že vaše biologie čeká na nějaké nové farmakologické chemické řešení pro vztah s tímto jedním virem?

Přesto jsme vytvořili tento multi-miliardový narativ kolem vědy a vědu jsme dostali do 100 let starého systému přesvědčení, že čekáme na adaptivní imunitní systém a protilátky, že nás před tímto virem ochrání. Těším se, že s vámi zahájím rok 2021 tím, že se hluboce ponoříme do toho, co je vrozená imunita a co se děje v chemickém průmyslu, farmaceutickém průmyslu a v lékařském průmyslu, aby o tomto lidé nevěděli. Jak je možné, že nám tak moc chybí správný narativ kolem této problematiky virómu, mikrobiómu a našeho vztahu s ním.

Jestli se Vám líbí překlady, zvažte přispění na jejich tvorbu, děkuji. David

V této konverzaci vystoupí doktoři a lékaři a podělí se o odlišné perspektivy o tom, co se naučili nejen o virómu, ale o vrozené imunitě. Jak s ním zůstáváme ve vztahu? A ponoříme se do tohoto tématu hluboko. Můžeme to krátce popsat jako bariérový systém, který je přední části vrozeného imunitního systému. Většina virů v mém krevním oběhu jsou netečné, protože můj systém krevních cév mě před těmi genetickými informacemi a potřebou s nimi interagovat chrání pomocí plotu, inteligentní bránou, které se říká systém buněčných spojení v mých cévách.

Ukazuje se, že mnoho běžných chemikálií v našem prostředí tu bariéru ničí. Dobrý příklad je glyfosát nebo Roundup. Když Roundup zasáhne naše střeva nebo náš cévní systém, naši hematoencefalickou bariéru, naruší tu přední bariéru a výsledkem je neřízený vztah s 10 na 15 viry uvnitř mě. Začnu v těle tvořit proteiny, které nemusím tvořit, protože začínám přijímat genomové informace, které jsem ještě před chvílí nepřijímal.

Při jakémkoliv kontaktu s tím herbicidem bych ihned zemřel, pokud by tohle byla jediná vrstva vrozené imunity. Okamžitě bych byl zaplaven tolika genomovými informacemi, že bych se nemohl rozhodnout… byl bych přístroj na tvorbu proteinů. Množil bych viry tak rychle, že by nemohlo docházet k buněčné opravě. Byl bych jen přístroj virómu. Ostatní vrstvy, které se aktivují během pár vteřin po kontaktu nového viru s buněčnou membránou, kdy se ty genetické informace vstřebají a tělo se rozhoduje: Potřebujeme tuto genetickou informaci, nebo ne?

Zjistilo se, že ty vrstvy jsou nejdokonaleji regulovaným krokem v lidské biologii z jakékoliv fyziologie, což je mimořádná věc, protože například neurologický systém je báječný systém, ale samozřejmě nemá na endokrinní systém, což je nejúžasnější symfonie smyček zpětné vazby, kladné a záporné, k vytvoření symfonie aktivit a koordinace mezi paralelními cévními systémy, systémy jater, systémy ledvin, aby tělo zůstalo v chodu. Jaká to mimořádná skutečnost, že ta symfonie aktivit není řízena lidskými opatřeními, ale naší neustálou interakcí s virómem a mikrobiómem. Potřebujeme tyto nové genetické informace, abychom se neustále rozhodovali o tom, co uděláme s prostředím kolem nás.

Viróm tam převážně je, aby nám řekl, co se kolem nás děje. Jeho genetické informace pocházející z bakterií, hub, ostatních zvířat a ostatních lidí nám říkají, jaké stresory zažívají, jaké jsou jejich adaptivní mechanismy pro ty stresory, a pak se tvoří virus, abychom tu adaptivní částici projevili ve světě. Další krok po buněčných spojeních, další rozhodující bod ve vztahu s genetickými informacemi, což je rozhodnutí, vzít RNA nebo DNA a dát ji do místa, kde můžeme tvořit proteiny, rozmnožit virus nebo proteiny kódované virem, má převzít 280 různých smyček zpětné vazby, aby se vytvořil jeden protein, který se z toho jednoho vlákna RNA může posunout dál.

Nejvíce regulovaný krok v biologii je to, co nás udržuje v bezpečí před virómem, což nás udržuje ve vztahu s tím virómem. Tento krok, ten genomový regulační krok je ten, ze kterého mám radost jakožto příležitost, do které se v nadcházejících letech vědecky ponoříme. Protože v tom regulačním kroku zjistíme, jak lidské tělo ví, kdo to je, a jak lidská biologie ví, čím se musí stát. A to jsou dvě vzrušující věci, které jsou podle mě definované v tomto malém kroku toho, čemu říkáme vrozený imunitní systém… moje buňky v těle každou chvíli jsou v kontaktu s obřím množstvím genetických informací a tím sleduji, kým nyní jsem, a kým se chci zítra stát.

A to budu regulovat na genetické úrovni, ne na úrovni lidského genomu, ale v tomto vztahu s informacemi virómu, které pochází od všech druhů planety. V posledních pár měsících se nám podařilo názorně ukázat, že začínáme vstřebávat koronavirus, který je specifický pro SARS-CoV-2, do lidské DNA, a nyní můžeme ten RNA virus vzít a reverzně ho přepsat do naší jaderné DNA a nést ho jako lidský gen. Tato skutečnost mě nesmírně těší, protože to znamená, že jsme nyní našli další důležitou aktualizaci pro lidský genom. Jak jsme dekódovali lidský genom, můžeme najít rysy virových vložek v lidském genomu, které tvoří více jak 52 % genů v našem těle. Zopakuji to… většina genů v našem těle se tam dostala přímým vložením z virů, které tvořily nové adaptivní schopnosti nejen v lidech, ale také celkově v savcích.

A tohle jsou zásadní RNA a DNA nahrávky. Nějakých 10 % genů se vložily přímo do lidského genomu retroviry podobajícími se HIV. Musíme se přestat virómu bát a uvědomit si, že tohle je doslova genomová šablona pro život a směřujeme k novému vztahu k virómu. Pokud se ve světě najednou projeví nová verze koronaviru, bude to pouze dočasné. Už jsme zažili, jak koronaviry přichází a odchází. Téměř identický koronavirus jsme zažili v roce 2002, který jsme nazvali SARS. Ta první pandemie SARSu se nesledovala nějakou iluzorní a nepřesnou metodikou PCR testů, ale pomocí klinické prezentace, což je mnohem přesnější způsob ukázání našeho skutečného vztahu k viru.

Když začneme dělat PCR testy a hledat fragmenty genomových informací každého nemocného člověka v nemocnici, nevyhnutelně přeceníme počet skutečně nemocných. Přecenili jsme zátěž… když se podíváme na rok 2002, a pak další událost téměř o 10 let později, v letech 2011 a 2012, vidíme vznik MERSu ze Středního východu, dalšího téměř identického koronaviru. V obou případech jsme viděli, že pacienti trpí hypoxií bez žádných příznaků infekce a pneumonie, a trpěli hypoxií… nedostatku kyslíku v krvi po dobu dvou nebo tří dní, a pak se u nich projevila sekundární pneumonie. Díky tomuto viru, a téměř každému respiračnímu viru na zemi, víme, že virus bude v krevním oběhu v průměru 2-4 dny.

K vrcholu dochází první den příznaků, což znamená, že během 72 hodin, ale pravděpodobněji méně jak za 48 hodin po prvních příznacích, virus zmizí. Pak o pár dní později se projevila pneumonie… virus nikdy nezpůsobil onemocnění, kvůli kterému ten jedinec později měl problémy s dýcháním a pak došlo k úmrtí. U tohoto koronaviru vidíme téměř to identické jako s podobnými koronaviry v minulosti. A ze všech zajímavých závěrů, ke kterým bychom na základě toho mohli dospět, chci, abyste věděli něco suprového. Globální vrozený imunitní systém nás dostal do vztahu s těmi koronaviry během 24 měsíců a nikdy se znovu nevrátil. Vždy tady byl, vždy tady bude, ale náš nevyvážený vztah k SARSu, MERSu a nyní SARS-Cov-2 může trvat pouze 18-24 měsíců, protože máme globální vrozenou imunitu.

Víme, jak zůstat ve vztahu s virómem, a brzy k tomu dojde znovu. Jak se globálně začnou lidem podávat tyto nové vakcíny, chci, abyste si dnes zapamatovali, že posledních více jak 800 let jsme opakovaně dosáhli vyrovnaného vztahu s těmito koronaviry. A tohle je náš nový den, vyvinout vztah nejen s koronou, ale mít vrcholový moment pro lidstvo a pokorně si uvědomit, že jsme pixel v rámci biologie Země. Jsme tady, abychom projevili větší inteligenci, i mimo sami sebe, z hlediska toho, co život chce, abychom udělali. Chce adaptaci a bio-diverzifikaci.

Vytvořme svět na lidské úrovni a dál, který respektuje bio-diverzitu. Vytvořme společenské a politické struktury, které respektují adaptaci a bio-diverzifikaci namísto strnulosti a strachu ze změny. Máme příležitost nejen objevit náš vztah s viry, ale objevit náš vztah mezi sebou, jak se tento měsíc ponoříme do tématu vrozené imunity. Připojte se k nám 14. ledna pro globální zdravotní iniciativu, které říkáme vrozený imunitní systém. Těším se na vás.

Překlad: David Formánek

ZDROJ

 2,384 Zhlédnuto


  •  

Sdílet:

Share on facebook
Facebook
Share on vk
VK
Share on telegram
Telegram
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email

Líbí se Vám překlady?

Mohlo by vás zajímat

guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější
Inline Feedbacks
View all comments
rhyana

Dr Zachary Bush je kapacita…poznam a sledujem ho uz vyse roka a jeho prednasky, rozhovory su uplne zrozumitelne a nadcasove.