Originál článku publikován ZDE: 15. října 2022

Poslechněte si audio verzi článku:

Článek:

Na světě existují tři typy lidí.

Někteří čtou, že SWIFT „vyřešil významnou výzvu interoperability v přeshraničních transakcích tím, že propojil různé sítě s technologií distribuované účetní knihy (DLT) a stávající platební systémy“ a

1. přeběhne jim mráz po zádech
2. radostně si třou ruce
3. zeptají se, co je to SWIFT, v polovině odpovědi se nudí a vrátí se na svůj TikTok.

Vzhledem k tomu, že čtete tento úvodník, patříte pravděpodobně do první kategorie lidí. (A pokud patříte do druhé kategorie, mohu vám jen říct: „VYPADNĚTE Z MÉHO TRÁVNÍKU, VY ZATRACENÍ GLOBALISTIČTÍ BANKÉŘI!”

Ale zaručuji vám, že většina vašich přátel, rodiny, spolupracovníků, sousedů a známých patří do třetí kategorie. A kdo se jim může divit? Finanční bláboly jsou navrženy tak, aby byly co nejvíc nudné a odpudivé.

Zatímco se veřejnost soustředí na rozptýlení a zábavu, globální bankovní kabala usilovně pracuje na vývoji nové formy peněz, která bude sloužit jako páteř nejdokonalejšího systému finančního dohledu a kontroly, jaký kdy svět viděl. Není nadsázkou říci, že osud lidského druhu visí na vlásku.

Nevíte si rady, jak svým normálním přátelům vysvětlit, proč je nadcházející paradigma digitální měny centrální banky (CBDC) tak důležité a proč by mělo být prvořadým zájmem celého lidstva?

Dnes je tedy váš šťastný den. Tento úvodník je pro vás… a pro ně!

CO JSOU PROGRAMOVATELNÉ PENÍZE?

Začněme dnešní zkoumání jednoduchou otázkou: Co je digitální měna centrální banky? (CBDC)

Tady je nepříliš jednoduchá odpověď: digitální měna centrální banky je elektronický token oficiální národní měny vydaný měnovým orgánem dané země, často (ale ne výhradně) s využitím technologie distribuované účetní knihy.

Stále nemáte jasno? Nebojte se, to se dá očekávat. Odborný jazyk se často používá k tomu, aby veřejnost odradil od zapojení se do důležitých témat, a svět tvorby měny rozhodně není výjimkou. Od SDR MMF po SWIFT a CIPS, od DLT po CBDC, od petroyuanu po digitální jüan – ti, kdo se snaží hlouběji porozumět měnovým záležitostem, se rychle utopí v moři neproniknutelných zkratek a složitého žargonu.

Vraťme se tedy k základům: co jsou to peníze?

Ačkoli je to jednoduchá otázka, odpověď na ni do značné míry závisí na tom, koho se ptáte.

Pokud se zeptáte člena Ligy na obranu zdravých peněz, dozvíte se něco o historii drahých kovů.

Pokud se zeptáte Johna Tita, dostanete půlhodinovou prezentaci s barevnými kuličkami, Kool Kats a Jolly Jesters. (Vážně, podívejte se na video, je dobré.)

Pokud se mě zeptáte, dostanete dokumentární film o Federálním rezervním systému nebo rozhlasový pořad o měnové reformě nebo hodinový podcast o měně přežití.

Ale když se zeptáte našich přátel (<-SARKASMUS!) z Banky pro mezinárodní platby, dostanete vizuální průjem inspirovaný Jacksonem Pollakem, který vypadá takto:

(Vážně, ten, kdo vytváří tyto infografiky pro BIS, WHO a další členy globalistické abecední mafie, by měl být vyhozen.)

Jakkoli se tento kaleidoskopický Vennův diagram nesmyslů může na první pohled zdát směšný, „květina peněz“ nám říká něco důležitého o tom, co v současné ekonomice považujeme za „peníze“: mohou mít mnoho podob.

„Peníze“ (nebo alespoň to, co si většina lidí představuje pod pojmem peníze v každodenním životě) mají nejrůznější podoby, od elektronických peněz, které nejsou vydávány centrálními bankami (např. bankovní vklady), přes elektronické peníze vydávané centrálními bankami, které nejsou vydávány elektronickou formou (např. místní měna), až po elektronické peníze, které nejsou vydávány elektronickou formou (např. bankovní vklady).

A pak je tu CBDC.

Jak si jistě všimnete, elektronické „peníze“ vydávané centrálními bankami mají různé podoby – od „digitální měny centrální banky“ přes „kryptoměnu vydávanou centrální bankou (maloobchod)“ až po „kryptoměnu vydávanou centrální bankou (velkoobchod)“ – a v grafu BIS zaujímají více míst.

Je CBDC univerzálně přístupná? Možná. Je to peer-to-peer? Záleží na tom. Univerzálně přístupná i peer-to-peer? No, mohla by být.

CBDC nejsou jedinou, pevně definovanou věcí. Od základní technologie používané k vydávání, sledování a evidenci těchto digitálních tokenů přes síť, po které proudí, až po protokol, kterým se tato síť řídí, je každá část digitální měny centrální banky přizpůsobitelná.

Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o triviální záležitost. Koneckonců, proč by se měli obyčejní lidé (například John) starat o to, na jakém typu technologie distribuované účetní knihy (DLT) CBDC funguje, nebo dokonce zda vůbec DLT používá? Naskenujete své zařízení, uslyšíte pípnutí, z vašeho účtu se odečte určitá částka a vy vyjdete z obchodu s nově zakoupeným balíčkem žvýkaček. O co jde?

Největší problém je samozřejmě v tom, že CBDC nejsou jako hotovost nebo bankovní vklady nebo jiné formy plateb, které používáme při každodenních transakcích. Místo toho jsou programovatelné.

Stejně jako software spuštěný v počítači nebo aplikace v telefonu lze i CBDC naprogramovat tak, aby se chovaly určitým způsobem. Pro jejich použití lze nastavit podmínky. Lze je vytvořit nebo smazat, zmrazit, znehodnotit nebo nafouknout kliknutím na tlačítko. A stejně jako jakýkoli jiný software mohou být kdykoli aktualizovány – s vaším vědomím nebo bez něj – a poskytovat nové funkce.

Zde je tedy další otázka, kterou musíme v tomto zkoumání řešit: K čemu lze CBDC naprogramovat?

JAK TO BUDE POUŽITO PROTI NÁM?

Vraťme se k výše uvedenému příkladu Johna. Jde do obchodu jako obvykle, vezme si balíček žvýkaček, jde s ním k pokladně, naskenuje své zařízení a čeká na pípnutí. Tentokrát však pípnutí nepřijde.

„Co se to tu děje? Mám na účtu dost peněz na to, abych si koupil balíček žvýkaček!“

„Je mi líto, pane, ale tady se píše, že jste se minulou neděli zúčastnil protestu za svobodu. Centrální banka vás označila za domácího teroristu a zmrazila vám přístup k peněžence. Než budete moci znovu nakupovat, budete se muset hlásit v nejbližším převýchovném centru, kde absolvujete kompletní indoktrinační kurz.“

Ještě před několika lety se tento scénář mohl zdát jako přitažený za vlasy. Ale vzhledem k tomu, co jsme zažili v posledních měsících – od kanadského zásahu proti příznivcům Freedom Convoy po nejnovější skandál s cenzurou PayPal – kdo může popřít, že jsme na pokraji toho, že se tento scénář stane každodenním jevem v počínající digitální dystopii?

To je nebezpečí programovatelných peněz.

Jsem rád, že stále více lidí vidělo dnes již proslulý klip, v němž Agustin Carstens – obtloustlý generální ředitel Banky pro mezinárodní platby – vysvětluje svým kamarádům z bankovní kabaly, proč jsou CBDC tak atraktivní. Carstens v něm uprostřed živého vysílání MMF o přeshraničních platbách jasně přiznává, že CBDC umožní vytvořit síť finančního dohledu a kontroly, o které si diktátoři minulosti mohli nechat jen zdát:

Nevíme, kdo dnes používá stodolarovou bankovku a kdo tisícipesovou bankovku. Klíčovým rozdílem u CBDC je, že centrální banka bude mít absolutní kontrolu nad pravidly a předpisy, které budou určovat používání tohoto vyjádření odpovědnosti centrální banky, a také budeme mít technologii, která to bude vymáhat.

Jak jsem již několikrát poznamenal, Carstens v těchto dvou mrazivých větách obnažil celou agendu CBDC. Nejde jen o úplný dohled nad všemi transakcemi, který CBDC umožní – vědět, „kdo dnes používá stodolarovou bankovku“ – jde o schopnost bank „určit použití tohoto vyjádření odpovědnosti centrální banky“ a „technologii, která to vynutí“.

„Určit použití tohoto výrazu odpovědnosti centrální banky“? To je další finanční žvást, který má zakrýt skutečnou hrůzu mrazivého návrhu. Co to vlastně znamená v prosté řeči? Znamená to, že CBDC by mohly být naprogramovány tak, aby je bylo možné utratit pouze v případě, že držitel těchto prostředků splňuje určité požadavky.

Vzpomínáte si na pokutu za parkování, kterou jste minulý měsíc zapomněli zaplatit? Vaše peněženka CBDC vydaná centrální bankou si to pamatuje, a když se nebudete dívat, prostě vám tyto peníze (plus poplatek za pozdní platbu) z účtu odečte. Přistihli jste se, že jste podpořili špatného sponzora nebo špatnou politickou kauzu? Nebojte se, ve světě transakcí CBDC by vám vůbec nebylo dovoleno na danou věc přispět, protože by vám to vaše peněženka nedovolila!

V tomto duchu by se programovatelné peníze daly využít také k zdokonalení systému uhlíkových kreditů a individuálního hodnocení ESG. V dnešním světě by bylo pro vládu neuvěřitelně obtížné zavést systém, v němž by každý obchod musel kontrolovat vaše uhlíkové povolenky před povolením dalšího nákupu. Jistě, karty EBT lze naprogramovat tak, aby znemožňovaly nákupy v obchodech s alkoholem, kasinech nebo jiných nemravných obchodech, ale zabránit lidem v utrácení jejich vlastních bankovních vkladů (nebo hotovosti) je mnohem složitější.

Ve světě CBDC budoucnosti by však taková omezení mohla být naprogramována v samotné účetní knize. Pokud je váš uhlíkový kredit nebo vaše skóre ESG nižší než určitá částka, žádná polévka pro vás! (… Pokud ovšem tu polévku nehodláte hodit na obraz na protest proti změně klimatu. To bude povoleno.)

Tyto obavy nejsou pouze teoretické, ani se nejedná o blouznění konspirátorů s velkýma očima. Ředitel Bank of England loni vystoupil, aby zdůraznil právě tyto vlastnosti digitální měny, a prohlásil, že by mohlo dojít k „určitým společensky prospěšným důsledkům“, kdyby se lidem zabránilo v nákupu toho, co chtějí, například „zabránit činnosti, která je považována za nějakým způsobem společensky škodlivou“.

Navíc víme, že myšlenka systému sociálního kreditu, který se používá k povolování nebo zakazování nákupů, není jen nějakou sci-fi fantazií ve stylu Černého zrcadla (seriál Black Mirror, pozn. překl.), ale že v Číně žije. Nevyžaduje to vůbec žádnou představivost, abychom pochopili, jak by programovatelné peníze mohly být použity k omezení našich nákupů na základě našeho sociálního kreditu, uhlíkových povolenek, hodnocení ESG, věrnosti politickým cílům nebo naprosto libovolných kritérií.

A to jsme se ještě nedostali k ekonomickým důsledkům programovatelných peněz. Nekonečná tvárnost CBDC je mokrým snem technokratických tyranů, kteří chtějí manipulovat finančním systémem ve svůj prospěch.

Vezměte si toto: CBDC nejsou zastupitelné. Každý digitální token v peněžence CBDC je individuálně identifikovatelný, sekvestrovatelný a programovatelný. Představme si tedy, že centrální bankéři ve své nekonečné moudrosti rozhodnou, že lidé málo utrácejí. Mohli by do síťových protokolů zabudovat demurrage; čím déle bude CBDC ležet nevydané/neutracené ve vaší peněžence, tím menší budou mít hodnotu.

Opět se nejedná o žádnou hypotetickou obavu nebo výplod fantazie. Dokonce i britský vládní výbor, který se dostal na titulní stránky novin, když „odsoudil“ plán na vytvoření nové britské digitální měny jako „řešení hledající problém“, uvedl jako jednu z potenciálních výhod CBDC vydávaných Bank of England skutečnost, že „digitální libra by mohla být nastavena tak, aby ji bylo možné utratit do určitého termínu nebo za konkrétní produkty či služby“.

Nebo si vezměme problém „runů/běhů na banky”. Pokud a až digitální měna převládne, hrozba vybírání peněz z bank nebude existovat. Pokud jsou CBDC navrženy – a to by jistě mohly být – tak, aby nebyly zaměnitelné s bankovními vklady nebo hotovostí či jinými formami závazků vůči centrální bance, pak je nelze vybrat z banky a nacpat pod matraci. Bankovní záchrana? Záporné úrokové sazby? Hyperinflace? Ať už se stane cokoli, čeká vás to.

Ano, i po chvilce přemýšlení zjistíme, že jakkoli je situace nyní špatná – vlády zmrazují bankovní účty protestujících, zpracovatelé plateb vyhrožují uživatelům pokutami za šíření „dezinformací“ a banky přerušují obchod s těmi, kdo se dopouštějí nepravostí – ve světě programovatelných peněz bude mnohem, mnohem horší.

CO S TÍM MŮŽEME DĚLAT?

Jak jsem zdůraznil výše, CBDC nejsou ojedinělou záležitostí. Mohou mít různé podoby, mohou být zaváděny různými způsoby a pro jejich zavádění mezi různými národními centrálními bankami (zatím) neexistuje žádný mezinárodní standard. Ve skutečnosti je dokonce možné, že některá země může používání CBDC zcela odmítnout.

Za tohoto stavu věcí je lákavé si myslet, že se v tom či onom koutě světa najde úleva od noční můry CBDC. Možná, že tato země nezavede síť kontroly sociálních úvěrů. Možná je tato země příliš nerozvinutá na to, aby zavedla řádnou síť digitálního dohledu. Možná se nějaký národ respektující svobodu a milující suverenitu postaví globalistům a digitální měny zcela odmítne!

Je to hezká myšlenka, ale – jak už moji pravidelní čtenáři vědí – CBDC se již používají, zkoušejí nebo studují téměř ve všech zemích světa. Ve skutečnosti se zdá, že CBDC zdaleka nejsou technologicky zaostalé a nechrání obyvatelstvo před agendou digitálních měn, ale že se nejrychleji rozšiřují v některých méně rozvinutých zemích. A pokud jde o národy respektující svobodu, které se brání prosazování programovatelných peněz, právě členové BRICS, o nichž se někteří stále (mylně) domnívají, že se staví na odpor globalistické mafii, nejenže přijímají agendu digitálních měn, ale v případě čínské a ruské vlády, které výslovně podporují globalismus a Agendu 2030, vedou závod o zavedení vlastních CBDC.

Ne, naděje na odvrácení této pohromy CBDC nespočívá v rukou nějaké bájné skupiny křižáckých bílých klobouků na globální scéně, jak tvrdí závislí na naději. Nikde na světě neexistuje kabala vládnoucích oligarchů, která by odmítla technologii, jež by jim pomohla lépe kontrolovat dobytek, který obývá jejich daňové plantáže.

Naopak. Stejně jako u mnoha dalších aspektů globalistické agendy brzy zjistíme, že moc ukončit toto šílenství máme jen a jen my. Klíč k digitálnímu vězení je přímo v našich rukou.

Budoucnost závisí na nás.

Záleží na tom, zda najdeme další lidi, kteří chápou závažnost situace, a zda s nimi vytvoříme společenství. Záleží na tom, zda si vytvoříme měny pro přežití, které nás provedou nadcházející bouří. Záleží na tom, zda najdeme a podpoříme naše místní výrobce. Záleží na tom, zda budeme bojkotovat špatné a kupovat dobré. Záleží na tom, zda přijmeme Cash Fridays (pátky s hotovostí) a Black Market Friday (pátek černého trhu) a pak si uvědomíme, že tyto věci se nemusí dít jen v pátek. Záleží na tom, zda uděláme milion věcí, které můžeme udělat, abychom porazili bankéře v jejich vlastní hře a vyhráli válku s hotovostí.

Samozřejmě to nebude snadné. Nemělo by být. Cesta pohodlí vede do světa totálního dohledu a kontroly. Chceme-li se této cestě vyhnout, budeme si muset zvyknout jít méně schůdnou cestou.

Ale nakonec je to naše volba.

Prozatím rozhodujeme o tom, s kým a jakou formou budeme obchodovat. My rozhodujeme, zda si koupíme tu či onu položku. Rozhodujeme se, zda nakoupíme od toho či onoho podniku. Rozhodujeme se, zda budeme nakupovat v supermarketu, nebo na farmářském trhu. Rozhodujeme se, zda budeme platit hotově, kreditem, Apple Pay, mušlemi, hracími kartami nebo čímkoli jiným. Rozhodujeme se, zda budeme platit přes stůl nebo pod stolem, zda budeme směňovat nebo obchodovat nebo poskytovat služby v naturáliích, nebo zda prostě odejdeme a nekoupíme vůbec nic.

Volba je na nás a my ji děláme tisíckrát každý den, ať už o tom víme, nebo ne.

Ne, bezhlavé směřování k CBDC a digitálnímu ovládání se nezastaví jen proto, že se chytneme za ruce a budeme zpívat „kumbaya“. Každá země na světě se v příštích letech pokusí vnutit svým obyvatelům digitální měnu. Není však pevně dáno, že toto prosazování bude úspěšné.

Programovatelné „peníze“ jsou penězi pouze tehdy, když se podvolíme jejich používání.

Překlad: David Formánek

Související:

CBDC: Rizika související se zavedením centralizované digitální měny