Dr. Pierre Kory (článek z 16. dubna 2022) – Dr. Kory je specialista na plicní a kritickou péči, magistr vzdělávání, klinický výzkumník. Proslavil se hlavně prosazováním léčby COVIDu pomocí Ivermektinu. Jeho vystoupení jsou přeložena ZDE, ZDE a ZDE.

V některých kruzích byla tento týden věnována šílená pozornost teoriím chiropraktika, který byl dříve oslavován za to, že se vyjádřil k podvodné sáze s přípravkem Remdesivir v USA. Zde je můj názor.

Na úvod chci vyjádřit své rozpaky nad tím, že jsem věnoval několik hodin posuzování hypotézy o hadím jedu, podobně jako mnoho mých kolegů zde, zde, zde a zde (kteří, jak předpokládám, strávili méně času než já, a proto jsem v rozpacích). Ale mohl bych se také podělit o plody? svého času stráveného hodnocením „dokumentu“ Watch the Water (Sledujte vodu), aby nepřišel nazmar.

Dr. Brian Ardis na fotce nalevo

Za prvé, nikdy jsem se s Dr. Brianem Ardisem nesetkal a vím jen málo o jeho předchozí (a podle toho, co jsem slyšel, důvěryhodné) práci, kterou upozornil na jednu z nejpodvodnějších a nejzkorumpovanějších ság v dějinách veřejného zdravotnictví USA, kdy naše úřady zajistily, aby byl naprosto neúčinný, poněkud toxický a nehorázně výnosný remdesivir podán téměř do každé ruky každého hospitalizovaného amerického pacienta s COVIDem již téměř dva roky (propagandistickými, hypnotizovanými a/nebo zbabělými specialisty na infekční choroby po celé zemi. Do toho IDSA!)

Problém je v tom, že Dr. Ardis tento týden vystoupil v několika velmi sledovaných podcastech, kde hlásal nové (a předpokládám, že mezi jeho kolegy neověřené, jéje) teorie o tom, že COVID je ekvivalentem hadího jedu a že remdesivir je vlastně hadí jed, plus hromadu věcí o tom, že hadí jed, ehm, chci říct COVID, se uvolňuje ve vodních zdrojích (tuto druhou část budu ignorovat, protože si nemyslím, že to Dr. Ardis myslel jako nejdůležitější část svých teorií – vidíte, jak jsem laskavý?).

Od té doby, co byly tyto teorie odvysílány, se na mě obrátilo mnoho lidí z mého okolí, mnoho příznivců FLCCC a mnoho pacientů v mé praxi s dotazem, co si o těchto teoriích myslím a jaký je náš názor na tyto věci. Předpokládám, že je to přirozené, protože věřím, že mnoho lidí důvěřuje našemu názoru a úsudku v lékařských záležitostech a vědeckých tématech. Tak jsem si řekl, že těmto lidem dlužím sdělit jim některé své dojmy o správnosti mnoha tvrzení doktora Ardise, někoho, koho nechci nijak znevažovat, ale s kým, jak věřím, mohu profesně nesouhlasit, stejně jako jsem to občas dělal, když jsem mluvil a diskutoval o věcech se svými nejnovějšími kolegy a přáteli, jako jsou doktoři McCullough, Malone, Cole, Urso, nemluvě o případech během COVIDu, kdy jsme se s Paulem Marikem přeli o pravdivost různých poznatků, které jsme rozvíjeli.

Sledoval jsem jeho rozhovor se Stewem Petersem a 1,5 epizody s Mikem Adamsem a níže jsou uvedeny mé dojmy z mnoha prohlášení, která učinil:

1. Hovořil o brániční paralýze jako příčině respiračního selhání u COVIDu. Wow. Nezačíná to dobře. Nulový základ, protože paralýza není patofyziologií respiračního selhání u COVIDu. Nevím o jediném hlášeném nebo publikovaném případu ochrnutí bránice při úmrtí na COVID (možná existuje, ale nikdy jsem neviděl pacienta, který by zemřel na ochrnutí bránice při COVIDu, a to jsem se staral o stovky pacientů).
2. Obvinil lékaře v nemocnici, že podávají pacientům léky jako morfin, precedex, fentanyl atd., aby „potlačili (nebo zastavili, nepamatuje si) jejich dýchání“. Uf. Tohle bolí. Ačkoli je to technicky správně, formulace je jednak nevhodně obviňující, jednak zbytečně senzacechtivá, protože tyto léky naopak běžně používáme k tomu, aby se pacienti cítili pohodlně a synchronně s ventilátorem, rozhodně ne s primárním nebo zlovolným záměrem „zastavit dýchání“. Používání těchto léků v takových situacích je již po desetiletí běžnou praxí na jednotkách intenzivní péče a v anesteziologii u pacientů vyžadujících mechanickou ventilaci z nesčetných indikací a příčin. A konečně, praxe na jednotkách intenzivní péče se již po desetiletí pomalu vyvíjí tak, aby se těchto léků používalo co nejméně a po co nejkratší dobu, většinou v marné snaze vyhnout se vyvolání deliria na jednotce intenzivní péče u našich kriticky nemocných pacientů. Vyjádření názoru na tuto praxi prozrazuje hanlivou a téměř naprostou neznalost péče o pacienta v pokročilém respiračním selhání.
3. Tvrdit, že nejčastějším dnem úmrtí v nemocnici je 9. den a vztahovat to k příčině kumulativní dávky remdesiviru je bizarní – průměrný den úmrtí nemá žádný význam, když třetina zemře za méně než 4 dny, pětina zemře mezi 5-8 dny a zbytek zemře za 9 dní. … remdesivir tu nebyl do května 2020 a viděl jsem lidi umírat stejně před i po remdesiviru a lidé umírající na COVID v nemocnici jsou obvykle na ventilátorech mnoho mnoho dní. I když souhlasím s tím, že remdesivir je podvod se známými toxickými vedlejšími účinky, nejsou tak znatelné ani tak časté, jak tvrdí. Po remdesiviru bychom zaznamenali obrovský nárůst úmrtí hospitalizovaných.. což se nestalo, ve skutečnosti začala úmrtnost v nemocnicích klesat se zlepšenými postupy péče (vyhýbání se idiotským protokolům „časné intubace“ mnoha akademických lékařských center) plus standardním používáním kortikosteroidů (v korupčně nízké dávce – o tom později) na konci jara/začátku léta 2020.
4. Tvrzení, že je špatně, že CDC monitoruje vodu kvůli výskytu epidemií, protože v té době je již pozdě na jejich odhalení, ukazuje na neznalost skutečnosti, že mnoho studií prokázalo, že jde o platnou techniku předvídání epidemií před nárůstem zdokumentovaných případů. Domněnku, že do vody dávají hadí jed, jsem již slíbil výše, že ji budu prostě ignorovat.
5. „Zakazovali a trestali lékaře za používání monoklonálních protilátek. “ Nevím o jediném případu „zakazování nebo trestání lékařů“ za používání monoklonálních protilátek, jak tvrdil. Jé, místo toho jsme byli vyhozeni, byly nám zaslány dopisy lékařským komisím a lékařské komise a pojišťovny nás vyšetřovaly… ale to bylo za „off-label“ předepisování vysoce účinných léků (mimo jejich oficiální použití), ne léků schválených NIH a FDA nebo EUA. Mám čím dál větší obavy, protože tohle je jen prvních 15 minut epizody Stew Peterse.

Nyní přejděme k hlavní teorii, kterou zastává, že SARS-CoV2 do značné míry působí jako hadí jed a že remdesivir se také vyrábí z hadího jedu. Pokud jde o první část této teorie, je na ní kus pravdy, protože skutečně existuje krátká sekvence RNA kódující aminokyseliny, které tvoří část receptorově vazebné domény (RBD) spike proteinu, která je totožná s hadím jedem. Problém s označením COVID-19 za hadí jed: tato sekvence proteinu je jen malou částí jednoho proteinu z 29, které SARS-CoV2 vytváří při své replikaci. To NEznamená, že virus pochází z hada, ale má v sobě malou část bílkoviny hadího jedu. Proč tam je, kdo ví, předpokládám, že se mohu zeptat Fauciho, Bariče, Daszaka nebo čínské armády, až na někoho z nich příště narazím. Začínám se však obávat, kam to povede.

Je však pravda a je důležité si uvědomit, že tato část spike proteinu RBD může potenciálně způsobit, že antagonizuje nikotinové receptory, což je patofyziologický mechanismus, který je jedním z mnoha, které hadí jed vykazuje. Tento mechanismus skutečně způsobuje aktivaci makrofágů a cytokinové bouře prostřednictvím antagonismu nikotinových receptorů. Ačkoli všichni víme, že do viru vstupuje a replikuje se prostřednictvím receptoru ACE-2, je možné, že antagonismus nikotinových receptorů by skutečně mohl hrát roli v tom, že jsou lidé tak nemocní. Má to tedy některé vlastnosti podobné hadímu jedu a naznačuje to, že nikotin a další agonisté kyseliny nikotinové mohou mít terapeutickou roli. Může ji mít. Ale to je tak daleko, kam až věda zajde. Problém je v tom, že spike má také sekvence, které kódují bílkoviny identické se stafylokokovým toxinem, takže následující teorie by se mohla stejně tak vztahovat na někoho, kdo tvrdí, že „oni“ nás tráví stafylokokem. Jde však daleko za hypotézu nikotinového receptoru a dále na velmi podivná místa, jak následuje:

1. Tvrzení, že virus/jed a/nebo jed remdesiviru způsobuje plicní krvácení. Problém: Neviděl jsem jediný případ ani před, ani po zavedení remdesiviru, přestože je to uvedeno jako komplikace hadího uštknutí a jako nežádoucí účinek remdesiviru. Ale neděje se to kromě možná vzácného případu v nemocnici. Obávám se, že nyní opouštíme planetu Zemi.
2. Říká, že virus/jed a/nebo remdesivir/jed zpočátku způsobuje ARDS (Syndrom akutní dechové tísně). Nezpůsobuje. COVID (a osoby s COVID a léčené remdesivirem) mají všichni stav zvaný „organizující se pneumonie (OP)“ (nikdy nebyl popsán u hadího uštknutí). K ARDS dochází pouze v konečném stadiu onemocnění, protože je to konečné stadium všech poranění plic, jako když OP postupuje, pokud není léčen nebo je nedostatečně léčen, což jsem již dříve dobře zdůvodnil, že je bezprostřední příčinou všech úmrtí v nemocnici kvůli zkorumpované nízké dávce použité ve studii RECOVERY. Můj článek o tom, že organizující se pneumonie je převládajícím a primárním poškozením plic v COVIDu, je zde, může si ho přečíst i laik (kromě části o patologii plic). Blížíme se k 50 000 stopám od zemského povrchu.
3. „Remdesivir je lyofilizovaný hadí jed.“ Toto tvrzení je podpořeno argumentem, že nežádoucím účinkem remdesiviru je multiorgánové selhání a hadí jed způsobuje multiorgánové selhání, tudíž remdesivir je hadí jed. Fuj. Velmi málo pacientů umírá na multiorgánové selhání při COVIDu, naprostá většina ve skutečnosti umírá na selhání jednoho orgánu (respirační selhání) a příležitostně na selhání ledvin. Je sice pravda, že pozdní stadium sepse (komplikace progresivního těžkého COVIDu) někdy způsobuje multiorgánové selhání, ale u mnoha/většiny z nich dochází k prostému úmrtí na selhání plic. Jakmile jsou plíce nenávratně poškozeny, dochází k multiorgánovému selhání (šok, selhání ledvin, selhání jater), ale to je součástí procesu umírání u většiny pacientů umírajících na JIP s akutním kritickým onemocněním v konečném stadiu. Neviděl jsem žádný klinicky patrný rozdíl v tom, jak pacienti umírali před nebo po zavedení remdesiviru, a jako doktor na JIP vidím hodně umírání. Blížíme se ke stratosféře (což může být před nebo po 50 000 stopách, nechce se mi to hledat).
4. Uvádí, že „u pacientů s COVIDem byly zjištěny zvýšené hodnoty enzymů fosfolipázy A2“, a to na základě jedné studie provedené u pacientů ve Stony Brook v New Yorku a v nemocnici Banner v Arizoně. Je pravda, že tento enzym má podobné vlastnosti jako hadí jed. Pomáhá při zabíjení virů, ale v nadměrném množství může způsobit poškození buněk a multiorgánové selhání. Ale tvrdit, že skutečnost, že všichni hospitalizovaní pacienti, kteří zemřeli v COVIDu, dostávají remdesivir, znamená, že remdesivir je enzym hadího jedu a že to vysvětluje zvýšení tohoto enzymu u těchto pacientů, tedy že remdesivir je lyofilizovaný jed kobry královské. Páni. Nepoznamenává, že pacienti v této studii byli od ledna do listopadu 2020, zatímco remdesivir byl schválen prostřednictvím EUA až v květnu 2020. Opět jsem neviděl žádný rozdíl v tom, jak se pacienti prezentovali a umírali před nebo po zavedení remdesiviru, ehm, chci říct zavedení hadího jedu. Dále může být tento enzym zvýšen u mnoha dalších kritických onemocnění, jako je sepse. Opravdu bych se teď měl otočit a přistát s vesmírnou lodí zpátky na planetě Zemi.
5. Cituje práci, kde studovali genetické sekvence specifických toxinů hadího jedu a že těchto 19 toxinů (než zapomenu, s radostí uvedl, že skutečnost, že existuje 19 specifických toxinů jedu, je důvodem, proč COVID začal v roce 2019), způsobuje kardiovaskulární dysfunkci, svalovou paralýzu, nevolnost, rozmazané vidění a systémové účinky, jako je krvácení. Poté ukazuje schéma z dokumentu, kde je uvedena řada způsobů, jak tyto jedy poškozují organismus, věci jako koagulace, antikoagulace, poškození tkání, náhlý šok, poškození svalů, závratě/bolesti hlavy, nervosvalová paralýza a systémové krvácení. Musím poznamenat, že většina těchto škodlivých cest… se u COVID běžně (nebo vůbec) nevyskytuje. Ve skutečnosti mohu z tohoto seznamu podpořit pouze hyperkoagulaci a bolest hlavy a… nic jiného. Nápadně nepodobné hadímu uštknutí. Vesmírný.
6. Dále se zaměřuje na tuto větu z článku: „poškození ledvin patří mezi nejčastější a nejzávažnější příznaky otravy kobrou“. Poté uvádí, že mu někdo řekl, že „nikdy jsme se nesetkali s tak častým poškozením ledvin u respiračního viru“. Opět to dává do souvislosti s remdesivirem, aniž by věděl, že jsme viděli MNOHEM poškození ledvin před remdesivirem. Jako hodně. Dokonce postuluji, že se možná vyskytovalo méně po remdesiviru, když se objevily další varianty, protože v té první vlně v roce 2020 přistály tuny pacientů na dialýze, ale po ní už méně. Také jsem nikdy neviděl takové srážení krve jako u první vlny ve Wuhanu v roce 2020. Srážlivost se s dalšími variantami stávala méně závažnou a méně častou (ale stále to byl problém, jen ne jako v první vlně, která byla šílená a mladí lidé umírali na pohotovosti na masivní plicní embolii a selhání pravého srdce). Srážení krve je problémem u některých hadích uštknutí a je problémem u COVID. Neznamená to, že se jedná o stejnou nemoc, jen to, že obě jsou špatnou zprávou. Já bych si COVID nechal ošetřit raději než hadí uštknutí. Nicméně mu dám za pravdu, když řeknu, že první varianta toho viru, která unikla (nebo byla vypuštěna) z té laboratoře… způsobila srážlivost, jakou jsem nikdy neviděl, podobně jako některé, ale ne všechny hadí jedy, protože většina způsobuje ředění krve a krvácení.
7. Poté cituje jiný článek, který se zabývá studiem genetických sekvencí hadího jedu, a uvádí, že byl publikován v roce 2005, což je podle něj „stejný rok“ jako SARSCoV1, přestože SARS1 byl… 2003. Pak říká, že to „jim“ dalo 15 let na plánování/vyrobení tohoto viru… aniž by tyto výzkumníky s něčím spojoval.
8. Poté cituje jinou práci (Nature Medicine „Extrapulmonary manifestations of COVID-19“) a hovoří o tom, že práce z Číny uvádějí, že k poškození ledvin došlo u 0,5 % až 29 % pacientů, ale že v USA byl zaznamenán mnohem vyšší výskyt – tj. 37 % v jedné práci, přičemž 14 % vyžadovalo dialýzu, a že je to proto, že v USA používáme remdesivir u všech hospitalizovaných pacientů a v Číně ne. Fuj. Článek v USA uvádějící 37% výskyt selhání ledvin byl publikován v květnu 2020 (bývalým kolegou)… předtím, než se začal používat remdesivir. Mám pokračovat? Dobře, budu.
9. Dále uvádí, že jeden z autorů studie Nature Medicine je konzultantem společnosti Gilead. Jednalo se o patofyziologickou práci, která neměla nic společného s terapií, ale tvrdí, že protože popisuje „každý jednotlivý nežádoucí účinek remdesiviru“, že tento konzultant společnosti Gilead všechny tyto nežádoucí účinky do práce vložil, aby „skryl“ skutečnost, že jsou způsobeny remdesivirem, aby si „lékaři mysleli, že jsou způsobeny virem, a ne remdesivirem.“ Opět platí, že všechna tato patofyziologie byla u pacientů s COVID dobře známá, a to ještě před remdesivirem. To je vyčerpávající.
10. Poté spojuje Gilead s Genentechem, protože jeden člověk z Genentechu byl jedním z mnoha autorů článku o zvýšení hladiny enzymu fosfolipázy. Genentech má patenty na chemoterapie, které obsahují hadí jed, a Gilead koupil od Genentechu dvě továrny a jejich zaměstnanci se stali zaměstnanci Gileadu. To je pravda. Relevance?
11. Uvádí, že vzhledem k tomu, že remdesivir je dodáván v malé lahvičce, která je žlutobíle zbarvená, odpovídá to tomu, že se jedná o hadí jed. Ačkoli mnoho nitrožilních roztoků může mít podobný vzhled, předpokládám, že je možné, že jsou to všechno hadí jedy?
12. Poté ukáže článek, který uvádí, že klíčovým faktorem při poškození tkáně je jedová fosfolipáza. Myslím, že neví, co je to poškození tkáně, protože se obecně vztahuje na nekrózu měkkých tkání (kůže/tuku/svalů), kterou u COVID nevidíme, a to ani před, ani po aplikaci remdesiviru. Pak ukazuje část článku, kde podávali surový jed kobry do plic myší a plíce krvácely. Poté uvádí, že všichni, kdo zemřou v nemocnici, mají otok plic (což není totéž co krvácení). Problém: jedna věc, kterou pacienti s COVID nemají, je plicní edém nebo krvácení… až do posledních fází blížících se smrti, kdy dostanou ARDS – zpočátku jde o suchý zánět plic v podobě OP a může trvat týdny před ventilací/smrtí.
13. Spolu s Adamsem se pak věnují podivné shodě okolností, že symbol kaduceje pro medicínu má dva hady, kteří se kolem něj proplétají. To je pravda.
14. Pak se odkloní do tangenty o člověku, který v únoru 2020 napsal ve WSJ o tom, jak důležité je pojmenování pandemie… a jak všechny různé subjekty na světě, ve svých pokusech o pojmenování, všechny měly slovo virus v něm. A že slovo virus má historickou latinskou definici „jed“. A že corona znamená koruna, a když si představíte korunu, měli byste si představit krále, a proto je remdesivir „jed kobry královské“. To si nevymýšlím.
15. Poté uvádí, že je třeba léčit každého pacienta s COVID, jako by trpěl hadím uštknutím, což může být přinejmenším nesolidní proklamace, protože, jak je uvedeno výše, použití agonistů kyseliny nikotinové může mít význam. Ale doslovné tvrzení, že onemocnění COVID-19 je totožné s tím, co se děje obětem hadího uštknutí, ukazuje, že se nikdy nezabýval ani jedním z nich.
16. Poté najde zmínku o institutu v Kostarice, který získal proteiny SARS COV2 z Číny, aby je mohl vstříknout koním a vytvořit z nich plazmatické protilátky pro léčbu. Zdůrazňuje, že tento ústav se specializuje na získávání jedu z hadů za účelem výroby protijedu, což dělají již 50 let. Ardis se rozplývá nad tím, že dostali „jed“ (nenazývá to proteiny, jak se píše v článku) z Číny, aby vyrobili „anti-COVID jed“, stejně jako to dělají s hady.
17. Poté najde dokument, který v názvu uvádí, že v roce 2019 došlo ke dvěma krizím – k nárůstu hadích uštknutí a k nárůstu COVID a že v roce 2020 došlo k obrovskému nárůstu potřeby protijedů. Poté se podiví: „Myslel jsem, že jsme všichni pod zámkem“ v reakci na článek, v němž se uvádí, že v roce 2020 bylo v Texasu hlášeno 350 hadích uštknutí, což byl 40% nárůst oproti roku 2019. Jistě.
18. Pak najde článek, který naznačuje, že některé hadí jedy by mohly být užitečné v boji proti COVID nebo při jeho léčbě, což ho nepřekvapuje, protože některé hadí jedy způsobují ředění krve a některé srážení, takže dokonalým protijedem proti hadímu jedu při COVID by byl jiný a opačný hadí jed. Přesně tak.
19. Poté ukáže dokument, který ukazuje, že společnosti Merck a Pfizer vidí perspektivu budoucího růstu trhu s protijedy a že lisinopril společnosti Pfizer je částečně odvozen z hadího jedu. Zatraceně.
20. Pak zjistí, že v EUA společnosti Pfizer pro Paxlovid se píše, že inhibuje cysteinovou proteázu z „proteáz klanu PA“… a dokument také zmiňuje, že proteázy klanu PA se nacházejí také v… počkejte si na to… hadím jedu, a pak se zmiňuje o tom, co jsem zmínil v prvním odstavci výše, že v hrotovém proteinu RBD RNA je sekvence podobná hadímu jedu. A že hadí jed zasahuje do kaskády srážení krve. Pfizer napsal, že zjistili, že tato asociace paxlovidového mechanismu s jedem je „zajímavá“ tak, že to jemně naznačuje terapeutickou roli… kdo ví, ale to už jsme probrali.
21. Dále hovoří o tom, že kuřáci tvořili malou menšinu hospitalizovaných pacientů a že je to proto, že nikotin blokuje toxické účinky kovidu tím, že je agonistou nikotinových receptorů antagonizovaných výše zmíněným „hadím jedem“. Toto tvrzení je věrohodné jako hypotéza, jak je uvedeno výše… ale pak následuje „jed se dostane do mozku a ochromí bránici a klesne vám kyslík“. A jéje. Jsem specialista na diagnostiku dysfunkce bránice… a v COVID jsem neviděl jediný případ. Pak se zmíní, že všichni s COVID na světě potřebují nikotin. Opět to nemusí být nerozumné vzhledem k „možnému“ ochrannému účinku kouření… ale tvrdit to tak sebejistě na základě pouze teoretických, in-silico a nedostatečných observačních údajů je velmi problematické vzhledem k tomu, že kouření je spojeno s mnoha dalšími rizikovými faktory a že některé studie prokázaly, že kouření u COVID neprotektivní. A zřejmě nyní prodává kombinovaný přípravek sloučenin, které mohou být agonisty na těchto nikotinových receptorech. Proč ne?
22. Protože kobra královská způsobuje ředění krve a vedlejší účinek remdesiviru je ředění krve… proto se remdesivir vyrábí z jedu kobry královské. Jistě.
23. Pak najde článek, který zmiňuje, že pseudouridin, který je začleněn do mRNA vakcín, je stabilnější, což bylo zjištěno, když zjistili vyšší odolnost vůči hydrolýze enzymy z hadího jedu a sleziny. Zajímavé. Ale relevance?
24. Dále se věnuje (což je docela zajímavé) skutečnosti, že mRNA je zřejmě dobře konzervována v hadím jedu a mnoho vědců zkoumá, proč tomu tak je, a využívá této „konzervace“ k dalším experimentům jak s mRNA, tak s PCR testováním proteinů v hadím jedu. Zajímavé. Ale relevance?

Strávil jsem příliš mnoho času výše, abych zjistil, zda jeho prohlášení/argumenty mají nějakou platnost. Během deseti minut už jich pronesl několik postrádajících jakoukoli. Přesto jsem pokračoval, protože jsem byl požádán. Myslím, že kdyby prostě přišel s hypotézou nebo důkazem, proč jsou v RNA hrotu RBD aminokyselinové sekvence identické s bungarotoxinem, bylo by to v pořádku a je to skvělá otázka pro Fauciho a laboratoř ve Wuhanu.

Místo toho se snížil k tomu, že nazval virus ekvivalentem hadího jedu a remdesivir hadím jedem a v podstatě tvrdil, že onemocnění COVID je totožné s hadím uštknutím a že být na remdesiviru je, jako by vás uštkl had – všude vidí a odkazuje na zmínky o hadech pravděpodobně díky maniakálnímu používání google a pub med a pokaždé, když našel zmínku o hadím jedu v nějaké vzdálené nebo blízké souvislosti s něčím, co souvisí s COVID nebo vakcínou nebo remdesivirem, uvádí to, jako by to bylo zatracující atd. Nemá prostě žádnou zkušenost, aby věděl, že ačkoli oběti uštknutí jedovatým hadem strašně onemocní, není to prostě totéž, co se stává obětem COVIDu-19. A to, že se vedlejší účinky remdesiviru překrývají s účinky COVIDu a s účinky hadího uštknutí, neznamená, že remdesivir je hadí jed, který všechny zabíjí, ani to, že si my hloupí nemocniční lékaři mylně myslíme, že vidíme COVID, když jde ve skutečnosti o toxické účinky remdesiviru. Nežádoucí účinky COVID a remdesiviru se do jisté míry překrývají se syndromem hadího uštknutí, ale jsou zde důležité rozdíly, které nikdy nevidíme. Jako je poranění měkkých tkání, krvácení, svalová paralýza atd.

Abych byl co nejspravedlivější, mohu se ztotožnit s nesprávnými teoriemi a argumenty v medicíně na základě svých zkušeností se složitými případy život ohrožujících onemocnění, kdy jsem byl vedoucím lékařem… a nevěděl jsem, co je s mým zhoršujícím se pacientem (medicína kritické péče může být někdy hříšně stresující). Přemýšlel jsem a přemýšlel, zvažoval diagnózu za diagnózou, posuzoval, zda konstelace příznaků a nálezů, kterých jsem byl svědkem, může odpovídat tomu, co jsem věděl o více diagnózách, které jsem zvažoval, a občas jsem si vygoogloval konstelaci příznaků nebo tu nejvlivnější… a pak jsem se snažil „napasovat“ diagnózu na svého pacienta a v některých případech jsem se odvážil příliš daleko na určitou diagnostickou cestu tím, že jsem ignoroval údaje nebo důkazy, které „neseděly“, jen abych zjistil, že jsem se ve své diagnóze zcela mýlil. Chápu to. Stává se to. A to se podle mého názoru stalo i zde, i když mnohem dál na chybné diagnostické cestě, než jsem slyšel (nebo viděl vysílat).

Shrnuto a podtrženo, bohužel (nebo naštěstí) je to vše, co mohu věnovat výše uvedenému omílání pravdy, dílčích pravd a irelevantností, které jsou zaneseny zjevnými nepravdami, nepřesnostmi a neznalostmi. Přál bych si, aby se mi ty dvě hodiny života vrátily.

P.S. I když to není můj nejoblíbenější příspěvek, chystám několik opravdu dobrých, takže chci jen říct, jak moc si vážím všech odběratelů mého substacku, a zejména těch placených! Vaší podpory si nesmírně vážím. Díky, přátelé.