↓ Video v originále s českými titulky ↓

↓ Video s cz dabingem ↓

Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním pomocí měsíčního členství s bonusovým obsahem ZDE nebo jednorázově na bankovní účet: 2201583969/2010. Děkuji!

Sledujte také na: Odysee / Rumble / Substack / Bitchute

Originál videa publikován ZDE: 31. prosince 2024

Stránky autorky: fallcabal.com

Původní díly série Pád Kabaly/Kabala najdete zde: https://otevrisvoumysl.cz/?s=kabala

Přepis videa:

Pád Kabaly – Závěr – 1. část Na pamatátku Janet Ossebaardové. 1. část: Pyramida moci S příchodem roku 2025 se vše změnilo. Za pouhých několik let se svět seznámil s pojmy jako hluboký stát, kabala (tajný spolek), bažina, informační válka a dezinformace. Lidé začali chápat, že jejich vlády jsou jen loutkami něčeho většího, něčeho, co přesahuje jejich chápání, něčeho temného a zlověstného. Lidé začali pochybovat o dobrých úmyslech svých vlád, když viděli, jak jsou zaváděny celosvětové programy, jako je Agenda 21 a Agenda 2030, které likvidují zemědělce na celém světě a nahrazují skutečné potraviny falešnými. Viděli, jak jsou jim vnucovány nejrůznější technologie, které ničí jakýkoli smysl pro soukromí. Byly jim odebrány peníze a nahrazeny digitální měnou a digitálními průkazy totožnosti.

Kvůli tomu všemu a dalším věcem se lidé začali probouzet a viděli, jak dystopickou budoucnost pro nás naši vůdci naplánovali. Dokumentární seriál Pád kabaly a jeho pokračování Pád kabaly jsme natočili já a Janet Osserbaardová. Natočili jsme je z obavy o lidstvo a proto, abychom světu odhalili, kam nás kabala vede. Seriál sledovaly miliony a miliony lidí po celém světě. Nakonec to byli právě tito lidé, díky nimž byl svět připraven se skutečně probudit, přihlásit se o svou suverenitu a zvolit si jinou cestu do budoucnosti. Tato cesta však teprve přijde. Právě teď se nacházíme v přechodném období, v období mezi časovými liniemi. Stále potřebujeme pochopit skutečné jádro, kořeny kabaly. Protože teprve až skutečně sestoupíme na dno králičí nory, pochopíme celý obraz. A s tímto poznáním můžeme opustit staré struktury.

Pak se můžeme zaměřit na nový svět, nový systém, rozvinutější, skutečně rovnocenný a transparentní, s respektem k právům a soukromí jednotlivce. Vítejte u závěru série Pád Kabaly, kde odhalíme skutečnou povahu kabaly, to, jak je zakořeněná ve všech aspektech společnosti, a tedy i nesmírnost práce, kterou je třeba v nadcházejících letech vykonat, abychom bažinu skutečně vysušili. Začněme s odhalováním identity kabaly. Budeme se jí věnovat systematicky, krok za krokem, jednoduše a komplexně. Jak víte, pyramida má tři strany, tři body. Pyramida kabaly není jiná. S vševidoucím okem uprostřed nás kabala ovládá nebo nám vládne třemi hřeby moci. Finance, armáda a náboženství.

A věřte nebo ne, tyto hřeby se nacházejí na nejmocnějších místech světa jako nezávislé entity. V londýnském City, Washingtonu a Vatikánu. Všechny tři jsou na svých zemích zcela nezávislé, nedotknutelné, nepředstavitelně mocné. Všechny mají v centru svého státu obelisk, který jim darovalo zednářstvo. Začněme londýnskou City, ano? Byla založena několik let po římské invazi v roce 50 n. l. na severním břehu Temže a je zjevně pokračováním Římské říše. Od svých počátků měla vlastního starostu a řídící orgán, který se nazýval Korporace londýnské City.

City se rozkládá na ploše 1,7 km2 a je srdcem Velkého Londýna. Korporace, která City řídí, je svého druhu jedinečná. Je apolitická. Má vlastní policii a vlastní soudy, Ústřední trestní soud, známý také jako Old Bailey, a soud pro starosty a londýnskou City. Má také některá zvláštní privilegia a výjimky, například je vyňata ze zákona o svobodném přístupu k informacím pro své jiné činnosti, než je činnost místního úřadu, například pro svou roli na finančních trzích. Londýnská City není nezávislým státem jako Vatikán, takže se v konečném důsledku bude zodpovídat parlamentu Spojeného království. Vzhledem ke svému zvláštnímu a historickému postavení však korporace primárně podléhá svým voličům a členům.

City řídí globální finanční trh a londýnské velkoobchodní trhy s potravinami. Členy korporace jsou většinou svobodní zednáři, kteří se stále nazývají původními názvy Freemen a Liverymen. V londýnské City sídlí soukromá Rothschildova Anglická banka, Lloyd’s of London, Londýnská burza cenných papírů, londýnský devizový trh s denním obratem 2,9 bilionu amerických dolarů, což je téměř polovina celosvětového denního obratu, více než 500 bankovních úřadů, všechny britské banky, pojišťovny a největší právnické firmy, hlavní londýnské trhy s čerstvými potravinami, více než 300 nakladatelství a sídlo celosvětového svobodného zednářství. Londýnská City má svou vlastní vlajku a znak, zatímco město Londýn nemá.

Starosta londýnské City má honosný titul, ctihodný lord starosta Londýna, a do Guildhallu jezdí ve zlatém kočáře, zatímco samostatný starosta Londýna, úřad vytvořený teprve v roce 2000, nosí oblek a jezdí autobusem. Investigativní finanční novinář Nicholas Shaxson říká: „Prostřednictvím mezinárodních burzovních kotací, obchodování s měnami, vydávání dluhopisů a dalších činností se v City uskutečňují naprosto slušné finanční aktivity z celého světa. Je však také hlavním nervovým centrem temného globálního offshorového systému, který ukrývá a střeží nakradené světové bohatství.

Ztráta daňových příjmů je ohromující. Korporace využívají daňové ráje k tomu, aby unikly placení odhadem 245 až 600 miliard amerických dolarů ročně. Daně jsou však jen částí příběhu. Globální hra podvodů, kterou po desetiletí hrají bohatí a jejich funkcionáři v City, narušila právní stát. Tento systém, který je nezodpovědný a často nedohledatelný, zajišťuje, že prosperita zůstává doménou několika málo lidí.” Podívejme se blíže na to, jak nám některé nadnárodní banky vládnou. Slyšeli jste někdy o Bance pro mezinárodní platby (BIS)? To byste měli!

Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním pomocí měsíčního členství s bonusovým obsahem ZDE nebo jednorázově na bankovní účet: 2201583969/2010. Děkuji!

Banka pro mezinárodní platby byla založena v roce 1930 ve švýcarské Basileji, aby pomohla Německu s placením reparací po první světové válce. V rámci Versailleské smlouvy z roku 1919 byly poražené země první světové války povinny zaplatit spojeneckým mocnostem 132 miliard zlatých marek jako trestné reparace. Jakmile se Hitler dostal k moci, platby zcela zrušil, což mělo vést k likvidaci BIS. Místo toho však získala nový status, aby se stala centrální bankou pro národní centrální banky.

Jako centrální banka pro všechny národní centrální banky je osvobozena od všech politických zásahů. To znamená, že je to soukromá banka, nezávislá, nedotknutelná, bez jakýchkoli daňových povinností, ani bez povinností zpřístupňovat dokumenty, finanční zprávy a cokoli jiného. Zůstává zcela bez dohledu. BIS a všichni její zaměstnanci jsou nedotknutelní, neodpovědní, stojí nad jakýmkoli zákonem. Její vyhlášky jsou pro národní centrální banky závazné, stejně jako vyhlášky zakazující půjčovat vládám levné peníze. McGarrah, první prezident Banky pro mezinárodní platby, v roce 1931 říká: „Banka je zcela vyňata z jakékoli vládní či politické kontroly.” Jak to může být legální? Banka pro mezinárodní platby vypracovala soubor mezinárodních bankovních doporučení, který se nazývá Basilejský rámec.

Basilejský výbor nemá pravomoc přijímat zákony v žádné zemi, takže je třeba, aby je členské země začlenily do svých národních regulačních rámců. Země G10 a G20 je jednoduše prosadily do zákonů, přičemž jejich parlamentní diskuse se týkaly pouze toho, jakým způsobem mohou banky doporučení dodržovat a do jaké míry je třeba upravit stávající zákony. V Evropě Evropská unie převedla doporučení do evropského práva, čímž obešla národní parlamenty. Zbytek světa se jim pokorně podřídil a následoval jejich příkladu.

Tak vznikl jeden mezinárodní zákon o financích, který nám ukazuje, že jedna světová vláda již existuje a funguje poměrně dobře. „Basilej III Konečná fáze”. Další světová válka a máme tu zrod dalších dvou mezinárodních bank. Musí to být náhoda, ale na sklonku druhé světové války, v červenci 1944, se v britském Bretton Woods konala měnová a finanční konference Spojených národů, aby se dohodla na řadě nových pravidel pro mezinárodní měnový systém po druhé světové válce.

Když byla o rok později založena Organizace spojených národů, byly pod její direktivu zařazeny Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka jako její hlavní finanční agentury. Cílem MMF a Světové banky je především být globálním věřitelem poslední instance pro národní vlády, což jim dává bezprecedentní moc nad zeměmi v nouzi. MMF dohlíží na měnovou politiku všech zemí. Má právo zasahovat do dění v dané zemi a vydávat jí pokyny. Jakmile země přijme pomoc MMF, je povinna plnit programy strukturálních úprav MMF, které, řečeno na rovinu, mají tendenci erodovat národní hospodářství. Seznam skandálů a incidentů je nekonečný. „Skandál MMF v Řecku” „Argentina říká: už nikdy MMF!” Aniž bychom zacházeli do technických podrobností, nástroje, které MMF používá k pomoci dané zemi, jako jsou programy strukturálního přizpůsobení a přidělování zvláštních práv čerpání, činí bohaté země bohatšími a chudé chudšími.

Byl to právě prezident Trump, kdo zabránil ještě většímu uchvácení moci tím, že se postavil proti doprovodnému navýšení zvláštních práv čerpání (SDR) na 2,8 bilionu amerických dolarů po pandemii COVIDu. Toto navýšení SDR by vedlo k dalším půjčkám s úroky méně rozvinutým zemím se spoustou závazných pravidel, která ničí národní ekonomiky. Více půjček znamená více dluhů, což svět strhává do nekonečné dluhové spirály, v níž mají stále větší moc banky, a tím i elita. Agenda 21 v plné akci. Bývalý tanzanský prezident Julius Nyerere, který tvrdil, že zadlužené africké státy odevzdávají suverenitu MMF a Světové bance, se slavně zeptal: Kdo zvolil MMF za ministerstvo financí všech zemí světa?

Dobrá otázka. Kdo to udělal? Nikdo. Alespoň ne vy nebo já. Jak tedy tyto instituce získaly celosvětově takovou moc? Abychom našli odpověď na tuto otázku, musíme se obrátit na loutkovodiče. Toto je Pyramida moci, která nám ukazuje, kdo vládne světu. Téměř úplně nahoře vidíte Radu třinácti. Jedná se o třináct iluminátských pokrevních rodin. Vládnou světu, jako bychom my byli pouhými otroky a oni pány. Jejich chapadla zasahují hluboko do všech aspektů života. Přímo pod Radou třinácti pokrevních rodin najdete Výbor 300.

Co o tomto výboru víme? Byl založen v 17. století jako Výbor 300 britské Východoindické obchodní společnosti britskou královskou rodinou. Tuto společnost využívali pro svůj obchod s opiem s Čínou. V roce 1727 pokračovala Britská východoindická obchodní společnost jako Výbor 300 jak jej známe nyní. Výbor 300 funguje jako motor Nového světového řádu. Ovládá globální bankovní kartel, který jsme právě viděli, všechny velké korporace a tajné společnosti. „Tři sta mužů, kteří se navzájem znají, řídí ekonomické osudy kontinentu a hledají si nástupce mezi svými přáteli a příbuznými.” – Walther Rathenau, 1909.

Výbor tří set je vedoucí organizací, která stojí za Římským klubem, OSN, NATO, Trilaterální komisí, Radou pro zahraniční vztahy, Tavistock Institute, skupina Bilderberg a tak dále a tak dále. Jejími členy jsou zástupci třinácti pokrevních linií, evropských královských rodů a černé šlechty. K nimž se přidávají někteří mocní prostí lidé, jak se dříve říkalo lidem mimo jejich pokrevní linie, ředitelé největších světových společností. V čele Výboru vždy stál anglický král nebo královna. Podle H. G. Wellse, bývalého člena Výboru 300, je cílem Výboru totalitní jednotná světová vláda. Bývalý důstojník britské zpravodajské služby MI6

Dr. John Coleman popisuje 21 cílů Výboru 300. Jeden svět, jedna vláda, jedna měna, jedna církev, jedno náboženství. Dále Dr. Coleman píše: „Do roku 2050 budou eliminovány nejméně čtyři miliardy zbytečných darmožroutů pomocí omezených válek, organizovaných epidemií smrtelných rychle působících nemocí a hladomoru. Energie, potraviny a voda budou pro neelitní obyvatelstvo udržovány na úrovni životního minima… přičemž se začne s bílým obyvatelstvem západní Evropy a Severní Ameriky a poté se rozšíří na ostatní rasy. Obyvatelstvo Kanady, západní Evropy a Spojených států bude decimováno rychleji než na ostatních kontinentech, dokud světová populace nedosáhne zvládnutelné úrovně jedné miliardy, z čehož 500 milionů bude tvořit čínská a japonská rasa, vybraná proto, že se jedná o lidi, kteří byli po staletí přísně kontrolovaní a kteří jsou zvyklí poslouchat autority bez otázek.

Seznamte se se Zbigniewem Kazimierzem Brzezinským, polsko-americkým diplomatem a politologem. Byl poradcem prezidenta Johnsona a poradcem pro národní bezpečnost prezidenta Cartera. Byl významným členem Římského klubu, členem Výboru 300, členem Rady pro zahraniční vztahy a příslušníkem starobylé polské černé šlechty. Brzezinski tvrdil: „Elita, neomezovaná zábranami tradičních liberálních hodnot, nebude váhat dosáhnout svých politických cílů pomocí nejnovějších moderních technik ovlivňování chování veřejnosti a udržování společnosti pod přísným dohledem a kontrolou.”

Brzezinski pokračuje: „Brzy bude možné prosadit téměř nepřetržitou kontrolu nad každým občanem a kromě obvyklejších údajů vést aktuální soubory obsahující i ty nejosobnější údaje o zdraví a osobním chování každého občana. Tyto soubory budou moci úřady okamžitě vyhledat. Moc bude gravitovat do rukou těch, kteří ovládají informace. Naše stávající instituce budou nahrazeny institucemi předkrizového řízení, jejichž úkolem bude předem identifikovat pravděpodobné společenské krize a vypracovat programy pro jejich zvládnutí.” No… nezní to tak, že jeho plán byl v předchozích letech realizován přesně podle jeho představ, a to dokonce celosvětově?

Jakou obrovskou moc má tento Výbor? Členové Výboru 300 se znovu objevují všude, protože tento Výbor je zastřešující organizací pro všechny přední světové think tanky jako Bilderberg Group, Rada pro mezinárodní vztahy a Trilaterální komise. Skupinu Bilderberg s jejími každoročními tajnými schůzkami vymyslel Dr. Joseph Retinger, údajný špion a vrchní poradce generála Wladyslawa Sikorského, šéfa polské exilové vlády v Londýně za druhé světové války. Byl to princ Bernhard, německý manžel nizozemské královny Juliany, která během druhé světové války rovněž žila v londýnském exilu, a Paul Rykens, zakládající předseda společnosti Unilever, kteří v květnu 1954 v hotelu Bilderberg v nizozemském Oosterbeeku založili skupinu Bilderberg. Setkání byla vždy velmi tajná.

Diskuse probíhají podle pravidla Chatham House, žádná prohlášení jakéhokoli druhu nesmějí být učiněna pro tisk. Z jednání se nepořizují žádné zápisy. Účastníci jsou oprávněni využívat informace získané na těchto setkáních, které však nejsou připsány jmenovitě uvedenému řečníkovi. To by mělo zajistit otevřenou a svobodnou diskusi, ale kriticky smýšlející lidé konstatují, že členové volně diskutují o našem zániku. Faktem je, že když jste pozváni na setkání Bilderbergu, můžete očekávat výrazné zvýšení kariéry jako loutky kabaly.

Ministryně zahraničí Rada pro zahraniční vztahy je odštěpkem Institutu mezinárodních vztahů, anglo-americké zpravodajské organizace, která vznikla po mírové smlouvě z první světové války ve Versailles v roce 1919. Později se britská pobočka oddělila do Královského institutu mezinárodních vztahů, známého také jako Chatham House, a z americké pobočky se stala Rada pro zahraniční vztahy. Cílem Rady je informovat vládu o mezinárodněpolitických záležitostech, což je módní výraz pro špionáž. Jejími členy jsou vysocí politici, státní tajemníci, ředitelé CIA, bankéři, právníci, profesoři, ředitelé podniků, generální ředitelé a významné mediální osobnosti. Radu významně finančně podporují Fordova nadace a Rockefellerova nadace, přičemž David Rockefeller se v roce 1949 dokonce stal ředitelem Rady pro zahraniční vztahy.

Hlavní zprávy Rady se týkají hrozeb válek a míru. Rada pro zahraniční vztahy je NGO – nevládní organizace. Trilaterální komisi založili v roce 1973 David Rockefeller a Henry Kissinger. Zahrnuje spolupráci mezi Severní Amerikou, Evropou a asijsko-pacifickou oblastí. Trilaterální komise, rovněž nevládní organizace, zastupuje vlivné obchodní a politické zájmy, je takříkajíc vysoce postavenou lobbistickou skupinou. Mezi její členy a bývalé členy patří přední osobnosti z oblasti politiky, zpravodajských služeb, obchodu, médií a akademické obce. Jedná se o hluboký stát, který vládne světu bez jakýchkoli demokratických zásahů.

Zpráva Trilaterální komise z roku 1975 uvádí: „Zranitelnost demokratické vlády v USA nepochází primárně z vnějších hrozeb, i když takové hrozby jsou reálné, ani z vnitřního rozvratu zleva či zprava, i když obě možnosti mohou existovat, ale spíše z vnitřní dynamiky samotné demokracie ve vysoce vzdělané, mobilizované a participující společnosti.” Noam Chomsky o Trilaterální komisi říká: „Cítili se svobodní, když mohli otevřeně mluvit o tom, že je třeba stále aktivnější a deviantnější veřejnost přivést zpátky do patřičného stavu apatie a poslušnosti, aby se i nadále snažila používat demokratické prostředky k tomu, aby je zbavila moci.”

Republikánský senátor Barry Goldwater ve své knize Bez omluvy z roku 1980 naznačil, že diskusní skupina je obratným a koordinovaným úsilím o převzetí kontroly a konsolidaci čtyř mocenských center – politického, peněžního, intelektuálního a duchovního – při vytváření celosvětové ekonomické moci nadřazené politickým vládám zúčastněných národních států.”

Skutečnost, že členy těchto výborů, komisí, skupin, think-tanků a dalších institucí jsou elity tohoto světa, nám o jejich cílech mnohé napovídá. Jedná se o hluboký stát, neviditelnou vládu jednoho světa. Jsou nevolení, osvobození od jakéhokoli volebního či demokratického procesu a v rámci svých nevládních organizací nedotknutelní. Jsou to ministři a prezidenti zemí, generální ředitelé bank, médií a nevládních organizací. Jsou to právníci, profesoři a důstojníci zpravodajských služeb.

Jejich dekrety a smlouvy, které do světa vnášejí organizace jako OSN, WHO a NATO, ruší ústavy bez ohledu na cokoli. V posledních několika letech jsme toho byli svědky znovu a znovu. Je něco o identitě kabaly, co bychom mohli znát víc? A co Washington a Vatikán? Jak přispívají k vládě jednoho světa? Prozkoumejme to dále ve druhé části tohoto závěru k Pádu Kabaly. Konec 1. části

Překlad: David Formánek